| s-1
| Slovesný klíč ke klenbě vlastního já |
| s-2
| Anna Kareninová |
| s-3
| Autorka (nar. 1954) je romanistka a publicistka, šéfredaktorka revue Světová literatura |
| s-4
| V době, kdy se mezi našimi spisovateli těší oblibě sebestředné, autobiografické téma, dostává se k nám v českém překladu jedna z úhelných knih tohoto žánru: VĚK DOSPĚLOSTI (TORST) francouzského básníka a etnologa MICHELA LEIRISE (1901-1990). |
| s-5
| Frankofonní literatura, která v současné Evropě představuje cosi jako mocnost slovesného sebezkoumání, má v reflexi vlastního já dlouhou tradici: od Michela de Montaigne po Marcela Prousta... |
| s-6
| Přesto se od této tradice Leirisovy osobní vize liší: můžeme říci, že otevřely nové pojetí autobiografické literatury. |
| s-7
| Zatímco Montaigne ve svých Esejích stejně jako Proust v Hledání ztraceného času a svým způsobem i Sartre v Nevolnosti skrze sebe hledí na obecnější otázky lidského bytí, Leirisův Věk dospělosti zahájil éru preparování autobiografické látky s cílem možná trochu egoistickým. |
| s-8
| Poznat pro sebe sama smysl vlastního já, vydat o něm podrobné a nemilosrdné svědectví a dokonalým literárním gestem utkvět trvaleji ve vlastní pomíjivé existenci. |
| s-9
| Paradoxní možná je, že ti, kteří nemířili tak úzkostně k sobě a jen k sobě, zůstávají skrze své dílo mnohem pregnantnějšími individualitami s důraznějším dosahem. |
| s-10
| Leiris byl ovšem v tomto směru výjimečný průkopník-novátor. |
| s-11
| Svůj bravurní introspektivní styl nepochybně čerpal ze zkušeností s významnými tvůrčími avantgardami první poloviny dvacátého století. |
| s-12
| Patřil k mladší generaci surrealistů; |
| s-13
| po roztržce s jejich tvrdou disciplínou se přiblížil k existenciálnímu intelektuálnímu proudu. |
| s-14
| Spolu s výbušným Georgesem Bataillem a racionálním Rogerem Cailloisem založil v roce 1937 slavné Sociologické kolegium (College de Sociologie), které se zabývalo moderní dobou především z hlediska posvátna v našem světě. |
| s-15
| K zájmu o sakrální dimenzi života ostatně přivedl Bataille i Leirise společný zájem o etnologii. |
| s-16
| Leirisovy etnologické práce jsou ovšem odborníky hodnoceny spíš jako práce literární: z výpravy do Afriky například přivezl deník, který byl označen za nevědecky subjektivní - ani tady nezapřel své osobní ladění. |
| s-17
| Jak ovšem říká Václav Jamek v doslovu, bezprostřední průpravou k literární zpovědní lince se Leirisovi stala zkušenost psychoanalytické léčby. |
| s-18
| Právě Věk dospělosti, vydaný v Paříži roku 1939, je první knihou z této řady. |
| s-19
| V dokonale úsporné, až goticky chrámové stavbě pokládá základní kameny autobiografického materiálu. |
| s-20
| Klenbou knihy, ze které autor shlíží na své já, je milostné, erotické napětí, o to drásavější, že je více podkladem ostýchavého vnitřního pnutí než radostným požitkem. |
| s-21
| Oblouky, na nichž klenba spočívá, tvoří postavy Lukrécie (ženy-oběti), Judity (milostné vražedkyně) a Holoferna (muže krutého a zároveň bezmocné oběti lstivé milostnice). |
| s-22
| V celém rozvrstvení knihy i v kompozici jednotlivých scén, v punktuaci kapitol a ve stále naléhavějších refrénech základních motivů se nezapře Leirisův smysl pro velké divadelní umění: jeho láska k opeře a smysl pro práci s mýty jsou logickým zdrojem celého pojetí. |
| s-23
| Po úvodním Věku dospělosti rozvedl Leiris autobiografickou látku ve svém stěžejním díle, několikasvazkové zpovědi nazvané Pravidlo hry. |
| s-24
| V ní mistrně cizeluje nejen sám námět (zkoumání sebe sama), ale i nástroj zkoumání (tedy jazyk). |
| s-25
| Prací na sobě samém a v neoddělitelném sepětí ducha a jazyka směřuje k jakémusi archetypálnímu vzorci vlastního individuálního jsoucna: ke ...klíči všeho, který by byl zároveň poetikou i způsobem života. |
| s-26
| Nemusíme mít sebestředné knihy v oblibě. |
| s-27
| Před Leirisovou egocentrickou snahou dobrat se sebe sama můžeme dávat přednost autobiografiím typu jak to bylo a co si o tom myslím, na které jsme v české literatuře častěji zvyklí. |
| s-28
| Přesto bychom měli tuto knihu vzít do ruky a těšit se z ní - také díky skvělému překladu Kateřiny Vinšové - jako z dokonale vybroušeného literárního skvostu. |
| s-29
| Vydání této prózy je totiž jednou z hlavních událostí letošního literárního léta: poprvé je do českého kontextu uveden autor, který už dlouho představuje v evropské literatuře pojem. |
| s-30
| Michel Leiris: Věk dospělosti. |
| s-31
| Vydal TORST, Praha 1994, za podpory francouzského ministerstva zahraničí a francouzského velvyslanectví v Praze. |
| s-32
| Přeložila Kateřina Vinšová, doslov Václav Jamek. |
| s-33
| 189 stran, náklad 2000 výtisků, cena 87 korun. |