| s-401
| To by se mi taky líbilo, pomyslel jsem si. |
| s-402
| Kdo je to?zeptal jsem se bráchy. |
| s-403
| Tohle? |
| s-404
| Ve třicátých letech, krátce nato, kdy tohohle kubánského génia připravil o titul notorický pijan Alexander Aljechin, cestoval Capablanca po celém světě a živil se hraním simultánek. |
| s-405
| A tak se stalo, že dorazil i do Čáslavi, aby si tu vydělal nějaké drobné. |
| s-406
| Městečko proti němu postavilo třicítku nejlepších hráčů a dvacet devět jich dostalo brzy mat. |
| s-407
| Jen jeden Čáslavák ho ale potrápil a přitom to bylo ještě dítě. |
| s-408
| Nakonec mu velmistr byl nucen nabídnout remízu. |
| s-409
| To dítě byl můj bratr Pavel, má vlastní krev. |
| s-410
| Listy černého rybízu mají zvláštní vůni. |
| s-411
| Bobule dozrávají kolem 24. června, na svatého Jana. |
| s-412
| Šťáva z černého rybízu se používá jako lék při teplotě a revma. |
| s-413
| JAHODY |
| s-414
| Plod: souplodí (sbírá se jednou za měsíc, od června do září) |
| s-415
| Zahradní jahody pěstuj na slunečném místě. |
| s-416
| V prvním roce dozraje jen málo plodů, ale o to víc jich je o rok později. |
| s-417
| Jahody mají hodně vitaminů. |
| s-418
| Každé čtyři roky je musíš sázet znovu. |
| s-419
| ŠVESTKA |
| s-420
| Kůra: tmavě šedá až hnědá, popraskaná |
| s-421
| Plod: peckovice (od srpna do října) |
| s-422
| Švestka pochází z Orientu. |
| s-423
| Dnes existuje přes dva tisíce různých druhů. |
| s-424
| Svými rozvětvenými kořeny zpevňuje zem. |
| s-425
| Velké listy topolu jsou na spodní straně bílé a plstěné. |
| s-426
| OLŠE |
| s-427
| Kůra: tmavě hnědá, popraskaná |
| s-428
| Plod: oříšek (v srpnu a září) |
| s-429
| Olše natahuje ráda své kořeny k vodě. |
| s-430
| Většinou mívá více kmenů. |
| s-431
| Listy jsou na špičce zakulacené. |
| s-432
| Z jehněd olše vypadávají malé oříšky, které jsou po vodě unášeny pryč. |
| s-433
| JMELÍ |
| s-434
| Kůra: zelenohnědá, hladká |
| s-435
| Plod: bobule (v říjnu a listopadu) |
| s-436
| V koruně listnatého stromu často roste kulovitý keř - jmelí. |
| s-437
| Své kořeny má ve dřevě stromu a odnímá mu živiny. |
| s-438
| Jmelí je cizopasná rostlina. |
| s-439
| JÍVA |
| s-440
| Kůra: šedá |
| s-441
| Plod: oříšek (v srpnu a září) |
| s-442
| Stehlík zobe semena z bodláku, a přes cestu přeběhla lasice kolčava. |
| s-443
| U cesty zrají vlašské ořechy a šípky. |
| s-444
| Trnka je již plná černých bobulí. |
| s-445
| Z ostnatých slupek vykukují červenohnědé kaštany. |
| s-446
| Při každém závanu větru jich několik spadne na zem. |
| s-447
| JÍROVEC MAĎAL |
| s-448
| Kmen: hnědý |
| s-449
| Plod: tobolka (v září) |
| s-450
| Jírovec zvaný též koňský kaštan pochází ze severního Řecka. |
| s-451
| Před čtyřmi sty lety zdomácněl i u nás. |
| s-452
| Jeho svícnové květy se rozvíjejí v květnu. |
| s-453
| Jeho listy jako by byly prsty na lidské ruce. |
| s-454
| Kaštany jsou dobrým krmením pro divokou zvěř. |
| s-455
| JABLOŇ LESNÍ |
| s-456
| Kmen: tmavě hnědý, popraskaný |
| s-457
| Plod: jádrový plod (v září) |
| s-458
| Sirup z květů je domácím lékem proti horečce a nachlazení. |
| s-459
