| s-1
| Na základě společného života vznikají mezi lidmi různé vztahy. |
| s-2
| Zkoumání těchto vztahů je předmětem společenských věd. |
| s-3
| Politická ekonomie se zabývá takovými vztahy mezi lidmi, které vznikají při výrobě a rozdělování hmotných statků na různých stupních vývoje lidské společnosti. |
| s-4
| Lidé mají mnoho materiálních potřeb, jejichž ukojení je podmínkou jejich existence. |
| s-5
| Většina těchto potřeb má svůj základ biologický, jsou vlastní člověku jako živočišnému druhu, potřeba jíst, chránit se před chladem a nepohodou. |
| s-6
| Avšak spolužitím lidí ve společnosti se tyto základní potřeby komplikují, potřeba jíst, odívat se a bydlit určitým způsobem, a kromě toho k nim přistupují potřeby nové, podmíněné ryze společensky, potřeba jezdit vlakem, v automobilu, chodit do kina, číst knihy. |
| s-7
| Ukojení většiny těchto potřeb předpokládá existenci materiálních prostředků, statků, které se nenalézají volně v přírodě, nýbrž jsou produktem společenské výroby. |
| s-8
| Výrobou rozumíme přeměnu látek, které skýtá vnější příroda prostřednictvím lidské činnosti v užitečné statky, ať již jejich užitečnost spočívá v tom, že mohou bezprostředně uspokojovat lidské potřeby, chléb, oděv, obydlí, tak zvané spotřební statky, nebo v tom, že slouží další výrobě, srp, kladivo, stroje, suroviny, výrobní prostředky. |
| s-9
| Výroba je nemyslitelná bez lidské práce. |
| s-10
| Prací rozumíme cílevědomé a účelné působení lidí na přírodu, jehož výsledkem je užitečný statek. |
| s-11
| Práce je specifickým druhovým znakem člověka. |
| s-12
| Zvířata také působí na přírodu, aby uspokojila své potřeby. |
| s-13
| Jejich působení však není cílevědomé, není motivováno předem jasným účelem, je zcela živelné a pudové. |
| s-14
| Pavouk provádí úkony, které se podobají úkonům tkalce, včela zahanbuje stavbou svých voskových buněk mnohého stavitele, člověka. |
| s-15
| Ale nejhorší stavitel se liší od počátku od nejlepší včely tím, že dříve, než začne stavět buňku z vosku, vystaví ji už ve své hlavě. |
| s-16
| Prací člověk působí nejen na přírodu, ale též sám na sebe. |
| s-17
| Učí se vykonávat různé složité úkony, zdokonaluje svoje schopnosti, hromadí praktické poznatky a zkušenosti, které mu dovolují dosahovat týchž výsledků efektivněji, vynaložením menšího množství práce, snadněji a produktivněji, zatímco včela, která jedná jenom pudově, staví dnes své voskové buňky stejně jako před tisíci léty. |
| s-18
| Souhrn duševních a tělesných schopností, které člověk uvádí do pohybu při práci, se nazývá pracovní síla. |
| s-19
| Pracovní síla není totéž co člověk. |
| s-20
| Člověk není jenom výrobcem, je také spotřebitelem, snaží se co nejpříjemněji a nejrozmanitěji strávit volný čas. |
| s-21
| Pracovní síla je pouze schopnost člověka pracovat, práce je potom vynaložením pracovní síly. |
| s-22
| K materiální výrobě nepostačuje jenom pracovní síla člověka. |
| s-23
| Při práci lidé nepoužívají jenom své vlastní energie a svých vlastních schopností, ale též řadu činitelů věcných. |
| s-24
| Věcné podmínky výroby nazýváme souhrnně výrobní prostředky. |
| s-25
| Podle úlohy, jakou mají výrobní prostředky ve výrobním procesu, se dělí na pracovní předměty, pracovní prostředky. |
| s-26
| Za pracovní předměty považujeme to, nač člověk působí svou prací, co zpracovává, z čeho vyrábí užitečné statky. |
| s-27
| Tak například pracovním předmětem ševce je kůže, mlynáře sklizené obilí, pracovním předmětem dřevorubce je rostoucí les. |
| s-28
