| s-1
| Výchova mládeže nikdy nebyla a nemůže být jen záležitostí v úzkém smyslu pedagogickou. |
| s-2
| Tím více to platí v naší společnosti, jejíž vedoucí síla, komunistická strana, právem považuje školství za jeden z nejvýznamnějších nástrojů politického, ekonomického i kulturního zápasu o další rozvinutí socialismu. |
| s-3
| Výchova se nemůže obejít bez vědecké pedagogické teorie. |
| s-4
| Ale dialektika věci je v tom, že stejným právem musíme připomenout i pravý opak. |
| s-5
| Výchova je záležitost tak závažná, že ji nelze svěřovat jen odborníkům. |
| s-6
| Týká se celé společnosti a celá společnost za ni odpovídá. |
| s-7
| Škola může úspěšně plnit své poslání, má- li pevnou oporu ve veřejnosti, na závodech, ve společenských organizacích, ve sdělovacích prostředcích, v rodině. |
| s-8
| I když úlohu školy nesmíme přeceňovat, přece jen v jistém smyslu platí, jaká je dnes škola, taková bude zítra společnost. |
| s-9
| Vycházíme- li z představy cílové perspektivy, můžeme ideální koncepci školské soustavy charakterizovat v nejobecnějších rysech jako plně demokratický a vysoce efektivní systém jednotné kolektivní a zároveň individualizované komunistické výchovy veškeré mládeže od okamžiku, kdy se dítě obejde bez trvalé péče matčiny, až do okamžiku, kdy mladý člověk je schopen obejít se bez soustavné péče školy a přejít k cílevědomé sebevýchově. |
| s-10
| Naše dnešní škola přejímá už mnohé z tohoto teoretického postulátu, ale mnohé zůstává ještě nesplněnou perspektivou. |
| s-11
| Vzdělává mládež od šesti let, tedy dříve než v mnohých jiných zemích, ale přesto počátek by bylo možno v budoucnu posunout ještě níže, aby se pedagogicky lépe využilo věku, v němž je dětská mysl nejtvárnější. |
| s-12
| Část mládeže navštěvuje školu do # let i déle, velká část však v podstatě končí své soustavné všeobecné vzdělání již v patnácti letech, tedy mnohem dříve, než dosáhne skutečné dospělosti. |
| s-13
| Jednotná výchova v povinné škole je dosud málo individualizována, na druhém cyklu vládne naopak ostrá vnější diferenciace. |
| s-14
| Pedagogická konvergence škol jednotlivých typů a jejich organické sjednocení je dosud hudbou budoucnosti. |
| s-15
| Komunistická je výchova v našich školách zatím spíše ve svých potenciálních cílech než ve svých aktuálních výsledcích. |
| s-16
| Máme- li se v další etapě přiblížit k těmto cílům, bude nutno vyrovnat se především s nejslabšími body, které zdravý vývoj naší školy v současné době nejvíc komplikují. |
| s-17
| Především to je problém političnosti školy. |
| s-18
| Političnost socialistické školy je v její angažovanosti pro revoluční ideály komunismu. |
| s-19
| Mládež většinou má již spontánní sklon k revoluční aktivitě, takže nejde ani tak o to, tuto aktivitu teprve vyvolávat, jako spíše ji usměrňovat, aby se nezvrhla v činnost pseudorevoluční, nebo dokonce kontrarevoluční. |
| s-20
| Ne každý protest, ne každá opozičnost je revoluční. |
| s-21
| Etapa, kdy hlavní formou sociální revoluce byl boj o svržení kapitalismu a nastolení vlády dělníků a rolníků, je již za námi. |
| s-22
| Dnes je hlavní formou sociální revoluce boj o upevnění této vlády, a ten se projevuje především konstruktivní budovatelskou prací. |
| s-23
| Mládež musí pochopit, že tato fáze revoluce není snažší než předcházející, spíše naopak, a že i ona má mnoho příležitostí osvědčit svou statečnost, iniciativu a vytrvalost. |
| s-24
| Tomuto cíli by měl odpovídat i obsah výchovy. |
| s-25
