Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 174 • previousnext

s-1 Jazykověda v systému společenských věd zvláštní postavení, stojí zde na přechodu k vědám přírodním.
s-2 Ve větší míře než v přírodních vědách se v jazykovědě uplatňují faktory ideologického a politického rázu.
s-3 To vyplývá přímo z povahy jazyka.
s-4 Jazyk je univerzální dorozumívací prostředek a celospolečenskou a nadtřídní platnost.
s-5 Je to zároveň základní prostředek pro ukládání zkušeností a vytváření kulturní tradice.
s-6 Přirozené jazyky vznikaly spontánně, nikoli vědomou činností lidí.
s-7 Teprve na poměrně vysokém stupni kulturního vývoje začínají se lidé zajímat o jazyk teoreticky, pozorují, že se jazyk mění, snaží se pak na jazyk vědomě působit.
s-8 Vědomá a racionalizovaná péče o jazyk, zvláště o jeho psanou formu, vytváří podmínky pro vznik vědy o jazyce mnohem dříve, než vzniká moderní jazykověda, jejímž hlavním předmětem bylo dosti dlouho historickosrovnávací studium příbuzných jazyků.
s-9 V období vědeckotechnické revoluce roste opět význam prakticky a technologicky orientované jazykovědy.
s-10 Technologické postupy byly nejdříve uplatňovány při zkoumání zvukové stránky jazyka od konce # * .
s-11 Nové směry lingvistického bádání vznikají v naší době z potřeb nahrazování duševní práce činností strojových zařízení.
s-12 Skutečností, že jazyk tvoří s myšlením dialektickou jednotu, je dán filosofickoideologický význam jazykovědy.
s-13 Jazyková problematika tvoří nedílnou složku teorie poznání a v novější době také teorie vědy.
s-14 Téměř všichni významní filozofové se zabývali jazykovými otázkami.
s-15 Také klasikové marxismu-leninismupřispívali k řešení základních lingvistickofilosofických otázek.
s-16 V pracích marxisticky orientovaných teoretiků se dostává do popředí i sociálně politický aspekt jazykové skutečnosti.
s-17 Jazykověda přispívá k upevňování vědeckého světového názoru, je však třeba ji stále bránit před vlivy různých idealistických koncepcí.
s-18 Moderní marxisticky orientovaná jazykověda je dílem především sovětských teoretiků.
s-19 Jsou to nejen lingvisté, ale také filosofové, logikové, psychologové, sociologové i představitelé dalších vědních disciplín.
s-20 Na výsledky sovětského bádání se navazuje i jinde, hlavně v socialistických zemích.
s-21 Jazykověda není ovšem vědní disciplína jednotná.
s-22 Některé její dílčí obory mají převážně technologický charakter, v jiných zase se ideologický zřetel uplatňuje velmi výrazně.
s-23 Na periférii jazykovědného bádání stojí akustika a fyziologie lidské řeči, kde nejvíc záleží na důmyslu a dovednosti při využívání přístrojového zařízení.
s-24 Docela jiná naproti tomu je situace v takových jazykovědných disciplínách, jako je sémantika nebo lingvistická sociologie, sociolingvistika.
s-25 Jako všechny jiné vědní obory, zvláště společenské, i jazykověda své filosofické základy.
s-26 Nejsou jednotné a z rozdílů vyplývá i ideologická diferencovanost jazykovědy.
s-27 Jsou jazykovědné školy orientované idealisticky, v jiných zase se uplatňuje ve větší nebo menší míře hledisko materialistické.
s-28 Marxisticky orientovaná jazykověda se opírá o dialektický a historický materialismus.
s-29 Dějiny sovětské jazykovědy nás poučují o tom, že není snadné vyvodit pro jazykovědné bádání přímé důsledky ze základních pouček marxismu-leninismu.
s-30 Již v dvacátých letech docházelo v sovětské jazykovědě k diferenciaci, střetávaly se zde různé směry, z nichž některé se přímo prohlašovaly za marxistické.
s-31 * Marr a jeho stoupenci vyvíjeli v tomto směru dosti dlouho značnou aktivitu a dovedli si získávat i podporu veřejných činitelů.
s-32 Teprve zásahem nejvyšších stranických orgánů v * # , kdy byly uveřejněny Stalinovy práce o marxismu v jazykovědě, se ukázalo, že je Marrova teorie v jádře protimarxistická, a vytvořily se příznivé podmínky zvláště pro rozvoj historickosrovnávacího studia, ale i potom však ještě doznívají různé zjednodušující a někdy i vulgarizační tendence.
s-33 Ani jazyková politika se v Sovětském svazu nevyvíjela beze sporů a konfliktních situací.
s-34 I sama národnostní politika se postupně dotvářela.
s-35 To vše se obráželo i v kontaktech naší jazykovědy s jazykovědou sovětskou.
s-36 Vulgarizační ráz mělo popírání znakové povahy jazyka.
