The experimental basins in the Jizera Mountains were established at the beginning of the 1980th as a result of the forest devastation due to acid rain and repercussions of following human activities during its disposal with the aim to gain data for the quantification of runoff conditions changes in a changing environment. Seven small catchments with an area from 1.87 km2 to 10.6 km2 are situated in the spring regions in an elevation from 700 m a.s.l. to 1100 m a.s.l. in the catchments of the Černá Nisa, Kamenice, Jizerka and Směda streams. The long-term average annual temperature in the elevation of 780 m a.s.l. is +4.4°C, the long-term annual precipitation sum fluctuates between 1300 mm and 1800 mm. The Jizera Mountains are known for numerous intensive rainfalls in the summer period. The administrator of the experimental basins is the Czech Hydrometeorological Institute (CHMI), Department of Hydrological Research, Experimental Base Jablonec nad Nisou, which performs all operative activities and basic processing of data. In the basins, the monitored elements are water stages and discharges in rivers, surface water quality, rainfall, snow depth and snow water equivalent and climatological parameters. The following contribution gives an overview of information obtained from the hydrological research in the period 1981 - 2004. and Příspěvek se zabývá přehledem poznatků z hydrologického výzkumu v období let 1982-2005 v experimentálních povodích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v imisně poškozené oblasti Jizerských hor. Základnu tvoří 7 malých povodí s rozlohou od 1,87 km2 do 10,6 km2 celkové plochy 37 km2 . Všechna povodí leží ve vrcholové části Jizerských hor v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, na rozvodí řek Labe a Odry. Nadmořská výška povodí se pohybuje mezi 700 až 1100 m. Správcem povodí je Oddělení hydrologického výzkumu, pracoviště Jablonec nad Nisou. Zpočátku byly práce zaměřeny převážně na získání co největšího počtu informací o srážkách, sněhu, množství a jakosti povrchové vody. Po roce 1995 byl monitoring rozšířen na více parametrů hydrologické bilance, sledování klimatických prvků a složek hydrologického procesu. Následně byl upřesňován jejich režim i jejich prostorové rozložení. Byla studována problematika rozdílnosti akumulace a odtávání sněhu na mýtině a v lese a odtoková a kvalitativní odezva na srážkovou činnost a tání sněhu. Za pomoci hydrologických a chemických modelů byly hledány odhady změn jejich závislosti na změně vegetačního pokryvu.
The measurement of variable chlorophyll (Chl) a fluorescence is widely used as a convenient and versatile tool in photosynthesis research. In many applications empirical correlations and simplified models of Chl a fluorescence are used with success. Nevertheless, variable Chl a fluorescence provides only indirect and complex image of processes occurring within photosynthetic membranes and such simplifications have only limited validity. In this review we elucidate some controversial and still unresolved questions about the origin and interpretation of the variable Chl a fluorescence induction and the proper use of variable Chl a fluorescence for studies of photochemical events in photosystem 2 (PS2). Although the major part of variable Chl a fluorescence reflects the photochemical closure of the PS2 reaction centers (RCs) and can be considered as a function of the redox state of the primary acceptor QA, up to 50 % of the change in the Chl a fluorescence yield can be of secondary, nonphotochemical origin. We review the possible sources of the inherent heterogeneity in the origin of variable Chl a fluorescence. We also comment on the practical implications this bears for the use of variable Chl a fluorescence. and G. Samson, O. Prášil, B. Yaakoubd.