| s-1
| Pokud se rozhodneme pro větší přestavbu nebo stavební úpravu, je třeba si udělat hrubý orientační plán. |
| s-2
| Jsou- li k zamýšlené úpravě potřebné zemní práce, nezačneme s nimi rozhodně před příchodem zimy, protože vykopaná jáma nebo pasy by byly natolik rozrušeny mrazem a vodou, že bychom museli odstranit vrstvu rozbředlé zeminy a prohloubit původní základovou spáru. |
| s-3
| Pokud je to možné, snažíme se udělat zamýšlené stavební práce co nejrychleji, protože stálým prodlužováním ztrácíme chuť do práce. |
| s-4
| Z toho důvodu se nesnažíme udělat si všechno sami, zvláště ne dlažby, tvárnice, prefabrikáty, pokud je dostaneme koupit hotové a obyčejně ve vyšší kvalitě, než jaké jsme schopni sami dosáhnout. |
| s-5
| Tyto výrobky se mají objednávat tak, abychom je mohli ihned po dodání zpracovat. |
| s-6
| Pro výrobu betonu se vyplatí, samozřejmě při větším množství, vypůjčit si míchačku. |
| s-7
| Ručně namícháme za # hodin až # * betonu, míchačkou několikrát tolik. |
| s-8
| Budeme mít kvalitnější beton a ušetříme na dávkování cementu, kterého při ručním míchání spotřebujeme více, takže už jen tím si zaplatíme nájemné. |
| s-9
| Míchačka, která se používá při opravách a menších stavebních úpravách, je výklopná, hruškovitého tvaru s šikmou osou. |
| s-10
| Má překlopný buben a jeden otvor, který se používá pro plnění i vyprazdňování. |
| s-11
| Mísí kvalitně a vyprazdňování je rychlé. |
| s-12
| Má být umístěna vedle skládky kameniva a v blízkosti skladu vápna a cementu. |
| s-13
| Stavební materály musí být bezpečně uskladněny a urovnány, aby nezabíraly zbytečně mnoho místa a nepřekážely, dále z důvodů bezpečnosti, přehlednosti a zabránění zbytečným ztrátám a nakonec i k usnadnění dopravy na místo zpracování. |
| s-14
| Přemísťování materiálu z jedné skládky na druhou je pracné. |
| s-15
| Skládka má být co nejblíže komunikaci, aby se materiály z dopravního prostředku co nejrychleji a nejpohodlněji složily. |
| s-16
| Na otevřených skládkách se skladují hmoty, které nepodléhají vlivům povětrnosti, a pod přístřešky jsou materály, které musí být chráněny před deštěm. |
| s-17
| Ostatní materály ukládáme do uzavřených místností. |
| s-18
| Stavební materiály se nemají ukládat přímo na zem ani na zatrávněnou plochu, protože by mohly ze zeminy nasáknout výkvětotvorné soli, ale pokud možno vždy na zpevněnou plochu anebo provizorní podložky. |
| s-19
| Cihly se skládají do figur srovnaných do hranic. |
| s-20
| Nemají se klást naplocho, jak se to nejčastěji dělá, ale nastojato, aby se mohly odebírat oběma rukama. |
| s-21
| Skládka cihel nemá být v místě, kam stéká anebo kde se shromažďuje voda. |
| s-22
| Pokud mají být uskladněny přes zimu, musí se zakrýt nepromokavou plachtou, lepenkou nebo fólií. |
| s-23
| Škvárobetonové tvárnice se ukládají podobně jako cihly. |
| s-24
| Tašky se kladou na odklady ve vazných figurách nastojato nejvýše v osmi vrstvách proložených latěmi a drážkové tašky nejvýše v sedmi vrstvách. |
| s-25
| Azbestocementové šablony se skladují ve sloupcích, v nichž smí být nejvýše # kusů, a vlnitá krytina na podkladech ve vrstvě, ve které nesmí být více než # desek. |
