s-1
| Vždycky zaujímá v zahradě hodně viditelné a čestné umístění, které již zdaleka připoutává pozornost každého návštěvníka. |
s-2
| V alpínu mezi balvany je rozsazeno mnoho malých hezkých kytiček kvetoucích od raného jara do pozdního podzimu. |
s-3
| Je samozřejmé, že alpínum nezabírá zpravidla celou plochu zahrady. |
s-4
| V různých částech zahrady vhodných svým položením usazuje pěstitel rostliny, které nejsou vyslovenými alpínkami. |
s-5
| Bývají to povětšině rostliny vyšší, neobyčejně dekorativní a soliterní, o samotě stojící, a pochopitelně by o ně pěstitel nerad přišel. |
s-6
| Tyto rostliny nedává alpínkář přímo do skalky, ale rozmisťuje je tak, aby tvořily malebný celek, aby působily svým efektním zjevem. |
s-7
| Jde o rostliny neobyčejně krásného vzrůstu a s květy okouzlujících barev a tvarů. |
s-8
| Tyto půvabné rostliny sice do tematiky této publikace nepatří, ale přesto některé z nich níže uvádíme. |
s-9
| Jsou to lilie, eremury, clematisy, aristolochie a jiné popínavé rostliny, vysoké dekorativní trávy, rudbeckie, delphinia, helenia, tygridie, vyšší kosatce, vodní rostliny s lekníny a tak dále a ty všechny úzce souvisejí s alpínkářovou láskou ke květům. |
s-10
| Před šedesáti léty byly nejen u nás v Čechách, ale i jinde skalničky květinami ještě velmi málo rozšířenými. |
s-11
| V zahrádkách na záhoncích byly pěstovány hlavně letničky, trvalky málokdo znal, a tím méně je hledal. |
s-12
| Lidé si kupovali na jaře sazenice letniček, jiní si od loňska schovávali semena a v březnu je vysévali do truhlíků či velkých květináčů, aby je po ledových mužích vynesli ven a osázeli jimi rabátka. |
s-13
| Těšili se z pestrých barev těchto letních květů, ale jakmile nadešel konec měsíce srpna, jejich krása i život končily. |
s-14
| Za rok pak sháněli zase nové a nové letničky a snad i hezčí a krásnější. |
s-15
| Posuzujeme- li dnes letničky, nemůžeme jim upřít jejich krásu, pestrost barev a něžný půvab. |
s-16
| Jsou okouzlující, ale jejich život je bohužel tak krutě kratičký, a proto se musí v zahradě znovu vysazovat. |
s-17
| Nezatracujme je však tak docela. |
s-18
| Mám sám v alpínu několik letniček. |
s-19
| Jsou to mesembrianthemum čili kosmatec, portulaka čili šrucha a eschscholtzia čili kalifornský máček. |
s-20
| Nebojte se a několik skupin těchto letniček si porůznu na obrubu svého alpína zasaďte. |
s-21
| Kosmatec je nízká květina, asi # centimetrů vysoká, její květy leží skoro na zemi, jsou paprskovité, široké až # centimetrů v průměru, ve všech barvách, které znáte z palety, od bílé přes růžovou, červenou až hnědou, purpurovou až okrovou. |
s-22
| Jsou to neobyčejně ostré anilinové a skoro jedovaté barvy, zářivé a oslňující. |
s-23
| Kosmatec kvete ovšem jen na plném slunci, při obloze zatažené se neotevře. |
s-24
| Když první vlna jeho květu opadne, asi koncem července, můžeme květinu radikálně odstřihnout, obráží ochotně znovu a kvete skoro do zámrazu. |
s-25
| Portulaka je jednoduchá i plnokvětá, asi # centimetrů vysoká, je velmi líbivá, když jich dáme více dohromady, aby se docílilo plného efektu. |
s-26
| Květy jsou hlavně bílé, růžové i rudé. |
s-27
| Portulaka se vysévá někdy sama pro roky příští. |
s-28
| Eschscholtzia je # centimetrů vysoká, velmi dlouho kvete, skoro až do října, v barvách citronové, žluté, zlaté i růžové. |
s-29
| Utvoří v pozdním podzimu tenké dlouhé dvouchlopňové šešule s množstvím semínek. |
s-30
| Ta pak vyséváme na jaře přímo na určené stanoviště, nikoliv tedy do truhlíků, anebo semena necháváme samovolně vypadat do volné půdy. |
s-31
| Máme- li snad někdy stav příliš hustý, pak jej protrháme. |
s-32
| Tyto tři letničky velmi zpestřují zahradu a jejich semena jsou v každém semenářství levně ke koupi. |
s-33
| Nyní však o trvalkách. |
s-34
