| s-1
| K Popperově filozofii vědy |
| s-2
| JAROSLAV FEDA |
| s-3
| Věda, důležitý produkt lidské společnosti, který ji současně výrazně ovlivňuje, se občas zamýšlí i sama nad sebou. |
| s-4
| Příkladem takových úvah je Popperova kniha o logice vědeckého objevu. |
| s-5
| Populárním se stal jeho zdánlivě paradoxní názor, že teorie jsou vědecké jen tehdy, jsou-li vyvratitelné (Vesmír 70 , 65-67, 1991; Vesmír 71 , 390-391, 1992; Vesmír 72, 105-108, 1993 aj.). |
| s-6
| Teorie vědy je jedním z klíčových témat filozofie 20. století (programový spis tzv. Vídeňského kruhu 'Vědecké pojetí světa' z r. 1929) a Karl R. Popper (nar. 28.7.1902 ve Vídni), od r. 1937 profesor na londýnské School of Economics, je jedním z jejích hlavních reprezentantů. |
| s-7
| Jestliže následující poznámky vyznívají občas poněkud polemicky a jednostranně, je vhodné Popperovu filozofii, tzv. kritický racionalismus, zasadit v úvodu do širších souvislostí. |
| s-8
| Popperův myšlenkový vývoj lze sledovat od knihy 'Logika výzkumu' (1935), přes 'Otevřenou společnost a její nepřátele' (1951), 'Bídu historismu (1965) k 'Objektivnímu poznání' (1972). |
| s-9
| Z kritiky teorií, které postrádají vyvratitelnost, a jsou tedy nevědecké, dospívá ke kritice ideologií (nelze je potvrdit ani vyvrátit, nejsou tedy vědecké) a k požadavku na otevřenost společnosti, vyznačující se racionálními postupy a schopností učit se z chyb. |
| s-10
| Je patrné, že pro Poppera se teorie vědy stala východiskem k teorii efektivní organizace lidské společnosti. |
| s-11
| A to je vskutku klíčové téma 20. století. |
| s-12
| Popper nepřijímá obvyklé tvrzení, že teorie je vědecká, je-li koncipována jako empiricky ověřitelná, verifikovatelná. |
| s-13
| Odmítá metodu indukce, tj. generalizaci jednotlivých empirických pozorování, jako základní metodu konstrukce vědeckých teorií. |
| s-14
| Známý se stal jeho výrok: 'Bez ohledu na to, kolik bílých labutí jsme pozorovali není oprávněný názor, že všechny labutě jsou bílé'. |
| s-15
| Je-li ovšem pozorovaná vlastnost definiční vlastností daného procesu, objektu apod., Popperův argument zřejmě neplatí. |
| s-16
| Pak má induktivní poznatek platnost absolutní. |
| s-17
| Ve vědecké praxi neexistuje čistá indukce. |
| s-18
| Vždy je kontaminována dedukcí. |
| s-19
| Klasickým hromaděním indukcí je experimentování. |
| s-20
| Každý experiment je spojen s jistou, třeba vágní teoretickou konstrukcí. |
| s-21
| Tak se ve vědě paralyzují nedostatky, které oba postupy mají, užívají-li se izolovaně. |
| s-22
| Stranou tohoto racionálního postupu ovšem zůstávají nechtěné 'experimenty', jako byl Flemingův objev penicilinu. |
| s-23
| Na místo indukce jako základního postupu, jak budovat vědecké teorie tak, že všechna jednotlivá tvrzení jsou ověřitelná, staví Popper metodu deduktivního zkoumání. |
| s-24
| Je-li podle metody indukce správná ta teorie, která zobecňuje zkušenost (jednotlivá experimentální pozorování), pak podle Poppera vědecká teorie musí umožnit predikci, která se může dostat do rozporu s experimenty (zkušeností). |
| s-25
| Právě tato vlastnost každé teorie, být testovatelnou a vyvratitelnou, je definičním znakem tzv. empirických (přírodních) věd. |
| s-26
| Jsou to tedy vědy tvořené hypotézami nebo systémy teorií testovatelných pozorováním a experimenty. |
| s-27
| Tím se liší od metafyzických systémů (za metafyzický systém pokládá Popper i princip kauzality, protože není vyvratitelný - pro každou událost lze najít příčinné vysvětlení). |
| s-28
| Verifikace a falzifikace se tak v Popperově pojetí stávají asymetrické: univerzální tvrzení nelze odvodit z mnoha jednotlivých tvrzení, ale jediným tvrzením lze vyvrátit. |
| s-29
| Je také patrné, že vyvratitelné jsou jen teorie, ne (spolehlivé) experimenty. |
