| s-1
| Málokteré jiné téma se stalo v posledních letech častěji předmětem úvah a diskusí jako stav a osud lidové kultury v současnosti. |
| s-2
| Literatura vztahující se k oněm otázkám se dnes jeví už mimořádně bohatá a rozvětvená. |
| s-3
| Týká se vývoje a stavu jednotlivých žánrů, popisuje celkovou situaci ve vybraných lokalitách nebo regionech, snaží se postihnout povšechný stav na území jednotlivých národů anebo dokonce směřuje k nastínění poměrů na širším nadnárodním území, jako to třeba učinil před krátkou dobou * Gusev v rozpravě O současném folklóru u * národů. |
| s-4
| A všecky tyto dílčí práce jsou provázeny v menší nebo větší míře i metodologickými a teoretickými vývody a rozbory, jež se pokoušejí objasnit pojem současného folklóru, jeho hlavní znaky a klíčové tendence. |
| s-5
| Zájem o stav a vývoj folklóru v současnosti je, jak víme, vlastně součástí širšího zájmu o celou současnou kulturu, o její obsah, proměny a místo v životě dnešní společnosti. |
| s-6
| Folkloristika postupuje po boku ostatního národopisného bádání, ozřejmuje jednu komponentu lidových tradic a lidového života a přispívá tím k poznání a výkladu celé lidové kultury. |
| s-7
| Není taky nesnadné rozpoznat, z čeho onen soustředěný zájem o současný stav lidové kultury a folklóru pramení. |
| s-8
| Není to jenom vysloveně odbornická snaha vymezit hranice a obsah folkloristického bádání v současné době, ale je to i úkol kulturně politický. |
| s-9
| Objasnit stav a trendy v současném folklóru znamená zároveň vyložit jeho proměny a jejich příčiny a taky nastínit, jaké místo a funkci mají a mohou dostat jevy lidové kultury v celkovém kulturním životě dnešního člověka. |
| s-10
| Úsilí o * vychází z vědomí historické proměnlivosti lidové kultury a folklóru, z vědomí nepřetržitého procesu změn, v němž se uplatňují dvě protikladné síly, tradice a vývoj. |
| s-11
| Už od časů, kdy se věda začala systematicky zabývat lidovou kulturou, provázela své počínání výstrahami a skeptickými výroky o jejím zanikání a proměnách. |
| s-12
| Právě ona perspektiva pohasínající staré původní tradice se od časů romantismu stávala pro badatele i argumentem a pobídkou k rychlejšímu a intenzívnějšímu sbírání a studiu. |
| s-13
| Tyto myšlenky najdeme od Erbena, Sušila a Bartoše až po badatele našeho století. |
| s-14
| Od časů vědeckého národopisu také badatelé vytýčili několik mezníků ve vývoji lidové kultury. |
| s-15
| Národopisci se postupně snažili i odkrýt vnější a vnitřní faktory, jež v uplynulém století i v posledním období vyvolaly vývojové změny v lidové kultuře a folklóru, od příčin politických a hospodářských, industrializace a kolektivizace zemědělství, provázené migrací obyvatelstva, přes činitele technické, elektrifikace, mechanizace, rozvoj komunikací a masových komunikačních prostředků, až po faktory společenské, změny zaměstnanecko-sociálnístruktury, urbanizace, a kulturní a psychologické. |
| s-16
| Jestliže však badatelé dříve chápali osudy lidové kultury jako její pozvolný nebo radikální ústup a zánik, proniká v novější době více a více vědomí, že jde o její proměny a vývoj, byť někdy hluboké a pronikavé. |
| s-17
| To vyslovil už více než před půl stoletím * Václavek. |
| s-18
| Čteme- li poznámky a zprávy sběratelů písní lidových, slyšíme stále, že mizí ty krásné zpěvy lidu. |
| s-19
| V těchto nářcích doznívá ještě stále estetické pojetí. |
| s-20
| Poezie lidu se mění, protože lid celý vstupuje do okruhu vzdělanosti, mění se tedy i výraz duševního života jeho. |
| s-21
| Nemůžeme si však představiti, že by píseň lidová mohla kdy vyhynouti. |
| s-22
| Píseň lidová bude existovati vždy. |
| s-23
