| s-1
| Důchodové zabezpečení u nás se postupem doby stalo velmi důležitou složkou života našich občanů na všech jeho úsecích. |
| s-2
| Celkový systém našeho sociálního zabezpečení, jehož součástí je důchodové zabezpečení, je daleko výhodnější než tyto systémy i v nejvyspělejších kapitalistických zemích, z nichž některé vůbec nesnesou srovnání s naším sociálním zabezpečením. |
| s-3
| O tom svědčí nejen výše poskytovaných dávek, podmínky, za nichž jsou tyto dávky poskytovány, a rozsah sociálních služeb, nýbrž i počet osob, na něž se sociální zabezpečení v ČSSR vztahuje. |
| s-4
| Pokrok, jehož náš pracující lid na úseku důchodového zabezpečení dosáhl, je nejlépe patrný při pohledu na některé etapy vývoje tohoto zabezpečení. |
| s-5
| Počátky našeho důchodového zabezpečení spadají do druhé poloviny # století, kdy naše vlast byla součástí rakousko-uherskémonarchie. |
| s-6
| Nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení vznikalo v tomto státě postupně pro jednotlivé skupiny obyvatelstva, takže se * několik soustav nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, jejichž obsahová náplň byla velmi různorodá. |
| s-7
| Také po organizační stránce panovala na tomto úseku značná roztříštěnost. |
| s-8
| Tento stav byl po vzniku Československé republiky v roce # převzat do našeho právního řádu. |
| s-9
| Ten postupně provedl další úpravy tohoto pojištění a přispěl tak k prohloubení rozdílů mezi jednotlivými druhy pojištění. |
| s-10
| To je patrné i z toho, že po roce # platily v našem státě tyto soustavy nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. |
| s-11
| Veřejnoprávní penzijní zaopatření státních a jiných veřejných zaměstnanců, zavedené již koncem # století, toto zabezpečení bylo nejkvalitnější, poněvadž režim založený na vykořisťování většiny pracujících privilegovanou menšinou měl zájem na tom, aby pracovníkům svého byrokratického aparátu poskytl privilegované postavení také při jejich penzijním zaopatření, povinné pojištění pro případ pracovního úrazu, které patřilo mezi nejstarší odvětví sociálního pojištění v naší zemi, hornické pojištění, podle něhož byly členům tohoto pojištění poskytovány podpory v případě nemoci a invalidity a pozůstalým po nich v případě úmrtí živitele, nemocenské pojištění dělníků, zavedené koncem # století, invalidní a starobní pojištění dělníků, zavedené s účinností od # července # , v rakousko-uherskémonarchii zavedeno nikdy nebylo, i když dělníci tvořili největší skupinu pracujících, penzijní pojištění soukromých zaměstnanců úřednického charakteru, zavedené s platností od # ledna # , a veřejná péče o válečné poškozence, upravovaná předpisy platnými v rakousko-uherskémonarchii již od roku # . |
| s-12
| Pro úplnost je třeba uvést, že v roce # bylo sice uzákoněno pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří, že však tento zákon pro odpor vládnoucích tříd nikdy nevešel v platnost. |
| s-13
| Po roce # byla situace v sociálním zabezpečení ještě komplikována tím, že pohraniční území českých zemí byla po dobu fašistické okupace bezprostředně připojena k Německu a přičleněna k říšskoněmeckým pojišťovacím soustavám, a dále tím, že sociální pojištění na Slovensku se v letech # až # vyvíjelo odlišně od sociálního pojištění v Čechách a na Moravě. |
| s-14
| Po roce # byly postupně odstraňovány nejkřiklavější rozdíly mezi jednotlivými soustavami důchodového zabezpečení * pojištění, až konečně vytvoření ekonomické základny lidově demokratického státu a rozhodná porážka odpůrců tohoto režimu v únoru # umožnily uskutečnit od # října # národní pojištění, které všem pracujícím v našem státě bez rozdílu zajistilo spravedlivý podíl na národním důchodu v případě pracovní neschopnosti, invalidity, stáří a ztráty živitele a které se vztahovalo i na osoby samostatně hospodařící a spolupracující členy rodin s výjimkou zabezpečení pro případ pracovní neschopnosti. |
