| s-1
| Není to až tak důležité |
| s-2
| Jazykové zákampí Větu, kterou jsme dnes zvolili jako titulek jazykového sloupku, můžeme poměrně často uslyšet z úst některých politiků, reportérů, prostě lidí veřejně vystupujících. |
| s-3
| U nich je to nápadné - tento jazykový jev je však často užíván i v běžném hovoru. |
| s-4
| Co je na této výpovědi tak neobvyklého? |
| s-5
| Proti konvenčnímu způsobu vyjadřování užívá se tu částice až jaksi navíc. |
| s-6
| Tak se nám to aspoň zdá. |
| s-7
| Vypustíme-li ono až, věta nabude podoby, na kterou jsme zvyklí: Není to tak důležité. |
| s-8
| Mají však obě varianty - s částicí až a bez ní - zcela totožný význam? |
| s-9
| A je vůbec věta, ve které pociťujeme částici až jako něco nadbytečného, z hlediska jazykového správná? |
| s-10
| Bude dnes naším úkolem, abychom na tyto otázky odpověděli. |
| s-11
| Především musíme konstatovat, že věta Není to až tak důležité nevznikla jako individuální odchylka od spisovné normy. |
| s-12
| V posledních letech lze podobné věty číst stále častěji v našich novinách a časopisech a dost často zaznívají i ve veřejných projevech, a to zejména politických. |
| s-13
| Svědčí o tom i dopisy čtenářů Lidových novin, v nichž se na šíření tohoto nezvyklého způsobu vyjadřování upozorňuje. |
| s-14
| Uvedu některé příklady, které mi poslali čtenáři: Morálka naší společnosti není zase až tak špatná. |
| s-15
| Nevzniklo až tak velké nebezpečí pro naše hospodářství. |
| s-16
| Tresty za dopravní přestupky platí obyčejně na ty slušné, ale ti to až tak příliš nepotřebují. |
| s-17
| Poslat někoho za mříže není až takové umění. |
| s-18
| Ve všech těchto případech by bylo možné částici až vypustit. |
| s-19
| Zdá se, jako by zde bylo vyjádření míry vlastnosti nebo také míry platnosti nějakého jevu zdvojeno. |
| s-20
| Ve větě Něco není až tak špatné je pojetí míry obsaženo už v zájmenném příslovci tak. |
| s-21
| Částice až vyjadřuje také míru, ale na rozdíl od slova tak obohacuje pojetí míry o další význam: o pojetí jisté meze. |
| s-22
| Obyčejně nacházíme částici až ve spojení s předložkovými výrazy, které samy o sobě vyjadřují jistou místní nebo časovou mez. |
| s-23
| Částice až však tomu dodává význam krajnosti: vypít kalich utrpení až do dna, promoknout až na kůži, milovat někoho až za hrob. |
| s-24
| Vraťme se k větám s výrazem až tak. |
| s-25
| Nedůvěra některých uživatelů spisovné češtiny k nim je zřejmě živena tím, že se částice až dosud se zájmenným příslovcem tak nespojovala. |
| s-26
| Jenže význam obou slov takovému spojení nebrání. |
| s-27
| Jestliže zjistíme, že nový výraz až tak umožňuje vyjádřit se přesněji, pak bychom měli nedůvěru k němu překonat. |
| s-28
| Ve všech příkladech, které jsme pro výraz až tak uvedli, nejde jen o míru vlastnosti, nýbrž i o její krajní mez. |
| s-29
| Proto může být tento výraz pro češtinu užitečný. |
| s-30
| I kdyby tomu tak nebylo, neznám důvod, proč bychom měli až tak z češtiny vymycovat. |
| s-31
| Někteří čtenáři Lidových novin vyjádřili důvodné podezření, že výraz až tak vnikl do češtiny ze slovenštiny. |
| s-32
| Je to dobře možné, protože ho ze slovenských úst slyšíme častěji. |
| s-33
| Ve Slovníku slovenského jazyka (1959 - 1968) však uveden není a z toho můžeme vyvodit, že i ve slovenštině jde velmi pravděpodobně o nové spojení slov, která se dosud nespojovala. |
| s-34
| Myslím, že bychom neměli být na slovakismy nějak zvlášť citliví. |
| s-35
| Při takové blízkosti obou jazyků se vzájemné výpůjčky rychle vstřebávají do jazykového systému, aniž ho nějak narušují. |
| s-36
| Snad bychom měli mít z každé výpůjčky, pokud ovšem není v rozporu se systémem daného jazyka, radost. |
| s-37
| Vždyť je to důkaz o pokračujících kulturních stycích. |
| s-38
| Jen puristé by mohli usilovat o oddalování obou jazyků. |
| s-39
| A tak smysl mého uvažování o výrazu až tak je snad dostatečně jasný: Jeho novost by nás neměla ponoukat k jeho vymycování z jazyka. |
| s-40
| V jistých situacích může přispět k větší jednoznačnosti vyjádření. |