Kinetic and equilibrium studies of adsorption of arsenates As(V) were investigated in four soils from Slovakia. Using experimentally obtained adsorption isotherms of arsenates, the effect of selected soil properties on its adsorption was studied. The rate of As(V) adsorption was evaluated by three simple kinetic models: Elovich equation, modified Freundlich isotherm and pseudo-second order equation. It can be stated from experimentally obtained and calculated data that an increase in the initial As(V) concentration in solution resulted in a drop in the rate of As(V) adsorption and an increase in the time necessary for an attainment of the adsorption equilibrium. Results from equilibrium studies of As(V) adsorption fitted well to the Freundlich isotherm. The comparison of Freundlich coefficient kF with selected soil properties showed that capacity of particular soil for As(V) retention increased with increasing calcium carbonate content in given soil. The relation between CaCO3 content and kF coefficient was supported by highly positive correlation of dependence kF vs CaCO3, with R2 = 0.868. and Na štúdium rýchlosti adsorpcie arzeničnanov As(V) a ich adsorpčných izoteriem boli použité štyri vzorky pôd. Pomocou experimentálne získaných adsorpčných izoteriem As(V) bol sledovaný aj vplyv niektorých pôdnych vlastností na rozsah adsorpcie As(V). Rýchlosť adsorpcie As(V) bola zhodnotená použitím troch jednoduchých rýchlostných rovníc: Elovichovej rovnice, modifikovanej Freundlichovej izotermy a kinetickej rovnice pseudo-druhého poriadku. Namerané a vypočítané výsledky zo štúdia rýchlosti adsorpcie dokumentujú, že s rastúcou počiatočnou koncentráciou As(V) vo vodnom roztoku sa adsorpčná rýchlosť znížila a čas potrebný na dosiahnutie adsorpčnej rovnováhy sa zvýšil. Experimentálne získané adsorpčné izotermy As(V) veľmi dobre vyhovovali Freundlichovej adsorpčnej izoterme. Zo sledovaných chemických a fyzikálnych vlastností pôd mal na koeficient kF najväčší vplyv obsah uhličitanu vápenatého (CaCO3). Vzťah medzi obsahom CaCO3 a koeficientom kF sa potvrdil vysoko pozitívnou koreláciou (R2 = 0,868).
Ve svém příspěvku se nejprve věnuji myšlenkovému experimentu J. C. Maxwella, jisté myšlenkové konstrukci, která sehrála a sehrává významnou roli při vyjasnění mezí platnosti termodynamiky. Stručně popisuji historii zrodu a vymítání imaginárního Maxwellova démona, jehož činnost vede k rozporu s druhou hlavní větou termodynamiky. Výklad mi umožňuje komentovat některé charakteristické rysy fyzikálních procesů na mezoskopické úrovni. Na této úrovni operují také Brownovy motory, zařízení, která pracují na principu usměrnění termální fluktuací. Princip jejich činností je podrobněji diskutován na dvou příkladech., Petr Chvosta., and Obsahuje seznam literatury