Studie se věnuje rané básnické a prozaické tvorbě Jiřího Karáska ze Lvovic, již sleduje v souvislostech s jeho celkovým dílem a se soudobou literární situací. Tuto fázi utváří linie vedoucí od zrcadlení skutečnosti (reprezentovaného realistickými a naturalistickými tendencemi, např. snahou o věrohodnost příběhu i jazyka postav; důrazem na (de)formování osobnosti jejím prostředím) k jejímu zvnitřnění a následnému přetvoření (v duchu symbolistně dekadentního přehodnocení vztahu subjekt – objekt). Tuto členitou stylistickou proměnu doprovází hlubší individualizace postav (tj. zájem o osobnosti nevšední svým postojem ke světu i k sobě samým), pronikavější psychologizace (od reflexe běžných pocitů coby motivací k činům a charakterizace postav přes zájem o temné stránky v lidském myšlení po proud vědomí, artikulující pomocí bohaté imaginace různorodé pohyby v nitru člověka), stupňovaná skepse zaujímaná jak vůči možnostem lidského poznání i k mechanismům moderní společnosti. and This article is concerned with the early verse and fiction of Jiří Karásek ze Lvovic (1871–1951),which is considered in the context of his work in general and the literature of his day. Thisperiod of his work consists in a line running from the mirroring of reality (of the Realist andNaturalist trends, for example, the attempt at the verisimilitude of the story and the characters’language; emphasis on the formation or deformation of personality by the milieu) to itsinternalizationand subsequent refashioning (in the spirit of the Symbolist Decadent reassessmentof the subject‑objectrelationship). This variegated stylistic change is accompanied bya clear‑cutdifferentiation of the characters (that is, interest in the personalities who are unusualon account of their attitude to the world and themselves), an incisive psychologization(ranging from reflections of ordinary feelings as motives for actions, characterization of the actors,an interest in the dark side of the human thought, to stream of consciousness, which togethercreate a wide‑rangingimagination and various movements of the inner man), and anincreasing scepticism towards both the possibilities of human knowledge and the mechanismsof modern society.