Moderní urychlovačová technika nám umožňuje připravit si nejrozmanitější exotické izotopy známých prvků. Stále častěji se nám tak daří pronikat do velmi vzdálených a dosud neprobádaných oblastí údolí stability daleko od jeho dna. Nemůžeme se proto divit, když na samém jeho okraji objevujeme u jader pozoruhodné a zcela nečekané vlastnosti. Už od poloviny osmdesátých let minulého století se fyzikové setkávají u izotopů lehkých prvků, které mají extrémní poměr počtu protonů k počtu neutronů, s tzv. halem. O co se jedná? Běžná jádra si můžeme zjednodušeně představit jako malinkou kapičku nukleonové kapaliny. U jader s halem si s tímto přiblížením nevystačíme. Spíše bychom je mohli popsat jako kompaktní centrální objekt (jadérko), kolem kterého se do dálky rozprostírá oblak slabě vázaných nukleonů (halo). Takovýto systém proto vypadá spíše jako jakási "jaderná molekula"., Filip Křížek., and Obsahuje seznam literatury