Bronzový odlitek (v. 12 cm, š. 9, 6 cm). Bronzový reliéf s vyobrazením Amora sedícího na lvu, v pravé ruce drží šíp., Chlíbec 2006#, 198-199, č. 94, obr. s. 199., and Dílo pochází ze sbírky Emila Filly. Renesanční autor mohl být formálně inspirován antickými mozaikami a gemami se stejnou ikonografií. V renesančním umění je výjev interpretován jako vítězství všemocné lásky. Zobrazení bylo součástí dobových emblematických příruček, kde Amor s lukem a šípem drží lva na uzdě (e. g. Daniël Heinsius, Emblemata amatoria, Amsterdam 1601 a 1607/8).
Bronzový odlitek (průměr 4, 4 cm), plaketa s ověnčenou hlavou Caesara z pravého profilu. Za hlavou lituus., Chlíbec 2006#, 356-357, č. 168., and Pochází ze sbírky E. Filly. Imitace antických prototypů.
Bronzový odlitek (v. 20, 5 cm): císař ve zbroji a plášti, na hlavě vavřínový věnec., Chlíbec 2006#, 196-197, č. 93, obr. s. 197., and Dílo pochází z bývalé sbírky Emila Filly.
Bronzový odlitek oválné plakety s profilem císaře Hadriana ověnčeného vavřínem., Chlíbec 2006#, 358-359, č. 169., and Pochází z bývalé sbírky E. Filly. Portrét je považován za hlavu císaře Hadriána. (117-138 po Kr.), patrně existuje více odlitků z přelomu 15. a 16. století (srov. Museo Nazionale del Bargello, Florencie, inv. č. 631B).
Bronzová busta vousatého muže (plnovou je rozdělen do dvou pramenů), na čele má uvázanou stuhu, je oblečený do tuniky., Chlíbec 2006#, 370-371, č. 175., and Pochází ze sbírky E. Filly.
Sochařská busta Ferdinanda I. v mladém věku, na sobě má antikizující brnění s jednohlavou orlicí římského krále a lvími nárameníky., Kotalík 1982#, s. 89, č. k. 63., and Busty Ferdinanda I. (kol. 1530, pískovec) a Maxmiliána II. (1570, opuka) nechal osadit do vstupního portálu zámku Staré Hrady u Libáně někdy v letech 1576 - 1584 Jiří Pruskovský z Pruskova, komorník čtyř císařů (od Karla V. po Rudolfa II.).
Volutová konzola (pietra serena, v. 70 cm), s Amorem jedoucím na delfínu, pravou rukou drží lodní plachtu., Chlíbec 2006#, 218-219, č. 104, obr. s. 219., and Konzola pochází z Lichtenštejnských sbírek, původně byla patrně součástí ostění krbu. (srov. fragment v Museo Stefano Bardini, Florecie). Takto byly v renesanci zobrazovány také nymfy jedoucí na delfínovi.
Malba na dřevě. Postava ženy v antikizujícím oděvu, na hlavě koruna. Stojí na perspektivně zobrazené dlaždicové podlaze, v levé ruce drží meč, v pravici váhy. and Adamová, Šouša 2004#, obr. 12.
V kapli na levé stěně výjev se Sv. Jiří bojujícím s drakem, v pozadí krajina, v níž lze identifikovat hrad Švihov. Sv. Jiří je kryptoportrét objednavatele, Jindřicha Švihovského., Poche 1980#, s. 513-514, 524., and Druhé nejstarší zobrazení krajiny v malířství českých zemí, do něhož je začleněna identifikovatelná stavba (první je v Blatné, v zelené světnici). Jeden z prvních kryptoportrétů v malířství českých zemí.Vysoké hory v pozadí pokryté věčným sněhem ukazují spíše na Alpy, takže malíř Švihov přenesl do severní Itálie. To nemusí být nutně dáno původem malíře, protože severní Itálie byla v té době kulturní velmoc, takže tato asociace zvyšovala prestiž zobrazení (Alpy ostatně najdeme například i v pozadí krajiny na obraze Madona kancléře Rolina od Jana Van Eycka v Louvru).
Postava Kentaura, s rukama za zády, otáčí hlavu ke Kupidovi, ten sedí na jeho hřbetě a v pravé ruce drží hada., Rajna 1989, č., and Socha byla vytvořena podle antické sochy Kentaura s Kupidem (Paris, Louvre, mramor, 1.47m, římská kpoie z hadriánské epochy podle řeckého originálu ze 4. stol. př. Kr.). Socha byla nalezena v 17. století v Římě, bronzová kopie ve vstupní hale Památkového úřadu v Budapešti byla údajně původně umístěna v některé šlechtické zahradě, pochází patrně z 18. století.