| Nechť se žáci dovídají v hodinách dějepisu, literatury a dalších předmětů, jak utlačovaní bojovali proti utlačovatelům. |
| s-26
| Dnes však potřebují ještě něco víc. |
| s-27
| Potřebují vědět, jak vítězné třídy upevňovaly svá vítězství anebo jak je zradou, nesvorností či neschopností ztrácely. |
| s-28
| Potřebují vědět, že nové společenské řády se nastolují bojem, ale udržují a upevňují se prací, disciplínou a organizací. |
| s-29
| Výchova naší mládeže bude komunistická, bude- li klást důraz nejen na systém poznatků, ale též na metodu jejich získávání. |
| s-30
| To předpokládá zdokonalit a obohatit soustavu tradičních učebnic tak, aby žáci nenacházeli v knize všechno již hotové, ale museli namáhat svůj rozum, tříbit svou schopnost logického úsudku, řešit problémy vyžadující důvtip i vytrvalost v hledání a zkoušení různých metod. |
| s-31
| Důraz na samostatné myšlení ovšem neznamená kult intelektualismu vzdáleného životu a praxi. |
| s-32
| Marxistická pedagogika vyzdvihuje jednotu myšlenky a činu. |
| s-33
| Proto socialistická škola je škola pracovní a polytechnická. |
| s-34
| V ní má své domovské právo laboratoř, dílna a zahrada, kde mladý člověk zkouší svou obratnost a ověřuje si v praxi své teoretické vědomosti. |
| s-35
| Princip spojení školy se životem a výrobou není módní heslo, jehož aktuálnost by vybledla a vyvanula s nástupem nové sezóny. |
| s-36
| Chyby, ke kterým před lety došlo při jeho realizaci, nemohou být důvodem k jeho odložení do archívu. |
| s-37
| Nebudeme mu dělat barnumskou reklamu a diskreditovat jej překotným zaváděním výrobní praxe, kde pro ni nejsou podmínky, jak se to stávalo v minulosti. |
| s-38
| Ale tím seriózněji je nutno prosazovat, aby škola nesklouzávala znova na pozice scholastického formalismu a neprodukovala místo živých aktivních lidí vydestilované školomety papouškující nabiflovaná slova bez obsahu. |
| s-39
| Již Komenský chtěl, aby škola jako skutečná dílna lidskosti nebyla pouze učebnou, ale také pracovnou. |
| s-40
| Vybavit školu dobrou laboratoří, dílnou a pokusným pozemkem je v jistém smyslu totéž, ba více než prodloužit dobu pouze teoretické výuky o další ročník. |
| s-41
| Nebezpečí školního formalismu však nespočívá jen v odtrženosti od praxe. |
| s-42
| Hrozí i tam, kde duševní rozvoj je chápán příliš jednostranně, pouze jako záležitost intelektu, a podceňuje se emocionální stránka osobnosti. |
| s-43
| Věda je ohromná síla, ale člověk potřebuje ještě něco jiného než vědu. |
| s-44
| Škola, která se chce důsledně vypořádat s přežitky náboženství, by měla vycházet z toho, že náboženství zapustilo u mnohých lidí tak hluboké kořeny nejen proto, že vyplňuje svými mystickými dogmaty bílá místa v knize vědy, ale snad ještě spíše proto, že má i svou estetickou dimenzi, jíž vzrušuje smysly člověka. |
| s-45
| Není tendenčnějšího umění v dějinách, než je umění náboženské a církevní. |
| s-46
| A přece právě nad ním bývají často u vytržení ti, kteří se rádi povýšeně distancují od angažovaného socialistického umění. |
| s-47
| Strašák tendenčnosti nesmí odrazovat ani umělce, ani školu od umění ideově angažovaného, protože právě ono je nepostradatelné ve výchově, která chce rozvinout mladého člověka k plné lidskosti. |
| s-48
| Vždyť nejednou tam, kde nestačí k zodpovězení lidských problémů logika, racionální argumentace, nalézá člověk uspokojení v kráse výtvarného díla, v sugestivním verši nebo hudbě, je- li to umění blízké jeho srdci. |
| s-49
| Nejenom vědění je síla, ale také umění je síla. |
| s-50
