Kresba perem (36, 8 x 51, 2 cm): vpravo sedí Herkules opřený o kyj, nad ním je Atlás se globem na ramenou. Postava vpravo dole, ke které se sklání Herkules byla interpretována jak Marsyás, ale pravděpodobnější výklad je, že se jedná o Prométhea, kterého vysvobodil Herkules (s Marsyou Herkules nebyl nikdy spojován). Mezi Prométheem a Herkulem leží na zemi nádoby. Nalevo od Herkula ja Faunka s nádobou a zvracející Faun. Ve středu obrazu je zdálky vidět shromáždění bohů s Jupiterem a Juno, nad nimi putti. Na levé straně obrazu stojí Minerva (přilba, kopí), vedle ní bohyně s miskou. V levém dolním rohu Pandóra s nádobou, ruku drží na jejím víku., Fučíková 1997#, I/184, and Ženská postava v levém dolním rohu, která drží ruku na víku, nemůže být nikdo jiný než Pandóra. Na protější straně jsou postavy, které s mýtem o Pandóře a Prométheovi těsně souvisejí - Prométheův bratr Atlás, Herkules a patrně i Prométheus. Na mýtus o Pandóře ukazuje i prominentní postava na levé straně, Minerva, která byla Jupiterem pověřena, aby Pandóru vybavila vším potřebným k tomu, aby lidem znepříjemnila život. Mýtus o Pandóře byl podrobně popsán u Hésioda (c. 700 př. Kr.) a setkáváme se s ním až do konce antiky, například v díle O Astronomii/ Astronomica (2. stol) připisované Hyginovi.
Olej na plátně (86 x 68 cm): Diana (měsíční srpek nad čelem, šaty s korzetem, polosvlečená košile odhaluje ňadra i ramena), věší na strom ulovenou křepelku, v pozadí průhled do krajiny., Fučíková 1997#, I/26., and Inspirováno obrazy Sprangere a Aachena.
Kresba perem (17, 2 x 11, 9 cm): Diana a čtyři nymfy se koupají v jezírku pod vodopádem. Nahoře na můstku Aktaión opřený o oštěp, dívá se na koupající se ženy, vedle Aktaióna pes., Fučíková 1997#, I/180, and Příběh z antické mytologie je sekundární, kresbě dominuje zobrazení divoké přírody.