| Píseň lidová budoucnosti bude ovšem jiná než píseň minulosti a přítomnosti. |
| s-24
| Namísto písní lidových nastoupí časem veskrze téměř písně zlidovělé. |
| s-25
| Jestliže již dnes tento vývoj se nám v úvahách znalců písně lidové rýsuje, musíme již dnes nařizovati své bádání tak, abychom vývoj písně lidové předjímali, aby tak celý jev ve své mnohotvárnosti v budoucnosti mohl býti pojat v obor našeho bádání a abychom jednou nemuseli znova stavěti od základu. |
| s-26
| Ozvěny onoho názoru, jenž v proměnách lidové tradice spatřoval její agónii a smrt, se ještě tu a tam z různých stran dlouho vracejí, ale * jedině správné a možné se jeví ono stanovisko, jež současný stav folklórní tradice chápe nikoliv jako etapu jejího zanikání, nýbrž jako jeden úsek jejího celkového přirozeného vývoje. |
| s-27
| Není pochyby o tom, že všecka posavadní práce a úvahy nad současným folklórem rozšířily vědomosti o tom, jak se v posledních desetiletích ústní tradice vyvíjely a jaký je jejich dnešní stav v různých zemích a v různém prostředí. |
| s-28
| Vyjasnily se i některé záležitosti teoretické, hlavně v pojetí, jaké složky a jaké prvky vytvářejí současnou folklórní tradici a jaké tendence v ní probíhají. |
| s-29
| Ale zároveň se taky ukazuje, že některé záležitosti potřebují dále rozvést a znovu osvětlit, neboť badatelé v nich došli nejen k rozporným stanoviskům, ale mnohé problémy i pominuli. |
| s-30
| Když přijmeme za chronologické hranice současného folklóru pojetí * Guseva, nenajdeme sice u všech badatelů úplně shodné stanovisko, ale opřeme se o východisko, jež je dostatečně zdůvodněné a vyhovující. |
| s-31
| Gusev připomíná, že folklór není ani novinovou kronikou, ani publicistikou, ani žurnalistickými novinkami, ani módními estrádními popěvky, ale že je to umění rozvíjející se podle specifických zákonů odrazu skutečnosti, a proto jeho krátkodeché aktuální kalendářní hodnocení není možné a adekvátní. |
| s-32
| Navrhuje ohraničit současný folklór delší výraznou historickou etapou, u slovanských národů obdobím poválečným spjatým s rozvojem socialistického systému. |
| s-33
| Uvnitř této delší epochy je třeba věnovat největší pozornost bezprostřednímu úseku posledního desetiletí. |
| s-34
| I kdybychom vzali v úvahu některá jiná kritéria chronologického ohraničení současného folklóru, nebylo by nutné od Gusevova vymezení upouštět ani je podstatně korigovat. |
| s-35
| O mnoho více se rozcházejí názory v tom, jak chápat náplň termínu současný folklór. |
| s-36
| Jde o rozpor mezi folklórem současnosti a folklórem v současnosti, anebo, formulováno jinými slovy, mezi novým folklórem, jenž je bezprostředním a svébytným reflexem současnosti, a mezi tradičním folklórem, jenž v méně nebo více změněných formách žije i v současnosti. |
| s-37
| Někteří badatelé omezují současný folklór jen na jevy zcela nové, netradiční, neboť právě v nich se podle jejich mínění jednoznačně promítají rysy současnosti a soudobého vývoje lidové tradice jako nová kvalita, zatímco tradiční folklór nazírají jako reziduum nebo dědictví minulosti, jehož existence se pouze prodlužuje do přítomnosti. |
| s-38
| Naproti tomu většina badatelů do současného folklóru anektuje i tradiční folklór, pokud žije v současném podání, mluví se o živém folklórním dědictví. |
| s-39
| Gusev přiřazuje rovněž tradiční folklór k současnému folklóru, ne však všecko folklórní dědictví jako celek, nýbrž tu skutečně živou jeho část, která se obnovuje, aktualizuje a spojuje s pevnými prvky lidového života, organicky existuje v každodenním životě lidových mas, uspokojuje jejich duševní potřeby a bezprostředně vyjadřuje jejich názory, psychologii a estetický vkus. |
| s-40
