Dějiny Spolku pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách 1832-1857 a Klárova ústavu slepců jím zřízeného. Životopis Aloise Klara (1783-1833), jeho zakladatele. Pamětní spis k 25. výročí trvání Spolku pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách (1832-1857) obsahuje chronologii činnosti spolku včetně založení a postavení budovy ústavu (čp.131 Malá Strana, Klárov 3) s popisem budovy i kaple sv. Rafaela (s. 40-46), návštěv mecenášů a církevních hodnostářů a životopis zakladatele spolku Aloise Klara, který je pohřben na Malostranském hřbitově (s. 52 i s rytinou náhrobku). Výkazy o hospodaření spolku a ústavu, přehled členů spolku (i zesnulých) od jeho založení do r. 1857. K ústavu patřila zahrada na Opyši vedle věže Daliborka (srov. rytina za s.14). Německé oslavné básně k uvítání urozených návštěv ústavu i k oslavě 25. výročí Spolku. Pět rytin a jedna barevná litografie v přílohách zobrazují sochu sv. Václava, poprsí hraběte Chotka, jakýsi biblický výjev (bez textu, snad z kaple sv. Rafaela), ústavní zahradu na Opyši nad Starými zámeckými schody, portrét Rosiny Klarové, rozené Schönové, manželky zakladatele ústavu. Barevná litografie ve frontispisu zachycuje vnitřek kaple sv. Rafaela a druhy práce slepců v ústavu.
im lateinischen Texte zum ersten Male ... herausgegeben und mit historischer Einleitung begleitet von C. Höfler, Obsahuje rejstřík, and Kronika latinsky, úvod německy
beschrieben von Ferdinand Fiscali, Lehrer der Naturwissenschaften an der mähr. schl. Forstschule, Mitglied des zoologisch-botanischen Vereins zu Wien, und mehrerer forstliche Vereine ; nebst einer Einleitung von Leopold Grabner, emer. Professor an der k.k. Forst- Lehranstale zu Mariabrunn, hochfürstlich Alois Lichtenstein´scher Forstrath, Mitglied mehrerer gelehrten Gesellschaften und Vereine etc., Kniha lesních kulturních rostlin, která nacházela uplatnění především ve školství. 18 tabulí (49 × 36 cm) barevných litografií znázorňují v detailech listnaté a jehličnaté stromy a jejich květy a plody, arabské číslování.Autorem ilustrací na 18 tabulích byl rakouský výtvarník, grafik a ilustrátor botanických publikací Anton Hartinger, oceňovaný především pro své detailní a precizní zobrazování rostlin. Autorem textu byl lesnický odborník, pedagog a spisovatel Ferdinand Fiscali, rodák z Jindřichova Hradce, který působil jako ředitel lesnických škol v Bělé pod Bezdězem nebo v Úsově. Tato odborná práce byla opatřena úvodem Leopolda Grabnera, profesora lesnictví na lesnickém ústavu v Mariabrunnu a lesního správce knížete Aloise II. Josefa Liechtensteina., Litografické tabule vytiskl Anton Hartinger., Na titulním listě staré oválné razítko olomoucké knihovny s opisem: "Caes. Reg. Bibliotheca Olomuc.", Na titulním listu vlastnické razítko, arabské číslování, seznam tabulí s popisem, na konci seznam subskribentů. Oba výtisky v jedné složce = V 14.533., Deutschlands Forstcultur-Pflanzen in getreuen Abbildungen / nach der Natur gezeichnet und in Farbendruck ausgeführt von A. Hartinger (18 tb.), and Converted from MODS 3.5 to DC version 1.8 (EE patch 2015/06/25)
Stavební dějiny a popis výzdoby kaple Panny Marie v arkýři Staroměstské radnici v Praze z roku 1857. Kaple, poničená nacisty v květnu 1945, byla původně při svém vzniku (4. 8. 1381) zasvěcena sv. Vavřinci, Vítu, Václavu, Vojtěchu a Zikmundovi. Knížka přepisuje latinské nápisy v kapli, a to texty o obnově kaple roku 1481 (s. 4), o změně jejího zasvěcení 14. 9. 1624 Panně Marii (s. 5), o donátorech roku 1679 (s. 6), o její obnově po pruské okupaci v květnu a červnu 1757 (s. 7). Výnosem Josefa II. ze dne 25. 1. 1787 byla kaple zrušena (s. 9). Poslední latinský nápis z kaple zde otištěný (na s. 11) popisuje znovuvysvěcení kaple 16. 8. 1857. Knížka je provázena poznámkami odkazujícími na archivní prameny.
Obsahuje přívazky: 1. Reinhardt, K.: Ein Sommer in Teplitz. Leipzig: Weber, 1857. 140 s. 2. Schram, K.: Aus dem Elbthale. Leipzig: Weber, 1856. 119 s. 3. Prag in seiner jetzigen Gestalt. Meissen: Goedsche, 1835. 228 s.