| s-1
| Jazykověda má v systému společenských věd zvláštní postavení, stojí zde na přechodu k vědám přírodním. |
| s-2
| Ve větší míře než v přírodních vědách se v jazykovědě uplatňují faktory ideologického a politického rázu. |
| s-3
| To vyplývá přímo z povahy jazyka. |
| s-4
| Jazyk je univerzální dorozumívací prostředek a má celospolečenskou a nadtřídní platnost. |
| s-5
| Je to zároveň základní prostředek pro ukládání zkušeností a vytváření kulturní tradice. |
| s-6
| Přirozené jazyky vznikaly spontánně, nikoli vědomou činností lidí. |
| s-7
| Teprve na poměrně vysokém stupni kulturního vývoje začínají se lidé zajímat o jazyk teoreticky, pozorují, že se jazyk mění, snaží se pak na jazyk vědomě působit. |
| s-8
| Vědomá a racionalizovaná péče o jazyk, zvláště o jeho psanou formu, vytváří podmínky pro vznik vědy o jazyce mnohem dříve, než vzniká moderní jazykověda, jejímž hlavním předmětem bylo dosti dlouho historickosrovnávací studium příbuzných jazyků. |
| s-9
| V období vědeckotechnické revoluce roste opět význam prakticky a technologicky orientované jazykovědy. |
| s-10
| Technologické postupy byly nejdříve uplatňovány při zkoumání zvukové stránky jazyka od konce # * . |
| s-11
| Nové směry lingvistického bádání vznikají v naší době z potřeb nahrazování duševní práce činností strojových zařízení. |
| s-12
| Skutečností, že jazyk tvoří s myšlením dialektickou jednotu, je dán filosofickoideologický význam jazykovědy. |
| s-13
| Jazyková problematika tvoří nedílnou složku teorie poznání a v novější době také teorie vědy. |
| s-14
| Téměř všichni významní filozofové se zabývali jazykovými otázkami. |
| s-15
| Také klasikové marxismu-leninismupřispívali k řešení základních lingvistickofilosofických otázek. |
| s-16
| V pracích marxisticky orientovaných teoretiků se dostává do popředí i sociálně politický aspekt jazykové skutečnosti. |
| s-17
| Jazykověda přispívá k upevňování vědeckého světového názoru, je však třeba ji stále bránit před vlivy různých idealistických koncepcí. |
| s-18
| Moderní marxisticky orientovaná jazykověda je dílem především sovětských teoretiků. |
| s-19
| Jsou to nejen lingvisté, ale také filosofové, logikové, psychologové, sociologové i představitelé dalších vědních disciplín. |
| s-20
| Na výsledky sovětského bádání se navazuje i jinde, hlavně v socialistických zemích. |
| s-21
| Jazykověda není ovšem vědní disciplína jednotná. |
| s-22
| Některé její dílčí obory mají převážně technologický charakter, v jiných zase se ideologický zřetel uplatňuje velmi výrazně. |
| s-23
| Na periférii jazykovědného bádání stojí akustika a fyziologie lidské řeči, kde nejvíc záleží na důmyslu a dovednosti při využívání přístrojového zařízení. |
| s-24
| Docela jiná naproti tomu je situace v takových jazykovědných disciplínách, jako je sémantika nebo lingvistická sociologie, sociolingvistika. |
| s-25
| Jako všechny jiné vědní obory, zvláště společenské, má i jazykověda své filosofické základy. |
| s-26
| Nejsou jednotné a z rozdílů vyplývá i ideologická diferencovanost jazykovědy. |
| s-27
| Jsou jazykovědné školy orientované idealisticky, v jiných zase se uplatňuje ve větší nebo menší míře hledisko materialistické. |
| s-28
| Marxisticky orientovaná jazykověda se opírá o dialektický a historický materialismus. |
| s-29
