Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - CAC

LanguageCzech
ProjectCAC
Corpus Parttrain
AnnotationHladká, Barbora; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 206 • previousnext

s-1 V elektronice nás zajímá, jakým způsobem prochází elektrický náboj sledovaným prostředím.
s-2 Chceme proto blíže pozorovat, jak se elektrický proud, definovaný jako množství náboje prošlé sledovaným prostředím v jednotce času, chová v různých látkách.
s-3 Tyto látky obvykle dělíme na izolanty, kovy, polovodiče a elektrolyty.
s-4 Ukazuje se, že jevy průchodu proudu uvedenými skupinami se od sebe liší.
s-5 Nevodivost izolantu lze nejlépe vysvětlit nedostatkem nosičů náboje, které by mohly zprostředkovat elektrický proud.
s-6 U izolantu je totiž prázdný vodivostní pás v energetickém diagramu oddělen od zcela zaplněného valenčního pásu širokým zakázaným pásem, který nemůže za běžných teplot překonat žádný z valenčních elektronů.
s-7 Bližší vysvětlení vyplyne z úvah o vodivosti polovodičů.
s-8 V kovu zprostředkují přenos proudu elektrony.
s-9 Původně se předpokládalo ( Riecke, Drude, Lorentz) , že se elektrony v kovu pohybují volně jako molekuly plynu.
s-10 Počet volných elektronů lze pokládat za rovný počtu atomů kovu.
s-11 Nedostatky původní elektronové teorie odstranila kvantová statistika elektronů v kovech ( Frenkel, Sommerfeld) .
s-12 Podle elektrický proud procházející kovem pod vlivem rozdílu potenciálů se vysvětluje tím, že převládnou rychlosti elektronů ve směru působící síly pole nad rychlostmi v opačném směru.
s-13 Přitom vlivu působícího pole mohou podléhat jenom ty elektrony kovu, které mají energii blízkou mezní energii Fermiho úrovně.
s-14 Při působení elektrického pole zvětší se rychlosti nejrychlejších elektronů na rychlosti vyšší, než je Fermiho hranice.
s-15 Naproti tomu poměrně málo elektronů původně s rychlostmi blízkými Fermiho hranici ve směru opačném své rychlosti zmenší.
s-16 V elektronice se velmi často užívá za výchozí materiál germanium a křemík v nejčistší formě.
s-17 Proud v čistých polovodičích, zvaných též intrinsické, zprostředkují volné elektrony a volné díry.
s-18 K pochopení tohoto procesu je nejlépe vyjít z energetických diagramů.
s-19 Z fyziky je známo, že osamocený atom nemůže mít libovolnou energii, nýbrž jen dovolené úrovně energie.
s-20 Elektron při změnách své energie může přecházet jenom z jedné dovolené energetické úrovně do jiné dovolené úrovně.
s-21 Přiblíží- li se vzájemně k sobě dva atomy, nastane rozštěpení původních úrovní samotného atomu, takže se z každé původní úrovně stanou dvě nové, které jsou vzájemně poněkud posunuté proti původní poloze.
s-22 Při sblížení dalších atomů s uvažovaným párem nastává další štěpení úrovní, analogie s vázanými elektrickými obvody.
s-23 V pevné hmotě je ovšem v těsné blízkosti nesmírný počet atomů, takže rozštěpení úrovní se objeví jako jemná struktura sobě blízkých diskrétních hladin.
s-24 Vznikají pásy dovolených úrovní, v nichž je konečný počet dovolených úrovní.
s-25 Dovolené pásy od sebe oddělují pásy zakázané.
s-26 V určitém dovoleném pásu se může umístit jen určitý maximální počet elektronů.
s-27 - li pás právě maximální počet elektronů, je zaplněn.
s-28 Z hlediska vodivosti látek a interakce atomů s okolím zajímají nás především vnější energetické pásy atomů.
s-29 Proto také kreslíme v energetických diagramech hlavně úrovně odpovídající elektronům ve vnějších slupkách atomového modelu.
s-30 Na * jsou vedle sebe znázorněny pásové diagramy pro polovodič, izolant a kov.
s-31 Předpokládáme, že látky zde uvažované jsou na teplotě absolutní nuly Kelvinovy stupnice, kdy elektrony zaujímají nejnižší možné energické úrovně.
s-32 U polovodičů je valenční pás zaplněn, nad ním ležící zakázaný pás šířku # * u germania, # * u křemíku.
s-33 Vodivostní pás je prázdný.