| Ostré oddělování nového a tradičního folklóru není opodstatněné ani pro současný, ani pro starší vývoj folklóru. |
| s-41
| Už z toho prostého důvodu, že folklór nezná takových radikálních změn jako například literatura a že by opačné stanovisko vedlo k vyloučení bylin, ukrajinských dum, jihoslovanských junáckých písní, balad, fantastických pohádek z folklórní tradice slovanských národů # a # století, protože všecky tyto projevy vznikly mnohem dříve. |
| s-42
| Řešení příslušnosti tradičního folklóru k současné tradici nespočívá v genezi a přijetí jevů, nýbrž v objektivním faktu jejich živého kolování. |
| s-43
| Právě tuto stránku podtrhl polský národopisec * Linette, když vymezil pojem současného folklóru jeho funkcí a zařadil do něho všecky jevy, ať už tradiční, nebo nové, anebo přejaté z jiného kulturního prostředí, pokud se v lidovém prostředí objevují jako aktuální a plní v něm nějakou živou funkci. |
| s-44
| Hranice mezi novým a tradičním folklórem se však ukazuje jako plynulá i z jiného zorného úhlu. |
| s-45
| Žádnou nově přednesenou tradiční píseň nebo nově vyprávěnou tradiční pohádku, pověst, humorku nelze brát jako pasivní a mrtvou kopii staré skladby, nýbrž každá interpretace je rekonstrukcí, reprodukcí textu, jak to formuloval Čistov. |
| s-46
| Anebo podle Václavka. |
| s-47
| V písni lidové se produkce a reprodukce velmi sbližuje, a často ztotožňuje. |
| s-48
| Ani při zpěvu známé písně zpěvák nereprodukuje pouze, nýbrž i produkuje, stejně jako při zpěvu nové písně. |
| s-49
| To vlastně znamená, že každá nová interpretace tradiční folklórní skladby je i novým tvořivým aktem, že při tom vlastně vzniká výtvor nový, aktuální, současný. |
| s-50
| I z toho důvodu se jeví předěl mezi novým folklórem na jedné straně a tradičním folklórem na straně druhé málo výrazný. |
| s-51
| Tradiční folklórní jevy se stávají v živém přednesu a kolování jevy novými, současnými a funkčními. |
| s-52
| Poměr mezi novým a tradičním folklórem má volnou paralelu v literárním životě. |
| s-53
| Ze synchronického hlediska mluví literární historie o aktuální literární situaci, do níž patří souhrn literárních hodnot bez ohledu na čas jejich vzniku a původ, zejména soudobá literární tvorba, nová literární díla a literární dědictví, tedy výběr živých hodnot z národní literární minulosti. |
| s-54
| Podle toho bychom mohli pro pojem současného folklóru použít rovněž termínu aktuální folklórní situace. |
| s-55
| Zároveň však je zřejmé, že přechod mezi novými a tradičními skladbami je povlovný a že hranice mezi nimi není natolik ostrá jako mezi soudobou literární tvorbou a literárním dědictvím. |
| s-56
| Pojetí současného folklóru jako organické jednoty jevů tradičních a nových se tedy z mnoha důvodů jeví jako plně oprávněné a pouze pomocí tohoto pojetí můžeme adekvátně a všestranně objasnit, jaké potřeby folklór v lidovém životě splňuje, jaké místo má v současné kultuře a jaké jsou jeho rozlohy a vlastnosti. |
| s-57
| To však neznamená, že bychom měli hranice mezi novými a tradičními jevy zcela ignorovat a že by se celé pole tradičního folklóru žijícího v současnosti mělo chápat jako nediferencovaný celek. |
| s-58
| Projevy nového folklóru, ony novotvary, jež vznikly jako originální průmět a kvalitativně zvláštní výraz nové společenské situace, nových životních podnětů a pocitů, vypovídají zvlášť příznačně o některých aktuálních stránkách současnosti. |
| s-59
| A sféra tradičního folklóru žijícího v současnosti není jednolitá. |
| s-60
| Kolují v ní jevy a prvky, jež vykazují veliké rozšíření a vitalitu, ale vyskytují se v ní i skladby a elementy, jež se udržují jen v úzce ohraničené paměti nejstarších lidí a jež zřejmě jsou mizejícími relikty. |