| Dějiny sovětské jazykovědy nás poučují o tom, že není snadné vyvodit pro jazykovědné bádání přímé důsledky ze základních pouček marxismu-leninismu. |
| s-30
| Již v dvacátých letech docházelo v sovětské jazykovědě k diferenciaci, střetávaly se zde různé směry, z nichž některé se přímo prohlašovaly za marxistické. |
| s-31
| * Marr a jeho stoupenci vyvíjeli v tomto směru dosti dlouho značnou aktivitu a dovedli si získávat i podporu veřejných činitelů. |
| s-32
| Teprve zásahem nejvyšších stranických orgánů v * # , kdy byly uveřejněny Stalinovy práce o marxismu v jazykovědě, se ukázalo, že je Marrova teorie v jádře protimarxistická, a vytvořily se příznivé podmínky zvláště pro rozvoj historickosrovnávacího studia, ale i potom však ještě doznívají různé zjednodušující a někdy i vulgarizační tendence. |
| s-33
| Ani jazyková politika se v Sovětském svazu nevyvíjela beze sporů a konfliktních situací. |
| s-34
| I sama národnostní politika se postupně dotvářela. |
| s-35
| To vše se obráželo i v kontaktech naší jazykovědy s jazykovědou sovětskou. |
| s-36
| Vulgarizační ráz mělo popírání znakové povahy jazyka. |
| s-37
| Vycházelo se sice správně z marxistickoleninské teorie odrazu, ale zapomínalo se, že z ní vyplývají přímé důsledky jen pro významovou, nikoli pro formální, hlavně zvukovou stránku jazyka. |
| s-38
| V novější době již tvoří znaková teorie pevnou součást celé světové jazykovědy a také jazykovědy, jež se opírá o marxistickou gnoseologii. |
| s-39
| Pro ni platí, že jazykové významy jsou pomocí konvenčních znaků fixované poznatky, které vznikají odrazovými procesy v lidském vědomí. |
| s-40
| S marxistickou teorií poznání jsou v jasném rozporu koncepce, jež rozšiřují princip konvencionality i na významovou stránku jazyka. |
| s-41
| K takovému nesprávnému pojetí směřoval již zakladatel strukturní jazykovědy Ferdinand de Saussure a po něm zvláště dánský strukturalista * Hjelmslev. |
| s-42
| Sovětské zkušenosti tedy ukazují, že i materialisticky dobře fundovaní lingvisté se mohou dopouštět chyb. |
| s-43
| Na druhé straně zase mohou být pro marxisticky orientovanou jazykovědu užitečné výsledky bádání, jež se opírá o idealistické pojetí jazyka. |
| s-44
| Po této stránce nemůže být rozdíl mezi jazykovědou a jinými vědními disciplínami. |
| s-45
| Komenský byl člověk nábožensky založený, i jeho chápání jazyka obsahuje idealistické prvky, a přece se stal velkým iniciátorem i v jazykové didaktice. |
| s-46
| Marxisticky orientovaná jazykověda se nevyhýbá kontaktům s jazykovědou, jež se opírá o nesprávné filosofické koncepce. |
| s-47
| Zde všechno záleží na tom, do jaké míry je na takových filosofických předpokladech jazykovědné zkoumání přímo závislé. |
| s-48
| Jazyková empirie sama často nutí lingvisty ke korekturám jejich filosofických předpokladů. |
| s-49
| U některých idealisticky orientovaných lingvistů jsou jejich pracovní výsledky v přímém rozporu s jejich filosofickometodickými předpoklady. |
| s-50
| Příklady na takové rozpornosti je možno uvádět i z dějin jazykovědného bádání. |
| s-51
| Svým způsobem se to týká i jazykovědného strukturalismu, který se opírá o koncepci Ferdinanda de Saussura. |
| s-52
| Většina strukturalistů idealistický základ Saussurovy teorie odmítla nebo prostě nepřijala, někteří z nich pak dovedli i rozvíjet její složky materialistické. |
| s-53
| Jsou zde i pokusy spojit saussurovský strukturalismus s marxistickým chápáním jazyka. |
