POMSTA MUSÍ BÝT POMSTĚNA[18.10.2005]Velký projekt Divadla Rokoko, uvedení trilogie Oresteia, je po všech stránkách týmová práce. Podělí se o něj dvojice režisérů Thomas Zielinski a Tomáš Svoboda s tím, že na dramaturgii cyklu spolupracují Valeria Schulczová, Vladimír Čepek a umělecký šéf Tomáš Svoboda."Rozhodli jsme se inscenovat Oresteiu jako seriál. Původní plán pro tuto sezonu sice počítal s uvedením zatím jen dvou částí (Agamemnón a Úlitba mrtvému), ale v souvislosti se změnami ve vedení Městských divadel pražských se pokusíme stihnout vše do konce sezony," říká Valeria Schulczová. Není to optimismus, ale akt důstojného dokončení započatého projektu, protože budoucnost stávajícího uměleckého týmu Divadla Rokoko je velmi nejistá - pravděpodobně budou ze strany nového ředitele MDP Ondřeje Zajíce odejiti, neboť jeho transformační projekt jde jinými cestami.Studená sprcha skoro až příznačně rezonuje s mottem inscenace Agamemnón, že pomsta musí být pomstěna. Ondřej Zajíc byl totiž tím, kdo byl v loňském konkursu na Divadlo Rokoko úspěšný nebyl. Pokusí se tým Rokoka o odvetu (nebo minimálně o obranu) tak jako Agamemnón?Dramaturgickou linii uvádění klasických textů ve výrazné interpretaci začala již inscenace Don Juan. Narozdíl od této hry si však Oresteia zachová bez výhrad původní text (který bude uveden v moderním překladu Petra Borkovce a Matyáše Havrdy). Výrazný výklad tentokrát totiž bude spočívat v inscenačním řešení.Valeria Schulczová k tomu poznamenává: "Celou hru posouváme do současnosti, její interpretace rezonuje v současné geopolitické situaci. Nepůjde o politické divadlo ve smyslu stranickosti, chceme jen zaujmout stanovisko k událostem, jako je například invaze USA do Iráku." Režisér Zielinski vše dále rozvíjí: "Na plakátu k inscenaci máme prezidenta Bushe. Mýtická trojská válka i nedávné teroristické události s následnou protiakcí USA nám přijdou vystavěné na stejném principu. Po přečtení Orestei se nám v hlavě honilo téma války, včetně právě momentů letadel v mrakodrapech nebo invaze do Iráku. To, že pomsta musí být pomstěna, se vlastně opakuje stále dokola, ať v antických textech, nebo dnes. Tenkrát šlo o ukradenou manželku, kvůli čemuž jeden vládce byl schopen zorganizovat obrovskou armádu a 10 let někde bojovat. Koneckonců, nafta může být taky důvod." Tomáš Svoboda upozorňuje na paralelu, že v obou případech to měla být blesková válka, a nebyla."K antice vzhlížíme, žijeme z ní a jejích základních pouček," říká představitel Agamemnóna Václav Mareš, "přesto inscenační praxe antických textů u nás není až tak velká. Je to mé teprve druhé setkání s antikou, v roce 1969 jsem hrál krále Oidipa ve vynikající režii Václava Lohniského. Proč se antická dramata hrají tak málo? Asi je v nich nějaký oříšek, divadelníci se možná lekají veršů, poselství a silných témat. Nebo obtížně hledají řešení Chóru, této rozhodující postavy v ději. Thomas Zielinski právě Chór řeší neuvěřitelným způsobem, dnešním a moderním, aniž by šlo o nějakou schválně dělanou aktualizaci. Divák možná bude jeho sdělností překvapen. Ale nebudu samozřejmě nic prozrazovat."No vidíte, bard souboru Divadla Rokoko Václav Mareš se s antikou setkává podruhé, přitom "mladík" Tomáš Petřík (jenž tentokrát alternuje jednu z postav "Sboru starců") má s antickými texty či texty na antiku odkazujícími neuvěřitelně bohaté zkušenosti ze svého působení v Divadle Labyrint i Národním divadle.