s-37 Vycházelo se sice správně z marxistickoleninské teorie odrazu, ale zapomínalo se, že z vyplývají přímé důsledky jen pro významovou, nikoli pro formální, hlavně zvukovou stránku jazyka.
s-38 V novější době již tvoří znaková teorie pevnou součást celé světové jazykovědy a také jazykovědy, jež se opírá o marxistickou gnoseologii.
s-39 Pro ni platí, že jazykové významy jsou pomocí konvenčních znaků fixované poznatky, které vznikají odrazovými procesy v lidském vědomí.
s-40 S marxistickou teorií poznání jsou v jasném rozporu koncepce, jež rozšiřují princip konvencionality i na významovou stránku jazyka.
s-41 K takovému nesprávnému pojetí směřoval již zakladatel strukturní jazykovědy Ferdinand de Saussure a po něm zvláště dánský strukturalista * Hjelmslev.
s-42 Sovětské zkušenosti tedy ukazují, že i materialisticky dobře fundovaní lingvisté se mohou dopouštět chyb.
s-43 Na druhé straně zase mohou být pro marxisticky orientovanou jazykovědu užitečné výsledky bádání, jež se opírá o idealistické pojetí jazyka.
s-44 Po této stránce nemůže být rozdíl mezi jazykovědou a jinými vědními disciplínami.
s-45 Komenský byl člověk nábožensky založený, i jeho chápání jazyka obsahuje idealistické prvky, a přece se stal velkým iniciátorem i v jazykové didaktice.
s-46 Marxisticky orientovaná jazykověda se nevyhýbá kontaktům s jazykovědou, jež se opírá o nesprávné filosofické koncepce.
s-47 Zde všechno záleží na tom, do jaké míry je na takových filosofických předpokladech jazykovědné zkoumání přímo závislé.
s-48 Jazyková empirie sama často nutí lingvisty ke korekturám jejich filosofických předpokladů.
s-49 U některých idealisticky orientovaných lingvistů jsou jejich pracovní výsledky v přímém rozporu s jejich filosofickometodickými předpoklady.
s-50 Příklady na takové rozpornosti je možno uvádět i z dějin jazykovědného bádání.
s-51 Svým způsobem se to týká i jazykovědného strukturalismu, který se opírá o koncepci Ferdinanda de Saussura.
s-52 Většina strukturalistů idealistický základ Saussurovy teorie odmítla nebo prostě nepřijala, někteří z nich pak dovedli i rozvíjet její složky materialistické.
s-53 Jsou zde i pokusy spojit saussurovský strukturalismus s marxistickým chápáním jazyka.
s-54 Jsou však také případy opačného rázu, někteří Saussurovi pokračovatelé idealistické složky jeho teorie ještě vystupňovali.
s-55 Patří k nim i vedoucí představitel kodaňské školy * Hjelmslev.
s-56 Ani o jeho pracích, které jsou v poslední době překládány do češtiny, však nelze říci, že by jazykovědě nepřinášely nic pozitivního.
s-57 Záleží na tom, jak kriticky se k nim dovedou lingvisté postavit.
s-58 Tyto skutečnosti nesmíme pouštět ze zřetele ani při kritickém hodnocení Pražské jazykovědné školy a jejího pokračování v poválečném období.
s-59 Zde situaci komplikuje ještě okolnost, že mezi jednotlivými představiteli Pražské školy byly i značné názorové rozdíly, dokonce i ideově, politického rázu.
s-60 Dosti zřetelně se zde liší také skupina českých reprezentantů Pražské školy od ruského křídla.
s-61 Sovětský badatel * Zvegincev považuje za vlastní jádro Pražské školy právě českou skupinu a dokonce tvrdí, že myšlenky jejích představitelů ve své podstatě vůbec strukturalistické nejsou.
s-62 Jazykovědná teorie Pražské školy nebyla v poválečném období bez výhrad přijímána ani všemi těmi lingvisty, kteří si přímo stavěli za cíl z vycházet.
s-63 To je zvlášť dobře vidět na pracích, které programově navazují na dílo Viléma Mathesia.
s-64 A je to tím spíše pozoruhodné, že se Mathesius některým krajnostem strukturního chápání vyhýbal a že se snažil v maximální možné míře navazovat na lingvistickou tradici.
s-65 V lingvistickém odkazu * Mathesia tvoří nejdůležitější část teorie aktuálního členění.
s-66 Ta je u nás nyní v různých modifikacích rozvíjena několika badateli a stala se populární i v cizině.
s-67 V poměru k Mathesiovu pojetí jazykových funkcí převládá dnes u nás kritický postoj, na vážné rozpory upozornil již * Daneš.
s-68 Mathesius ovšem přispěl také plodně k rozvoji fonologie, hlavně k fonologické syntagmatice.
s-69 Poválečný vývoj naší fonologie ukazuje, že ani v tomto oboru nebylo možno pražskou teorii přijímat bez kritických výhrad.
s-70 Kriticky navazovala na fonologickou teorii Pražské školy většina českých a slovenských lingvistů.