| s-26
| Dřevo se nesmí skladovat položené na zemi. |
| s-27
| Ukládá se do hrání s proklady, které musí být přesně nad sebou, aby mohl proudit vzduch a řezivo se nedeformovalo. |
| s-28
| Spodní vrstva má být nejméně # * nad zemí, nemá- li dřevo navlhnout a zahnívat. |
| s-29
| Hranice má být postavena tak, aby byla otevřena na stranu převládajících větrů, a nikoli k nevětrané straně vlhkých zdí nebo do vlhkých prostorů. |
| s-30
| Plynosilikátové a jiné izolační desky mají být uskladněny v suché místnosti, protože vlhkost snižuje jejich pevnost, po zabudování ve stavbě dlouho vysychají a nelze je hned omítat. |
| s-31
| Heraklitové desky se ukládají v suché místnosti naležato, nesmějí se prokládat, protože by se zlámaly. |
| s-32
| Musí ležet na zcela rovném podkladu do výšky až # * . |
| s-33
| Zacházet se s nimi musí velmi opatrně, aby se nepoškodily. |
| s-34
| Asfaltovaná lepenka se ukládá vždy nastojato, protože by se deformovala a mohla by se slepit. |
| s-35
| Také sudy s asfaltem se ukládají nastojato a pokud možno do stínu. |
| s-36
| Kameninové a azbestocementové trouby se kladou na urovnaný terén na sebe tak, aby hrdla byla střídavě na jedné a druhé straně. |
| s-37
| Ostatní výrobky, u nichž je možné poškození vnějšími povětrnostními vlivy, což jsou obkládačky, dlaždice, podlahové krytiny, izolační materiály, okna, dveře, se ukládají na rovném podkladu v uzavřené místnosti. |
| s-38
| Lešení používané pro opravy má být lehké a jednoduché. |
| s-39
| U nižších domků při opravách průčelí vystačíme s lehkým žebříkovým lešením, které se rychle postaví a snadno demontuje, a navíc platíme nízké nájemné. |
| s-40
| Dražší je lešení trubkové, které se vyplatí jen pro déletrvající práce u větších objektů. |
| s-41
| Vysoké denní nájemné mají moderní šplhací plošiny, pokud jde o opravu trvající jen několik dní, jsou ekonomičtější než lešení trubkové. |
| s-42
| Pro opravy porušených říms a při nástavbách se často používá dřevěné lešení vysunuté z posledního podlaží. |
| s-43
| Pro svislou přepravu u malých oprav často vystačíme jen s kladkou nebo s kladkostrojem, u větších oprav s vrátkem, lehkým okenním jeřábem anebo samovztyčitelným výtahem. |
| s-44
| Přivazování břemen pro přepravu je na * . |
| s-45
| Pro výkop zeminy potřebujeme krumpáč, lopatu, rýče a rycí vidle. |
| s-46
| Pro odvoz vykopaného materiálu kolečko, pokud možno s kolem opatřeným pneumatikou, protože práce s ním je méně namáhavá a rychlejší. |
| s-47
| Aby při projíždění úzkými prostory nedošlo k poranění rukou, připevníme na rukojeti chrániče. |
| s-48
| Kde je nerovný terén a kam by se s kolečkem obtížně zajíždělo, použijeme dřevěná nosítka. |
| s-49
| Pro zdění, omítání a betonování musíme mít závaží, šňůru, vodováhu, hřebíky, skoby, lopatu, kbelík, truhlík na maltu, konev, zednickou naběračku, lžíci s rovným koncem, má širší uplatnění než se špičatým koncem, kterou používají omítkáři, dále zednické kladívko, spárovačku pro vyhlazení spár, zednickou štětku a kartáč, pěch pro pěchování betonu v základech, podkladních mazaninách, který se však hodí i pro pěchování zeminy. |
| s-50
