Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 243 • previousnext

s-1 Dřevo a výrobky z dřevní hmoty jsou vhodné materály jak pro obklady interiéru, tak i pro vnější obklady.
s-2 Dřevo je snadno opracovatelné, a proto se zvlášť hodí pro svépomocné práce.
s-3 K obkládání je vhodné toto řezivo, prkna, fošny, hranoly, latě a lišty.
s-4 Pro obklady velkých ploch volíme raději dřevovláknité a dřevotřískové desky, laťovky, překližky a jiné výrobky ze dřevitých hmot.
s-5 Líc dřeva lze dobře opracovat, opatřit nátěrem, tapetou nebo nábytkovou krytinou.
s-6 Používá se též desek lisovaných z dřevitých hmot, jejichž povrch mívá úpravu z plastické hmoty již jednobarevné, nebo s kresbou napodobující vzhled dřeva.
s-7 Výrobky ze dřeva dodávají dřevařské závody a dřevozpracující družstva.
s-8 Drobný spotřebitel kupuje prkna, fošny, hranoly, latě, lišty hranaté nebo profilované a desky z dřevitých hmot v prodejnách označených Stavebniny a Potřeby pro domácnost.
s-9 Velký výběr zbytkového materiálu mají prodejny dřevozpracujících podniků, kde lze získat polotovary, desky s upraveným povrchem i stavebnice.
s-10 O rozsahu dřevěného obkladu rozhodujeme podle toho, jak jsme vybaveni nářadím, jak jsme zruční a nakolik známe vlastnosti dřeva a víme si rady s konstrukcí.
s-11 Nejprve si své schopnosti ověříme zhotovením jednoduché šatní odkládací stěny v chatě, později se můžeme rozhodnout pro obklad předsíně do výše # * dokola místnosti nebo sedacího koutu na verandě.
s-12 Zkušenosti získané při práci se dřevem na chatě uplatníme při úpravě trvalého bytu, kde se naskýtají nejrůznější možnosti, obklad sedacího či pracovního koutu v obývacím pokoji, obklad zadní stěny, vestavěné knihovny.
s-13 Pro obkládání používáme dřeva částečně zpracovaného na konstrukční díly nebo také polotovarů a výrobků z dřevních hmot.
s-14 Při výběru dřeva musíme uvážit, pro jaké prostředí je vybíráme a jaké vlivy by mu mohly škodit a podle toho se rozhodnout pro druh a povrchovou úpravu obkladu.
s-15 Stěny obkládáme dřevem nejen pro pěkný vzhled, ale též na ochranu proti mechanickému poškození a znečištění.
s-16 Obkládáme především stěny kolem lehátek ve spacích koutech, kolem sedaček ve společenských koutech, dále stěny pracovních koutů, šatních a odkládacích prostor, hrací kouty a místa, jimž chceme dodat zvláštní vzhled.
s-17 Druh dřeva, umístění a výšku obkladu a profilování jeho částí volíme individuálně podle účelu obkladu.
s-18 Může to být měkké nebo tvrdší dřevo, různě na povrchu upravené nebo ponechané v přírodním stavu.
s-19 Nejčastější bývá nízké obložení do výšky # * .
s-20 Nejjednodušší obložení zhotovíme ze svislých prken tlustých # a # * širokých.
s-21 Navzájem je spojujeme na sraz, na polodrážku nebo na drážku a pero, anebo si koupíme palubová prkna s drážkami.
s-22 Spáry mezi prkny necháme volné nebo je zakryjeme.
s-23 Jednoduchý je též dřevěný obklad z profilovaných nízkých prkének koupených jako hotový výrobek.
s-24 Nařežeme je na potřebnou výšku a přibijeme nebo přišroubujeme do latí nebo na kostru připevněnou na zdivu.
s-25 Existuje mnoho dalších kombinací, rámové obložení, při němž se dřevěné díly obkládají do rámů.
s-26 Jiné způsoby uvádíme dále.
s-27 Dřevěné obklady jsou poměrně odolné a trvanlivé, ale jen tehdy, jsou - li osazeny na suché zdivo.
s-28 Je- li zdivo vlhké, obklad se bortí a hrozí nebezpečí dřevokazných hub.