| s-15
| V roce # byli do národního pojištění zahrnuti i státní a jiní veřejní zaměstnanci a později bylo upraveno i národní pojištění JZD, takže z národního pojištění byli vyňati jen příslušníci ozbrojených sil z povolání, kteří byli nemocensky a důchodově zabezpečeni podle zvláštních předpisů. |
| s-16
| Od roku # bylo nově upraveno nemocenské pojištění zaměstnanců a současně podstatně zlepšeno i jejich důchodové zabezpečení. |
| s-17
| V roce # bylo upraveno sociální zabezpečení družstevních rolníků. |
| s-18
| Přiblížilo se k sociálnímu zabezpečení pracovníků v pracovním poměru. |
| s-19
| Další pokrok ve vývoji sociálního zabezpečení u nás znamená rok # , v němž bylo nově upraveno sociální zabezpečení pracovníků v pracovním poměru a sociální zabezpečení družstevních rolníků. |
| s-20
| Platnost nových předpisů byla rozšířena i na příslušníky ozbrojených sil z povolání, takže všichni pracující u nás jsou sociálně zabezpečeni podle stejných zásad. |
| s-21
| Jednou z nejdůležitějších změn proti dřívějšímu stavu je, že pro vznik nároku na důchod i pro jeho výši se hodnotí veškerá skutečně odpracovaná doba zaměstnání bez ohledu na to, zda pracovník v zaměstnání byl, či nebyl důchodově pojištěn. |
| s-22
| Tím byly odstraněny pozůstatky kapitalistických pojišťovacích systémů, podle nichž se pro vznik nároku na důchod a pro jeho výši hodnotila jen doba, kdy byl pracovník pojištěn. |
| s-23
| Podle tohoto ustanovení byla tedy odstraněna dřívější nerovnoprávnost dělníků v důchodovém zabezpečení, neboť podle předpisů platných před novou úpravou bylo jim možno z doby zaměstnání započítat jen dobu důchodového pojištění nejdříve od # července # , kdežto osobám penzijně pojištěným se * doba jejich penzijního pojištění již od # ledna # . |
| s-24
| Úprava důchodového zabezpečení z roku # platí s některými změnami a doplňky dosud, plné znění zákona o sociálním zabezpečení bylo uveřejněno pod * a naším úkolem je podat stručný a přehledný výklad o důchodovém zabezpečení pracovníků v pracovním poměru. |
| s-25
| O rozsahu důchodového zabezpečení svědčí, že podle * # zákona * , ve znění pozdějších zákonů a podle prováděcích předpisů k němu vydaných, jsou důchodově zabezpečeni pracovníci v pracovním nebo učebním poměru, členové výrobních družstev, další pracující, kteří v důchodovém zabezpečení mají stejná práva a stejné povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, plně uvolnění funkcionáři národních výborů, soudci z povolání, příslušníci ozbrojených sil a příslušníci bezpečnostního sboru z povolání, ostatní občané konající službu v silách, kteří jsou zabezpečeni pro případ úrazu utrpěného v souvislosti s výkonem vojenské služby nebo v době výkonu vojenské služby, příslušníci Lidových milicí, pomocníci pohraniční stráže a členové pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, bojovníci proti fašismu, oběti války a fašistické perzekuce v době nesvobody, jakož i účastníci osvobozeneckých bojů za první světové války a účastníci přípravy k obraně ČSSR, účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád, dobrovolní požárníci, dobrovolní zdravotníci ČSČK, dárci krve, účastníci organizované tělesné výchovy a další občané uvedení ve * vyhlášky * , členové komisí národních výborů, dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby, kteří jsou důchodově zabezpečeni invalidním nebo částečným invalidním důchodem pro případ úrazu při výkonu této činnosti, spisovatelé, hudební skladatelé, výtvarní umělci, architekti, vědečtí pracovníci, novináři a artisté, pracující poskytující služby a opravy na základě povolení národního výboru uvedení ve vyhlášce * , pozůstalí po pracovnících a uvedených osobách. |