| K omítání budeme potřebovat také závaží, šňůru i vodováhu, truhlík na maltu nebo starou vaničku, kbelík, hřebíky, háčky nebo skoby, kratší rovná prkna a latě, velký kartáč, který se také hodí pro hlazení betonových mazanin, a nejméně dvě hladítka na omítky, z nichž větší by mělo mít velikost asi # , menší # * . |
| s-51
| Pro vyhlazení štukových omítek potřebujeme ještě hladítko s plstí, které si uděláme sami tak, že plsť o * asi # * přilepíme na spodní stranu dřevěného hladítka buď pomocí sádrové kaše, anebo rozehřátého asfaltu. |
| s-52
| Plsť má být asi o # * širší a # * delší, než je hladítko, sádrová kaše se nanese v tloušťce asi # * , hladítko se do ní vtlačí, zatíží a asi za hodinu, když sádra ztvrdne, se odřízne část plsti přesahující přes okraje a s hladítkem se může pracovat. |
| s-53
| Cihly mají být dobře vypálené, pravidelného tvaru, ostrých hran a bez trhlin. |
| s-54
| Při poklepu kladívkem má mít cihla zvonivý, a nikoli nakřáplý zvuk. |
| s-55
| Mají- li cihly jemné trhlinky, nesmějí se používat tam, kde jsou ve styku s venkovní vlhkostí a současně ohroženy mrazem. |
| s-56
| Cihly z bouraček, z nichž bylo vyzděno komínové zdivo, se použít nesmějí, protože na začouzeném povrchu omítka nedrží. |
| s-57
| Cihla velkého formátu má rozměr # * a váží až # * . |
| s-58
| Na # * zdiva se průměrně spotřebuje asi # cihel velkého formátu a # * malty. |
| s-59
| Přitom se na zdiva o tloušťce # * spotřebuje více cihel než pro tloušťku # * , do něhož se dají použít i poškozené cihly. |
| s-60
| Ještě větší spotřeba je na zdivo neobvyklých tlouštěk nebo pilíře, kde se musí cihly přisekávat, čímž se zvyšuje odpad a spotřeba celých cihel stoupá. |
| s-61
| Podobně je tomu u zdiva z cihel malého formátu, z nichž jedna váží až # * , a na # * se spotřebuje asi # cihel a # * malty. |
| s-62
| Mimo plných cihel se vyrábějí příčně děrované cihly formátu # * s otvory procházejícími svisle celou výškou a cihly lehčené, příčně nebo podélně děrované. |
| s-63
| Jejich nosnost je poněkud omezena, a jsou proto vhodné buď pro nižší stavby, anebo jako výplňový materál. |
| s-64
| Mají lepší tepelně izolační vlastnosti než zdivo z plných cihel, zdivo může být proto tenčí, zatěžuje méně podpůrnou konstrukci a také základy mohou být slaběji dimenzované. |
| s-65
| Cihel se na # * zdiva spotřebuje asi # kusů a # * malty. |
| s-66
| Příčně děrovaných cihel asi # kusů a # * malty. |
| s-67
| Tvárnic velikosti # * se na # * zdiva spotřebuje # kusů, velikosti # * jen # kusů. |
| s-68
| Kromě pálených cihel se používají ještě cihly vápenopískové, které se vyrábějí z vápna a písku, mají přesný tvar a jsou vhodné na konstrukce, které se neomítají, jako na zdivo různých přístavků, garáže, podezdívky, oplocení, pilíře zahradních vrátek. |
| s-69
| Kámen je vhodný především do základů na soklové zdivo, dlažby a obklady. |
| s-70
| Musí být nezvětralý, bez hlíny a ostatních nečistot a hlavně pevný. |
| s-71
| Na # * základového kamenného zdiva se počítá asi # * kamene a # * malty. |
| s-72
| U nadzákladového zdiva z lomového kamene je spotřeba kamene o něco větší. |
| s-73
| Cihelná dlažba z cihel malého formátu do maltového lože, spáry vyplněné maltou. |
