cs-cac-train-s40w

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index • sentence 1 - 6 < sentence 7 - 17 > sentence 18 - 28
Ve všech případech jde o formy tak či onak deformovaného ideologického vidění světa a člověka, které, upínajíce se k některému aspektu či k některým reálným stránkám skutečnosti, dovádějí je tím k jakési teoretické absolutizaci, do více či méně zjevného mýtu. Bylo by možno doložit touto cestou absolutizace parcialit, jsou běžně a dosti masově konstruovány celé teorie, jejichž originalita a prodejnost na kapitalistickém trhu idejí jsou vykupovány ukvapenými generalizacemi a limitovány * tkvícími již v gnoseologických a třídních podmínkách jejich zrodu. Hovoříme- li o prodejnosti, nemáme přirozeně vždy a všude na mysli nejvlastnější smysl tohoto označení, ale jeho přenesený význam. V tomto duchu jsou formulovány teorie o společnosti volného času, civilizaci oka, civilizaci hříček a další, které představují mnohotvárnou spleť iluzí, mýtů a reálných postřehů o některých stránkách skutečného společenského pohybu. Přitom současně umožňují žádoucí prezentaci a individualizaci svých autorů podle současných norem nabídky, poptávky, přizpůsobených oblasti vědeckých institucí a nakladatelského podnikání. Ponořenost všech těchto teorií a samozřejmě také jakkoli různorodých filosofických směrů do širšího rámce buržoazní ideologie a celého systému monopolního kapitalismu také zakládá zpola skutečný a zpola iluzorní charakter různých navenek jakoby nesmiřitelných sporů a polemik, probíhajících například po léta mezi pozitivisty a dialektiky v západoněmecké filosofii a sociologii, mezi stoupenci scientismu a antropologismu. Každé jednostranné opomenutí jak reálné, tak iluzorní stránky těchto polemických * při pokusu o jejich kritický rozbor znamená propadnout obdobnému mýtu dílčích stránek, který v různých podobách ovládá obě polemizující strany. V těchto polemikách se stále výrazněji stává předmětem sporu a objektem teoretické reflexe i sebereflexe sama věda. Její rostoucí pronikání do života společnosti i do nejintimnějších oblastí soukromí si přímo vynucuje pokusy o teoretické uchopení této její expanze. Známé protikladné póly těchto interpretací, scientismus a různé iracionální varianty kritiky vědecké civilizace, nejsou skutečným vysvětlením celého tohoto procesu růstu společenské role vědy, ale musí být nejprve samy vysvětleny ve svých sociálních a gnoseologických kořenech. Kritika vědy jako ideologie, formulovaná například představiteli frankfurtské školy, se ve světle tohoto rozboru ukáže být jen jinou formou zdánlivé * , která pouze v dílčím aspektu představuje kontrapozici svého scientistického protipólu.

Download XML • Download text • Sentence view • Dependency trees