s-34 V tomto stavu nejsou v polovodiči žádné volné elektrony, které by mohly přecházet a přenášet proud, a proto se polovodič chová jako nevodič, izolant.
s-35 Pásový diagram izolantu se liší od polovodiče tím, že zakázaný pás je podstatně širší než # * .
s-36 Izolanty nevodí elektrický proud, protože příliš široký zakázaný pás nedovoluje elektronům přejít z valenčního pásu do pásu vodivostního.
s-37 U kovů se vyskytují dva případy.
s-38 Vodivostní pás je částečně zaplněn jako u jednoatomových kovů, třeba u sodíku, jehož diagram je na * .
s-39 Valenční a vodivostní pás se překrývají, což je případ dvojmocných kovů, jako je měď.
s-40 Kovy jsou dobré vodiče proto, že i za velmi nízkých teplot se v nich elektrony volně pohybují a mohou být zrychlovány i slabým vnějším elektrickým polem.
s-41 U kovů je stejný počet volných elektronů v * , jako je počet atomů bez elektronů.
s-42 Mrak volných elektronů v kovu se též nazývá elektronovým plynem, i když se ukazuje, že svými vlastnostmi se jeví jako plyn degenerovaný.
s-43 Z hlediska pásové teorie se může látka stát vodivou, jestliže její některý pás není zcela zaplněn, protože existují energetické stavy, do kterých mohou přejít elektrony, získají- li potřebnou energii k přechodu ze svého nižšího stavu do stavu vyššího.
s-44 Ve zcela vyplněném pásu nemůže podle Pauliho vylučovacího principu nastat vodivost, protože tam neexistují žádné stavy, do kterých by elektrony mohly vstoupit.
s-45 Pro vodivost látek je také důležitá jejich teplota.
s-46 Zahřívá- li se krystal, začnou atomy krystalové mřížky kmitat kolem své rovnovážné polohy.
s-47 Kvantum energie odpovídající uvedeným vibracím se nazývá fonon.
s-48 Tak u kovů při teplotě # * se amplitudy tohoto kmitání mohou pohybovat mezi # # meziatomové vzdálenosti.
s-49 Fonony považujeme za shluky kmitů nebo vln, které se mohou v krystalu náhodně pohybovat.
s-50 Při teplotách stoupajících nad # * se látka zaplňuje fonony.
s-51 Fonony i elektrony jsou v rychlém pohybu.
s-52 Narážejí na sebe a vyměňují si energie.
s-53 Atomové kmity mají vliv na valenční elektrony na vnější slupce.
s-54 Vazba valenčních elektronů k atomům je velmi volná.
s-55 Tyto elektrony se vyměňují mezi atomy a tím zajišťují vazbu krystalu dohromady.
s-56 V blízkosti fononů získají elektrony dosti velikou energii, takže se vymaní z vazebního vlivu a nastoupí svoji vlastní dráhu.
s-57 Nastává tak ionizace, k níž je nutné jisté množství ionizační energie.
s-58 U běžných polovodičů je potřebná energie řádově # * .
s-59 Při vyšší teplotě je atomové kmitání intenzívnější, a proto se uvolňuje větší počet valenčních elektronů.
s-60 Ionizační energie je nutná k překonání zakázaného pásu.
s-61 Aby se valenční elektron stal volným a potom se mohl volně pohybovat i zprostředkovat proud, musí přeskočit zakázaný pás právě sledovaným přechodem z valenčního pásu do vodivostního.
s-62 Při pokojové teplotě zjistíme jako výsledek uvedené generace u křemíku asi # volných elektronů v * a u germania asi # elektronů v * .
s-63 Elektron, který se uvolní, zanechá ve valenčním pásu po sobě atom postrádající jeden elektronový náboj a chovající se jako kladný iont.
s-64 Tento kladný iont se může zneutralizovat přijetím elektronu, který k němu přejde ze sousedního atomu.
s-65 Tím se však z tohoto atomu stane kladný iont a může být opět neutralizován příchodem dalšího elektronu.
s-66 Vidíme tu, že atomy jako pevná součást mřížky se nepohybují, ale kladný náboj se může přemisťovat.
s-67 Tento kladný náboj nazýváme díra ve valenčním pásu.
s-68 Díra se může pohybovat pod vlivem zavedeného elektrického pole a slouží jako nosič proudu.
s-69 Ve vlastních polovodičích mohou tedy přenášet elektrický proud za teplot nad # * jednak volné elektrony, jednak díry.
