| s-1
| Soudobá epocha klade vysoké nároky na zajišťování efektivnosti i její určování. |
| s-2
| Jak bylo konstatováno na # sjezdu KSSS i na # sjezdu KSČ, nové podmínky, do nichž vstupujeme v sedmdesátých letech, ovlivněné zejména dosaženým ekonomickým potenciálem, nástupem vědeckotechnické revoluce a integračních procesů, vytvářejí též zcela nová měřítka hospodářské činnosti a ovlivňují požadavky, které společnost klade na ekonomiku. |
| s-3
| To vše výrazně ovlivňuje řídící činnost a rozhodování, které se musí stále rozsáhleji podřizovat hlediskům vysoké efektivnosti a respektovat stále širší společenskohospodářské souvislosti. |
| s-4
| Generální tajemník ÚV KSSS * Brežněv na # sjezdu KSSS prohlásil. |
| s-5
| Vysoká úroveň rozvoje národního hospodářství, které dosáhla naše země, má ještě jeden významný důsledek. |
| s-6
| Podstatně zvyšuje nároky na plánování, řízení a na metody hospodářské práce. |
| s-7
| Sílí vzájemná závislost všech článků ekonomiky, čímž se zvyšuje význam perspektivního plánování, propracovávání systému meziodvětvových vztahů a zlepšování materiálního zásobování. |
| s-8
| Zpráva o činnosti ÚV KSSS, ÚV KSSS, # sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, Svoboda. |
| s-9
| Z hlediska této vyšší náročnosti i z komplexních hledisek je též v současné etapě nezbytné přistupovat k určování efektivnosti investic a vědeckotechnického rozvoje. |
| s-10
| Společenská účinnost vědeckotechnického rozvoje a její základní kritérium musí vyplývat z objektivních cílů socialistické a komunistické společnosti. |
| s-11
| Z tohoto hlediska je efektivnost vědeckotechnického pokroku a investic určena stupněm uspokojování neustále rostoucích a ve své struktuře se měnících materiálních i kulturních potřeb společnosti, stupněm uspokojování dosavadních potřeb a tím, v jaké míře umožňuje vytvářet podmínky pro uspokojování kvalitativně zcela nových, často ještě neznámých potřeb. |
| s-12
| Z toho dialekticky vyplývá další základní hledisko, uspokojovat dané potřeby společnosti s maximální úsporou společenské práce, maximálně a trvale uspokojovat potřeby v dané časové periodě a současně proporcionálně vytvářet předpoklady pro trvalé uspokojování potřeb v budoucnosti. |
| s-13
| Základním kritériem efektivnosti vědeckotechnického pokroku a investic je stupeň účinnosti ve vytváření a uspokojování neustále rostoucích a ve své struktuře se měnících materiálních i kulturních potřeb společnosti, a to při maximální ekonomii času, který společnost vynakládá. |
| s-14
| Rozvoj a změna těchto potřeb jsou zpravidla ovlivňovány rozvojem vědy. |
| s-15
| Kvantitativně se efektivnost vědeckotechnického rozvoje a investic v ekonomické oblasti souhrnně projevuje v dynamice růstu společenské produktivity práce, vyjádřitelné v nejsouhrnnějším pojetí růstem fyzického objemu národního důchodu oceněného ve stálých srovnatelných cenách, jenž připadá na jednotku vynaloženého společenského času. |
| s-16
| Základem ekonomické efektivnosti vědeckotechnického rozvoje je tedy ekonomie společenského času. |
| s-17
| Tuto efektivnost můžeme také vyjádřit přírůstkem národního důchodu k přírůstku základních fondů a oběžných prostředků nebo jinými způsoby. |
| s-18
| V souhrnném vyjádření můžeme celkovou efektivnost, určenou uvedeným vztahem, charakterizovat takto. |
| s-19
| V některých případech se uvažují též odpisy a náklady na generální opravy. |
| s-20
| Pak vychází. |
| s-21
| Z hlediska podniku a závodu je efektivnost určena mírou, v níž zabezpečuje potřeby společnosti a cíle a úkoly vyjádřené v plánu. |
| s-22
| Současně z úzce ekonomického hlediska lze efektivnost vědeckotechnického rozvoje a investic z hlediska podniku a závodu zpravidla stanovovat na základě hodnoty zisku nebo jeho přírůstku k jednorázově vynaloženým zdrojům. |
| s-23
| Přibližně a zjednodušeně lze vyjádřit tuto závislost vzorcem * . |
| s-24
| Přitom přírůstek zisku může vyplývat ze zvýšení objemu výroby, ze snížení vlastních nákladů. |
| s-25
| Snížení vlastních nákladů může být dále vyvoláno buď faktory závislými na podniku, zdokonalením a racionalizací výroby, nebo vnějšími, na podniku nezávislými faktory, snížením cen nakupovaných výrobků, surovin, materiálů. |