| s-26
| Družstevní rolníci, jednotlivě hospodařící rolníci a jiné osoby samostatně hospodařící a spolupracující členové jejich rodin jsou důchodově zabezpečeni podle zvláštních předpisů. |
| s-27
| Z důchodového zabezpečení se poskytují tyto dávky: starobní důchod, invalidní a částečný invalidní důchod, vdovský důchod a sirotčí důchod, důchod manželky, osobní důchod, sociální důchod, výchovné k důchodům a zvýšení důchodu a * pro bezmocnost. |
| s-28
| Podmínky, za nichž se poskytují jednotlivé dávky důchodového zabezpečení, jsou stanoveny rozdílně podle toho, o jakou dávku jde. |
| s-29
| Přitom se nároky na starobní důchod, na invalidní a částečný invalidní důchod a do značné míry i na důchody od nich odvozené, na vdovský důchod a sirotčí důchod, řídí především pracovní kategorií, do níž je zaměstnání zařazeno, * doby zaměstnání a výší pracovního příjmu. |
| s-30
| Zaměstnání se pro účely důchodového zabezpečení zařazují do tří pracovních kategorií. |
| s-31
| Převážná část z nich je zařazena do # pracovní kategorie. |
| s-32
| Které zaměstnání je zařazeno do # pracovní kategorie, práce vykonávané v hornictví pod zemí, v hlubinných dolech, nebo do # pracovní kategorie, práce vykonávané v prostředí škodlivého záření, je uvedeno v resortním seznamu, který podle zásad stanovených vládou vydává příslušné resortní ministerstvo po dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí. |
| s-33
| Za dobu zaměstnání se považují tyto doby získané po # říjnu # . |
| s-34
| Doba pracovního nebo učebního poměru, doba, po kterou je občan činný pro socialistický sektor v poměru, který má obsah pracovního poměru, není však takto označen nebo nemá všechny náležitosti pro vznik pracovního poměru, doba činnosti v poměru člena výrobního družstva, doba výkonu funkce uvolněných funkcionářů národních výborů a doba jiných činností, po kterou mají někteří občané v důchodovém zabezpečení stejná práva a stejné povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, doba služby vojáka z povolání a doba služby příslušníků bezpečnostního sboru, doba výluk, stávek a perzekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí, doba jiné nezaměstnanosti v rozsahu stanoveném okresním národním výborem, doba studia na školách potřebná k přípravě pro povolání po skončení povinné školní docházky, doba pracovního nebo učebního poměru v cizině, pokud pracovník * ke dni vzniku nároku na důchod trvalý pobyt v ČSSR, zdržoval se v cizině s povolením československých orgánů, jde- li o občana ČSSR, nebo byl na území ČSSR pracovně činný aspoň # let, jde- li o cizího státního příslušníka, pokud příslušná mezistátní úmluva nestanoví jinak. |
| s-35
| Do doby zaměstnání se započítávají i náhradní doby, v nichž občan z důležitých příčin nevykonával žádnou činnost, a doby, v nichž občan sice nevykonával žádné zaměstnání, avšak vykonával jinou kvalifikovanou činnost. |
| s-36
| Podle toho náhradními dobami jsou. |
| s-37
| Doba služby v armádě Slovenského státu za nesvobody, doba služby v německé nebo maďarské armádě, kterou povinně konali obyvatelé republiky podle předpisů vydaných okupanty v době nesvobody v rozsahu stanoveném okresním národním výborem, doba odbojové činnosti a věznění, internace z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody, doba, kterou pracovník nebyl nebo nemohl být v pracovním poměru v době nesvobody z důvodů politického, národního nebo rasového útlaku, doba, kterou žena pečovala o dítě ve věku do tří let nebo o nezletilce, který potřeboval stálou péči a nebyl umístěn v ústavu sociální péče. |
| s-38
| Od # října # jsou mimo to náhradními dobami. |
| s-39
