| s-1
| Ideologický a společenský kvas raného středověku provázený pohybem národů a hledáním nového řádu v oblasti mocenského tvárnění národnostních celků v Evropě i vyřešení jejich vztahů k oběma centrům křesťanské ideologie, k Římu a Cařihradu, dotklo se i českých zemí. |
| s-2
| Už od doby zavedení křesťanské ideologie v Čechách za knížete Bořivoje žili u nás poustevníci východního rázu, jak dokládá legendární vyprávění o poustevníku Ivanovi ve skalách podél Lodenického potoka na Berounsku. |
| s-3
| Poustevnictví bylo běžné od doby císaře Konstantina Velikého zvláště v Makedonii na úpatí hory Athosu, kde vznikl řád basiliánské řehole podle Basila Velikého. |
| s-4
| Císař Basilius daroval poustevníkům půdu poloostrova Aktejského, a ve druhé polovině # století tam bylo už # klášterních osad, mezi mnichy se připomínají i Slované. |
| s-5
| Také oba nositelé křesťanské kultury do Říše velkomoravské, Konstantin a Method, byli mniši basiliáni. |
| s-6
| Kníže Rostislav vyžádal si je na byzantském císaři Michalu, neboť chtěl posílit své postavení vůči Ludvíku Němci. |
| s-7
| Byzanc uzavřela přátelství s Velkou Moravou vůči Frankům a poskytla privilegium používání staroslověnského jazyka a hlaholského písma, což jistě posílilo křesťanskou ideologii, známou zde již před příchodem obou bratří. |
| s-8
| I když České země za knížete Bořivoje přijaly křesťanskou ideologii pravděpodobně prostřednictvím moravské misie, která působila především v Praze, Levém Hradci a na Budči, přece brzo dochází i k pronikání křesťanských idejí latinského směru. |
| s-9
| Nejblíže basiliánské řeholi svým původem i způsobem byla řehole benediktinská. |
| s-10
| Už syn Boleslava # Strachkvas přijal roucho benediktinské v řezenském klášteře * Jimrama, jeho sestra Mlada se stala abatyší prvního ženského kláštera při chrámu * Jiří na Pražském hradě. |
| s-11
| S potvrzením ženského kláštera v Praze bylo schváleno i pražské biskupství v čele s určeným benediktinem z kláštera * Jana Křtitele v Magdeburku Dětmarem. |
| s-12
| Teprve jeho nástupce, biskup Vojtěch z rodu Slavníkovců, osazuje v Čechách mužskou odnož benediktinů, nejprve v Kostelci nade Mží na Plzeňsku, potom v Břevnově, kde světí první kostel a uvádí sem mnichy z Kostelce. |
| s-13
| Další ústavy této řehole vznikly na Ostrově u Davle, v Rajhradě a Hradisku na Moravě. |
| s-14
| Kníže Břetislav daroval ostrovským benediktinům tři kostely, * Jana Křtitele pod Skalou u Lodenic, zde žil kdysi poustevník Ivan, kostel * Jana Křtitele na vrchu Velizu u Kublova, * Beroun, a v Újezdě Zátonském u Krumlova. |
| s-15
| Je předmětem křehkých úvah historických, zda slovanská liturgie, uvedená do Čech z Velké Moravy, nezapustila své kořeny také v nejstarších benediktinských ústavech. |
| s-16
| Mocenské a společenské vztahy tohoto raného období napovídají, jak složitá byla kulturní situace u nás v povelkomoravském období. |
| s-17
| Na jedné straně tu byl totiž jeden církevněslovanský kultovní jazyk užívaný ve dvou obřadech, západním a východním, na druhé straně jeden obřad západní užívající dvou kulturních jazyků, latinského a církevněslovanského. |
| s-18
| Není však naším úkolem řešit zde složité vztahy politické světského a církevního významu, nemůžeme se ani šířeji zmíniti o písemných památkách tohoto raného období, které se totiž nezachovaly přímo v českém prostředí, nýbrž byly v opisech přeneseny až do Kyjevské Rusi a tam dále přepisovány, a tak se uchovaly až do novověku. |
| s-19
| Jedním z prostředků, který obstarával tuto výměnu kulturních hodnot mezi českými zeměmi a slovanskými východem, byl právě Sázavský klášter. |
| s-20
| Jeho torso, kolikrát přestavované, stojí podnes na skalnatém ostrohu v malebném údolí řeky Sázavy, lemovaném kopcovitými zalesněnými stráněmi, z nichž některé byly osídlené už od doby neolitické, Bílý Kámen až po dobu hradištní. |