| s-30
| Ty tvoří jakýsi zlatý fond vědy. |
| s-31
| Teorie se tak stávají provizorii, dočasnými průvodci lidí přes pohyblivý písek jejich existence. |
| s-32
| Výborně to vystihuje Popper, když píše: 'Hrdá stavba vědeckých teorií jako by se tyčila nad bažinou jako budova na pilotách. |
| s-33
| Piloty jsou zaberaněny shora dolů do bažiny, ne však až do nějaké přirozené nebo předem dané báze [pozn. autora: odborně se takovým pilotám říká plovoucí piloty, na rozdíl od pilot opřených]; |
| s-34
| a nepokoušíme-li se zaberanit naše piloty do hlubších vrstev, pak ne proto, že jsme dosáhli pevného podloží. |
| s-35
| Jednoduše skončíme, uspokojuje-li nás, že jsou dostatečně pevné, aby nesly stavbu alespoň pro danou chvíli'. |
| s-36
| Každého asi napadne: jak vzniká věda, je-li metoda indukce zavržena? |
| s-37
| Podle Poppera neexistuje logický postup, jak dospět k novým myšlenkám. |
| s-38
| Opírá se o autoritu Einsteinovu (neexistuje logická cesta, jak objasnit vysoce univerzální zákony), o pojmy jako 'tvořivá intuice' a 'iracionální element' každého objevu. |
| s-39
| Proč však kolem r. 1830 Rus Lobačevskij, Maďar Bolyai a Němec Gauss formulovali téměř současně 'neeuklidovskou' geometrii (Störig, 1991, str. 462)? |
| s-40
| Proč Američané a Francouzi téměř současně objevili HIV (Vesmír 71 , 412, 1992)? |
| s-41
| Robert K. Merton z Kolumbovské univerzity v New Yorku došel k závěru, že téměř všechny závažné poznatky se objevují více než jednou, samostatně a často i současně (Gould, 1988, str. 46)... |
| s-42
| Připusťme existenci jisté teorie a nezkoumejme její původ. |
| s-43
| Aby se zjistila její věrohodnost, bude teorie podrobena Popperovu deduktivnímu testování, a může nevyhovět. |
| s-44
| Pak je nutno ji nahradit teorií jinou. |
| s-45
| Ta bude zajisté především dbát na to, aby opravila předchozí teorii v tom singulárním pozorování, v kterém tato teorie neobstála. |
| s-46
| Není to však aplikace principu indukce? |
| s-47
| Ve vědecké praxi se tak cestou zpětné vazby oba principy, indukce a dedukce, vzájemně kombinují. |
| s-48
| Každá nová empirická (podle Popperovy terminologie) teorie chce popsat nějaké nové zkušenosti v rámci jistých fyzikálních (matematických) představ (to je indukce), a to s jistou vývojovou logikou. |
| s-49
| Současně s její formulací se nová teorie testuje (a to je dedukce), např. pro limitní (asymptotické) podmínky vně výchozích zkušeností, atd. |
| s-50
| Andronikašvili názorně popisuje takový proces vzájemného ovlivňování teorie, která je impulsem pro experiment, a experimentu, vynucujícího zlepšení teorie při výzkumu vlastností kapalného hélia. |
| s-51
| Instruktivním je Watsonův popis objevování (vždy jde o objevování, nikdy o objev) dvojité spirály DNA, který má příchuť dokonalé autenticity. |
| s-52
| To jsou pěkné příklady toho, jak se dělá věda. |
| s-53
| Nejdůležitější pro novou myšlenku je patrně odvaha a schopnost vytrhnout se z běžného, zvykového, zkušenostního pohlížení na věci a procesy a podívat se na ně jinak, i za cenu lidského, občanského nebo vědeckého rizika (jak blízko má toto 'vytržení' k velkým uměleckým výkonům!) |
| s-54
| Některá silně frekventovaná tvrzení jsou netestovatelná, např. tvrzení 'bůh existuje', a patří tedy podle Poppera mezi tvrzení metafyzická. |
| s-55
| Tvrdí-li se, že 'bůh řídí lidské osudy', lze toto tvrzení testovat - a tak z metafyziky přejít do empirické vědy - specifikuje-li se jednoznačně obsah slova 'řídí', např. tak, že 'bůh vede lidi k bohabojnosti' nebo že je 'trestá za zlé skutky'. |
| s-56
| Starověcí myslitelé tím, že tvrdili, že bozi možná jsou, možná nejsou, ale v každém případě do lidského osudu nezasahují, potvrzovali metafyzický statut náboženství. |