| Doba, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky, pojištění poskytované místo mzdy, nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství, doba odborného nebo politického školení, doba přípravy pro povolání, která se provádí podle předpisů o pracovní rehabilitaci, a doba pobírání invalidního důchodu, tato doba se hodnotí jen pro vznik nároku na důchod, nikoliv však pro jeho výši. |
| s-40
| Od # ledna # je náhradní dobou i doba pobírání částečného invalidního důchodu, po kterou byl pracovníku vyplácen příspěvek před umístěním. |
| s-41
| Pro vznik nároku na starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod je nejen třeba, aby zaměstnání trvalo po určitou zákonem stanovenou dobu, nýbrž aby se i skutkové podmínky nároku na důchod splnily buď v době zaměstnání, nebo nejpozději do # let po výstupu ze zaměstnání, po skončení náhradní doby. |
| s-42
| Zaměstnání, které bylo přerušeno po dobu kratší než pět let, se započte do celkové doby zaměstnání bez dalších podmínek. |
| s-43
| Bylo- li však zaměstnání přerušeno po dobu delší než pět let, započte se doba zaměstnání získaná před přerušením do celkové doby zaměstnání jen tehdy, jestliže zaměstnání po přerušení trvalo aspoň tři roky. |
| s-44
| Některé osoby však byly nuceny opustit zaměstnání z vážných důvodů, a proto mohou požádat odbor sociálních věcí a zdravotnictví okresního národního výboru, že zaměstnání bylo přerušeno z vážných důvodů proto, že pracovník ošetřuje osobu blízkou, která není s to sama o sebe pečovat a kterou nelze umístit v ústavu sociální péče. |
| s-45
| Rozhodl- li uvedený odbor, že zaměstnání bylo přerušeno z vážných důvodů, posuzují se nároky z důchodového zabezpečení tak, jako by pracovník zaměstnání nepřerušil. |
| s-46
| Doba, po kterou bylo zaměstnání přerušeno z vážných důvodů, se však do doby zaměstnání nezapočítává. |
| s-47
| Průměrný měsíční výdělek, dále jen PMV, se vypočítává z hrubých výdělků za posledních deset let, popřípadě pět kalendářních let před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co je pro pracovníka výhodnější. |
| s-48
| Byl- li pracovník po vzniku nároku na starobní důchod dále nepřetržitě zaměstnán, vypočte se PMV z hrubých výdělků za posledních deset, popřípadě pět kalendářních let před rokem, v němž pracovník skončil zaměstnání, pokud tento PMV je pro něho výhodnější než PMV vypočtený z rozhodného období před rokem, v němž vznikl nárok na důchod. |
| s-49
| Při výpočtu PMV se nepřihlíží k výdělkům dosaženým v kalendářním roce, v němž vznikl nárok na důchod, ani k výdělkům dosaženým v kalendářním roce, v němž pracovník skončil zaměstnání, výdělkem započítatelným pro účely důchodového zabezpečení, tedy i pro výpočet PMV, je veškerá hrubá mzda dosažená v zaměstnání nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním, příjem, jestliže podléhá dani ze mzdy. |
| s-50
| Tímto hrubým výdělkem jsou tedy mzdy a platy všeho druhu jako prémie, příplatky, odměny, podíly na hospodářských výsledcích podniku, mzda za práci, přesčas, náhrada mzdy za nevybranou dovolenou, naturální dávky. |
| s-51
| PMV se započítává do # Kčs plně, od # Kčs do # Kčs jednou třetinou. |
| s-52
| Podmínky nároku na starobní důchod a jeho výše jsou stanoveny rozdílně podle toho, zda jde o muže, či ženu a zda pracovník nebo pracovnice byli zaměstnáni nejméně # let, v tomto případě jsou splněny podmínky pro nárok na plný starobní důchod, či méně, v tomto případě mohou být splněny podmínky pouze pro nárok na poměrný starobní důchod. |
| s-53