s-29 V určitých případech se doporučuje oddělit obložení od zdiva vzduchovou dutinou širokou # * a při spodním a horním okraji ponechat otvory, aby mezi obkladem a zdivem mohl proudit vzduch.
s-30 Při rozměřování dřevěných obkladů musíme plochu rozdělit na celé díly.
s-31 U obkladů z desek a prken pak zbývající doplňky, které nemají rozměr základní šířky dílů, snadno přiřízneme.
s-32 U obkladů v rámech však musíme plochu zcela přesně rozměřit a zhotovit obkladové díly přesně na míru, protože rámy nelze přiřezávat, jednotlivé části rámů by se rozpojily a rozpadly.
s-33 Připevnění obkladu věnujeme velkou pozornost, aby připojovací články, hřebíky, drátěnky, vruty, kolíky, nebyly viditelné a nenarušovaly celkový vzhled.
s-34 Obvykle je zakrýváme lištami, tmelem nebo mýdlovým mazem.
s-35 Také konečná úprava obkladu nátěrem nebo jiným způsobem rozhoduje o výsledném vzhledu.
s-36 Dřevo je nestejnorodá organická hmota složená z buněk.
s-37 Blána, která tvoří stěny buněk, stárnutím tvrdne a dřevnatí, buňky se stlačují, prodlužují, a tím vzniká dřevní tkáň.
s-38 Pod kůrou kmene a lýkem je mladé dřevo méně stlačené s větším obsahem šťáv.
s-39 Složení a tvar buněk vliv na sesychání a bobtnání dřeva.
s-40 Nevýhodou dřeva je nasákavost.
s-41 Dřevo přijímá vodu a v suchém prostředí ji vypařuje.
s-42 Tím mění svůj objem a tvar, bobtná a sesychá, říkáme, že pracuje.
s-43 V podélném směru dřevo sesychá asi jen o # * , s tím není třeba počítat.
s-44 Příčně sesychá asi o # * a po obvodu o # * .
s-45 Sesychání dřeva se projevuje trhlinami, které se při obvodu kmene rozšiřují.
s-46 Prkno ze střední části kmene sesychá a bobtná méně než prkno z obvodu kmene.
s-47 Projeví se to především pokroucením prken.
s-48 Sesychání a bobtnání je patrné na opracovaných plochách, zvláště tam, kde se prkna stýkají, a ve spojích dřevěné konstrukce, které se otevírají a rozšiřují.
s-49 Tím se zhoršuje vzhled povrchu konstrukce a snižuje se pevnost spojů.
s-50 Na stavební a truhlářské práce venkovní, kde je dřevo vystaveno účinkům povětrnosti, používáme dřeva s # * vlhkostí, pro práce v místnostech vytápěných kamny pak dřeva, které vlhkost # * , a v místnostech s ústředním vytápěním dřeva se * # * vlhkostí.
s-51 Dřevo ze stromů čerstvě poražených je syrové, obsahuje # * vody a není hned použitelné.
s-52 Vysouší se na vzduchu naskládané tak, že se jednotlivá prkna podkládají latěmi, aby k nim měl vzduch dobrý přístup.
s-53 Toto vysoušení je však zdlouhavé.
s-54 Na vlhkost vyschne dřevo za několik měsíců roků, podle druhu.
s-55 Rychlejší je vysoušení v teplovzdušných komorových sušárnách, zde se vysuší na vlhkost # * za # # týdny.
s-56 Zpracováváme- li dřevo doma, můžeme je vysoušet dlouhodobým uložením na vzduchu, musíme je však chránit přístřeškem nebo překrýt lepenkou.
s-57 Dřevo také vysoušíme na slunci nebo v místnosti, je však třeba je obracet, aby rovnoměrně vysychalo.
s-58 Pěkný obklad můžeme zhotovit pouze ze suchého materiálu a rovněž trvanlivý nátěr je možný pouze na vysušeném dřevě, protože jen takové dřevo nepodléhá kroucení, praskání ani jiným změnám tvaru.
s-59 Při sestavování dřevěného obkladu z prken nebo fošen musíme počítat s borcením.
s-60 Sesycháním se smršťují levé plochy krajových prken, plochy vzdálenější od dřeně, na šířku více než plochy pravé.
s-61 Čím dále od středu kmene je prkno vyříznuto, tím více se bortí, prohne se žlabovitě na levé ploše po celé délce.