| s-21
| Sázavský klášter jako jeden ze svědků slovanské kultury u nás přitahoval zájem široké oblasti různě specializovaných historiků. |
| s-22
| Byli to nejen umělečtí a literární historikové, ale také archeologové, kteří již před druhou světovou válkou začali s archeologickým výzkumem v areálu bývalého slovanského kláštera, jehož založení se přičítá knězi Prokopovi. |
| s-23
| Středověké dějiny Sázavského kláštera lze rozdělit do několika období. |
| s-24
| Původní zakladatel byl kněz Prokop, vzdělaný ve slovanském písmě, hlaholici, o němž se zachovalo legendární vyprávění, Legenda malá, minor, pojatá do pozdější Kroniky sázavské, letopisu Mnicha sázavského z # * . |
| s-25
| Prokopskými legendami se zabývalo mnoho badatelů a je známo více než # dostupných rukopisů. |
| s-26
| Z legendy se dovídáme, že se Prokop narodil v Chotouni na Kouřimsku, že byl presbyterem nebo arcipresbyterem na Kouřimi. |
| s-27
| Poznal pravděpodobně pověstnou školu jazyka slovanského na Uherském Vyšehradě, tam se stal kanovníkem, ale přijal roucho benediktinského mnicha, odešel do rodných lesů. |
| s-28
| Zde žil v jeskyni v práci a rozjímání. |
| s-29
| V sázavských lesích lovil zvěř kníže Oldřich, setkal se s Prokopem a založil na jeho popud jakýsi poustevnický klášter, jehož nejstarší poloha a podoba byla až dosud nejasná. |
| s-30
| Prokop spojil patrně některá ustanovení východní řehole basiliánské s pravidly benediktinskými. |
| s-31
| Historikové opět uvažovali, zda první klášter nebyl postaven podle typu východního basiliánského kláštera, * to z kostela, ze dvou řad jednotlivých cel a společné budovy ke shromáždění. |
| s-32
| Takové kláštery vznikaly zvláště v Uhrách, Bulharsku, Chorvatsku, Kyjevské Rusi. |
| s-33
| Druhé období Sázavského kláštera zahrnuje dobu od založení kláštera do uherského vyhnanství, tedy od * # . |
| s-34
| Tehdy za syna Oldřichova Břetislava dostal Sázavský klášter pozemské statky a pevnější strukturu podle řehole benediktinské. |
| s-35
| Podržel si však slovanskou liturgii. |
| s-36
| V Letopisu Mnicha sázavského se uvádí, že kníže Břetislav potvrdil nadání klášteru učiněné už od knížete Oldřicha. |
| s-37
| Popisuje se majetek kláštera i spory, které prý měl opat Prokop s dědici či zemany z Milebuze. |
| s-38
| Uvádí se výčet vesnic se starobylými názvy jako Dojetřice, Radvanice, Bělokozy, Pyskocely, Mrchojedy, které doplňují majetek kláštera a zároveň ukazují svým názvem na to, že jsou původem starší než sám klášter. |
| s-39
| Jako všechny kláštery v této době měl i Sázavský klášter civilizační význam a připadla mu velká úloha v hospodářském životě krajiny. |
| s-40
| Kláštery v té době byly i do jisté míry hospodářskou oporou knížete, který toho využíval při svých projížďkách po zemi a nechal sebe i svou družinu hostit. |
| s-41
| Letopis Mnicha sázavského dále vypravuje, že opat Prokop zemřel a byl slavně pohřben za přítomnosti pražského biskupa Šerbíře v kostele Rodičky Boží * Marie a Jana Křtitele, jejž sám vystavěl. |
| s-42
| Dosavadní uměleckohistorické názory předpokládaly, že tento první kostel byl dřevěný. |
| s-43
| Zajímavá je ta okolnost, že zasvěcení * Marii a Janu Křtiteli bývá pospolu uváděno zejména v církvi východní. |
| s-44
| Po Prokopově smrti se stal opatem jeho synovec Vít a po něm Prokopův syn Jimram. |
| s-45
| Oba byli rovněž pohřbeni na Sázavě, vedle dveří kostela. |
| s-46
| Vít nalevo. |
| s-47
| Jimram napravo. |
| s-48
| Už jména prvních opatů vyjadřují hlavní ohniska, z nichž vycházela křesťanská ideologie do českých zemí. |
| s-49
| Prokop ukazuje na byzantský Cařihrad, je to jméno řecké, objevující se od pozdní antiky. |
| s-50
| Vít vychází z dolnosaské Korveje, Jimram z bavorského Řezna. |
| s-51
| Další opat sázavský, Božetěch, svým slovanským jménem symbolizuje vlastní samostatné slovanské křesťanství. |
