| s-1
| 'Víš aspoň, že ji neznáš?' |
| s-2
| 'Jak bych to mohl vědět?' |
| s-3
| 'Takže lidé vlastně nic nevědí?' |
| s-4
| 'Jak bych to mohl vědět?' |
| s-5
| Přirozenost |
| s-6
| Jednoho dne byl mistr pozván do domu zámožné ženy. |
| s-7
| Když dopili čaj, uvedla hostitelka mistra do velké místnosti, která byla celá bohatě vyzdobena květy. |
| s-8
| Květiny byly naaranžovány v nepřeberném množství v nádherných kyticích a velkých květináčích, a omamná vůně se linula vzduchem, jako kdyby všechny kvetly zároveň. |
| s-9
| 'Chtěla bych ti dát hádanku,' řekla dáma. |
| s-10
| 'Když uhodneš, daruji zdejším chudým značnou částku. |
| s-11
| Ze všech květin, které tady vidíš, je jen jedna jediná pravá. |
| s-12
| Tu bys měl co nejrychleji najít.' |
| s-13
| Dům byl sice opravdu malý a v místnosti, kterou mu přidělil, stál jen stůl a postel, ale všechno bylo čisté a on nebyl zhýčkaný - byl rád, že má střechu nad hlavou. |
| s-14
| Jeho hostitel se tisíckrát omlouval, že mu může nabídnout jen skrovné pohoštění - chléb, máslo, šunku, salám a míchaná vejce, ale víno bylo dobré a pálenka tekla proudem, takže mladík usnul tvrdým a hlubokým spánkem. |
| s-15
| Když ráno vstoupil do světnice, na stole byly prostřeny na svátečním nádobí různé druhy uzenin a sýra, rozličné sladkosti, čerstvý chléb a káva lákavě voněly. |
| s-16
| A zatímco mladík zkoprněle zíral na několikanásobně převýšený účet a mumlal, že tolik peněz ani nemá, sebral mu staroch tašku, lačnými křivými prsty mu strhl hodinky ze zápěstí a syčel: |
| s-17
| 'Tak si vezmu, co mi patří, chlapečku!' |
| s-18
| Protože si podle svých vlastních propočtů stále nepřišel na své, sebral hostu i jeho staré auto, dotlačil ho ke svému domu, práskl dveřmi a zamkl na dva západy. |
| s-19
| Po několika desítkách kroků se mladý psycholog pomalu vzpamatovával. |
| s-20
| Zvažoval svou nepříjemnou situaci, pokýval hlavou a zamumlal si pro sebe: |
| s-21
| 'Měl jsem pravdu! |
| s-22
| Já to věděl! |
| s-23
| Díky Bohu, nestudoval jsem zbytečně!' |
| s-24
| Zúčtování |
| s-25
| 'Ušetři mě, ne kvůli mně, ale kvůli mým malým dětem, jejichž matku sis už vzal. |
| s-26
| Dej mi ještě čas, abych vydělal trochu peněz a mohl zajistit dětem nějaký příjem. |
| s-27
| Neboť teď nemám nic, co bych jim mohl odkázat a zemřely by hlady.' |
| s-28
| 'Budu mít slitování s tebou i s tvými dětmi,' řekl anděl smrti. |
| s-29
| 'Ale až k tobě přijdu znovu, vezmu tvou duši s sebou a žádné prosby ani nářky mi v tom nezabrání. |
| s-30
| Pamatuj na to!' |
| s-31
| 'Děkuji ti za tvé milosrdenství,' zašeptal vdovec. |
| s-32
| Mistr chtěl svým žákům názorně vysvětlit, jak krátkozrace si lidé počínají ve své snaze zajistit si bezpečí. |
| s-33
| 'Jeden muž se nechal převézt přívozem přes mořskou úžinu. |
| s-34
| Když už byli dost daleko od břehu, ale druhý břeh ještě nebyl vidět, zvedla se bouřka, nebe se zatmělo a vysoké vlny cloumaly člunem sem a tam. |
| s-35
| Převozník bojoval s větrem, s přívaly deště a mohutnými vlnami. |
| s-36
| Za krátkou chvíli promokli až na kost a do lodi začalo téct. |
| s-37
| Převozník se starostlivě podíval po cestujícím a zděšeně vykřikl. |
| s-38
| 'Zbláznil ses , proč liješ vodu do člunu?' osopil se na něj. |
| s-39
| 'Tatínku, jak vlastně začínají války?' zeptal se chlapeček svého otce. |
| s-40
| Otec vykoukl zpoza novin, zamyšleně se podíval na svého syna a řekl: |
| s-41
| 'Předpokládejme, že dvě sousední země vedle sebe žijí v míru, jako třeba Kanada a USA. |
| s-42
| Potom ale jedna země chce něco, co ta druhá nechce vydat. |
| s-43
| A tak Kanada pošle své vojáky do USA.' |
| s-44
| 'Nevykládej tomu dítěti takové nesmysly!' křikla matka. |
| s-45
| 'Kanada nikdy nevedla válku se Spojenými státy.' |
| s-46
| 'Co se do toho pleteš?' ohradil se otec. |
| s-47
| 'Jenom jsem na příkladu.' |
| s-48
| 'Svoje příklady si cucáš z prstu, naděláš víc zmatků, místo abys něco vysvětlil. |
| s-49
| Po dalších šesti letech se mohl se všemi svými zaměstnanci konečně usadit ve velmi moderním a architektonicky zdařile řešeném obchodním komplexu. |
| s-50
| I když během let své úspěšné kariéry přicházel do firmy mezi prvními, neutajilo se, že nikdy nejezdí do horního patra výtahem, ale vždy zmizí nenápadnými dveřmi v zastrčeném rohu vstupní haly. |
| s-51
