Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - FicTree

LanguageCzech
ProjectFicTree
Corpus Parttrain
AnnotationJelínek, Tomáš; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 1349 • previousnext

s-1 'Nechápu.
s-2 Jak mi může pomoct plavání?'
s-3 'Špatný plavec se musí velmi namáhat, aby se udržel nad vodou.
s-4 Dobrého plavce voda nese.'
s-5 Obtížná cesta
s-6 K mistrovi přišel nový žák a vyprávěl, že na své cestě došel na skryté místo v Himalájích.
s-7 Tam žil guru, který měl dar vidět do minulosti i do budoucnosti.
s-8 Měl i několik žáků, které vyučoval svým schopnostem.
s-9 'Velmi to na zapůsobilo a zůstal jsem nějaký čas.
s-10 Ale pak jsem cítil, že to není to, co hledám, a vydal jsem se dál.
s-11 Teď jsem přišel k tobě a ptám se , jakému vědění vyučuješ.'
s-12 A určitě existuje ještě mnoho takových zvyků, o kterých nikdo nepřemýšlí.
s-13 Kdyby se o nich ale vědělo a lidé se jich vzdali, byli by pak schopni překonat svůj žalostný stav.'
s-14 Poznatek
s-15 'Pověz mi, mistře, co musím dělat, abych se přiblížil Bohu?' prosil žák.
s-16 'Abys dosáhl k Bohu, musíš vědět dvě věci:
s-17 Za prvé, že veškeré tvé snažení bude marné.'
s-18 'A za druhé?'
s-19 'Za druhé, jednej přesto tak, jako kdybys o tom prvním vůbec nevěděl,' doporučil mistr.
s-20 Vědění
s-21 Intelektuál se ptal mistra:
s-22 'Znáš nějakou pravdu, která je uznávána a respektována všemi živými tvory?'
s-23 'Jak bych ji mohl znát?' řekl mistr.
s-24 Znenadání před ním začalo tančit světýlko a z jeho mihotání sem a tam poznal, že mu svítí světluška.
s-25 Ulevilo se mu a zeptal se:
s-26 'Řekni mi, světluško:
s-27 Proč svítíš jenom ve tmě?'
s-28 'Vy lidé nás vidíte, jenom když je kolem vás tma.
s-29 Ale my svítíme pořád.
s-30 Když je světlo, vůbec si nás nevšimnete.
s-31 Proti slunci ale nic nezmůžeme.'
s-32 Život po životě
s-33 Dva roky po narození dcery otěhotněla mladá matka znovu, v jejím lůně rostla dvojčata.
s-34 Stejně jako se vyvíjela jejich tělíčka, rostlo i jejich vědomí a tu si všimli jeden druhého.
s-35 Naplnila je radost ze života.
s-36 Mistr mu stroze a drsně přikázal, aby neprodleně zanechal studia a ihned opustil jeho dům.
s-37 Sotva návštěvník odešel, zeptal se mistra jeden dosti vyděšený žák, co ho přimělo k takovému neobyčejně příkrému chování.
s-38 Zatímco mistr přemýšlel, jak to žákovi co nejsrozumitelněji vysvětlit, vletěl do místnosti pták, poletoval sem a tam a hledal cestu ven.
s-39 Mistr vyčkal, dokud se pták vyčerpaně neusadil blízko otevřeného okna - a najednou hlasitě zatleskal.
s-40 Vyděšený pták vyletěl přímo na svobodu.
s-41 'Moje zatleskání způsobilo ptákovi šok,' řekl mistr, 'a snad i moje chování tomu návštěvníkovi.'
s-42 Zvyk
s-43 Jdi tedy a střež pramen mým jménem.'
s-44 Stráž vyvedla beduína potmě a tajnými chodbami ven z paláce i z města, aby jeho uši nezaslechly zurčení vodotrysků a jeho oči nezahlédly ani jedno z četných jezírek v kalifově parku.
s-45 Tajemství
s-46 Mistře, prosím ,' řekl žák, 'prozraď mi tajemství života.'
s-47 'To nemohu,' odmítl mistr.
s-48 'A proč ne?'