| s-26
| Celkové vyjádření efektivnosti je pak toto: * . |
| s-27
| Vedle toho je účelné posuzovat i ukazatele přírůstku výroby na jednotku jednorázově vynaložených nákladů. |
| s-28
| Celkovou problematiku efektivnosti investic lze jak z hlediska celé společnosti, tak i z hlediska podniků rozdělit v podstatě do těchto základních sfér, kolik investovat, princip akumulace, stanovení objemu investičních prostředků, zejména vztahu mezi fondem spotřeby a fondem akumulace a vnitřní struktury fondu akumulace, tato otázka vystupuje v podmínkách rozvíjení soustavy řízení do popředí i z hlediska podniků, které musí rozhodovat, jaký rozsah zdrojů přidělí v rámci platných předpisů na spotřebu, na odměny a jaký určí na investice, kam, do čeho investovat, princip preference, která odvětví a které výrobní obory přednostně a nejrychleji rozvíjejí, z hlediska podniků jde o úseky výroby, též výrobní obory, jak investovat, princip forem, jakým způsobem rozvíjet jednotlivá odvětví, výrobní obory nebo úseky, zda novou výstavbou či rekonstrukcí, aby se požadovaných cílů dosáhlo co nejrychleji a s co možná nejmenšími prostředky, kde investovat, princip horizontálního a vertikálního zřetězení, ve kterých územních oblastech investice realizovat tak, aby byl zabezpečen proporcionální rozvoj jednotlivých územních oblastí a další základní hlediska efektivnosti, hospodárná doprava, zdroje pracovních sil, kdy investovat, princip času, v jakých časových obdobích a etapách perspektivního rozvoje investice realizovat. |
| s-29
| Z hlediska jednoho odvětví průmyslu vznikají další otázky, kdo má investovat, za jakých podmínek. |
| s-30
| Otázky určování efektivnosti stojí v současné době bouřlivého rozvoje výrobních sil v popředí pozornosti teorie i praxe ve všech průmyslově pokročilých zemích. |
| s-31
| Vyplývá to, jak jsme již uvedli, jednak z neustále rostoucích zdrojů vynakládaných na vědu a techniku a na investice pro realizaci vědeckotechnického rozvoje v praxi, dále ze stále se zvětšujícího rozsahu techniky a konečně z neustále rostoucího podílu vědeckotechnického rozvoje na zabezpečování ekonomického růstu ve všech zemích. |
| s-32
| Vědeckotechnický rozvoj se především příznivě a v rozhodující míře podílí na hospodářském vzestupu v zemích socialistického společenství. |
| s-33
| Produktivita práce, a tím i rozvoj výroby v rozhodujících odvětvích v socialistických zemích jsou převážně zajišťovány uplatněním vědy a techniky ve společenské praxi a na tomto základě je též zabezpečován všestranný růst životní úrovně. |
| s-34
| Vědeckotechnický rozvoj je za socialismu bezprostředně spjat s uskutečňováním základních cílů socialistické společenské soustavy, se zajišťováním potřeb lidí a s neustálým rozvojem výrobních sil. |
| s-35
| Proto rozvoji vědy a techniky komunistické a dělnické strany i socialistický stát věnují prvořadou pozornost a péče o vědeckotechnický pokrok se stává významným společenskopolitickým a hospodářským úkolem. |
| s-36
| Věda a technika se v současné době výrazně podílejí také na hospodářském růstu v kapitalistických státech, i když jejich uplatnění a působení je přímo ovlivněno základními problémy a rozpory kapitalistické soustavy. |
| s-37
| Pokud jde o posuzování souhrnného vlivu vědeckotechnického rozvoje a investic na hospodářský růst jednotlivých zemí, vychází se ve světě zpravidla z klasifikace základních faktorů růstu, a to zejména práce kapitálu a zbytkového faktoru zahrnujícího obvykle růst produktivity práce, účinnosti kapitálu, a obchvacujícího základní faktory účinnosti výrobního procesu. |
| s-38
| Za rozhodující složku těchto faktorů jsou považovány zejména inovační procesy, kvalita práce a účinnost řízení, koncentrace a specializace výroby, změny struktury výrobního procesu a stupeň využití výrobních možností. |
| s-39
| Provedené analýzy se opírají zejména o využití Cobb-Douglasovyprodukční funkce a dalších extrapolačních metod. |
| s-40