| Teprve spojí- li škola obojí, položí- li na váhu všechnu racionální přesvědčivost socialistické vědy i všechnu emocionální sugestivnost socialistické kultury, nemůže se minout cíle. |
| s-51
| Demokratičnost naší školy je její velkou hodnotou. |
| s-52
| Ale právě proto nesmí zůstat pouhou frází ani dogmatem. |
| s-53
| Je to princip dynamický, jehož vývoj odhaluje nové aspekty a dimenze. |
| s-54
| Přídělový systém podle zásady každému stejně je revolučním činem v etapě likvidace diskriminující třídní soustavy buržoazní školy, nikoli však vrcholem vývoje socialistické školy, jejíž humanismus respektuje v dítěti zároveň s obecně lidskými vlastnostmi a právy i jeho individuální schopnosti, zájmy a potřeby. |
| s-55
| Má- li platit každý podle svých schopností, plyne z toho pro školu povinnost tyto schopnosti rozpoznávat a rozvíjet. |
| s-56
| Příroda je ve své štědrosti spravedlivá a rozděluje talenty velmi rovnoměrně bez ohledu na sociální rozvrstvení nebo teritoriální rozdíly. |
| s-57
| V dělnických rodinách i na zapadlém venkově se rodí stejné procento talentů všeho druhu jako ve městech a mezi inteligencí. |
| s-58
| Buržoazní školský systém této skutečnosti nedbal a připouštěl velké plýtvání talenty. |
| s-59
| Zvýhodňoval pouze mládež z privilegovaných vrstev, a tak se stávalo, že vyšší vzdělání získávali i průměrní a podprůměrní, zatímco talenty mezi dělnickou a rolnickou mládeží končily často svou dráhu ve slepých uličkách obecných a měšťanských škol dříve, než se mohly rozvinout. |
| s-60
| Smyslem jednotné socialistické školy je překonat tuto sociální diskriminaci a vytvořit vzdělávací systém, který by dával rovnou příležitost všem, aniž by přitom unifikoval své požadavky a přistřihával všechny podle jediné šablony. |
| s-61
| Jde tedy nikoli o mechanickou jednotnost, nýbrž o její vyšší dialektickou formu, která je naším cílem. |
| s-62
| Zatím je tento postulát realizován nedokonale. |
| s-63
| Jedním ze symptomů toho je chronický neduh naší školy, propadání neúměrně vysokého procenta normálních žáků. |
| s-64
| Nedá se přece vážně tvrdit, že každý šestý občan naší země je tak nenormální, že není schopen absolvovat všechny ročníky základní školy. |
| s-65
| A přece každoročně opouští tuto školu po zákonné devítileté docházce téměř šestina až pětina populace, aniž absolvovala její poslední, z hlediska výchovně vzdělávacího nejdůležitější ročník. |
| s-66
| Ve školním roce # - # ukončilo povinnou docházku # dětí, ale pouze # absolvovalo devátý ročník. |
| s-67
| Rozdíl činí v absolutní hodnotě # dětí, což je asi tolik, kolik obyvatel má Kolín, Znojmo nebo Cheb. |
| s-68
| Socialistická pedagogika odmítá třídění dětí na hloupé a chytré. |
| s-69
| Nezavírá ovšem oči před problémem talentu. |
| s-70
| Vychází z faktu, že každý jedinec může v některých činnostech dosáhnout úspěchu, bude- li mu umožněno vhodnou orientací příslušné schopnosti cvičit a rozvíjet. |
| s-71
| Aktuálním problémem základní školy je také její vertikální členění. |
| s-72
| Za dosavadního stavu se neúměrně mnoho času věnuje počátečnímu stupni. |
| s-73
| Prvých pět ročníků je didakticky nedostatečně využito, zatímco na vyšším stupni pak prudce zvýšené nároky vedou k povážlivě vysokému procentu propadajících. |
| s-74
| Není náhoda, ale každoročně se potvrzující pravidlo, že právě v šestém ročníku propadá nejvíc dětí, v roce # jen # . |
| s-75
| Naše společnost věnuje na školství nemalé částky. |
| s-76