s-49 'Protože to je tajemství.'
s-50 Skromnost
s-51 Rybář vytáhl síť a našel v starou láhev.
s-52 Otevřel ji a zle se vylekal, když z vystoupil mocný duch.
s-53 'Osvobodil jsi , proto ti splním tři přání.
s-54 Vyslov své první.'
s-55 Pokud mi budete důvěřovat, každý dostane, po čem touží a nikdo nepřijde zkrátka.
s-56 Ze čtyř přání udělám jedno a čtyři rozhádaní muži budou jako jeden šťastný!'
s-57 Ohromeni tímto zásahem, provázeným záplavou cizích slov, kterému bůhvíjak, ale rozuměli, podali mu s určitou nedůvěrou své peníze, doufajíce v zázrak, který jim slíbil.
s-58 Domorodec šel s jejich penězi k prodavači a přinesl celou náruč toho, čeho se dožadovali: hroznového vína.
s-59 Začátek
s-60 Všude se mluvilo o válce.
s-61 Bojovalo se sice daleko, rodiče si ale stejně nevěděli rady, jak mají svým dětem vysvětlit tu hrůzu, která se vtírala do jejich domova.
s-62 Mezitím se dozvěděly, že na vedlejším domě být instalována pamětní deska na památku velkého hudebníka, který žil v tomto domě tři roky během svých studií.
s-63 Aby se jedna před druhou nezesměšnila, každá zvlášť si předem zjistila, co být na tabuli vyryto.
s-64 Po cestě do své oblíbené kavárny se zastavily před sousedním domem.
s-65 Navzájem se upozorňovaly na krásnou pamětní desku.
s-66 'Zde žil ten slavný hudebník.' předčítala jedna, a druhá doplnila:
s-67 'Vespod je letopočet a v rohu vpravo dole menším písmem stojí 'Městský úřad' a jméno našeho města.'
s-68 Holčička ze sousedství obě dámy užasle poslouchala a pak se smíchem vykřikla:
s-69 'Dvanáct říkáš?'
s-70 Teď spočítala pytle i matka a zakřičela:
s-71 'Starosto!'
s-72 Ruch se utišil a starosta se vynořil z davu.
s-73 'Starosto!
s-74 Tady stojí dvanáct pytlů mouky.
s-75 Takže se muselo vrátit dvanáct mužů.
s-76 Přesně tolik, kolik jich odešlo.'
s-77 Pak počítal osobně sám starosta a došel ke stejnému výsledku.
s-78 'Skutečně!
s-79 Dvanáct pytlů!
s-80 Ten ztracený se musel vrátit!' uzavřel nekompromisně.
s-81 'Opravdu!
s-82 Přemohl medvěda úplně sám!' křičeli rolníci.
s-83 'Vrátil se!
s-84 Úplně beze zbraní, jen holýma rukama a vlastní silou zabil nejmocnějšího medvěda v tmavém lese!
s-85 žije přemožitel medvěda!
s-86 Jaká čest pro naši vesnici, že ve svém středu takového hrdinu!'
s-87 Počítal jen ty, které viděl, a když se opakovaně dopočítal pouze jedenácti, krve by se v něm nedořezal.
s-88 'Pomoz nám samo nebe!' křičel:
s-89 'Jeden chybí!'
s-90 'Jak může jeden chybět?
s-91 Pořád jsme se přece drželi pohromadě!
s-92 Co se mohlo stát?' volali jeden přes druhého.
s-93 'Sám nevím!
s-94 Počítejte sami!'
s-95 A protože každý z nich stejným způsobem kontroloval počet přítomných, bylo jejich zděšení brzy obrovské, každý totiž skutečně napočítal jen jedenáct.
s-96 Jeden se ztratil.
s-97 A začali hořce bědovat.
s-98 Semkli se k sobě a ustrašeně se rozhlíželi kolem.
s-99 'Posledního z nás určitě lapil medvěd!' přemýšlel nahlas jeden z nich.
s-100 Zavedl svého syna k nenápadným dveřím, otevřel je a společně vstoupili do místnosti bez oken, která snad skromněji vybavena být nemohla.

Text viewDownload CoNNL-U