| Podle studií Evropské hospodářské komise byl podíl práce, kapitálu a technického pokroku na zvýšení hrubého národního produktu v letech # - # ve vybraných kapitalistických zemích následující * . |
| s-41
| Z toho je patrné, že v průmyslově pokročilých zemích mají věda, technika a investice na ekonomickém růstu převažující podíl. |
| s-42
| Současně se uvádějí názory některých západních autorů, které vyúsťují v závěr, že v posledních letech se podílel vědeckotechnický pokrok zpravidla bez strukturálních změn na hospodářském růstu v poválečném období takto. |
| s-43
| V NSR asi # * , v USA asi # * , v Japonsku zhruba # * , v Kanadě asi # * a ve Velké Británii přibližně # * . |
| s-44
| Podle některých dalších studií, které jsou k dispozici o rozhodujících zemích západní Evropy, lze podíl vědeckotechnického rozvoje a investic na hospodářském růstu v období let # - # stanovit tak, jak ukazuje tabulka na * . |
| s-45
| Ústřední postavení vědeckotechnického rozvoje v soudobé epoše tedy vyplývá z jeho totální přímé a masívní účasti v hospodářském rozvoji a v jeho dynamice, ve stimulaci řetězových reakcí, ve strukturálních změnách ekonomického vývoje a v revolucionizujícím působení na rozvoj výrobních sil. |
| s-46
| Výroba v těsném sepětí s vědou a technikou vstupuje na dráhu rychlého růstového procesu. |
| s-47
| Vědeckotechnický rozvoj se stává rozhodujícím faktorem rozvoje výrobních sil a základním faktorem perspektivní rovnováhy a vitality národního hospodářství s pronikavými důsledky pro celý společenský rozvoj. |
| s-48
| Zvyšuje stupeň využívání a zhodnocování zdrojů a působení jako faktor zvyšování rozmanitosti výroby. |
| s-49
| Proto zvláštní pozornost je ve světě soustředěna na otázku vlivu vědeckotechnického rozvoje, na hospodářský růst jednotlivých zemí jako základní konstantu celkového rozvoje. |
| s-50
| Základní faktor vlivu vědeckotechnického rozvoje na hospodářský růst a základní komponent vědeckotechnického pokroku představují technické a technologické invenční a inovační procesy. |
| s-51
| Mohou být charakterizovány zejména jako zlepšení technologického procesu, změny v soustavě strojů, zařízení a agregátů a jejich vzájemné skladbě, změny v soustavě používaných materiálů. |
| s-52
| Pokud jde o jejich charakteristiku, všeobecně se ve světě zdůrazňuje, že technologické a technické změny obvykle představují závěrečný produkt dlouhodobého výzkumně vývojového procesu navazujícího na významné objevy vyznačují se výraznými ekonomickými důsledky ve výrobních i nevýrobních procesech, v přesném pojetí zahrnují zejména velké technologické přeměny a zdokonalení. |
| s-53
| Velmi často se prosazuje tendence zahrnovat do technologických inovačních změn též technickoorganizační zdokonalení výrobních procesů včetně programování výroby, optimalizace jednotlivých výrobních pochodů, využití matematických metod v řízení výroby i organizace práce. |
| s-54
| V soudobé světové literatuře se uvádí, že inovační procesy je možné klasifikovat v podstatě do tří základních skupin, technické inovace spojené s mechanizací a automatizací výroby a technologické inovace zahrnující významné nové technologické procesy, technologická zdokonalení v existujících výrobních procesech, technickoorganizační zdokonalení ve výrobě. |
| s-55
| Každá z těchto skupin má různé důsledky pro celkovou efektivnost reprodukce a je potřebné zkoumat jak její vliv, tak komplexní důsledky integrovaného působení všech skupin. |
| s-56
| Objektivní nutnost určovat efektivnost vědeckotechnického pokroku a investic vyplývá z možnosti dosáhnout při určitém zaměření vědeckotechnického pokroku vyšší ekonomie času než při orientaci na jiné směry vědy a techniky. |
| s-57
| Objektivní nutnost určovat efektivnost vědeckotechnického pokroku a investic je podmíněna dvěma základními faktory. |
| s-58
| Tím, že v každém období vývoje společnosti existuje, vzhledem k tomu, že potřeby společnosti jsou vždy větší než možnosti jejich uspokojování, vždy více požadavků na společnost, než je společnost schopna vyřešit. |
| s-59
| Konkrétně se to projevuje tak, že existuje vždy větší množství vědeckotechnických, technologických a jiných úkolů pro společnost, než jaké jsou zdroje, které může společnost na výzkum, vývoj a realizaci vědeckotechnického pokroku a investic vynaložit. |