s-62 Ze stejné příčiny se bortí prkna slepená vedle sebe na spáru, jsou- li slepena střídavě pravou nebo levou plochou nahoru.
s-63 Žlabovitě se bortí, jsou- li slepena levými plochami nahoru, a vypoukle, jsou- li slepena pravými plochami nahoru.
s-64 Z dřevin se bortí jehličnany, lípa, olše, osika a topol méně než dřevo hustých listnáčů.
s-65 Díry po suku se vyspraví vždy zátkami o průměru větším, než je velikost suku.
s-66 Světlost díry po suku se zvětší vrtáním, aby se odstranila vychýlená vlákna, která by mohla způsobit nepravidelné pracování dřeva po vyspravení.
s-67 Zátka mít stejnou strukturu i směr vláken jako okolní dřevo.
s-68 U dřev využíváme jejich vlastností jako je vzhled, barva, struktura, kresba letorostů, lesk, hustota, pevnost a trvanlivost, a proto je rozdělujeme na dřeva měkká, smrk, jedle, borovice, polotvrdá, modřín, a tvrdá, dub, buk, ořech, jasan, jilm, habr.
s-69 Rozeznáváme též dřeva lehká o váze do # * , smrk, středně těžká o váze do # * , borovice, modřín, a těžká o váze do # , dub, buk a habr.
s-70 Pro obklady přicházejí v úvahu tyto druhy dřev.
s-71 Borovice dřevo žlutočervenavé, méně ohebné a pružné, protože obsahuje hodně pryskyřice.
s-72 Ve vlhku je dosti trvanlivé, a proto se ho používá na venkovní obklady, okna a dveře.
s-73 Smrk dává dřevo světlé, mírně smolnaté, nahnědlé, žlutavé, měkké a dobře opracovatelné.
s-74 V suchu je trvanlivé, ve vlhku hnije.
s-75 Je vhodné pro práce v interiérech, nejlépe na konstrukce nosných koster obkladů.
s-76 Jedle poskytuje dřevo podobné dřevu smrkovému, lehké, pružné, měkké, bělošedé barvy.
s-77 Je méně trvanlivé než dřevo smrkové.
s-78 Při nákupu se tato dřeva od sebe nerozlišují, protože se jich používá ke stejným účelům.
s-79 Modřín červenohnědé dřevo velmi trvanlivé.
s-80 krásný vzhled, je velmi odolné i ve vlhku a patří mezi nejkrásnější dřeva pro obklady interiérů i vnějšků domů.
s-81 Proto se nezakrývá barvami, ale natírá průhledným lakem, aby vynikla krásná kresba letorostu, fládrování.
s-82 Lípa dřevo bílé, lehké a měkké, které se dobře opracovává a nebortí.
s-83 Buk dává světle hnědé dřevo s nádechem do červena.
s-84 Bobtná, bortí se a praská.
s-85 Zušlechťuje se pařením, tím získává tmavší červenohnědou barvu.
s-86 Ve vlhku podléhá hnilobě a ztrácí pevnost.
s-87 Používá se ho na latě, lišty a podlahové vlysy.
s-88 Dub šedohnědé dřevo výborných vlastností, stálé, tvrdé, pevné.
s-89 Je to nejlepší dřevo, ale na opracování je tvrdé.
s-90 Ořech poskytuje hnědé dřevo s výraznou kresbou letorostů.
s-91 Dobře se opracovává, ale trvanlivý je jen v suchém prostředí.
s-92 Tento materiál je drahý a na trhu je jen výjimečně dostupný.
s-93 Veškeré druhy dřev se uplatňují především v dřevozpracujícím průmyslu.
s-94 Pro svépomocné práce v interiéru budeme používat zejména měkkého dřeva smrkového a modřínového, pro venkovní obložení budeme volit dřevo borové a modřínové.
s-95 Mimoto můžeme potřebovat bukové, dubové lišty.
s-96 Pro obklady potřebujeme řezivo.
s-97 Získává se rozřezáním kmenů zbavených kůry.
s-98 Řezivo je omítané nebo neomítané.
s-99 Omítané ostré hrany a je čtyřstranně řezané.
s-100 Neomítané oblé boky a je řezané pouze dvoustranně.

Text viewDownload CoNNL-U