s-70 Tím se stává, že i ve zcela čistých polovodičích bez příměsí existuje vlastní neboli intrinsická vodivost.
s-71 Příslušné hustoty nosičů udává Martin empirickými vzorci, kde značí absolutní teplotu ve stupních Kelvinových.
s-72 S mechanismem vzniku intrinsické vodivosti souvisí, že současně vzniká volný elektron a pohyblivá díra, takže hustota volných elektronů se rovná hustotě děr, kde je intrinsická koncentrace nosičů.
s-73 Směr proudu je podle dohody dán směrem pohybu kladných nábojů.
s-74 V elektrickém poli se volné elektrony a díry pohybují opačnými směry, ale vzhledem k opačným znaménkům jejich nábojů je jejich účinek na výsledný proud aditivní.
s-75 Proces uvolňování elektronů při ionizaci germaniových nebo křemíkových atomů nezpůsobuje výsledný náboj daného objemu polovodiče, protože elektrony zůstávají uvnitř krystalu.
s-76 Objeví- li se v krystalu polovodiče některé jiné prvky jako příměsi nebo nečistoty, mění se podstatně jeho vodivost.
s-77 V elektronice se často přidávají atomy jiných prvků k atomům základního materiálu.
s-78 Tento postup se nazývá dotováním nebo též dopováním.
s-79 Nejčastěji přitom vstupují atomy příměsí do krystalové mřížky jako náhrada některých původních atomů polovodiče.
s-80 Často užívané germanium a křemík náleží do skupiny * prvků v Mendělejevově atomové tabulce.
s-81 Mají mocnost čtyři, tedy se u nich ve vnější slupce vyskytují čtyři valenční elektrony.
s-82 Dotujme nyní tento základní materiál některým prvkem ze skupiny * , jako je indium, galium, hliník nebo bór.
s-83 Usadí- li se atom trojmocného prvku v mřížce obsahující jinak čtyřmocné atomy, připoutá k sobě jeden elektron ze základních atomů mřížky.
s-84 Trojmocný atom příměsi se sám ionizuje záporně a vytvoří v sousedství díru, nedostatek jednoho elektronu.
s-85 Trojmocná přimíšenina se proto nazývá akceptorem.
s-86 V energetickém diagramu zavádějí akceptorové atomy přídavnou energetickou úroveň v zakázaném pásu těsně nad mezí valenčního pásu, jak je vyznačeno na * .
s-87 Tato vzdálenost je tak malá, že při pokojové teplotě jsou převážně všechny pevné akceptorové atomy ionizovány a ve valenčním pásu se vytvoří odpovídající díry.
s-88 Zvýšená děrová hustota zmenšuje hustotu volných elektronů, takže součin obou těchto hustot zůstává konstantní.
s-89 Na diagramu v * je vynesen počet kvantových stavů na jednotku energie a v jednotce objemu.
s-90 Zavedením akceptorů do čistého základního polovodičového krystalu se stává tento krystal vodivý a vzniklá vodivost se nazývá děrovou, protože nosiči proudu jsou kladné díry.
s-91 Je to proto, že vzniklá díra se může zaplnit elektronem, čímž vzniká díra na jiném místě.
s-92 Ta se opět může zaplnit, děj se opakuje a výsledek je stejný, jako kdyby se kladný náboj pohyboval a tím představoval nosiče proudu.
s-93 Takový polovodič s děrovou vodivostí se nazývá polovodič typu * .
s-94 Vznik děrové vodivosti vidíme také na * , na němž je v rovině znázorněno několik atomů čtyřmocného germania s pouty kovalenční vazby a jeden z těchto atomů je nahrazen trojmocným indiem.
s-95 Ionizovaný akceptor je sám o sobě nehybný a nepřispívá k vodivosti.
s-96 Stává se ionizovaným využitím elektronu, a proto v polovodičích typu * klesá koncentrace volných elektronů pod hodnotu intrinsické koncentrace.
s-97 Mezi koncentracemi děr a volných elektronů platí vztah * .
s-98 Zde je intrinsická koncentrace nosičů, koncentrace volných elektronů, v tepelné rovnováze, děrová koncentrace v tepelné rovnováze.
s-99 Z rovnice plyne, že stoupne- li děrová koncentrace o # řádů, klesne současně o # řádů koncentrace volných elektronů.
s-100 V polovodiči typu * jsou díry většinovými, majoritními, nosiči a volné elektrony nosiči menšinovými, minoritními.

Text viewDownload CoNNL-U