| Jestliže pracovní předmět používaný v určitém výrobním procesu prošel již předběžným zpracováním a je tedy produktem předcházejících výrobních procesů, nazývá se surovinou, vytěžená nafta, dřevo nařezané na desky, vydělaná kůže. |
| s-29
| Pracovními prostředky rozumíme vše, čím člověk působí na pracovní předmět, co používá k tomu, aby z pracovního předmětu vyrobil užitečný statek. |
| s-30
| Patří sem především výrobní nástroje, to jest věci, jimiž člověk na pracovní předmět působí bezprostředně, jako kladivo, šídlo, kosa, lis, soustruh. |
| s-31
| Kromě výrobních nástrojů do skupiny pracovních prostředků patří ještě věci, jimiž sice člověk bezprostředně na pracovní předmět nepůsobí, jsou však k výrobě nezbytné, jako například sklady, tovární budovy, energetické zdroje, transmisní zařízení, dopravní prostředky. |
| s-32
| Úloha těchto základních činitelů výroby v růstu společenského bohatství a tím ve vývoji lidské společnosti není však stejná. |
| s-33
| Z tohoto hlediska nejmenší význam mají pracovní předměty, jakkoli jsou při výrobě nezbytné. |
| s-34
| To je dáno tím, že v každém výrobním * se pracovní předmět chová více méně pasívně, je pouze objektem lidského působení pomocí pracovních prostředků. |
| s-35
| Tak kůže, z které se dnes vyrábějí boty, je touž kůží, ze které se boty vyráběly kdykoliv dříve, dřevo, ze kterého se zhotovují různé užitečné statky, je týmž dřevem jako třeba před tisíci lety. |
| s-36
| To ovšem neznamená, že pokrok výroby a s tím související pokrok lidského poznání přírodních procesů se nijak netýká pracovních předmětů. |
| s-37
| Právě tento pokrok umožňuje, aby se postupně pracovními předměty stávaly takové přírodní látky, které dříve neměly pro člověka žádný význam, rudy, uhlí, nafta a zcela nové hmoty, plastické hmoty. |
| s-38
| Daleko větší význam pro růst společenského bohatství a pro ovládnutí přírody člověkem mají pracovní prostředky a zejména jejich nejaktivnější část, výrobní nástroje. |
| s-39
| Právě jejich neustálým zdokonalováním dosahuje člověk toho, aby vynaložením menšího množství práce vyráběl více užitečných statků, lépe a všestranněji uspokojoval své potřeby, byl čím dále tím méně závislý na rozmarech přírody. |
| s-40
| V době, kdy lidé vládli jen primitivními nástroji, které přímo skýtala příroda, obušky, mlaty, kameny, pracovali mnoho a žili bídně, jen stěží hájili svou existenci proti slepým a nepoznaným silám přírody. |
| s-41
| Naproti tomu dnešní stupeň ovládnutí fyzických, chemických a biologických procesů lidmi umožňuje vysoce produktivní výrobu, umožňuje vynaložením poměrně malého množství živé lidské práce uspokojovat stále rostoucí a dříve neobvyklé lidské potřeby. |
| s-42
| Nejdůležitějším ze tří činitelů výroby je ovšem sám člověk, jeho pracovní síla. |
| s-43
| Bez lidské práce by sebedokonalejší výrobní prostředky zůstaly hromadou mrtvých věcí. |
| s-44
| Hromadící se výrobní zkušenost člověka s prohlubováním jeho poznání zákonitostí přírody vede k zdokonalování dosavadních výrobních nástrojů a tím k všeobecnému pokroku výroby. |
| s-45
| Bez ohledu na to, za jakých historických podmínek výroba probíhá, je jejím konečným smyslem spotřeba. |
| s-46
| Teprve ve spotřebě každý výrobek prakticky osvědčuje, zda je schopen uspokojit potřeby, pro které byl vyráběn, a zda tedy lidská práce, která byla do něho vložena, nebyla zbytečně promarněna. |
| s-47
| Některé statky slouží spotřebě bezprostředně tím, že uspokojují lidské potřeby, osobní spotřeba, některé zprostředkovaně tím, že jsou používány jako výrobní prostředky v jiných odvětvích, výrobní spotřeba. |
| s-48
