s-601
| 'Máme dnes lečo, pane doktore.' odvětila a mě překvapilo, že Filipa zná. |
s-602
| Nepracoval přece v nemocnici. |
s-603
| 'Vážně?' podivil se. |
s-604
| 'Neskočila byste se tedy třeba projít? |
s-605
| Musím vyšetřit tady vaší nadřízenou. |
s-606
| Jo?' |
s-607
| Magda mě požádala očima o souhlas. |
s-608
| Kývla jsem neznatelně hlavou, a tak odešla. |
s-609
| 'Co kafe? |
s-610
| Nebylo by?' zeptal se Filip. |
s-611
| 'Nebylo,'zavrčela jsem nasupeně. |
s-612
| 'Co chceš?' |
s-613
| 'Já nic. |
s-614
| Tys něco snad chtěla, ne?' |
s-615
| Mlčím. |
s-616
| Valentýna se vrátila domů a s potratem souhlasí, tak co? |
s-617
| 'Chtěla, ale včera. |
s-618
| Dostala jsem se na mýtinu, která byla léta vykácená a pěkně zarostlá vysokou trávou. |
s-619
| Ne že bych zabloudila. |
s-620
| Znám tady každý kámen, žila jsem zde už jako dítě, ale s pětikilovým nákladem na prsou se mi trávou špatně šlapalo. |
s-621
| Na chvilku jsem se posadila na bobek - a leknutím jsem se nemohla pohnout. |
s-622
| Zblízka vidím, jak se všude okolo mě povalují hnědočerné hadí provazy, silné jako hadice na vodu. |
s-623
| Povalovaly se vepředu, vzadu, po stranách, prostě všude. |
s-624
| Už jsem zapomněla, že tady žijí. |
s-625
| Podcenila jsem nebezpečí místních lesů. |
s-626
| Tiskla jsem k sobě nemluvně, jež jako by tušilo hrozbu, začalo hlasitě kňourat. |
s-627
| Svítilo jako poslední den v životě a dralo se svými paprsky skrz zavřené okno mojí ložnice. |
s-628
| Místo vedle mě bylo prázdné. |
s-629
| Odhrnula jsem pokrývku a uvědomila si, že nemám nic na sobě. |
s-630
| Pomalu jsem se přibližovala k oknu a dumala, jestli to všechno nebyl jen sen. |
s-631
| Rozevřela jsem okenní křídla dokořán a na svojí pravé paži spatřila znamínko lásky vášnivých Leošových rtů. |
s-632
| Nebyl to sen. |
s-633
| Byla to skutečnost. |
s-634
| Stromy i tráva v zahradě se leskly a všude kralovalo ticho. |
s-635
| Koukla jsem na hodinky. |
s-636
| Ukazovaly něco po šesté. |
s-637
| Kdepak asi spala Valentýna? |
s-638
| Mohli jsme si třeba popovídat. |
s-639
| Venku zesílil vítr a blesky křižovaly oblohu. |
s-640
| Krémová záclona vlála vesele sem tam, a jakmile se spustil liják, začalo mi otevřeným oknem pršet do kuchyňky. |
s-641
| Spěšně jsem okno zavřela a povečeřela salát, který mi zbude asi i na zítra. |
s-642
| Udělala jsem ho příliš. |
s-643
| Pro jednu osobu jsem to neodhadla. |
s-644
| Ještě jednou jsem se vysprchovala a vlezla do postele. |
s-645
| Jelikož bylo zavřené okno, v místnosti se špatně dýchalo. |
s-646
| Svlékla jsem se do naha a přikryla se tenkou pokrývkou, kterou mi vloni dovezl Marek z Tunisu. |
s-647
| Filip do toho opravdu praštil? |
s-648
| Vlastně proč ne? |
s-649
| Je rozvedený a jeho budoucí kyprá manželka je minimálně o dvacet let mladší. |
s-650
| 'Proč se tak divíte?' |
s-651
| Dietní sestra se málem urazila. |
s-652
| 'Víte přece, že s ním žiju!' |
s-653
| 'Ano. |
s-654
| Jistě. |
s-655
| Nechtěla jsem tě nijak urazit. |
s-656
| Jen mě překvapilo, že...' |
s-657
| Větu jsem nedokončila. |
