V poslední části seriálu jsou přiblíženy někteří zástupci z čeledi šáchorovitých (Cyperaceae), suchopýry (Eriophorum) a suchopýrky (Trichophorum), a významné a zajímavé druhy sítinovitých (Juncaceae), sítiny (Juncus) a biky (Luzula), rostoucí v České republice. and The last part of this series of articles presents some sedges (Cyperaceae), namely cotton-grasses (Eriophorum) and bulrushes (Trichophorum), and significant and remarkable species within the rush family (Juncaceae), i.e. rushes (Juncus) and wood-rushes (Luzula) occurring in the Czech Republic.
Největším rodem příbuzným travám jsou ostřice (Carex) z čeledi šáchorovitých (Cyperaceae), jichž je u nás přes 80 druhů. Travám jsou podobné ve sterilním stavu a podobně jako trávy tvoří dominanty různých biotopů. Vedle podrobnější charakteristiky ostřic se v tomto dílu seznámíme s ostřicemi vlhčích nelesních i lesních biotopů. and Sedges (Carex – Cyperaceae) are with their over 80 species in the Czech Republic the largest genus related to grasses in the non-flowering state, and (like grasses) are dominant of various biotopes. Diagnostic characters of sedges and species from moist forest and non-forest habitats are described in this issue.
Úvodní část šestidílného seriálu představuje řád lipnicokvětých (Poales), sdružující vesměs rostliny trávovitého vzhledu (habitu). Krátce jsou pojednány fylogenetické vztahy čeledí uvnitř řádu a představeny tři celosvětové rozšířené: lipnicovité (Poaceae, Gramineae), šáchorovité (Cyperaceae) a sítinovité (Juncaceae). Zmíněny jsou specifické vegetativní znaky trav i zvláštnosti v květech a plodech. První díl seriálu je zakončen přehledem charakteristických (a dominantních) druhů našich trav v lesních společenstvech. and The introductory part describes the order Poales which consists of grasslike plants. The phylogenetic relationships of families are briefly described and three of them with worldwide distribution are presented: Poaceae (Gramineae), Cyperaceae and Juncaceae. Specific vegetative characters of grasses are underlined as well as the peculiarities of their flowers and fruits.
Ve třetím díle seriálu se představují středoevropské suchomilné (xerotermní) trávy stepí, skal a písčin, pocházející zejména z obtížných rodů kostřava (Festuca) a kavyl (Stipa). V protikladu k velké druhové diverzitě trav na těchto stanovištích stojí trávy z druhé strany vlhkostního spektra – vodní a bažinné: těch není mnoho, tvoří ale kompaktní porosty a často jsou rozšířeny po celém světě či alespoň v rámci jednoho světadílu. and Central-European grasses of steppes, rocks and sands are presented, especially those belonging to more complicated genera, such as Festuca and Stipa. In contrast to this group of grasses rich in species diversity, we can find grasses from the other side of the moist spectrum – species of waters and marshes. Those are not too numerous, but they form compact vegetation cover and they are usually spread over the whole world or at least throughout one continent.
Výhodou trav je, že většina rodů má jednotlivé druhy napříč ekologickým spektrem, takže při znalosti jejich ekologických nároků máme na lokalitě obvykle na výběr jen omezený počet druhů jednoho rodu. V tomto pokračování seriálu jsou přiblíženy trávy z pohledu jednotlivých stanovišť, převážně ty druhy, se kterými se můžeme běžně setkat. and Grasses can be found in a wide range of habitats. However, different species of one genus usually have different ecological preferences, which makes their determination easier. Dominants of three common habitats are described.