| Jakkoli výroba je počátkem a spotřeba konečným aktem celého koloběhu hospodářského života, je rozdíl mezi nimi v jistém smyslu relativní. |
| s-49
| To se týká zejména výrobní spotřeby. |
| s-50
| Plně tu platí, že každá výroba je zároveň spotřebou, to jest spotřebou výrobních prostředků a lidské pracovní síly, a každá spotřeba z týchž důvodů výrobou. |
| s-51
| Na všech stupních vývoje lidské společnosti je výroba výrobou společenskou. |
| s-52
| Jednotlivec nikdy v dějinách lidské společnosti nežil a nevyráběl mimo společenství s ostatními lidmi. |
| s-53
| Lidé se vždy ve výrobním procesu určitým způsobem sdružují, vzájemně spolupracují. |
| s-54
| Tato spolupráce lidí ve výrobě se nazývá kooperací práce. |
| s-55
| Práce každého jednotlivce je proto pouze částí úhrnu práce kooperujících skupin lidí a jako taková je prací společenskou. |
| s-56
| Počáteční formy kooperace práce byly velmi jednoduché. |
| s-57
| Lidé se pod tlakem přírodní nutnosti prostě sdružovali k vykonávání práce stejného druhu, jakou byl primitivní lov, sbírání různých plodů, primitivní zemědělství. |
| s-58
| Postupem doby se kooperace práce stávala stále složitější a také rozsah kooperujících skupin lidí rostl. |
| s-59
| Rozhodující vliv zde měla pokračující dělba práce. |
| s-60
| Dělbou práce rozumíme specializaci jednotlivců nebo celých společenských skupin na práci stejného nebo podobného druhu. |
| s-61
| Tato dělba práce proniká jak dovnitř jednotlivých pracovišť v manufaktuře nebo moderní továrně, různé skupiny dělníků vykonávají různé operace při zhotovení téhož výrobku, tak do celé společnosti. |
| s-62
| Samostatně hospodařící jednotlivci nebo celé skupiny pracovníků sdružených na jednom pracovišti vyrábějí produkci určitého druhu, kterou zásobují celou společnost, a naopak spotřebovávají výrobky jiných výrobců. |
| s-63
| Tato společenská dělba práce je nejenom výrazem pokroku výroby, ale také jeho hnací silou. |
| s-64
| Specializace lidí na určitý druh práce umožňuje mnohem dokonalejší zvládnutí úkonů, které jsou specifické pro určitý obor. |
| s-65
| Proto specializace výrobních nástrojů a pracovních prostředků je předpokladem technického pokroku. |
| s-66
| Kromě toho tato specializace umožňuje hromadnou výrobu, která je vždy mnohem produktivnější než výroba v malém. |
| s-67
| Tak, jak se dělba práce prohlubovala, rostl okruh vzájemně kooperujících lidí. |
| s-68
| V počátcích docházelo k společenské dělbě práce v místně poměrně omezeném měřítku a okruh vzájemně kooperujících lidí byl nevelký. |
| s-69
| Postupem doby dělba práce a z ní vyrůstající kooperace práce spojila celé země v jeden ekonomický celek. |
| s-70
| Jejich ekonomika tak počínala představovat jeden složitý organismus spjatý mnoha závislostmi, období rozkladu feudalismu a vzniku kapitalismu, a konečně se rozšířila na celý svět. |
| s-71
| Dnes vlastně celý svět představuje jedno veliké kooperující společenství lidí spjatých mezinárodní dělbou práce. |
| s-72
| Jestliže kooperace práce se nezakládá jenom na nahromadění většího počtu pracovních sil na jednom pracovišti, primitivní lov nebo zemědělství, ale na pokračující dělbě práce, je společenský charakter výroby stále zjevnější a výraznější. |
| s-73
| Práce každého jednotlivce je pouze nezbytným článkem ve složitém řetězci vytvořeném dělbou práce, je pouze takovou částí úhrnu práce kooperujících lidí, která nemá smysl sama o sobě, vně spojitosti s prací jiných lidí, má zcela zřejmé společenské určení, výrobek již nebude spotřebován samotným výrobcem, nýbrž výrobci jiných užitečných statků. |
| s-74
