Pamětní spis o předání bývalého kláštera dominikánů na Malé Straně v Karmelitské ulici 6 (č. p. 387) četnickým kasárnám r. 1855. Dějiny kláštera i rakouského četnictva s rytinami. Na místě původně do r. 1124 stávala synagoga (s. 3), r. 1303 zde byl založen klášter dominikánek u sv. Anny, které r. 1313 přesídlily do původně templářského kláštera na Staré Město (klášter s kostelem sv. Vavřince a sv. Anny u Anenského nám.) a téhož roku tam přesídlily cisterciačky (s. 4) a změnily zasvěcení kostela na sv. Maří Magdalénu. Za husitských válek byl klášter vypleněn a až r. 1608 byl předán dominikánům, kteří původně sídlili u Karlovy ulice (na místě jejich kláštera vystavěno jezuitské Klementinum). Ti zde sídlili až do r. 1783, kdy byl klášter zrušen. Druhá kapitola (s. 15-22) pojednává o přestavbě kláštera pro účely četnických kasáren, kdy byly do kostela vestavěny pavlače. Třetí kapitola (s. 23-60) líčí dějiny, poslání a organizaci c. a k. rakouského četnictva, založeného r. 1849. Kniha je provázena rytinami kostela, kláštera, půdorysů pater kasáren, rytinovými reprodukcemi freskové výzdoby kasáren a podobiznami vybraných četnických velitelů. V budově sídlil ve 40.- 90. letech 20. století Státní ústřední archiv, od r. 2004 Muzeum české hudby.
Pamětní spis k 50. výročí Stavovského polytechnického ústavu (předchůdce Českého vysokého učení technického) popisuje vývoj ústavu v l. 1806-1856 a uvádí životopisy jeho bývalých i v r. 1856 na škole působících profesorů. Stavovský polytechnický ústav navázal r.1806 na činnost České stavovské inženýrské školy (zal. 1707; s. 3-5). Kromě životopisů v době vydání knihy (1856) již zesnulých profesorů (s. 191-235) a soudobých profesorů (s. 236-256) ústavu a abecedního seznamu všech posluchačů ústavu (s. 260-338) publikace obsahuje i program oslavy 50. jubilea trvání ústavu, pořádané 10. listopadu 1856. - 1 rytina: portrét Františka Josefa rytíře Gerstnera.
Dějiny Spolku pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách 1832-1857 a Klárova ústavu slepců jím zřízeného. Životopis Aloise Klara (1783-1833), jeho zakladatele. Pamětní spis k 25. výročí trvání Spolku pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách (1832-1857) obsahuje chronologii činnosti spolku včetně založení a postavení budovy ústavu (čp.131 Malá Strana, Klárov 3) s popisem budovy i kaple sv. Rafaela (s. 40-46), návštěv mecenášů a církevních hodnostářů a životopis zakladatele spolku Aloise Klara, který je pohřben na Malostranském hřbitově (s. 52 i s rytinou náhrobku). Výkazy o hospodaření spolku a ústavu, přehled členů spolku (i zesnulých) od jeho založení do r. 1857. K ústavu patřila zahrada na Opyši vedle věže Daliborka (srov. rytina za s.14). Německé oslavné básně k uvítání urozených návštěv ústavu i k oslavě 25. výročí Spolku. Pět rytin a jedna barevná litografie v přílohách zobrazují sochu sv. Václava, poprsí hraběte Chotka, jakýsi biblický výjev (bez textu, snad z kaple sv. Rafaela), ústavní zahradu na Opyši nad Starými zámeckými schody, portrét Rosiny Klarové, rozené Schönové, manželky zakladatele ústavu. Barevná litografie ve frontispisu zachycuje vnitřek kaple sv. Rafaela a druhy práce slepců v ústavu.
beschrieben von Ferdinand Fiscali, Lehrer der Naturwissenschaften an der mähr. schl. Forstschule, Mitglied des zoologisch-botanischen Vereins zu Wien, und mehrerer forstliche Vereine ; nebst einer Einleitung von Leopold Grabner, emer. Professor an der k.k. Forst- Lehranstale zu Mariabrunn, hochfürstlich Alois Lichtenstein´scher Forstrath, Mitglied mehrerer gelehrten Gesellschaften und Vereine etc., Kniha lesních kulturních rostlin, která nacházela uplatnění především ve školství. 18 tabulí (49 × 36 cm) barevných litografií znázorňují v detailech listnaté a jehličnaté stromy a jejich květy a plody, arabské číslování.Autorem ilustrací na 18 tabulích byl rakouský výtvarník, grafik a ilustrátor botanických publikací Anton Hartinger, oceňovaný především pro své detailní a precizní zobrazování rostlin. Autorem textu byl lesnický odborník, pedagog a spisovatel Ferdinand Fiscali, rodák z Jindřichova Hradce, který působil jako ředitel lesnických škol v Bělé pod Bezdězem nebo v Úsově. Tato odborná práce byla opatřena úvodem Leopolda Grabnera, profesora lesnictví na lesnickém ústavu v Mariabrunnu a lesního správce knížete Aloise II. Josefa Liechtensteina., Litografické tabule vytiskl Anton Hartinger., Na titulním listě staré oválné razítko olomoucké knihovny s opisem: "Caes. Reg. Bibliotheca Olomuc.", Na titulním listu vlastnické razítko, arabské číslování, seznam tabulí s popisem, na konci seznam subskribentů. Oba výtisky v jedné složce = V 14.533., Deutschlands Forstcultur-Pflanzen in getreuen Abbildungen / nach der Natur gezeichnet und in Farbendruck ausgeführt von A. Hartinger (18 tb.), and Converted from MODS 3.5 to DC version 1.8 (EE patch 2015/06/25)
Stavební dějiny a popis výzdoby kaple Panny Marie v arkýři Staroměstské radnici v Praze z roku 1857. Kaple, poničená nacisty v květnu 1945, byla původně při svém vzniku (4. 8. 1381) zasvěcena sv. Vavřinci, Vítu, Václavu, Vojtěchu a Zikmundovi. Knížka přepisuje latinské nápisy v kapli, a to texty o obnově kaple roku 1481 (s. 4), o změně jejího zasvěcení 14. 9. 1624 Panně Marii (s. 5), o donátorech roku 1679 (s. 6), o její obnově po pruské okupaci v květnu a červnu 1757 (s. 7). Výnosem Josefa II. ze dne 25. 1. 1787 byla kaple zrušena (s. 9). Poslední latinský nápis z kaple zde otištěný (na s. 11) popisuje znovuvysvěcení kaple 16. 8. 1857. Knížka je provázena poznámkami odkazujícími na archivní prameny.