| Nárok na plný starobní důchod má pracovník, který byl zaměstnán nejméně # let a v době trvání zaměstnání nebo nejpozději do dvou let od jeho skončení dosáhl věku aspoň # let, pracovník, který byl zaměstnán nejméně # let, z toho nejméně # let v hornictví vykonávaném pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v povrchových dolech, lomech na uhlí a radioaktivní suroviny, a v době trvání tohoto zaměstnání nebo nejpozději do dvou let od jeho skončení dosáhl věku aspoň # let, pracovník, který byl zaměstnán nejméně # let, z toho nejméně # let v zaměstnání # pracovní kategorie s výjimkou zaměstnání uvedeného v předchozím odstavci, a v době trvání tohoto zaměstnání # pracovní kategorie nebo nejpozději do dvou let od jeho skončení dosáhl věku aspoň # let, pracovník, který byl zaměstnán nejméně # let, z toho nejméně # let v zaměstnání # pracovní kategorie v podzemí hlubinných dolů, a dosáhl věku aspoň # let, podmínkou pro toto mimořádné opatření je, aby z tohoto zaměstnání byl pracovník uvolněn nebo převeden z důvodů uvedených v zákoníku práce nebo z důvodů uvedených v * tohoto zákoníku, bylo- li by vzhledem k osobním poměrům pracovníka nepřiměřenou tvrdostí na něm požadovat, aby byl dále v hornickém povolání pod zemí zařazeném do # pracovní kategorie, pracovník, který byl zaměstnán nejméně # let, z toho nejméně # let v zaměstnání # pracovní kategorie jako bílý zedník a dosáhl věku aspoň # let, podmínkou je, aby pracovník byl na jiné pracoviště přemístěn ze zdravotních důvodů, pracovník, který byl zaměstnán nejméně # let, z toho nejméně # let v zaměstnání # pracovní kategorie při těžbě, průzkumu a zpracování uranové rudy a dosáhl věku aspoň # let, pracovnice, která byla * nejméně # let a v době trvání zaměstnání nebo nejpozději do dvou let od jeho skončení dosáhla aspoň # let, vychovala- li pět nebo více dětí, nebo věku aspoň # let, vychovala- li tři nebo čtyři děti, nebo věku aspoň # let, vychovala- li dvě děti, nebo věku aspoň # let, vychovala- li aspoň jedno dítě, anebo věku aspoň # let, nevychovala- li žádné dítě. |
| s-54
| U účastníků odboje se snižuje věková hranice pro nárok na plný starobní důchod podle stanovených podmínek. |
| s-55
| Nárok na poměrný starobní důchod má pracovník, který byl zaměstnán po dobu kratší než # let, nejméně však # let, jestliže v době trvání zaměstnání nebo nejpozději do dvou let od jeho skončení dosáhl věku aspoň # let, pracovnice, která byla * po dobu kratší než # let, nejméně však # let, jestliže v době trvání zaměstnání nebo nejpozději do dvou let od jeho skončení dosáhla věku aspoň # let, vychovala- li aspoň jedno dítě, nebo věku aspoň # let, nevychovala - li žádné dítě, pracovnice, která byla * po dobu kratší než # let, nejméně však do # let, jestliže v době trvání zaměstnání nebo nejpozději do dvou let od jeho skončení dosáhla věku aspoň # let. |
| s-56
| U účastníků odboje se snižuje věková hranice pro nárok na poměrný starobní důchod podle stanovených podmínek. |
| s-57
| Výše plného starobního důchodu se skládá ze základní výměry a ze zvýšení. |
| s-58
| Základní výměra činí v # pracovní kategorii # , ve # pracovní kategorii # a ve # pracovní kategorii # . |
| s-59
| Zvýšení # náleží v # a # pracovní kategorii za # a každý další rok zaměstnání a ve # pracovní kategorii za # a každý další rok zaměstnání. |
| s-60
| Zvýšení # náleží za každý rok zaměstnání v # pracovní kategorii, # ve # pracovní kategorii a # ve # pracovní kategorii. |
| s-61
| Přitom se * jen doba zaměstnání po # roce věku. |
| s-62
| Takto vypočtený starobní důchod se sníží o zvláštní daň z důchodu. |
| s-63
| Po tomto snížení nesmí starobní důchod přesáhnout ve # pracovní kategorii # * PMV a ve # pracovní kategorii # * PMV, nejnižší výměra plného starobního důchodu činí # měsíčně a # * poměrného starobního důchodu měsíčně, pokud tyto částky nepřesahují # * PMV, je- li starobní důchod jediným zdrojem příjmu důchodce, může být zvýšen na # měsíčně, jde- li o jednotlivce, a na # měsíčně, jde- li o manželskou dvojici. |