| s-61
| Mnohé složky obřadního folklóru, kouzelné pohádky nebo legendy patří k oné vrstvě. |
| s-62
| Lze si tedy fond tradičního folklóru udržujícího se v současnosti představit jako hierarchicky složený z mnoha různých vrstev, od vrstev frekventovaných a životných až po vrstvy mělké a polomrtvé, neboli, jak říká na jednom místě Gusev, archaické, reziduální, dožívající. |
| s-63
| Výskyt každé z nich v současném podání je v nějaké míře symptomatický pro současný život a rozličné skupiny a vrstvy obyvatelstva. |
| s-64
| Jejich vzájemný poměr a přesuny mezi nimi, jejich narůstání, stabilita nebo ústup a mizení pak odhalují rozličné dílčí vývojové tendence folklórní tradice v současnosti. |
| s-65
| Posavadní bádání nad současným folklórem se zabývalo zejména životem folklórních skladeb samotných, písňových, hudebních, prozaických, veršovaných, dramatických, tanečních nebo dětských projevů. |
| s-66
| Sledovalo výskyt a přesuny jednotlivých žánrů v lidovém podání a ptalo se, které z folklórních žánrů si podržely životnost a uchovají se v současném podání a které naproti tomu z živé tradice a povědomí mizejí nebo docela vymizely. |
| s-67
| V tom směru dospěli badatelé k bohatým a průkazným výsledkům, jež nejenom objasňují povšechný stav folklórní tradice, ale i přispívají k poznání historického vývoje jednotlivých žánrů. |
| s-68
| Nástin, jaký podal Gusev o druzích současného folklóru u slovanských národů, je ilustrací právě takového postupu a syntézou dílčích rezultátů. |
| s-69
| Dalo by se říci, že současný folklór je v tomto světle chápán jako současný folklórní repertoár, tedy skladby a jejich vyšší žánrové systémy. |
| s-70
| Není pochyby, že taková koncepce folklórní tradice jakožto systému folklórních skladeb se opírá o literárněvědné nebo hudebněvědné východisko, že jednostranně redukuje folklórní tradici na statické jevy, a že proto není s to ji dostatečně široce a hluboce vyložit. |
| s-71
| Zejména ekologicky orientované studium folklóru v posledním půlstoletí ozřejmilo, že folklórní skladba je pouze jednou z konstitutivních složek folklórní tradice. |
| s-72
| Ta je vytvářena nositeli, interprety a publikem, skladbami a jejich interpretací i jejich funkcí v lidovém prostředí. |
| s-73
| Folklór není chápán a vysvětlován jako statický fakt a jako danost, nýbrž jako proces, jako aktivní činitel a jako kulturní systém. |
| s-74
| To znamená, že výzkum a výklad současného folklóru nesmí se omezit na folklórní skladby a žánry, ale že badatelským objektem a cílem je v stejné míře i jejich život, jejich funkce ve společnosti, jejich úloha v sociálním a kulturním životě dnešního člověka. |
| s-75
| Jestliže máme rozvést tyto požadavky, tu se objeví, že rozbory současné folklórní tradice by se měly v rovné míře zabývat celým souborem faktorů, v nichž se projevují život a proměny folklórní tradice. |
| s-76
| Jde zejména o tyto činitele. |
| s-77
| Nositelé tradice, interpreti a * . |
| s-78
| Pronikavé změny v zaměstnanecké a sociální skladbě obyvatelstva proti minulosti, vznik nových vazeb uvnitř sociálních útvarů a skupin, vytvářejí v životě folklóru zcela novou situaci. |
| s-79
| Způsoby šíření a tradování. |
| s-80
| Vedle bezprostředního přirozeného kontaktu, jenž si uchovává i v dnešním životě důležitý podíl, narůstá význam technických médií, tisk, kniha, rozhlas, televize, kino, divadlo, stoupá úloha organizací a institucí, spolky, soubory, slavnosti, kulturní domy a kluby. |
| s-81
| Funkce folklóru. |
| s-82
| Některé funkce zčásti nebo naprosto mizejí, magické, obřadové, náboženské, pověrečné, jiné výrazně vystupují do popředí, zábavné, estetické, výchovné, poznávací, reprezentativní, komerční. |