s-658
| Co mě vlastně překvapilo? |
s-659
| Že mě, mladou a hezkou, si tenkrát vzít nechtěl a teď mladou a tlustou ano? |
s-660
| Nyní je o dvacet let starší a moudřejší. |
s-661
| Najednou se nebe zamračilo a začaly padat kapky velké jako pětikoruny. |
s-662
| Nejen, že jsem neměla deštník ani pláštěnku, ale než jsme stačily zaběhnout do podloubí nejbližšího domu, obě jsme na kůži promokly. |
s-663
| Letní šaty se na mně přilepily a Valentýniny nevypadaly o mnoho lépe. |
s-664
| Zůstaly jsme schované několik minut, ale déšť nepřestával a mě napadlo, že už ani nemá smysl se před ním ukrývat, a tak jsem vyšla na ulici, plnou vody a čerstvě napršelých louží. |
s-665
| Valentýna v modrých sandálech bez ponožek proběhla nejbližší louží, příšerně mě pocákala a začala se šťastně smát. |
s-666
| Tento vesmírný pád nemohu skutečně přežít. |
s-667
| Naproti mně cvakly dveře a na chodbu vyšla dívka s mahagonovými vlasy, střiženými na dlouhém štíhlém krku do špičky. |
s-668
| Věnovala mi lhostejný pohled a otočila se ke mně zády, aby se obula. |
s-669
| Vzápětí se zvedla a v náručí držela asi šestiměsíční dvojčata, zřejmě chlapce, neboť měla modré pletené čepičky a modrobílé teplé dupačky. |
s-670
| Jeden z chlapců se stále tak vrtěl, že dívka musela vyvinout veškeré úsilí, aby obě děti udržela. |
s-671
| Došla ke zdviži a pokoušela se loktem otevřít dvířka. |
s-672
| Stojím strnule a zadumaně mladou paní pozoruji, když se ke mně obrátila s prosbou. |
s-673
| Kdepak se tady asi vzala? |
s-674
| Jakmile jsem ho zvedla, něco uvnitř zacinkalo. |
s-675
| Asi rolnička. |
s-676
| Na rohu stolu se něco černalo. |
s-677
| Byla to zaschlá krev. |
s-678
| Svírala jsem plyšové chrastítko a pozorovala zelený batoh. |
s-679
| Byl rozvázaný. |
s-680
| Vysypala jsem jeho obsah na zem. |
s-681
| Vypadlo pár kousků osobního prádla, kartáček na zuby a pasta, teplé ponožky, deka a tlustý svetr. |
s-682
| V postranní kapsičce se nacházely šminky a sklenička z kouřového skla, bez cedulky. |
s-683
| Zvedla jsem ji proti světlu. |
s-684
| Obsahovala pár malých žlutých prášků. |
s-685
| Pročpak na ní není cedulka? |
s-686
| Jsou to léky, které užívala Valentýna proti depresi? |
s-687
| Záření je nebezpečné pro lidský plod. |
s-688
| Ale ono je vlastně škodlivé pro všechny. |
s-689
| Prohlížela jsem si bílou kartičku, se zdobeným okrajem . |
s-690
| Magdaléna Levinská a Filip Pelikán oznamují, že uzavřou sňatek 4. září tohoto roku na místním městském úřadě, četla jsem. |
s-691
| V duchu jsem uvažovala, že tomu neuvěřím, dokud se nepřesvědčím na vlastní oči, že se Filip skutečně žení. |
s-692
| Byla jsem si jista, že on miluje ženy natolik, že nedá přednost jediné. |
s-693
| Je vidět, že jsem se opět pletla. |
s-694
| Mýlím se často. |
s-695
| V lidech se stále nevyznám. |
s-696
| Nejsem skoro nikdy večer doma,' odpověděla jsem a barevnou směs na lžíci ochutnala. |
s-697
| 'Jo?' zakoktal. |
s-698
| Asi jsem mu vyrazila dech, směji se v duchu. |
s-699
| Hoch se však nemínil vzdát diskuse. |
s-700
| 'Hm,' děl světácky. |