| s-52
| V polovině # století vrcholí boj mezi přívrženci liturgie západní a východní, latinské a slovanské. |
| s-53
| Mezi lety # až # odešli slovanští mniši ze Sázavy do Uher, konvent byl osazen mnichy latinskými. |
| s-54
| O pohybu sázavských mnichů v Uhrách se nezachovalo přímých zpráv, ale to, co vyprávějí historické prameny o mocenských, společenských a kulturních dějinách uherského státu raného středověku, naznačuje, že uherské vyhnanství bylo důležitým mezníkem v dějinách slovanského kláštera na Sázavě. |
| s-55
| Sázavští mniši se dostali do bezprostředního styku s basiliánskými centry byzantskořeckými a církeněslovanskými a na Uherském Vyšehradě nad Dunajem se pravděpodobně setkali také s basiliány ruskými, jejichž skupina v této době přesídlila do Uher s manželkou krále Ondřeje Anastásií Jaroslavnou, kyjevskou dcerou Jaroslava Moudrého. |
| s-56
| Také pozdější první český král Vratislav # , stoupenec slovanské bohoslužby, pobyl několik let v exilu se svou matkou Juditou na dvoře krále Ondřeje a po umučení své první ženy v Čechách se oženil s jedinou dcerou Ondřejovou, Adleitou, která po matce pocházela z ruské krve Rurikovců. |
| s-57
| Prostřednictvím styků mezi mnichy sázavskými a kyjevskými vyměňovaly se také knihy a ostatky svatých, a právě ostatky * Borise a Glěba mohly být na Sázavu přineseny touto cestou. |
| s-58
| Vratislav, který nastoupil po Spytihněvovi, povolal slovanské sázavské mnichy z Uher zpět a vrátil jim klášter se všemi statky. |
| s-59
| Za Vratislava byl opatem právě Božetěch, člověk velmi bystrý a nadaný, který sám byl velkým umělcem a zasahoval do všech odvětví umělecké činnosti. |
| s-60
| Božetěch rozšířil a přestavěl kostel i klášter a opatřil jej vnitřním zařízením i figurální a malířskou výzdobou. |
| s-61
| V kronice Kosmově nebylo původně zmínky o Sázavě, později byla do některých rukopisů připojena zmínka o jejím založení a o svěcení kostela. |
| s-62
| První zmínka o svěcení kostela je ke # červnu # , kdy posvětil biskup Gebhart kostel na Sázavě ke cti * Kříže. |
| s-63
| Dne # a # října # byl od biskupa Kosmy posvěcen na Sázavě kostel, který vystavěl opat Božetěch. |
| s-64
| Tento kostel je v pramenech podrobně popsán, z čehož vysvítá, že se jednalo pravděpodobně o trojlodní basiliku, která měla na východní straně liturgickou kryptu. |
| s-65
| Kosmův popis se začíná bočními apsidami, kde stály dva oltáře, vpravo * Martina, vlevo * Štěpána. |
| s-66
| Protože podle Kosmy sahal pak kostel odtud jen na konec krypty, je možné to vykládat, že nebyl v lodi dostavěn a že obsahoval jen východní část s chórem, apsidami a kryptou. |
| s-67
| Hlavní oltář nad kryptou nesl opět ostatky Panny Marie a Jana Křtitele, oltář v kryptě byl zasvěcený * Kosmovi. |
| s-68
| Kostel měl po levé straně bezejmennou kapli s oltářem * Kříže. |
| s-69
| Měl pravděpodobně dřevěný kryt, který teprve roku # byl vyměněn taškami. |
| s-70
| Na jižní straně chrámu lze předpokládat ambit. |
| s-71
| Nákladné stavby, přísná kázeň řeholního života i osobnost ctižádostivého, umělecky založeného opata Božetěcha způsobily mu nepřátelství mezi mnichy, které propuklo při dlouhé Božetěchově nepřítomnosti, když nesl své dílo, kříž s Ukřižovaným, do Říma jako pokání za to, že se odvážil v přítomnosti biskupa Kosmy sám vložit korunu na hlavu krále Vratislava # , čímž biskupa velmi rozhněval. |
| s-72
| Od * # nastává další etapa Sázavského kláštera. |
| s-73
| Tehdy Břetislav zbavil Božetěcha opatství a vypudil ho z kláštera se všemi slovanskými mnichy. |
| s-74
| Slovanský obřad byl zakázán, do kláštera uvedl Břetislav mnichy latinského vzdělání z Břevnova v čele s opatem Děthardem. |
| s-75
