Práce zkoumá otázku, které školy lze považovat za městské a za jakých ekonomicko-politických podmínek se rozvíjely. Dále se zabývá problémy jejich vztahu k universitě pražské a k universitám zahraničním i pronikáním názorů cizích humanistických pedagogů a náboženských reformátorů. Posléze objasňuje sociální poměry i společenské postavení učitelů městských škol.
Vymezuje ze sociologického hlediska středověké vysokoškolské studentstvo jako stabilní, uzavřenou, hierarchicky uspořádanou a smíšenou skupinu, jejíž místo ve stratifikaci třídní společnosti nebylo jednoznačné. Sleduje statisticky imatrikulace a promoce, celkovou frekvenci a početnost jednotlivých universitních národů na obou universitách. Dále sociologicky analyzuje studentstvo. Zkoumá sociální původ, majetkové poměry, studijní náklady, podíl jednotlivých skupin obyvatelstva na imatrikulovaných a graduovaných, studijní výsledky posluchačů z měst a venkova apod. Posléze se zabývá příčinami a důsledky Kutnohorského dekretu. Pokračování, pojednání o studentském hnutí v Praze v letech 1408-1412, bude otištěno v časopise Historica.