s-1
| Bankroty: |
s-2
| Stav mírně setrvalý |
s-3
| U soudů zatím podáno kolem jednoho tisíce návrhů na konkurz |
s-4
| Koncem dubna 1993 byla přijata novela o bankrotech, která měla - podle názoru nejen předkladatelů, ale i široké odborné i laické veřejnosti - vyvolat dominový efekt krachu podniků, které si vzájemně neplatí. |
s-5
| Zatím však k němu nedošlo a zřejmě v dohledné době ani nedojde. |
s-6
| Kazimír Jánoška |
s-7
| Takový je totiž závěr porady ekonomických ministrů vlády ČR z předminulého a minulého týdne, na níž se zmíněná problematika projednávala. |
s-8
| Jak konstatoval premiér Václav Klaus, vláda nevidí žádné důvody k umělému urychlování či zpomalování bankrotů. |
s-9
| Jde o subjektivní rozhodnutí věřitele, a je proto logický postoj bank, které zvažují, zda se jim bankrot vyplatí nebo ne. |
s-10
| Každopádně velkým zjednodušením je teze 'čím víc bankrotů, tím lépe'. |
s-11
| Bankrot není cílem této fáze transformace české ekonomiky. |
s-12
| Cílem je restrukturalizace ekonomiky a ta má obrovské množství forem - bankrot je však formou extrémní. |
s-13
| 10 - 15 měsíčně |
s-14
| Podařilo se nám získat informaci o celkovém počtu dlužníků, na něž hodlají věřitelé uvalit 'konkurzní žalobu' prostřednictvím soudů. |
s-15
| Podle ministra hospodářství ČR Karla Dyby je v současné době soudně zaregistrováno kolem jednoho tisíce návrhů na konkurz. |
s-16
| Rychlost jejich vyřizování je však dána kapacitními možnostmi soudů. |
s-17
| A ty jsou - jak známo - malé, což znamená, že soudy projednají do měsíce přibližně 10 - 15 podání věřitelů na konkurz. |
s-18
| Zbývá jen dodat, že proti 30. červnu 1993, kdy na soudech 'leželo' zhruba 700 návrhů, představuje zmíněných asi tisíc podání nárůst přibližně o 40 procent. |
s-19
| Co na to MF |
s-20
| Na příslušných soudech v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a v Českých Budějovicích jsme si ověřili, že prakticky všechny podané návrhy na konkurz se týkají především malých, případně středně velkých soukromých firem. |
s-21
| A co ty velké? |
s-22
| - Ze zdrojů blízkých ministerstvu hospodářství a Svazu průmyslu ČR jsme se dověděli, že uzavřely mezi sebou tichou džentlmenskou dohodu vzájemně se navrhovat do bankrotu. |
s-23
| Bez zajímavosti není stanovisko ministra financí Ivana Kočárníka , který za hlavního možného iniciátora bankrotů považuje banky. |
s-24
| Ony jsou totiž největšími věřiteli a záleží na nich, jak využijí možností daných zákonem. |
s-25
| Jejich zdrženlivost při iniciování konkurzů vláda již nejednou kritizovala. |
s-26
| Výsledkem je, že bankovní sféra začíná přehodnocovat svůj dosavadní postoj a zřejmě začne důrazněji postupovat proti svým největším dlužníkům. |
s-27
| Slova ministra financí nám potvrdily tři bankovní domy - Komerční banka, Investiční banka a Česká spořitelna. |
s-28
| Jejich ústředí momentálně posuzují finanční situaci rozhodujících velkých rizikových klientů. |
s-29
| Je však těžké říci, zda se třeba už za čtrnáct dnů či za tři čtyři měsíce dovíme senzační zprávu o tom, že ten či jiný velký podnik 'zásluhou' příslušné banky zbankrotoval. |
s-30
| Postoj bank |
s-31
| Jádro problému 'bankroty, anebo nikoliv' je totiž z pohledu bank viděno naprosto odlišně, než z pohledu politiků, národohospodářů či laické veřejnosti: |
s-32
| Dokud klient platí třeba ne splátky, ale aspoň úroky z půjčené částky, není důvod, aby byl bankou navržen do konkursu. |
s-33
| A to už nemluvě o faktu, že i v případě podniků, které neplatí ani splátky, ani úroky z nich, se banka rozhodne pro vyhlášení konkurzu většinou jen v případě, že má záruky, které lze v konkurzu zpeněžit (například nemovitost, technologii a podobně). |
s-34
| Pohlédnem-li pak na celou problematiku z tohoto úhlu, je zřejmé, že dominový efekt bankrotů skutečně nehrozí. |
s-35
| Zákon ho sice umožňuje, ale logika samotné praxe je jiná. |