| Dobyly si rázem světa a přicházely do nově se rodících alpín, což bylo asi před # léty, kdy skoro současně ve vídeňském Belvederu a v Innsbrucku byla vystavěna první alpína. |
s-35
| V Innsbrucku to byl botanik Kerner, který byl vlastně první, kdo se pokoušel z nedalekých Dolomit, z výšek asi # metrů, snášet rostliny do údolních poloh a tam je pak pěstovat. |
s-36
| K tomu účelu si postavil z balvanů první alpskou zahradu, která se ovšem od dnešních našich alpín velmi lišila. |
s-37
| Po řadě let úspěchů i neúspěchů vydal v roce # první odbornou knihu. |
s-38
| V této knize vylíčil své zkušenosti s alpskými květinami i s jinými, které shromažďoval z hor v jiných částech světa, avšak všechny tyto rostliny jmenoval alpínkami. |
s-39
| Tento termín se pak všeobecně ujal a je obecně užíván i dnes. |
s-40
| Vídeňský Belveder existuje, jak známo, dosud. |
s-41
| Nese dnes název * . |
s-42
| Je to překrásná zahrada uprostřed velkoměsta ve velkém parku. |
s-43
| Obsahuje jedinečnou sbírku vzácných rostlin z celého světa. |
s-44
| Tato unikátní zahrada je výborně vedena dnes vynikajícím zahradnickým odborníkem panem Hodačem. |
s-45
| Obě tyto rakouské zahrady při svém vzniku celým svým pojetím se zdaleka nepodobaly našim představám o alpínech. |
s-46
| Byly tam z kamenů imitovány určité hřebeny hor s příslušným pojmenováním a navíc se tam s oblibou tehdy umísťovaly různé figuríny z keramiky, zvířátka, houby, hrady, Karkulky a podobně. |
s-47
| O těchto dvou alpínech se svět záhy dozvěděl a do Rakouska jezdilo mnoho zvědavců a pracovníků botanických zahrad. |
s-48
| Alpína se pak objevovala i v jiných státech, ba i v zámoří. |
s-49
| Všude pak již byla osazována trvalkami, a tak si tyto rostliny natrvalo dobyly světa. |
s-50
| Slavný botanik Karel Foerster razil kdysi výraz zahrada pro líného inteligenta, čímž chtěl říci, že jsou lidé, kteří sice mají velmi rádi svou zahradu, radují se z ní, ale myslí si, že tam nemusí vůbec nic dělat, že si tam alpínkář může jen pohodlně sedět či číst romány při zapnutém rádiu, kterým ruší okolí. |
s-51
| I když Foersterův výrok má v sobě hodně ironie, nelze jej přijímat zcela jednoznačně. |
s-52
| Zahrada s trvalkami vyžaduje neustálou péči, práci a údržbu. |
s-53
| Bez pilných rukou by se záhy ze skalky stala džungle. |
s-54
| Hned v počátcích stavby skalky musí už každý předem odhadnout, na co stačí svými silami a možnostmi a co by bylo nad jeho síly. |
s-55
| Skalka nesmí být nadměrně velká, poněvadž pečovat o ni má být radostí vytouženou a vysněnou, a nikoliv břemenem. |
s-56
| Skalka však zase příliš malá by svému pánu poskytovala velmi málo krásy. |
s-57
| Každou trvalku, kterou zasadíme, musíme už předem dobře znát, vědět o ní všechna její přání, jak je vysoká, kdy a jak kvete, prostě vše. |
s-58
| Tyto znalosti je třeba si osvojit už proto, abyste také věděli, jaké sousedy jí máte vybrat, zda vyšší či naopak zase nižší, a v jaké barvě. |
s-59
| Neznalost alpínek a jejich potřeb vyvolává často i scénky, které jsou pro odborníka až komické. |
s-60
| Přijde návštěvník do vašeho alpína, ukáže na polštářek krásných jarních květů a řekne, že by měl rád tyto kvetoucí mechy. |
s-61
| Při tom se dívá na kabschie. |
s-62
| Jiní třeba zase slyšeli cosi o kandíku, jak je vzácný, že není nikde k sehnání, ale usilovně kandík vymáhají, při čemž jim není vůbec známo, co má kandík v zemi, jakou barvou kvete, kdy, ale kandík chtějí za každou cenu. |
s-63
| Odpoví- li jim pěstitel, že kandík nelze na jaře přesazovat, že to lze udělat jedině v srpnu, neuvěří tomu a skoro dotčeni odcházejí. |
s-64
| Na vysvětlenou, kandík můžeme přesazovat jen v době jeho hlubokého spánku, to je v měsíci srpnu. |
s-65
| Některým trvalkám můžeme vhodným zásahem prodloužit jejich dobu květu, například nám remontují, opětně kvetou za příznivého počasí po odkvětu, až u země ostříhaná delphinia, lupiny, gaillardie. |