s-71 V třicátých letech se na Slovensku využívalo fonologie k teoretickému zdůvodnění samostatného postavení slovenštiny v poměru k češtině, a to jak z hlediska historického, tak z hlediska současného stavu nářečí a spisovné normy.
s-72 Práce sem spadající mohou platit za svědectví toho, že i nejméně ideologické části jazykovědy, jako je fonologie spolu s fonetikou, mohou dostávat výrazně politické zabarvení.
s-73 K některým otázkám slovenské fonologie staví se dnes čeští teoretikové jinak než teoretikové slovenští, obě strany přitom navazují na fonologické dědictví třicátých let.
s-74 Nehotovost a rozpornost fonologické teorie Pražské školy i zde vychází najevo.
s-75 Podobná situace je i na jiných úsecích jazykovědného bádání.
s-76 I v teorii spisovného jazyka se slovenští a čeští lingvisté přidržují zásad Pražské školy, a přece docházejí k závěrům značně odlišným.
s-77 Na české straně je při kodifikaci spisovné normy víc respektována přirozená dynamika jazyka, na straně slovenské dochází ve větší uplatnění stanovisko zdůrazňující potřebu administrativního usměrňování.
s-78 Na slabé stránky strukturalistického pojetí systémového charakteru jazyka bylo častěji upozorňováno, některé závažné kritické příspěvky byly v poválečném období publikovány u nás.
s-79 Týkaly se přeceňování binárních vztahů, zvláště ve fonologii a v morfologii, sem se vztahuje příspěvek * Dokulila v SaS K moskevskému slavistickému kongresu.
s-80 Jazykovědnému strukturalismu se také vytýkal nadměrný zájem o jazykovou synchronii v poměru k jazykové diachronii, systémový aspekt proti historickému.
s-81 To se ovšem týká více pojetí Saussurova a také dánské školy než strukturní lingvistiky v pojetí pražském.
s-82 K specifickým rysům pražské teorie nepochybně patří to, že důležitost historického zkoumání nepopírala a snažila se také o modernizaci jeho teoretické základny.
s-83 I v synchronních popisech se respektovaly dynamické složky.
s-84 Významnější strukturalisticky orientované příspěvky k historickému zkoumání jazyka patří však téměř výhradně do oblasti fonologie.
s-85 Většinou jde o práce skutečně významné, přednosti systémového chápání hláskových změn ve srovnání s atomistickými výklady dřívějšími jsou nepochybné.
s-86 Málo rozvitý je strukturní výzkum morfologie a zčásti i syntaxe.
s-87 To svědčí o nehotovosti a slabostech teorie samé, spolupůsobí zde však nepochybně také složitost mluvnických jevů.
s-88 Marxisticky orientovaná jazykověda se nechce spokojit s pouhým popisem jazykových změn, usiluje o jejich vysvětlení, a to především v souvislosti se základními funkcemi jazyka, funkcí mentální, kongnitivní a dorozumívací.
s-89 V tomto směru se dosud dosáhlo uspokojivějších výsledků jen při zkoumání změn v lexikální zásobě a ve vyjadřovacím stylu, v daleko menší míře ve zkoumání změn hláskových a gramatických.
s-90 Marxistické zkoumání jazyka bude moci navazovat na strukturalistické práce hlavně v oblasti dějin spisovných jazyků.
s-91 Havránkovy Dějiny spisovné češtiny jsou nepochybně významným pokrokem ve srovnání se starším pokusem Vondrákovým nebo Flajšhansovým.
s-92 Ale právě na této Havránkově práci je dobře vidět, jak nesnadné je přizpůsobovat strukturalisticky pojatou práci požadavkům marxistické jazykovědy, i když plně využívá vztahu k společenskému vývoji.
s-93 Daleko větší pozornost než kritickému prověřování teorie Pražské školy a jejímu rozvíjení v novém vědním a společenském kontextu se u nás v šedesátých letech věnovala její propagaci, hlavně v zahraničí.
s-94 Nevzniklo také žádné větší mluvnické dílo, které by se o teorii Pražské školy opíralo.
s-95 Nedostatek velké mluvnice českého jazyka si i v této souvislosti uvědomujeme.
s-96 Poměrně příznivá je situace v syntaxi.
s-97 V popisu češtiny bylo hlavní pracovní úsilí soustředěno na velké dílo o tvoření slov, teoretickou základnu pro vytvořil * Dokulil.
s-98 Úzkým profilem zůstává v mluvnickém popisu češtiny morfologie, zde je proti češtině ve výhodě slovenština, větší kolektivní dílo o morfologii slovenštiny vyšlo.
s-99 Některých úkolů mohlo být dosaženo dříve při jiné organizaci jazykovědné práce, při větší pracovní koncentraci.
s-100 Zlepšování podmínek pro badatelskou práci pomocí racionalizace organizační základny je úkol, pro jehož řešení socialistická společnost vytváří zvláště příznivé předpoklady.

Text viewDownload CoNNL-U