| s-54
| Jsou však také případy opačného rázu, někteří Saussurovi pokračovatelé idealistické složky jeho teorie ještě vystupňovali. |
| s-55
| Patří k nim i vedoucí představitel kodaňské školy * Hjelmslev. |
| s-56
| Ani o jeho pracích, které jsou v poslední době překládány do češtiny, však nelze říci, že by jazykovědě nepřinášely nic pozitivního. |
| s-57
| Záleží na tom, jak kriticky se k nim dovedou lingvisté postavit. |
| s-58
| Tyto skutečnosti nesmíme pouštět ze zřetele ani při kritickém hodnocení Pražské jazykovědné školy a jejího pokračování v poválečném období. |
| s-59
| Zde situaci komplikuje ještě okolnost, že mezi jednotlivými představiteli Pražské školy byly i značné názorové rozdíly, dokonce i ideově, politického rázu. |
| s-60
| Dosti zřetelně se zde liší také skupina českých reprezentantů Pražské školy od ruského křídla. |
| s-61
| Sovětský badatel * Zvegincev považuje za vlastní jádro Pražské školy právě českou skupinu a dokonce tvrdí, že myšlenky jejích představitelů ve své podstatě vůbec strukturalistické nejsou. |
| s-62
| Jazykovědná teorie Pražské školy nebyla v poválečném období bez výhrad přijímána ani všemi těmi lingvisty, kteří si přímo stavěli za cíl z ní vycházet. |
| s-63
| To je zvlášť dobře vidět na pracích, které programově navazují na dílo Viléma Mathesia. |
| s-64
| A je to tím spíše pozoruhodné, že se Mathesius některým krajnostem strukturního chápání vyhýbal a že se snažil v maximální možné míře navazovat na lingvistickou tradici. |
| s-65
| V lingvistickém odkazu * Mathesia tvoří nejdůležitější část teorie aktuálního členění. |
| s-66
| Ta je u nás nyní v různých modifikacích rozvíjena několika badateli a stala se populární i v cizině. |
| s-67
| V poměru k Mathesiovu pojetí jazykových funkcí převládá dnes u nás kritický postoj, na vážné rozpory upozornil již * Daneš. |
| s-68
| Mathesius ovšem přispěl také plodně k rozvoji fonologie, hlavně k fonologické syntagmatice. |
| s-69
| Poválečný vývoj naší fonologie ukazuje, že ani v tomto oboru nebylo možno pražskou teorii přijímat bez kritických výhrad. |
| s-70
| Kriticky navazovala na fonologickou teorii Pražské školy většina českých a slovenských lingvistů. |
| s-71
| V třicátých letech se na Slovensku využívalo fonologie k teoretickému zdůvodnění samostatného postavení slovenštiny v poměru k češtině, a to jak z hlediska historického, tak z hlediska současného stavu nářečí a spisovné normy. |
| s-72
| Práce sem spadající mohou platit za svědectví toho, že i nejméně ideologické části jazykovědy, jako je fonologie spolu s fonetikou, mohou dostávat výrazně politické zabarvení. |
| s-73
| K některým otázkám slovenské fonologie staví se dnes čeští teoretikové jinak než teoretikové slovenští, obě strany přitom navazují na fonologické dědictví třicátých let. |
| s-74
| Nehotovost a rozpornost fonologické teorie Pražské školy i zde vychází najevo. |
| s-75
| Podobná situace je i na jiných úsecích jazykovědného bádání. |
| s-76
| I v teorii spisovného jazyka se slovenští a čeští lingvisté přidržují zásad Pražské školy, a přece docházejí k závěrům značně odlišným. |
| s-77
| Na české straně je při kodifikaci spisovné normy víc respektována přirozená dynamika jazyka, na straně slovenské dochází ve větší uplatnění stanovisko zdůrazňující potřebu administrativního usměrňování. |
| s-78