s-66
| Odstřihneme- li digitalis, purpurea, náprstník, vyrazí nám znovu v příštím roce, ač je to rostlina jen dvouletá. |
s-67
| Coreopsis, krásnoočko, se může někdy ukvést k smrti a měla by se hluboce sestřihnout, abychom si zajistili její bohatý žlutý květ i pro rok následující. |
s-68
| Totéž provedeme i u devaterníku, halianthemum, štěničníku, iberis, u levandule a santoliny, když už je máme více let a jejich vzhled už je příliš neuspořádaný a rozlezlý. |
s-69
| Alyssum tařice po # létech má svoje výhonky velmi nehezké, holé. |
s-70
| Odřízneme je až dole, kde najdeme už nové rašící výhonky. |
s-71
| Naše úspěchy v alpínu jsou rovněž podmíněny znalostí toho, které trvalky vápník snášejí a které ho zase naopak dostat nesmějí. |
s-72
| Uvádím přehled rostlin vápnomilných a vápnobojných, dříve zvaných vápnostřezných. |
s-73
| Vápnomilné jsou takové, které vápník snesou, není však nutné jim ho přidávat. |
s-74
| Označené vápník dostat musí. |
s-75
| Sami už během let poznáme, kde je vápníku nedostatek. |
s-76
| Taková rostlina má krátkou životnost, je lenivá v květu a slabě přirůstá. |
s-77
| Rychle můžeme zjednat nápravu, zalejeme- li pacienta dvakrát v měsíci vápennou vodou a navíc ještě posypeme mletým vápencem, omítkou nebo rozdrcenými skořápkami od vajec. |
s-78
| Pravým opakem jsou rostliny, které vápník nesnesou. |
s-79
| Averze se rozpozná tak, že rostlina začne žloutnout, listy podivně usychají a nakonec opadnou. |
s-80
| Rostlina stojí někdy před úplným zánikem, a není- li pozdě a nechceme- li ji hned přesadit do kyselejšího prostředí s rašelinou, můžeme zkusit přidat dvakrát ve čtrnácti dnech roztok superfosfátu na # * vody půl druhého litru. |
s-81
| Tímto zákrokem půdu zneutralizujeme. |
s-82
| Někdy se stane, že určitá květina jde dobře ve vápnité zemině, ale tabulka říká, že je vápnobojná. |
s-83
| Věci někdy opravdu nepochopitelné. |
s-84
| Vápnobojné jsou ty rostliny, které se vápníku vyhýbají a nepřejí si ho. |
s-85
| Při osazování alpína novými rostlinami je nutno si předem dobře rozmyslet, kam kterou usadíme. |
s-86
| Často se v tom chybuje. |
s-87
| Držme se proto zásady a staré pravdy, že každé rostlině se bude v naší zahradě líbit, dáme- li jí vhodné místečko a zasadíme- li ji do vhodného substrátu, to je do správně volené zeminy. |
s-88
| Některé rostliny si žádají písčitou směs, jiné směs humózní a opět jiné těžkou půdu hlinitou. |
s-89
| V těchto věcech se začátečník často dopouští velkých chyb, které pak se dají těžko napravovat. |
s-90
| Přesazováním z místa na místo a jakýmsi napravováním původního omylu dopouští se dalších chyb, které některé rostliny těžko snášejí a někdy i hynou. |
s-91
| Z toho důvodu uvádím v další části, speciální, u každé rostliny ? : šrucha a eschscholtzia, čili ? . |
s-92
| * není máček. |
s-93
| Nebojte se a několik skupin těchto letniček si * , které * na obrubu svého alpína slunce a které naopak * do stínu. |
s-94
| Plnoslunečná stanoviště k jihu obrácená potřebují tyto rostliny, * , označené snášejí také polostín. |
s-95
| Zastíněná stanoviště k severu nebo k severovýchodu obrácená potřebují tyto rostliny, * . |
s-96
| Často se pěstitelé dotazují, zda se alpínum má také hnojit. |
s-97
| Skalničkám by sotva prospívalo, kdyby se jim přidávalo nějaké práškové chemické hnojivo. |
s-98
| Nebylo by to jistě k jejich prospěchu. |
s-99
| Přerůstaly by totiž do značných výšek neúměrných jejich habitu, měly by mnoho listů, a to vše by bylo na úkor květů. |
s-100
| Kdybychom se však přece jen domnívali, že v odstupu let by skalničky potřebovaly svou zemní výživu zkvalitnit a obohatit, odebereme opatrně kolem nich část staré země a nahradíme ji čerstvou. |