s-602
| Vždyť to není maličkost. |
s-603
| Copak dnes najdeš někoho, kdo by měl trochu odvahy?' |
s-604
| Osud vám poskytl záviděníhodnou příležitost pochopit lidskou tělesnost v celé její metafyzické marnosti. |
s-605
| Ale vaše vitalita je nepoučitelná. |
s-606
| Vaše urputná chuť být tělem a právě jen tělem se nedá ničím zviklat. |
s-607
| Vaše prsa se umějí otřít i o muže, který stojí pět metrů od vás! |
s-608
| Už se mi točí hlava z těch věčných kružnic, které opisuje v chůzi vaše neúnavná zadnice. |
s-609
| K čertu, jděte ode mne! |
s-610
| Ta vaše ňadra jsou všudypřítomná jak Bůh! |
s-611
| Už před deseti minutami jste měla píchat injekce!' |
s-612
| Doktor Havel je jako smrt. |
s-613
| Bere všechno |
s-614
| S takto naladěnou myslí šel tedy Flajšman dlouhou chodbou k východu. |
s-615
| Když už byl téměř u kývacích dveří, vedoucích do zahrady, ucítil náhle zápach plynu. |
s-616
| Zastavil se a čichal. |
s-617
| Hustota pachu se soustředila ke dveřím vedoucím k pokojíku sester. |
s-618
| Flajšman si najednou uvědomil, že se strašně polekal. |
s-619
| Chtěl nejdřív běžet rychle zpátky a přivolat sem primáře a Havla, ale pak se odhodlal chytit za kliku dveří (snad proto, že je předpokládal zamčené, ne-li zabarikádované). |
s-620
| Ale kupodivu dveře se otevřely. |
s-621
| V pokoji svítila silná stropní lampa a osvěcovala velké nahé ženské tělo, ležící na gauči. |
s-622
| Leželo na zádech s hlavou mírně pootočenou na bok a také s jedním ramenem mírně přivráceným k druhému, takže se obě krásná ňadra tiskla k sobě a měla plný tvar. |
s-623
| Jedna Alžbětina noha byla natažena a druhá mírně pokrčena v koleni, takže bylo možno zřít znamenitou plnost stehen i mimořádně hustou čerň klína.) |
s-624
| Volání o pomoc |
s-625
| Když otevřel dokořán okno a dveře, vyběhl Flajšman na chodbu a začal křičet. |
s-626
| 'Venku je nádherně. |
s-627
| Je úplněk...' a zase pak zavadila o Flajšmana letmým pohledem. |
s-628
| Flajšman nebyl hluchý pro podobné situace a pochopil rázem, že je to signál - signál pro něho. |
s-629
| Pocítil v té chvíli ve své hrudi dmutí. |
s-630
| Jeho hruď byla totiž citlivým nástrojem, hodným dílny Stradivariho. |
s-631
| Stávalo se, že v ní občas cítíval právě zmíněné povznášející dmutí, a byl si pokaždé jist, že to dmutí má nezvratnost věštby, jíž se ohlašuje příchod čehosi velkého a nebývalého, co převýší jeho sny. |
s-632
| Byla sama příliš svým tělem a proto je pociťovala vždycky úzkostně. |
s-633
| S takovou úzkostlivostí přistupovala i k mladíkovi, kterého poznala před rokem a s kterým byla šťastna snad právě proto, že nikdy neodděloval její tělo od její duše a mohla s ním žít cele. |
s-634
| V té nerozpolcenosti bylo štěstí, jenomže za štěstím hned číhá podezření a dívka jich byla plna. |
s-635
| Často ji třeba napadlo, že jiné ženy (ty neúzkostlivé) jsou přitažlivější a svůdnější a že mladík, který se netajil, že tento typ žen dobře zná, jí někdy za takovou ženou odejde. |
s-636
| 'Ta se u něj léčila dávno předtím, než jsi ji poznal. |
s-637
| Nevěděla jsem to. |
