Opis naučného slovníku "Mater verborum" obsahuje několik ilustrací, titulní list a čtyřicet pět malovaných iniciál. Na titulním listu jsou v dolní části iniciály, uprostřed pletencového ornamentu hudebník hrající na strunný nástroj, po stranách dvě postavy, zobrazené v kontrapostu. Iniciála T zobrazuje Ukřižovaného Krista, iniciála Y vinaře, který sklízí hrozny., Bažant 2003#, 124., and Autor pobýval pravděpodobně v Itálii, protože jeho malby ukazují na znalost byzantských maleb. Postavy na titulním listu jsou zobrazené v uvolněném kontrapostu, jejich šat volně splývá, pod ním se rýsuje tělo, tváře jsou individualizovány, hudebník dole uprostřed představuje dokonale zvládnuté zobrazení postavy v pohybu. Iniciála T s Ukřižováním, na němž Kristus skutečně visí a z jeho ran vytéká krev, tvář vyjadřuje nesnesitelnou bolest. Iniciála Y se zobrazením vinaře sklízejícho révu, je příležitost pro pozoruhodnou studii lidského těla v torzi.
Sardonyxová kamej s podobiznou syna Konstantina Velikého. Císař Flavius Iulius Constantinus II. (337 - 340), má na hlavě vavřínový věnec, plášť sepnutý na levém rameni. Kamej je zasazená do zlatého medailonu zdobeného filigránem, medailon je zavěšen na zlatém řetězu (dl. 60cm)., Kotalík 1982#, 69-70, č. k. 23., and Archeologický nález ze Želének u Duchcova, mohylový hrob ženy. Nejstarší doklad importu antických kamejí na území Čech. Šperk byl nalezen na krku ženy v knížecím hrobě v Želénkách. Antická kamej ze 4. století byla v 9. století, italskými nebo byzantskými zlatníky, vsazena do medailonu po antickém způsobu, hlavou dolů. Obraz byl tedy určen pro pohled majitele závěsu. Není vyloučeno, že portrét byl v době vzniku šperku považován za obraz Konstantina I. Velikého, prohlášeného za zásluhy o křesťanskou církev za svatého.
Stříbrné částečně zlacené kování řemene k pochvě na meč, z pozlaceného stříbra (niello). Jedno ve tvaru trojlistu, dvě oválná. Archeologický nález z knížecího hrobu v Kolíně., Kotalík 1982#, 70, č. k. 25., and Doklad kontinuity antické rostlinné ornamentiky. Kování k nám bylo dovezeno, patrně se jedná o karolínskou práci z Porýní (motivy mají analogie v karolínské knižní malbě), nicméně dokládá pokračování tradice antické rostlinné ornamentiky v Evropě kolem poloviny 9. století.
Nález západního importu z knížecího hrobu v Kolíně: 4 kusy stříbrného kování - zlacené, niello, kování řemene k pochvě měče., Antické tradice, s. 70, č. k. 25., and Nález dokládá kontinuitu tradice antické rostlinné ornamentiky v Evropě.
Fragmentárně dochovaná deska (původně tympanon) s figurálním reliéfem. Ttrůnící Kristus (Maiestas Domini) s apoštoly Petrem, charakterizovaným ratolestí a klíči a Pavlem s ratolestí a knihou. Vedle Kristovy hlavy stojí jméno Kristovo řecky - IC XC - i v latinizované podobě: IhS XPS. and V 11. století se i v českých zemích objevuje architektonická sochařská dekorace církevních staveb, reliéfní figurální plastika která představuje prvotřídní evropský standard. Nejstarší u nás dochovaný reliéf pochází z Předhradí na Poděbradsku, původně to patrně byla součást tympanonu portálu kostelíka na přemyslovském hradisku Oldříši zbudovaného podle Dalimilovy kroniky knížetem Oldřichem (1012 -1034). Zvláštní styl nízkého reliéfu lze chápat jako projev doznívání biblického tabu sochařského zobrazování, jež bylo v době předpokládaného vzniku reliéfu v byzantském umění obcházeno právě nízkým reliéfem. Předlohou mohly být byzantské slonoviny nebo malířské dílo, nástěnnou či knižní malbu předchozího století, na což ukazuje nejen lineární styl, ale i schéma zobrazení ratolesti v rukou světců. ??
Zlomek oblouku s reliéfními palmetami., Denkstein 1958#, č. k. 7/10, obr. 19., and Souměrný ornamentální motiv, vycházející ze stylizace palmového listu, je antickým dědictvím, které se u nás uplatnilo v architektuře románského umění.
Bronzová šatní spona., Sakař-Kurz 1973#, 30, obr. 13., and Spínadla původně sloužila k upevnění římské tógy (fibula), mnohem více se však uplatnila v klimaticky drsnějších oblastech římské říše. Oděvní spony patří mezi velmi časté provinční archeologické nálezy ze starší doby římské. Vyráběli se z bronzu, stříbra, méně často ze zlata, v severních římských provincích za Alpami, to byly místní výrobky. Tvarem se lišily podle místních zvyklostí (jiný tvar měly spony germánské a jiný např. spony z Pannonie), způsobu upevnění na oděv. Římské spony patří k nejčetnějším archeologickým nálezům na našem území, zejména na Kolínsku. Tyto bronzové spony byly vyráběny v Porýní v 1. polovině 1. století po kristu.
Bronzová šatní spona., Sakař-Kurz 1973#, 22, obr. 9., and Spínadla původně sloužila k upevnění římské tógy (fibula), mnohem více se však uplatnila v klimaticky drsnějších oblastech římské říše. Oděvní spony patří mezi velmi časté provinční archeologické nálezy ze starší doby římské. Vyráběli se z bronzu, stříbra, méně často ze zlata, v severních římských provincích za Alpami, to byly místní výrobky. Tvarem se lišily podle místních zvyklostí (jiný tvar měly spony germánské a jiný např. spony z Pannonie), způsobu upevnění na oděv. Germáni (kultura dobřichovská) se na území Čech usazovali ve starším římském období. Bronzová spona ze žárového hrobu, typu "nertomarus" byla vyrobena ve východní Gallii.
Náušnice s řetízkovými závěsky., Lutovský 2001#, 136., and Archeologický nález z lokality Stará Kouřim (Kolín). Doklad importu antikizujících velkomoravských šperků do Čech v první polovině 10. století. V hrobě kouřimské kněžny bylo nalezeno větší množství šperků, mimo jiné i tři páry stříbrných náušnic s řetízkovými závěsky, které jsou inspirovány byzantským šperkem. Do Čech se patrně dostaly jako obchodní import, nebo mohly být osobním majetkem nevěsty.