cs-cac-train-s36w

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index • sentence 18 - 28 < sentence 29 - 39 > sentence 40 - 50
Teorie, ať jakákoliv, je koneckonců vždycky nějak zakotvena v lidské zkušenosti, a tím i smyslově v předmětné činnosti člověka. Zároveň však, a to plyne z její nejvlastnější povahy, teorie od empirie odstupuje v rozměru imanentně gnoseologickém i časovém, ovšem jen proto, aby se vrátila zpět, a tedy také ovlivňovala. Z tohoto hlediska je toto abstraktní schéma jednoty spojitosti a nespojitosti teorie a praxe relativní i tam, kde se třeba i explicitně proklamuje úplná nezávislost teorie na praxi, v každém konkrétním případě půjde jen o to, stanovit povahu a míru této jednoty, to jest orientovat se zejména co do stupňů abstrakce a poznávací hodnoty dané teorie, co do její adekvátnosti empirii a její společenské funkce. Dále, bylo- li řečeno, že praxe je činnost subjektivně cílevědomá, neznamená to, že takovou je lidská činnost vždy a za všech okolností ani že vliv těchto okolností je veličinou v zásadě konstantní. Jak víme z individuální psychologie, k psychice člověka náleží nejen činnost vědomá, ale také podvědomá. A mimoto ani činnost vědomá nemusí být nutně vždy účelová, s jasně stanoveným předjatým cílem. Jak nás poučuje i filosofie, sociologie a jiné společenské vědy, subjektivně cílevědomá činnost je podmíněna objektivními výsledky praxe. Celkovou úroveň a možnosti subjektivně cílevědomé činnosti v určité epoše je možno posoudit jedině v souvislosti s konkrétní společenskou formou, v níž a prostřednictvím níž se tato činnost rozvíjí. Konečně, byla- li praxe kvalifikována jako tvořivá, nemohou tím být snad setřeny rozdíly v obsahu i rozsahu tvořivosti v jednotlivých konkrétních případech. A zvláště pak nesmějí být opomenuty rozdíly v typech činnosti, jako je činnost uvědomělá a neuvědomělá, záměrná a živelná, revoluční, reformní, konzervativní, reakční, jež označují činnost jednotlivých sociálních skupin a slouží jako pomůcka k vysvětlení a posouzení jejich sociálních rolí. V této kapitole chceme stanovit další úroveň obecnosti a podstatnosti, na níž má být fenomén společnosti či společenského postižen.

Download XML • Download text • Sentence view • Dependency trees