Literární lexikografie od sklonku devadesátých let prochází proměnou, kterou s sebou přináší nástup nových digitálních médií, zejména internetu. Autor vyslovuje tezi, podle níž zásadní posun nastal především v úloze hesláře při konstrukci lexikografického díla: digitální slovník nevzniká odshora naplňováním předem vymezeného rámce, ale je otevřenou a postupně rostoucí strukturou, jejíž souřadnice autoři slovníku předem neznají. Naprosto nová je také pozice uživatele digitálního slovníku, který je postaven před řadu voleb, jež skýtá interaktivní rozhraní a jež knižní slovník neumožňoval. Z uživatele slovníku se tak stává spoluautor jeho finálního uspořádání. Proměna literární lexikografie je součástí kulturního procesu remediace, který s sebou nese změnu symbolických forem výrazu kultury – základní formou už není narativ, ale databáze. Internetový slovník tak může být vnímána i jako alternativa k tradičnímu literárněhistorickému narativu. and Since the end of the 1990s literary lexicography has been undergoing a transformation broughton by the advent of the new digital media, in particular the Internet. The author argues thata fundamental shift has taken place particularly in the role played by the choice of headwordsin the construction of a lexicographical work. The digital dictionary is not made ‘from the topdown’ by filling in a pre‑determinedframework. Rather, it is an open, gradually growing structure,whose coordinates are previously unknown to the authors of the dictionary. Another completelynew aspect is the position of the user of the digital dictionary, who is offered a numberof choices by the interactive interface, which are impossible with a paper dictionary. The userthus becomes the co‑authorof the final organization of the dictionary. The transformation of literarylexicography is part of the cultural process of remediation, which entails a change in thesymbolic forms of the expression of culture. The database, not the narrative, is now the fundamentalform. An internet dictionary may therefore also be perceived as an alternative to the traditionalnarrative of literary history.