V době přestavby zámku za kutnohorského měšťana Jana Smíška z Vrchovišť, pozdějšího významného kutnohorského patricije, hutního podnikatele a těžaře, byla stavba přeměněna v pozdně gotické patricijské sídlo. Uvnitř budovy řada síní s pozdně gotickými klenbami, některé se znaky Smíšků. Objevují se zde již nové renesanční prvky v nástěnných malbách ve velkém sále západního křídla., Šimek 1989#, 242-245., and Ornament složený z palmety a motivu lotosového květu je dědictvím řecké architektury.
V době přestavby zámku za kutnohorského měšťana Jana Smíška z Vrchovišť, pozdějšího významného kutnohorského patricije, hutního podnikatele a těžaře, byla stavba přeměněna v pozdně gotické patricijské sídlo. Uvnitř budovy řada síní s pozdně gotickými klenbami, některé se znaky Smíšků. Na stropě síně prvního patra osmiboké kazety s rozetami, pod stropem zbytky malovaného vlysu (zbytky figur)., Poche 1978#, 185., and Vzorem byly antické římské kazetové stropy s vpadlými panely v podobě čtverce, obdélníku nebo osmiúhelníku (lacunaria), které sloužily jako dekorativní prvek. V Kutné Hoře najdeme první doklad tohoto výzdobného motivu, další představuje výzdoba gotického sálu v přízemí zámku v Pardubicích z let 1510-1520. Podobné kazety najdeme na malovaném stropu ve Scuola di San Marco v benátkách od Maura Coducciho (1485-95), nejznámější příklad stropu s osmibokými kazetami je ve Studiolu Isabely d'Este v mantovském Palazzo Ducale (po 1519).
Perspektivní obraz palácového průčelí s postavami, v pozadí krajina a město., Homolka 1985#, 273., and První perspektivní zobrazení architektury v nástěnném malířství českých zemí.
Nástěnná malba na klenbě, jsou zde zobrazeni čtyři proroci a andělská kapela. Uprostřed je regenschori s notovým listem a zpěvák s kodexem, hudební nástroje: loutna, harfa, přenosné varhany, fidula, cimbál, trubka., Daniel 1987#., and První zobrazení kapely v českých zemích.
Figurální nástěnná malba v kapli. Pod havířem a hašplířem, nesoucím znak Kutné hory, jsou zobrazeni dva horní úředníci s individualizovanými tvářemi. and Homolka 1985#, 273.