| Z černých bobulí se připravuje výborná marmeláda. |
| s-460
| BUK |
| s-461
| Kůra: stříbrošedá, hladká |
| s-462
| Plod: tobolka (v září a říjnu) |
| s-463
| Buk je naším nejčastějším listnatým stromem. |
| s-464
| Může být vysoký až čtyřicet metrů a plody dozrávají jednou za čtyři roky. |
| s-465
| Bukvice sedí vždy po dvou v ostnatém kalíšku. |
| s-466
| Strom má načervenalé dřevo. |
| s-467
| DUB |
| s-468
| Kmen: šedohnědý, popraskaný |
| s-469
| Plod: tobolka (v září a říjnu) |
| s-470
| Dub může být starší než šest set let. |
| s-471
| Plody má jen jednou za čtyři až šest let. |
| s-472
| Žaludy jsou v dřevnatém kalíšku. |
| s-473
| Dříve se používaly jako krmivo pro prasata. |
| s-474
| RULÍK ZLOMOCNÝ |
| s-475
| viděl ji jako čáru rozpitou v pijavém papíře: bez kontur, bez tvaru. |
| s-476
| To tělo se mu opravdu líbilo. |
| s-477
| Když Alice ráno vstala, donutil ji, aby zůstala nahá, a ona, ačkoli ještě včera trvala urputně na zavřených okenicích, neboť jí vadil i šerý svit hvězd, teď na svůj stud docela zapomněla. |
| s-478
| Eduard si ji prohlížel (vesele poskakovala, hledajíc balíček čaje a sušenky na snídani) a Alice, když se na něho po chvíli podívala, zpozorovala, že je zamyšlený. |
| s-479
| Zeptala se ho, co mu je. |
| s-480
| Eduard jí odpověděl, že si musí po snídani zajít za bratrem. |
| s-481
| Věřil ve své štěstí, věřil ve svou hvězdu lásky a věřil v doktorku. |
| s-482
| Hýčkán svou sebejistotou (sebejistotou vždy poněkud udivenou), oddával se příjemné pasivitě. |
| s-483
| Viděl totiž sám sebe vždycky jako muže přitažlivého, dobývaného, milovaného, a těšilo ho očekávat dobrodružství s rukama tak říkajíc složenýma v klíně. |
| s-484
| Věřil, že právě tento postoj dráždivě provokuje ženy i osud. |
| s-485
| Stojí snad při této příležitosti za zmínku, že se Flajšman vůbec často, ne-li nepřetržitě (a se sebezalíbením), viděl, což ho ustavičně zdvojovalo a činilo jeho samotu docela zábavnou. |
| s-486
| 'Myslíte tím plemenem všechny ženy?' ptala se dívka. |
| s-487
| 'Ne, myslím jen ty, které se podobají vám.' |
| s-488
| 'Stejně mi nepřipadá moc vtipné srovnávat ženu se zvířetem.' |
| s-489
| 'Dobrá,' držel mladík pozvednutý kalíšek, 'nepřipiju tedy na vaše plemeno, ale na vaši duši; |
| s-490
| souhlasíte? |
| s-491
| Na vaši duši, která se rozsvěcuje, když se spouští z hlavy dolů do břicha, a která zhasíná, když stoupá zase vzhůru do hlavy.' |
| s-492
| Dívka zvedla kalíšek: |
| s-493
| 'Dobře, tak na mou duši, která se spouští do břicha.' |
| s-494
| 'Ještě jednou se opravím,' řekl mladík, 'raději na vaše břicho, do kterého se spouští vaše duše.' |
| s-495
| Nahnula se přes stolek k Eduardovi a v teskném odmlčení (s úsměvem strnule křečovitým) na něho upírala strašlivě veliké oči, zatímco on si říkal, že jestli se mu nepodaří trochu se přiopít, skončí pro něho tento večer velikou ostudou; |
| s-496
| nalil si proto do kalíšku koňak a rychle ho vypil. |
| s-497
| A ředitelka pokračovala: |
| s-498
| 'Ale já ho chci tak vidět! |
| s-499
| Tak jako vy!' |
| s-500
| A potom se vztyčila z křesla, vypjala hruď a řekla: |