| Letopisec sázavský říká, že se tentokráte slovanští mniši neodebrali někam do ciziny, nýbrž že bloudili zas a zas, toulajíce se z místa na místo, až nakonec někteří se srdcem zkroušeným, byvše s bídou do svého vlastního kláštera přijati, do tohoto kláštera se nehodíce, skončili život. |
| s-76
| A knihy jazyka jejich, nadobro zničeny a rozptýleny, už nikdy nebudou v tomto klášteře čítány. |
| s-77
| V době opata Silvestra byla vystavěna kaple * Marie, vymalován chrám a vestavěny oblouky arkádových zdí do nedokončené Bozděchovy výstavby, kterou umělečtí historikové považují za basiliku. |
| s-78
| Podlahu kostela pokryl stavebník hlazenými kameny přivezenými s hory Petřína. |
| s-79
| Vystavěl dormitář, refektář, sklep, kuchyni a ochozy dokola se sloupky a okénky. |
| s-80
| Od * # byl opatem Reginhard, Němec z Porýní, který před tím spravoval klášter Želivský. |
| s-81
| I ten byl dovedným umělcem, neboť dovedl dobře malovat a provádět výtvarné práce ze dřeva, kosti, rozličných kovů, také se ale vyznal v umění vysazovat skelnou mozaiku. |
| s-82
| Všechny dosavadní archeologické výzkumy v místech dnešního kostela nezajistily ani jediný zbytek románské zdi, který by naznačoval půdorysnou dispozici románské basiliky. |
| s-83
| V * # odkryl archeologický výzkum pod západní částí presbyteria dnešního kostela změť zdí, z nichž vynikaly dvě přímé ve směru * , postavené z lomového kamene do kvádrů. |
| s-84
| Je domněnka, že se jedná o základ presbyteria stavěného v době Přemysla Otakara # , které však nebylo dokončeno. |
| s-85
| V jižní zdi tohoto základu se při prvním opěrném pilíři nalezl druhotně použitý nárožní kus románské římsy vložený tam, když románská stavba byla bourána, je dnes uchován v lapidáriu na Sázavě. |
| s-86
| Kromě toho jsou z tohoto výkopu uchovány zlomek románského sloupku s poměrně drobnou krychlovou hlavicí, pocházející patrně z galeriových okének ambitu nebo věží, zlomek sloupového dříku, zlomek kulovými bobulemi posázeného a šikmou páskou okoseného půlkruhového záklenku, jako u jižního portálu * Havla v Poříčí nad Sázavou, a pět kusů klenáků se čtyřmi vytesanými obloučky z portálového vlysu záklenku, jako v kostele v Rovném u Stříbrné Skalice. |
| s-87
| Tyto všechny kusy patří samému sklonku # století. |
| s-88
| V roce # byl archeologicky zkoumán rajský dvůr dnešní stavby. |
| s-89
| Našla se torsa zdí starší než gotický ambit, patřící terénu, v němž se přicházelo na hradištní keramiku. |
| s-90
| Tyto zdi jsou zřejmě z románské doby. |
| s-91
| Starší z nich leží ve směru * a jsou z černavého lomového granitu, mladší se lomí do úhlu # * a její severojižní rameno běží přes zeď zachovanou pod kostrovými pohřby původního gotického ambitu. |
| s-92
| Jejich vztah k románskému kostelu neznáme, ale jejich průběh naznačuje, že by mohly patřit románskému klášteru. |
| s-93
| Při výzkumu jižní části dnešního vnitřního dvora objevilo se další torso románské zdi, které se prohýbalo směrem severovýchodním. |
| s-94
| Větší část tohoto zdiva zůstala skryta pod podlažím chodby jižního křídla. |
| s-95
| Zdivo bylo vyzděno z drobnějších lomových kamenů, neboť podél své severní boční strany bylo poškozeno a druhotně použito jako obvodní zeď pece, která byla v těchto místech postavena už před budováním gotického ambitu. |
| s-96
| Na jižní boční straně bylo torso románské zdi omítnuto a do omítky vyryty obrysy kvádříků, podobně jako u kostela * Petra v Poříčí nad Sázavou. |
| s-97
| Kromě této zdi objevila se v jižní části dvora část klenby sklepa, provedená z lomových kamenů. |
| s-98
| Ve vrstvě, do níž byl sklep postaven, nalezlo se torso románského akvamanilia, hlava kozoroha a bronzová náušnice s bubínkovým přívěskem. |
| s-99
| Tyto stavební a uměleckořemeslné fragmenty dokládají, že zde existovala zástavba v románské době, # století, před stavbou raně gotického kláštera. |
| s-100
| Od první poloviny # století byl * Prokop uctíván. |