| Tak je výroba charakterizována jako společenská výroba a práce jako společenská práce. |
| s-75
| Při výrobě nevstupují tedy lidé do určitých vztahů pouze k přírodě, jejíž látky přetvářejí ke svému užitku, ale spojují se též vzájemně prostřednictvím kooperace a dělby práce, vstupují na podkladě výroby do určitých vzájemných vztahů. |
| s-76
| Jsou to výrobní vztahy. |
| s-77
| Specifickou zvláštností těchto společenských vztahů, výrobních vztahů, je pak to, že jsou zprostředkovány věcmi, ve kterých je lidská součinnost a práce zmaterializována. |
| s-78
| Tak mezi ševcem a mlynářem je určitý vztah záležející v tom, že práce ševce i práce mlynáře je pouze vzájemně se doplňujícím článkem úhrnu společenské práce. |
| s-79
| Tento vztah se však nemůže uskutečnit a projevit nijak jinak než tak, že švec bude spotřebovávat mouku vyrobenou mlynářem a mlynář boty vyrobené ševcem. |
| s-80
| Tak se výrobní vztahy liší od společenských vztahů jiného typu tím, že jsou zprostředkovány věcmi. |
| s-81
| Tato okolnost vede jednak k tomu, že vztahy mezi lidmi nabývají vnější podoby vztahů mezi věcmi, jednak k tomu, že vztahy mezi lidmi, vztah mezi mlynářem a ševcem, kteří vynakládají společenskou práci, se skrývají za vztahy mezi věcmi, moukou a botami. |
| s-82
| Je potom úkolem politické ekonomie, aby neulpívala na povrchu skutečnosti a za vztahy mezi věcmi stále hledala vztahy mezi lidmi. |
| s-83
| Společenský charakter výroby podmíněný kooperací a dělbou práce vede k tomu, že ani místo, kde se produkt vyrábí a kde se spotřebovává, ani osoby, které jej vyrábějí, a ty, které jej spotřebovávají, nejsou totožné. |
| s-84
| Jak místně, tak co do vyrábějícího a konzumujícího subjektu je spotřeba oddělena od výroby. |
| s-85
| Proto za každých historických okolností je mezi výrobou a spotřebou ještě jedna ekonomická sféra, rozdělování. |
| s-86
| Rozdělování společenského produktu mezi jednotlivce nebo společenské skupiny tvoří zprostředkující článek mezi výrobou a spotřebou. |
| s-87
| Není třeba zvlášť dokazovat, že také rozdělování má charakter společenský. |
| s-88
| Jde o akt, jehož povaha je sama sebou společenská. |
| s-89
| Rozděluje se společenský produkt mezi různé členy společnosti. |
| s-90
| Proto také na podkladě rozdělování vznikají mezi lidmi určité vztahy. |
| s-91
| Tyto vztahy se zpravidla nazývají distribučními, rozdělovacími vztahy. |
| s-92
| Také pro distribuční vztahy mezi lidmi platí, že jsou zprostředkovány věcmi. |
| s-93
| Vždyť se rozděluje společenský produkt, tedy souhrn vyrobených materiálních statků, věcí. |
| s-94
| Distribuční vztahy jsou odvozeny od vztahů výrobních. |
| s-95
| Tato primérnost oblasti výroby je dána už tím, že rozdělovat lze pouze to, co bylo vyrobeno. |
| s-96
| Avšak také charakter, společenská forma distribuce závisí na charakteru výrobních sil. |
| s-97
| Výrobní a distribuční vztahy tvoří dohromady celek ekonomických vztahů mezi lidmi. |
| s-98
| Protože určujícím jádrem těchto ekonomických vztahů jsou vztahy výrobní, nazývá se někdy celý komplex ekonomických vztahů výrobními vztahy. |
| s-99
| Výrobními silami rozumíme souhrn všech faktorů, které určují stupeň ovládnutí přírody člověkem, které rozhodují o výši produktivity práce, o tom, s jakým efektem, s jakým účinkem co do množství vyrobených užitečných statků a uspokojených lidských potřeb je práce vynakládána. |
| s-100
| Patří sem především pracovní síla člověka, souhrn přírodovědných znalostí lidí, pokud věda a výroba vytvořily předpoklady pro jejich technologickou aplikaci, a veškeré používané výrobní prostředky. |