| s-60
| Každý konkrétní stupeň rozvoje společenského poznání dává tedy společnosti ve své mnohostrannosti mnohem více námětů k realizaci, než kolik je společnost schopna v určité etapě svého vývoje fyzicky a ekonomicky realizovat. |
| s-61
| Tím, že vývoj vědeckotechnického pokroku probíhá nerovnoměrně jak v čase, tak na různých úsecích lidské činnosti, to znamená, že účinnost vědeckotechnického pokroku na různých úsecích lidské činnosti je různá, čímž se vytváří možnost dosáhnout přednostním vytvářením a realizováním určitého směru vědy, techniky a investic vyšší ekonomie společenské práce než vytvářením a realizací směru jiného. |
| s-62
| Z nutnosti rychlého a přitom trvale vzrůstajícího uspokojování společenských potřeb vyplývá, že společnost musí velmi pečlivě uvážit, kterým směrem zaměří úsilí při vynakládání své práce na vytváření a uskutečňování vědeckých poznatků, nové techniky, technologie a investic, to znamená jaké konkrétní směry a jaká opatření zvolí k jejímu řešení a realizaci. |
| s-63
| To je za socialismu jedna ze základních strategických podmínek vysoké efektivnosti celkového hospodářského rozvoje. |
| s-64
| Čím efektivněji dokáže společnost svých zdrojů využít, tím větší zdroje znovu vytvoří, tím lépe uspokojí své okamžité potřeby a vytvoří si předpoklady k lepšímu uspokojování svých perspektivních potřeb. |
| s-65
| K zabezpečení vysoké dynamiky reprodukce výroby musí zkoumat společenskou efektivnost vědeckotechnického rozvoje. |
| s-66
| A odtud právě plyne, že je nutno určovat celkovou společenskou efektivnost vědy, techniky a investic, zejména ekonomické stránky tohoto složitého, mnohostranného procesu. |
| s-67
| Lidé musí tento proces zkoumat, analyzovat a usměrňovat, neboť umožní společnosti cílevědomě orientovat vědeckotechnický rozvoj a investice na nejefektivnější úseky uplatnění a na dosažení nejvyšší dynamiky vývoje společnosti, tedy na relativně nejvyšší uspokojování potřeb společnosti. |
| s-68
| Z hlediska efektivnosti investic a forem realizace vědeckotechnického rozvoje se dnes ve světě rozlišují v zásadě dva základní typy vědeckotechnického pokroku, substituční, spojený s procesem nahrazování živé práce prací minulou, zejména pracovními prostředky, především stroji, zařízeními, přístroji, nezávislý, při jehož aplikaci je růst společenské produktivity práce důsledkem účinnosti mimoinvestičních faktorů bez zvyšování nároků na ekonomické zdroje, investice, pracovní síly. |
| s-69
| Oba typy vědeckotechnického pokroku se promítají do základních vztahů hodnotové vybavenosti a produktivity práce. |
| s-70
| Hodnotovou vybavenost pracovníků základními fondy můžeme vyjádřit vzorcem * . |
| s-71
| Produktivitu práce můžeme nejsouhrnněji vyjádřit hodnotou národního důchodu připadající na jednotku práce. |
| s-72
| Investiční náročnost vychází pak jako vybavenost základními fondy a vztah produktivity práce. |
| s-73
| Z dynamiky a charakteru vývoje investiční náročnosti ve výchozím a následném období můžeme poté vyvodit závěr o typech ekonomického vývoje. |
| s-74
| Jsou závislé na vzájemném poměru * a * . |
| s-75
| Podle investiční náročnosti jednotky národního důchodu a jeho přírůstku se též často rozlišuje vědeckotechnický pokrok na tři typy, náročný, každá jednotka přírůstku národního důchodu je náročnější na investice než předchozí, neutrální, investiční náročnost jednotky národního důchodu stagnuje, úsporný, investiční náročnost jednotky národního důchodu klesá. |
| s-76
| Praktický hospodářský vývoj zpravidla vyjadřuje syntézu všech typů vědeckotechnického pokroku a je profilován tím typem, který se uplatňuje nejprogresívněji a v největším rozsahu. |
| s-77
| Celkově je možno zdůraznit, že v makroekonomických úvahách jde tedy zejména o ukazatel investiční kapitálové náročnosti jednotky národního důchodu a jeho přírůstku a v řadě případů též náročnosti národního důchodu na celkovou spotřebu minulé práce, tato relace se promítá do růstu nebo poklesu podílu národního důchodu na společenském produktu. |