| Podle statistik vzrostl index těchto výdajů od roku # do roku # na # * , podíl ročních výdajů na školství ze státního rozpočtu vzrostl od roku # do roku # z # * na # * , podíl výdajů na školství z národního důchodu vzrostl za tutéž dobu ze # * na # * . |
| s-77
| Tento trend si musí zachovat i nadále vzestupnou tendenci, nechceme- li zaostávat za ostatními vyspělými zeměmi. |
| s-78
| Tím škodlivější by však bylo smiřovat se s disproporcemi a přebujelostí, jež jsou charakteristické pro současný stav našeho školského systému. |
| s-79
| Vážnou disproporci představuje dnešní trend rozmisťování chlapců a dívek po # letech. |
| s-80
| Mnoho i velmi schopných chlapců odchází do učebního poměru, který je pro ně slepou uličkou, kdežto na gymnáziích, která mají být hlavním zdrojem pro vysoké školy, mají značnou převahu dívky. |
| s-81
| Neméně vážným problémem je přebujelost našeho vzdělávacího systému. |
| s-82
| Je to důsledek jakési velmi krátkozraké politiky rozinek, která v posledních letech přejímala z jiných školských modelů jen to populární. |
| s-83
| Máme například pětidenní učební týden jako v některých západních zemích, ale nepřešli jsme zároveň na celodenní výuku, jaká je v těchto zemích obvyklá už v nejnižších ročnících. |
| s-84
| Cesta k maturitě u nás trvá # let, tedy déle než ve většině nejvyspělejších zemí, a rekordně dlouhá je i naše základní škola s jednotným učebním plánem. |
| s-85
| Nepřekvapuje proto příliš, že se už nedostává prostředků na důsledné plnění kdysi vytčeného cíle, totiž poskytovat většině mládeže plné středoškolské vzdělání. |
| s-86
| Tento cíl, stanovený v roce # # sjezdem strany, měl být splněn v roce # . |
| s-87
| Skutečnost je taková, že z celkového počtu úspěšných absolventů ZDŠ populačního ročníku vstupuje na výběrové střední školy sotva třetina. |
| s-88
| Přibližný počet učňů činí necelé dvě třetiny populačního ročníku, # * . |
| s-89
| Asi # * mládeže už se po patnácti letech dále nevzdělává a odchází přímo do pracovního poměru, nebo zůstává u rodičů. |
| s-90
| Srovnáme- li s uvedenými ciframi skutečnost, že v SSSR dosahuje nyní # * mládeže plného středoškolského vzdělání jen v denním studiu, nemáme zatím mnoho důvodů k sebeuspokojení. |
| s-91
| Neřešené problémy nižších stupňů a typů školských komplikují i situaci našich vysokých škol, kde je vážným problémem vysoké procento mladých lidí, kteří studium nedokončují. |
| s-92
| Je zřejmé, že nazrává čas ke komplexnímu řešení, které by vytyčilo jasné mobilizující perspektivy a ukázalo zároveň směr, v jakém je nutno postupovat už při nejbližších krocích. |
| s-93
| V úvahách, které míří k uvedeným cílům, se zpravidla objevují tyto náměty. |
| s-94
| Dosáhnout, aby v podstatě všechny pětileté děti mohly navštěvovat mateřskou školu. |
| s-95
| Prodloužit povinnou školní docházku aspoň na deset let. |
| s-96
| Soustředit obsah počátečního vzdělání do čtyř nebo i tří let a umožnit plynulejší přechod k systematické výuce na vyšším stupni. |
| s-97
| Zpružnit obsah vyššího stupně povinného vzdělání optimálními formami kvalitativní diferenciace při zachování jednotného vzdělávacího základu. |
| s-98
| Zkrátit cestu k maturitě na gymnáziu z # na # let optimální změnou struktury dosavadního vertikálního členění školské soustavy. |
| s-99
| Postupně sbližovat různé typy škol # cyklu, gymnázium více spojovat s praxí a na odborných školách naopak posilovat přiměřeně složku obecně vzdělávací. |
| s-100
| Pro absolventy učňovských škol vytvořit vhodné nástavbové studium, zdokonalené střední školy pro pracující, umožňující získat plné střední vzdělání a přístup na vysokou školu. |