| s-74
| Při kladení naplocho se spotřebuje # cihel a # * malty, při kladení naostro # cihel a # * malty. |
| s-75
| Spotřeba cementu na poprášení povrchu při hlazení je # * . |
| s-76
| Na hotové izolace se spotřebuje # * živičné lepenky nebo # , je- li dvojnásobná. |
| s-77
| Na jednovrstvou izolaci se spotřebuje # * nátěrové hmoty, na dvojnásobnou # * . |
| s-78
| Provádí- li se horký izolační nátěr na hrubý podklad, spotřebuje se # * na vodorovný podklad a # * na svislý podklad. |
| s-79
| Je- li podklad hladký, pak # * a # * . |
| s-80
| Je- li nátěr dvojnásobný, pak na hrubý podklad se spotřebuje # * vodorovný a # * svislý, a na hladký podklad # * a # * . |
| s-81
| Pro jednoduchý nátěr zastudena na hrubém vodorovném podkladu se počítá # * , na svislém # * , na hladkém # a # * . |
| s-82
| Jsou dva druhy malty, pro zdění a pro omítání, které se od sebe zásadně liší. |
| s-83
| Malta se skládá z pojiva, vápno, cement, a plniva, písek, nemá obsahovat příměsi, které ji znehodnocují, hlína, tráva, kořínky, a naopak se k ní přidávají různé přísady a plastifikátory, které její zpracovatelnost a kvalitu zvyšují. |
| s-84
| Pro maltu na zdění postačí písek kopaný, zatímco pro maltu na omítky musí být písek co nejčistší a měl by to být vždy písek říční. |
| s-85
| Zrnitost písku, zvláště pro omítku, by měla být taková, aby nevyplněný prostor mezi zrny byl co nejmenší. |
| s-86
| Malta se většinou míchá v malé míchačce, což je nejpohodlnější, a malta je kvalitnější než při míchání ručně v karbu. |
| s-87
| Mícháme- li maltu v karbu nebo v truhlíku, napustíme nejdříve vodu, pak přidáme vápno a až vápno s vodou rozmícháme na stejnoměrné vápenné mléko, přidáme odměřené množství písku. |
| s-88
| Míchá- li se malta ze suchých pojiv, důkladně se promísí nejdříve suchá směs a potom se za stálého míchání kropí vodou, až má požadovanou hustotu. |
| s-89
| Malta má správnou hustotu, když nesteče ze lžíce, dokud ji nenakloníme asi o # * . |
| s-90
| Předtím, než začneme maltu vyrábět, si musíme uvědomit, kolik jí budeme potřebovat a pro jaký účel, a podle toho se určí jednak množství, a potom poměr mísení. |
| s-91
| Máme- li vyrobit maltu v poměru # , pak to znamená, že na jeden díl pojiva, cement, vápno, připadnou čtyři díly písku. |
| s-92
| V praxi je to jeden kbelík vápna k čtyřem kbelíkům písku. |
| s-93
| Místo kbelíku můžeme pro malé množství malty použít starý hrnec nebo pro velké množství zednické kolečko. |
| s-94
| Množství písku se většinou udává objemově v * . |
| s-95
| Při vlhkosti # až # * , podle hmotnosti # * je objemová hmotnost volně sypaného písku až # * . |
| s-96
| Vápno se odměřuje v objemových jednotkách. |
| s-97
| Objemová hmotnost vápenné kaše hustoty # * je až # * a podle hmotnosti obsahuje až # * vody. |
| s-98
| Objemová hmotnost volně sypaného hydrátu je asi # až # * , volně sypaného nehašeného dolomitického vápna je asi # * a volně sypaného hydraulického vápna až # * . |
| s-99
| Objemová hmotnost volně sypaného cementu je asi # * . |
| s-100
| Jeden pytel cementu vážící # * je asi # * volně sypaného cementu, takže jeden litr cementu váží asi # * . |