| s-78
| Podle toho se v některých případech též rozlišuje hospodářský rozvoj extenzívního typu, odpovídající investičně náročnému typu technického pokroku, a intenzívního typu, odpovídající investičně úspornému typu technického pokroku. |
| s-79
| I když tato klasifikace má řadu problémů, přesto v některých oblastech charakterizuje určité rysy hospodářského rozvoje. |
| s-80
| Základní typy vědeckotechnického pokroku významně ovlivňují proporci akumulace a spotřeby a řadu dalších významných národohospodářských relací. |
| s-81
| Řada průmyslově pokročilých zemí světa, USA, se od určitého časového okamžiku fondové nasycenosti vyvíjí v podmínkách uplatňování investičně úsporného typu vědeckotechnického pokroku. |
| s-82
| V dosavadním vývoji ČSSR rostly až do * # národní důchod a společenský produkt rychleji než základní fondy a účinnost základních fondů vzrůstala. |
| s-83
| Bylo to též tím, že se mobilizovala řada mimoinvestičních faktorů ekonomického růstu. |
| s-84
| V šedesátých letech nastal určitý zlom následkem vyčerpání extenzívních růstových faktorů a porušení proporcionality v národním hospodářství a fondová náročnost národního důchodu vzrůstá. |
| s-85
| Současně po většinu tohoto období vzrůstá rychleji společenský produkt než národní důchod a tím klesá podíl národního důchodu na společenském produktu. |
| s-86
| Teprve v posledních letech se zlepšil vztah dynamiky národního důchodu a společenského produktu, zvýšila se též efektivnost v národním hospodářství a poklesla fondová náročnost produkce. |
| s-87
| Vývoj fondové náročnosti v ČSSR můžeme znázornit v následujícím diagramu * . |
| s-88
| Pokud jde o dlouhodobou perspektivu ČSSR, dosavadní úvahy předpokládají, že se v mnoha oblastech bude uplatňovat investičně úsporný typ vědeckotechnického rozvoje a celkově že by vývoj mohl probíhat v investičně neutrálních podmínkách. |
| s-89
| Z hlediska zkoumání efektivnosti mají především rozhodující význam základní kritéria pro posuzování celkové účinnosti vědeckotechnického pokroku a investic a jejich důsledky. |
| s-90
| Za prvé jde o kritéria a důsledky ekonomické, které jsou zpravidla rozhodující pro posuzování efektivnosti. |
| s-91
| Při jejich analýze se zkoumají důsledky úspor společenské práce, zejména úspor živé a minulé práce, a současně i důsledky vyplývající z ekonomického působení činitele času. |
| s-92
| V souvislosti s tím se zkoumá i rozsah pravděpodobného ekonomického a vědeckotechnického rizika a jeho vliv na kvantifikaci ekonomických důsledků. |
| s-93
| Za druhé jde o kritéria a důsledky mimoekonomické, které je obtížné ekonomicky vyjadřovat a kvantifikovat. |
| s-94
| Do této kategorie zahrnujeme problémy vlivů na jednotlivá území, možnosti ekonomického vyrovnání jednotlivých oblastí Země a současně některé obtížně vyjádřitelné důsledky vědy a techniky. |
| s-95
| Za třetí jde o kritéria a důsledky vědeckokulturní, u nichž zkoumáme vliv vědeckotechnického pokroku na další rozvoj samotné vědy a současně důsledky směřující k rozvoji a uspokojování kulturních potřeb společnosti, důsledky v oblasti přeměn kvalifikační úrovně a zvyšování všeobecné vzdělanosti a takové důsledky, které všeobecně mění charakter lidské práce. |
| s-96
| Za čtvrté jde o kritéria a důsledky sociálně politické, které souvisejí se společenskými a politickými záměry jednotlivých zemí i společenství zemí a které objektivně musí mít v řadě případů prioritní charakter. |
| s-97
| V oblasti sociálních důsledků jde též o posouzení vlivu na rozvoj životního prostředí, na vytváření příznivého životního stylu společnosti. |
| s-98
| Za páté jde o kritéria a důsledky související v socialistických zemích s vytvářením obranyschopnosti určité země nebo soustavy zemí, kritéria a důsledky vojenského charakteru, které souvisejí s výzkumem a vývojem nových, dokonalejších a účinnějších zbraní a s jejich výrobou. |
| s-99
| Vedle toho najdeme v praktické činnosti i některá další kritéria a hlediska. |
| s-100
| Velmi náročná je celková syntéza těchto kritérií, pro niž se ve světové praxi používají různé metody. |