| s-64
| Nejnižší výměra plného i poměrného starobního důchodu činí # měsíčně u účastníka odboje skupiny * , skupiny * , skupiny * a skupiny * . |
| s-65
| Nejvyšší výměra starobního důchodu ke dni vzniku nároku na důchod činí # měsíčně ve # pracovní kategorii, # ve # pracovní kategorii a # v # pracovní kategorii. |
| s-66
| Tyto částky mohou být překročeny jen zvýšením starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na důchod a zvýšením za dobu odbojové činnosti, důchod s tímto zvýšením nesmí přesáhnout částku # měsíčně, ne však více než # * PMV neredukovaného a sníženého o daň ze mzdy. |
| s-67
| Osoby důchodově zabezpečené jsou při dlouhodobém poklesu nebo při ztrátě pracovní schopnosti zabezpečeny invalidním nebo částečným invalidním důchodem, jestliže se staly plně nebo částečně invalidními, o tom podává posudek okresní posudková komise sociálního zabezpečení, a splňují ostatní stanovené podmínky. |
| s-68
| Nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod má pracovník, který byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na důchod, tato doba činí podle věku pracovníka méně než # rok až pět let z posledních let před vznikem plné nebo částečné invalidity, a stal se plně nebo částečně invalidním v době trvání zaměstnání nebo nejpozději do dvou let od jeho skončení, pracovník, který byl plně nebo částečně invalidním již před vstupem do zaměstnání, byl- li pak v zaměstnání po dobu potřebnou pro nárok na důchod, u pracovníka mladšího než # let činí však tato doba aspoň dva roky, pracovník, který se stal plně nebo částečně invalidním sice po vstupu do zaměstnání, avšak dříve než získal dobu potřebnou pro nárok na důchod, získal- li později tuto potřebnou dobu v posledních letech před podáním žádosti o důchod, pracovník, který se stal plně nebo částečně invalidním vlivem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, vdova, která již nemá nárok na vdovský důchod, jestliže vstoupila do zaměstnání nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod a pokračovala v zaměstnání až do dne, kdy se stala plně nebo částečně invalidní. |
| s-69
| Výše invalidního důchodu se stanoví v podstatě podle zásad platných pro výpočet starobního důchodu, s některými odchylkami, z nichž nejzávažnější jsou tyto. |
| s-70
| K době zaměstnání, kterou pracovník získal ke dni vzniku nároků na důchod, se připočte doba od vzniku nároku na důchod do dosažení věku # let u mužů a # let u žen. |
| s-71
| Invalidní důchod pracovníka, jehož invalidita byla způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, je o # * PMV vyšší než v ostatních případech. |
| s-72
| Nejnižší výměra invalidního důchodu činí vždy # měsíčně, i když pracovník ani s dopočtem # let nezískal započitatelných # let, pokud ovšem tato částka nepřesahuje PMV. |
| s-73
| Výše částečného invalidního důchodu činí polovinu invalidního důchodu, který by pracovníku náležel při plné invaliditě. |
| s-74
| Jako dávka dobrovolná může být přiznán invalidní důchod až do výše # měsíčně občanu, který pro svou invaliditu vzniklou v mládí nemohl být zaměstnán vůbec nebo po dobu potřebnou pro nárok na důchod a dosáhl věku # let, částečný invalidní důchod pracovníku, jemuž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. |
| s-75
| Podmínkou pro přiznání vdovského důchodu je, aby zemřelý v době své smrti byl poživatelem starobního, invalidního nebo částečného invalidního důchodu nebo aby v době své smrti splňoval podmínky pro přiznání některého z těchto důchodů. |
| s-76
| Nárok na vdovský důchod má vdova po zemřelém s výjimkami dále uvedenými, vdova po zemřelém, jejíž manželství bylo uzavřeno po # roce věku zemřelého, jestliže manželství trvalo aspoň dva roky. |