Cíl: Difuzní axonální poranění je traumatické postižení mozku vznikající jako následek střižného pohybu při náhlém zrychlení či zpomalení mozku výrazněji vůči zbytku těla. Za cíl jsme si dali porovnat možnosti dnešních zobrazovacích metod v diagnostice difuzního axonálního postižení (DAP). Dále jsme se snažili v retrospektivní studii zjistit senzitivitu výpočetní tomografie (CT) a magnetické rezonance (MR) v diagnostice DAP a zhodnotit korelaci nálezu na zobrazovacích metodách s tíži klinického stavu. Metodika: Vyšetření CT probíhalo na přístroji Philips Brilliance 64-řadý helikální, nativně, s provedením měkkotkáňového a kostního přepočtu. MR vyšetření bylo provedeno na přístroji Philips Achieva 1,5T s použitím hlavové cívky, nativně v T2, T1 a GRE sekvenci v rovině transverzální, FLAIR sekvence v rovině koronální či sagitální a difuzně vážená sekvence (DWI) a ADC mapy v transverzální rovině. Celkem bylo vyšetřeno 60 pacientů. Výsledky: Mezi roky 2010-2014 byl DAP popsán celkem u 60 pacientů, 38 na CT, a dalších 22 na MR. Dvacet pacientů mělo následně trvalou poruchu vědomí či zemřelo, 36 mělo trvalé následky, osm se plně uzdravilo a u šesti nevíme konečný klinický stav. Senzitivita CT je v našem souboru 63 %, specificita 97 %. Závěr: V dnešní době je zlatým standardem v diagnostice kraniotraumatu nativní CT vyšetření, které má v případě DAP v našem souboru relativně nízkou senzitivitu a vysokou specificitu. MR je vzhledem k dostupnosti i časové náročnosti vyšetření vhodnou metodou až u pacientů, u nichž nález na CT neodpovídá jejich klinickému stavu. Pacienti s diagnostikovaným DAP mají obecně špatnou prognózu, až Ms zemře nebo má trvalou poruchu vědomí a další cca Ví pacientů má trvalé následky., Aim: Diffuse axonal injury is traumatic brain injury arising as a result of shear movement during sudden acceleration or deceleration of the brain strongly against the rest of the body. We want to compare the capabilities of todays imaging modalities in diagnostics of diffuse axonal injury (DAI). Next, we tried in retrospective study to determine the sensitivity of computed tomography (CT) and magnetic resonance (MR) in the diagnostic of DAI and to evaluate the clinical status of patients diagnosed for DAI. Method: We used 64-row helical CT (Philips Brilliance 64), we made native scans with soft-tissue and bone conversion. MR examination was performed on a Philips Achieva 1.5T machine using a head coil, natively in T2, Tl and GRE sequence in the transverse plane, FLAIR in coronal or sagittal plane and diffusion-weighted sequences (DWI) and ADC maps in the transversal plane. A total of 60 patients were examined. Results: 60 patients with DAI were examined in time period from 2010-2014, 38 with diagnoses of DAI on CT and 22 on MR. 20 patients had a subsequent permanent impairment of consciousness or died, 36 had lasting consequences, 8 fully healed and in 6 patients we do not know how they ended. Conclusion: Today native CT is the gold standard in the diagnosis of brain injury. In our group of DAI patients CT, unlike MR, had low relatively sensitivity of 63% (high specificity 97%). However, MR is not method of first choice due to its insufficient availability and time-consuming examination. MR is a useful approach for those patients whose findings on CT do not match the clinical condition. Patients diagnosed for DAP have generally a poor prognosis, Ms in our group of patients die or have permanent impairment of consciousness, and another M has long lasting consequences., Jakub Stulík, Monika Justýna Poláčková, Marie Maxová, Marek Mechl, and Literatura