| Také nemohl zabránit tomu, aby se o jeho neobvyklém chování nešířily nejrůznější pošetilé dohady: prý tam chodívá ráno cvičit, možná kontroluje tajný trezor a počítá své jmění - to byly jedny z nejnevinnějších spekulací. |
| s-52
| Ale nikdo ze zaměstnanců tajemství neodhalil, ani jeho dlouholetá sekretářka nevěděla nic bližšího. |
| s-53
| 'To, čemu tě učil ten guru, na mě neudělalo vůbec žádný dojem,' řekl mistr. |
| s-54
| 'Cesta, kterou učím já, je mnohem obtížnější.' |
| s-55
| 'Co může být těžší, než znát minulost i budoucnost?' ptal se užasle žák. |
| s-56
| 'Žít v přítomnosti,' odpověděl mistr. |
| s-57
| Očista |
| s-58
| Jeden velmi horlivý žák se každé ráno a každý večer koupal v řece, aby se očistil od svých špatných myšlenek a hříchů. |
| s-59
| Jednoho dne mu mistr řekl: |
| s-60
| 'Jestli si myslíš, že voda v řece dokáže smýt tvoje hříchy a slabosti, pak by podle tvého přesvědčení musely být všechny ryby, žáby a všichni krabi svatí. |
| s-61
| Na otázku, co ho přivedlo do Berlína, zahradník začal ochotně vyprávět svůj sen. |
| s-62
| 'Chcete mi opravdu tvrdit, že věříte snům a jenom kvůli jednomu snu jste podnikl tak dlouhou cestu? |
| s-63
| A ten sen se má opravdu naplnit zrovna tady, v Berlíně? |
| s-64
| Člověče, tady vládne drsná realita. |
| s-65
| Už tisíce takových jako ty tady zkoušely najít štěstí a narazily jen na samé problémy. |
| s-66
| Se sny v našem světě člověk nikam nedojde. |
| s-67
| Jinak bych s vámi hned měnil!' rozhorlil se komisař. |
| s-68
| 'Proč byste zrovna vy se mnou chtěl měnit?' ptal se zahradník. |
| s-69
| Studoval pohnutky jejich jednání a řeč těla, uměl číst fyziognomii a gesta a tak interpretovat jejich slova. |
| s-70
| Četl v lidech jako v otevřených knihách. |
| s-71
| Naložil svých pár nepříliš cenných věcí do prastarého auta a vydal se na cestu k svému prvnímu působišti. |
| s-72
| Nemohl se dočkat, až uplatní své vědomosti a budoucnost si maloval v růžových barvách. |
| s-73
| Představoval si, jak buduje šťastný a úspěšný život, dokonce i vlastní praxi. |
| s-74
| Do nástupu do práce mu zbývalo ještě několik volných dní, které chtěl využít k tomu, aby se po cestě krásnou krajinou zotavil po namáhavém zkouškovém období. |
| s-75
| 'Zpívá neúnavně dnem i nocí a já z vděčnosti za jeho písně dbám na to, aby mu nic nechybělo. |
| s-76
| Pořád se starám, aby měl čerstvou vodu a dobrou potravu, aby přebýval v chladivém stínu a aby se k němu žádná kočka ani nepřiblížila. |
| s-77
| Ale už dva týdny ani nezazpíval a já jsem úplně zoufalý.' |
| s-78
| Když domluvil, poslechl si král také, co mu chtěl říct slavík. |
| s-79
| 'Moje chuť na dobrou návnadu mě vehnala do pasti lovce ptáků. |
| s-80
| Prodal mě obchodníkovi, který jezdil z místa na místo, až mě konečně získal tento muž. |
| s-81
| Kdyby se od něj totiž Bůh neodvrátil, nepotřeboval by dávat na odiv takovou marnivost.' |
| s-82
| Důvod ke lži |
| s-83
| Bohatý muž dospěl ve stáří k poznání, že mu jeho blahobyt nemůže dodat vnitřní uspokojení, po kterém už dlouho toužil. |
| s-84
| Předal proto celý majetek svému synovi a vstoupil do společenství, které hledalo v prostém životě a úmyslném odříkání cestu k poznání. |
| s-85
| Jednoho dne ho poslali spolu s jedním bratrem do města, aby na trhu prodali dva staré osly, které společenství už nemohlo využívat. |
| s-86
| Na trhu se u nich zastavilo několik zájemců. |
| s-87
| 'Jsou ti osli ještě k něčemu?' zeptal se jeden. |
| s-88
| A byla uspořádána bujará oslava. |
| s-89
| Tancovalo se, zpívalo a radovalo až do rána. |
| s-90
| Místní učitel složil baladu o hrdinném přemožiteli medvěda, která byla pak každý rok zpívána během medvědí slavnosti na počest slavného návratu rolníků. |
| s-91
| Snadná kořist |
| s-92
| Rolník pracoval na svém poli, když zpozoroval, jak přes ně peláší zajíc; |
| s-93
| ten ale narazil do kmene blízkého dubu a zemřel. |
| s-94
| 'To je ale praktické,' pomyslel si rolník, 'takhle snadno jsem ještě k zaječí pečínce nepřišel.' |
| s-95
| Schoval se do křoví a čekal na dalšího zajíce. |
| s-96
| A čeká tam dodnes. |
| s-97
| Fazole |
| s-98
| Ten, místo aby jako obvykle dveře otevřel lehkým rychlým pohybem, vrazil do nich opatrně nohou, srdečně se zasmál, když viděl padat polštář, klidně se na něj posadil a zeptal se svého otce: |
| s-99
| 'Tak jsem tady. |
| s-100
| Co pro tebe mohu udělat?' |