| Na slabé stránky strukturalistického pojetí systémového charakteru jazyka bylo častěji upozorňováno, některé závažné kritické příspěvky byly v poválečném období publikovány u nás. |
| s-79
| Týkaly se přeceňování binárních vztahů, zvláště ve fonologii a v morfologii, sem se vztahuje příspěvek * Dokulila v SaS K moskevskému slavistickému kongresu. |
| s-80
| Jazykovědnému strukturalismu se také vytýkal nadměrný zájem o jazykovou synchronii v poměru k jazykové diachronii, systémový aspekt proti historickému. |
| s-81
| To se ovšem týká více pojetí Saussurova a také dánské školy než strukturní lingvistiky v pojetí pražském. |
| s-82
| K specifickým rysům pražské teorie nepochybně patří to, že důležitost historického zkoumání nepopírala a snažila se také o modernizaci jeho teoretické základny. |
| s-83
| I v synchronních popisech se respektovaly dynamické složky. |
| s-84
| Významnější strukturalisticky orientované příspěvky k historickému zkoumání jazyka patří však téměř výhradně do oblasti fonologie. |
| s-85
| Většinou jde o práce skutečně významné, přednosti systémového chápání hláskových změn ve srovnání s atomistickými výklady dřívějšími jsou nepochybné. |
| s-86
| Málo rozvitý je strukturní výzkum morfologie a zčásti i syntaxe. |
| s-87
| To svědčí o nehotovosti a slabostech teorie samé, spolupůsobí zde však nepochybně také složitost mluvnických jevů. |
| s-88
| Marxisticky orientovaná jazykověda se nechce spokojit s pouhým popisem jazykových změn, usiluje o jejich vysvětlení, a to především v souvislosti se základními funkcemi jazyka, funkcí mentální, kongnitivní a dorozumívací. |
| s-89
| V tomto směru se dosud dosáhlo uspokojivějších výsledků jen při zkoumání změn v lexikální zásobě a ve vyjadřovacím stylu, v daleko menší míře ve zkoumání změn hláskových a gramatických. |
| s-90
| Marxistické zkoumání jazyka bude moci navazovat na strukturalistické práce hlavně v oblasti dějin spisovných jazyků. |
| s-91
| Havránkovy Dějiny spisovné češtiny jsou nepochybně významným pokrokem ve srovnání se starším pokusem Vondrákovým nebo Flajšhansovým. |
| s-92
| Ale právě na této Havránkově práci je dobře vidět, jak nesnadné je přizpůsobovat strukturalisticky pojatou práci požadavkům marxistické jazykovědy, i když plně využívá vztahu k společenskému vývoji. |
| s-93
| Daleko větší pozornost než kritickému prověřování teorie Pražské školy a jejímu rozvíjení v novém vědním a společenském kontextu se u nás v šedesátých letech věnovala její propagaci, hlavně v zahraničí. |
| s-94
| Nevzniklo také žádné větší mluvnické dílo, které by se o teorii Pražské školy opíralo. |
| s-95
| Nedostatek velké mluvnice českého jazyka si i v této souvislosti uvědomujeme. |
| s-96
| Poměrně příznivá je situace v syntaxi. |
| s-97
| V popisu češtiny bylo hlavní pracovní úsilí soustředěno na velké dílo o tvoření slov, teoretickou základnu pro ně vytvořil * Dokulil. |
| s-98
| Úzkým profilem zůstává v mluvnickém popisu češtiny morfologie, zde je proti češtině ve výhodě slovenština, větší kolektivní dílo o morfologii slovenštiny vyšlo. |
| s-99
| Některých úkolů mohlo být dosaženo dříve při jiné organizaci jazykovědné práce, při větší pracovní koncentraci. |
| s-100
| Zlepšování podmínek pro badatelskou práci pomocí racionalizace organizační základny je úkol, pro jehož řešení socialistická společnost vytváří zvláště příznivé předpoklady. |