s-638
| Ona se mi nikdy nesvěřovala. |
s-639
| Nějak jsme k sobě nikdy nenašly cestu.' |
s-640
| Hlas mi selhal. |
s-641
| Projížděli jsme malými horskými vesnicemi, plnými klesání a nebezpečných zatáček. |
s-642
| Vždycky jsem v tomto úseku cítila zvláštní mrazení v zádech. |
s-643
| Dnes jsem ho ignorovala. |
s-644
| 'Myslíš, že bys mohl nenápadně zjistit od táty, nebo od mámy, co Valentýna užívala a jestli je tohle ten lék?' |
s-645
| 'Možná. |
s-646
| Ale proč? |
s-647
| O co ti jde?' |
s-648
| Rozhodla jsem se přiznat svoje podezření. |
s-649
| Jaksi už tuším, že se mi jeho odpověď nebude vůbec zamlouvat. |
s-650
| Položil na stůl obálku. |
s-651
| Koukám na to psaníčko a mám pocit, že vím, co je v něm napsáno. |
s-652
| 'Přece tvoje dcera!' |
s-653
| Popadla jsem prudce sklenici a rychle se napila, až jsem si spálila jazyk. |
s-654
| 'To myslíš vážně?' |
s-655
| 'Asi ano.' |
s-656
| 'Proč?' |
s-657
| Je mi ze všeho smutno. |
s-658
| Obětovala jsem té holce všechno. |
s-659
| A tohle je její vděk? |
s-660
| Opustí mě a nechá samotnou! |
s-661
| Honza vzal do ruky svou skleničku. |
s-662
| 'Někdo pozná svoji životní lásku třeba už ve třinácti. |
s-663
| Někdo až v šedesáti. |
s-664
| Nezáleží na věku. |
s-665
| Já chci vyšetření. |
s-666
| Nahlas jsem však přitakala, nechtělo se mi dohadovat. |
s-667
| Načurala jsem do šampusky a položila se na vyšetřovací stůl. |
s-668
| 'Test je pozitivní,' sdělila sestra, mezitím co mě doktorka pečlivě vyšetřovala. |
s-669
| 'Děloha je zvětšená. |
s-670
| Vidím to asi na čtyřtýdenní těhotenství. |
s-671
| Kolik je vám let?' otázala se lékařka. |
s-672
| 'Šestatřicet... mi bude.' |
s-673
| 'A děti máte?' |
s-674
| 'Ne.' |
s-675
| 'Aha. |
s-676
| Máte čas na rozmyšlenou.' |
s-677
| 'Nepotřebuji čas na rozmyšlenou,' řekla jsem pevně. |
s-678
| 'Chci to dítě.' |
s-679
| 'Výborně. |
s-680
| Stavte se tu za měsíc. |
s-681
| Pokud nastanou problémy, tak kdykoliv.' |
s-682
| Honza posedával v čekárně. |
s-683
| 'Hotovo?' |
s-684
| 'Jo.' |
s-685
| 'A jak to dopadlo?' |
s-686
| Náhle jsem dostala chuť se někomu svěřit. |
s-687
| Na klíně drží kabelku z krokodýlí kůže a na nohou má obuté lodičky z téhož materiálu. |
s-688
| Vedle ní nevzrušeně zírá můj milenec číslo dvě Honza. |
s-689
| Pootočím hlavu malinko doleva a moje oči si prohlížejí Filipa, milence číslo jedna. |
s-690
| Tváří se lhostejně a šeptá něco Magdičce. |
s-691
| Přece jen ji uhnal! |
s-692
| Spočívám na sedadle, dívám se na záda nevěsty. |
s-693
| Stojí absolutně strnule, ale já vidím, jak se jí chvěje kytice ze žlutých slunečnic, zelených makovic a tmavého kapradí. |
s-694
| Není tak klidná, jak vypadá. |
s-695
| Šaty si půjčila v jedné z půjčoven, které se v městě rozrostly jako houby po dešti. |
s-696
| Copak mi, cvokař' chce?' |
s-697
| 'Jedná se o Valentýnu,' odvětil věcně. |
s-698
| 'Aha.' |
s-699
| 'Máš se za ním zastavit ještě dnes v ordinaci, je to prý nezbytné.' |
s-700
| 'Je to opravdu tak nutné? |
s-701
| Mám spoustu práce a možná to nestihnu do konce jeho pracovní doby. |