| s-83
| Skladby a žánr. |
| s-84
| Jejich udržování obsahové i formální, změny i zanikání se jeví jako podstatná složka vývoje folklórní tradice. |
| s-85
| Poměr k vysoké kultuře a oboustranné vlivy mezi folklórem, lidovou kulturou a vysokou profesionální kulturou se dostávají do nové kvantitativní i kvalitativní polohy. |
| s-86
| Je zřejmé, že takto zaměřený výzkum současné folklórní tradice nevede k pouhému popisu folklórních jevů, k výčtu skladeb a žánrů žijících v současnosti, nýbrž že hlavně zdůrazní procesy a tendence, jež se v současné folklórní tradici uplatňují, a že deskripce samotných folklórních skladeb není než dílčím bodem celkového výkladu. |
| s-87
| Předmětem a cílem výzkumu proměn a současného stavu folklórní tradice je tedy jejich objasnění jakožto svérázného kulturního procesu. |
| s-88
| Už dávno se v bádání zdůrazňuje, že lidová kultura a folklór jako její zvláštní a částečná složka nepředstavují žádnou izolovanou sféru originálních původních projevů, ale že jsou mnohostranně, aktivně a obapolně spjaty s vysokou kulturou a profesionálním uměním. |
| s-89
| Už na sklonku # století našly tyto názory výraz ve formulaci recepční teorie lidové písně, nahrazující romantickou koncepci produkční teorie a zdůrazňující moment tvořivého přejetí umělých výtvorů v lidovém prostředí. |
| s-90
| Tyto poznatky vedly postupně k soustavnému šetření vztahů mezi lidovou a vysokou kulturou, mezi folklórem a literaturou, mezi lidovou písní a umělou hudbou, ba dokonce až i k skeptickým názorům o původnosti a hodnotě lidových tradic, jak to extrémně vyjádřila neumannovská koncepce pokleslých hodnot. |
| s-91
| Vztahy mezi lidovou tradicí a vysokou kulturou trvaly odedávna, ale v posledním století a v současnosti se stávají závažnější. |
| s-92
| Už Václavek vyslovil jednoznačně mínění, že folklór nelze studovat ani bez analýzy vztahů k umělým profesionálním projevům, ani bez důkladného rozboru jevů, jež stojí mezi oběma těmito oblastmi pololidové a pololiterární produkce, kramářského a společenského zpěvu, knížek lidového čtení, produkce veršujících samouků. |
| s-93
| V současnosti se poměr mezi folklórem, umělými a poloumělými formami tvorby jeví ještě aktuálnější a složitější než v minulém století nebo v minulých desetiletích. |
| s-94
| Badatelé zabývající se současným stavem folklóru nemohou proto tyto jevy a jejich vzájemné filiace ponechat stranou, už proto ne, že hranice mezi nimi a mezi vlastním folklórem je mnohdy zcela pohyblivá a prostupná. |
| s-95
| Umělá tvorba, zlidovělé folklorizované skladby, insitní, naivní ochotnická tvorba a produkce, folklorismus, masová umělecká tvořivost, to všecko jsou pojmy, jež se objevují v kontextu s úvahami nad současnými folklórními tradicemi v rozličné souvislosti a s rozličným důrazem. |
| s-96
| Někdy dochází až k ztotožnění nebo podřazení folklóru pod lidovou tvořivost, jindy se včleňují některé jevy jako pololidová produkce nebo folklorismus pod lidové umění. |
| s-97
| Je možné nějakým způsobem vyjádřit poměr a hierarchii mezi těmito všemi kategoriemi. |
| s-98
| Nebudu se na tomto místě pokoušet o přesnou definici jednotlivých jmenovaných skupin, neboť by to zabralo příliš mnoho místa a vyjdu z jejich běžného pojetí, jak se v bádání ustálilo. |
| s-99
| Zdá se, že principiální rozdíl mezi kulturními jevy žijícími v dnešní společnosti tkví v rozdílném způsobu jejich existence. |
| s-100
| Snad nejpřesněji definoval onen rozdíl * Čistov pomocí teorie komunikace, když rozlišil oblast bezprostřední, přirozené, ústní komunikace na jedné straně a sféru komunikace zprostředkované, probíhající pomocí technických médií. |