| s-57
| Podobně nelze testovat tvrzení, že pyramidy jsou svědectvím pozemského pobytu mimozemšťanů, apod. |
| s-58
| To vše jsou tvrzení metafyzická, netestovatelná - stejně jako ideologie - a leží tedy mimo oblast empirických věd. |
| s-59
| Vědecké poznání však není pouhým hromaděním informací, ale tvoří z nich informační struktury. |
| s-60
| Pojmy jako testovatelnost a vyvratitelnost předpokládají deterministické systémy. |
| s-61
| Je známo, že i v rámci empirické vědy existují procesy a systémy, které se mohou za jistých podmínek stát singulárními, kdy bifurkují nebo i kolabují. |
| s-62
| Predikovat lze pak jen stav, nikoliv průběh. |
| s-63
| Pokládat svět lidí za výlučnou doménu empirických věd je stejně redukcionistické jako odmítnout empirické vědy proto, že v něčem nemohou nahradit metafyzické systémy. |
| s-64
| Systematicky, ale s větší frekvencí v současnosti, se zveřejňují nevědecká tvrzení, která se tváří jako testovatelná, jejichž testování však buď nebývá objektivní (pokusy prý vyžadují víru zúčastněných a často se prý nedaří ze subjektivních důvodů atp.) nebo se záměrně odmítá a maří, aby se (mimo jiné) zakryly podvrhy. |
| s-65
| Testovatelnost se předstírá, ale neprokazuje. |
| s-66
| Tato tvrzení jsou tedy metafyzická, ve svůj prospěch však hledí využít prestiže empirické vědy tím, že se mimikrují jako vědecká, jako se v průmyslu zneužívá prestižní ochranné známky. |
| s-67
| Názorným příkladem takové manipulace je tzv. vědecký komunismus. |
| s-68
| Převleky metafyziky a ideologie za vědu ovšem nejsou možné bez skálopevné víry, kterou jsou v lidech schopni probudit různí ti obchodníci s deštěm. |
| s-69
| Na potřebě iluzí u mnoha lidí, na jejich touze po tom být přesvědčován, že všechno je jiné a lepší, než se to jeví nepředpojatému rozumu, ostatně parazituje velký byznys a politika. |
| s-70
| Sám Popper flirtuje s metafyzikou, když tvrdí: 'Vědecký objev je nemožný bez víry v myšlenky čistě spekulativní povahy... víry, která je zcela nepodložená z hlediska vědy, a je proto, do jisté míry, 'metafyzická'. |
| s-71
| Studium spojovacích můstků mezi vědou a takovou metafyzikou by jistě zasluhovalo větší pozornost. |
| s-72
| Předchozí příklady se zdají svědčit o tom, že je-li vědecká oblast přesycena informacemi, stačí malý popud, aby v ní vykrystalizoval nový objev. |
| s-73
| K takovému přesycení může docházet zcela zákonitě. |
| s-74
| V každém oboru jsou 'módní' témata, která přitahují pozornost každé na svou pověst dbalé univerzity. |
| s-75
| A tak v pozadí objevu se zdá probleskovat racionálno, i když je lze obestřít mystifikacemi. |
| s-76
| Představy o vzniku nových myšlenek asi nejsou silnou stránkou Popperových úvah. |
| s-77
| Z nich snad pramení jeho nedoceňování zpětné vazby mezi teorií a experimentem (zkušeností, pozorováním). |
| s-78
| A z jeho afinity k formálním vědám. |
| s-79
| Věda je příliš živý a složitý organismus na to, aby se její části daly posuzovat mrtvé, bez vzájemné interakce. |
| s-80
| Zjednodušené spekulativní úvahy nebývají pro hodnocení vědeckých systémů plodné. |
| s-81
| Teorie vědy ukazuje, jak zdánlivě odtažitý subjekt může být překvapivě aktuální pro lidskou společnost na konci 20. století. |
| s-82
| LITERATURA |
| s-83
| Andronikašvili E. L.: Vzpomínky na kapalné hélium. |
| s-84
| Mladá fronta, 400 str., 1983. |
| s-85
| Gould S. J.: Pandin palec. |
| s-86
| Mladá fronta, 352 str., 1989. |
| s-87
| Popper K. R.: The logic of scientific discovery. |
| s-88
| Hutchinson, Londýn, 480 str. |
| s-89
| (anglický překlad německého originálu Logik der Forschung, Vídeň, 1935), 1959. |
| s-90
| Störig H. J.: Malé dějiny filozofie. |
| s-91
| Zvon, 512 str., 1991. |