| s-501
| Nenechala jsem ho domluvit. |
| s-502
| 'Přistihla jsem Leoše a Valentýnu.' |
| s-503
| Na okamžik se na druhé straně rozhostilo ticho. |
| s-504
| 'Jak to myslíš, přistihla?' zeptal se naléhavě. |
| s-505
| 'V posteli,' zahulákala jsem teatrálně. |
| s-506
| 'V mém domě!' |
| s-507
| 'Moment,' řekl do sluchátka, které vzápětí oněmělo. |
| s-508
| On mi ten telefon snad položil! |
| s-509
| No to je už příliš! |
| s-510
| Vyťukala jsem na číselníku opět nějaké numero, ale v uších se mi ozýval pouze tón, který oznamoval, že číslo je obsazené, nebo sluchátko vyvěšené! |
| s-511
| Neznala jsem se vzteky. |
| s-512
| Seběhla jsem dolů po schodech, vklouzla do kozaček a uvědomila si, že mám zaseklý zip. |
| s-513
| Jedná se mi spíš o manželství mého syna a tvojí dcery.' |
| s-514
| Filip zaparkoval na prostorném parkovišti u Kauflandu a zapálil si cigaretu. |
| s-515
| Nabídl mi také. |
| s-516
| Neodmítla jsem a jedno retko z krabičky vyndala. |
| s-517
| 'Povídej,' vybídla jsem ho s radostí nad tím, že nebude pitvat příhodu v kanceláři. |
| s-518
| 'Valentýna ke mně chodí. |
| s-519
| Léčí si u mě nervy.' |
| s-520
| 'To mě ani nepřekvapuje. |
| s-521
| Je v poslední době divná. |
| s-522
| Původně jsem to přičítala šestinedělí, i když,' uvažovala jsem nahlas, 'to už má za sebou.' |
| s-523
| 'Musíš s ní jednat velice opatrně. |
| s-524
| Usedáme k stolečku pro čtyři osoby a šéfová osobně nás obsluhuje. |
| s-525
| S radostí shledávám, jak mi chutná šunkový závitek plněný šlehačkou, jenž jsem slupla a posléze běžela vyzvracet. |
| s-526
| Když se vracím zpět, vidím, že dorazila také moje příbuzná, Magdaléna Pelikánová, a přivezla mi Janičku. |
| s-527
| Už to není moje vnučka, ale dcera. |
| s-528
| Za ní se objevuje Filip ve vínovém obleku a radostně mě objímá. |
| s-529
| Stala jsem se vlastně jeho snachou, i když je to trochu složitější. |
| s-530
| Vzala jsem si totiž Leoše |
| s-531
| Otevřela jsem tiše svoji černou kabelku a vyndala krabičku léků od Filipa. |
| s-532
| Vyloupla jsem jeden prášek z plata, nalila minerální vodu z modré plastové láhve, kterou jsem měla postavenou na stolečku, a už jsem ho chtěla vstrčit do úst, když jsem si vzpomněla na léky z Valentýniny torny. |
| s-533
| Otáčela jsem pilulku v prstech a pečlivě ji prohlížela. |
| s-534
| Co když to není Neurol? |
| s-535
| Co když to je zcela jiný lék? |
| s-536
| Přečetla jsem si nápis na papírové krabičce. |
| s-537
| Byl stejný jako na hliníkové folii z druhé strany plata s léky. |
| s-538
| Stejně jsem se neodvážila ho spolknout. |
| s-539
| A s tímto proslovem odešel ke stolu, kde vzal do ruky skleničku s chlazenou vodkou, vhodil do ní pár kostek ledu z nerezového kyblíčku a napil se. |
| s-540
| Beru Valentýnu za ruku. |
| s-541
| 'Kde budete bydlet, tady?' |
| s-542
| 'Proč se ptáš?' |
| s-543
| 'Chcete nám nabídnout azyl?' ozval se Leoš posměšně a z jeho hlasu čiší mráz. |
| s-544
| Ne, říkám si, tenhle člověk se mnou nikdy pod jednou střechou žít nebude. |
| s-545
| Odcházím za popíjejícím Markem a připadám si jako vetřelec. |
| s-546
| Jenže Valentýna se ke mně nastěhovala několik dní po propuštění z porodnického oddělení i se svojí dcerou, již pojmenovala Janička. |
| s-547
| Vlastním kolosální majetek, ale k čemu mi je? |
| s-548
| Mohu si koupit, co chci, počínaje lahůdkami, přes drahé oblečení až po luxusní vybavení domu. |
| s-549
| Ale netěší mě to. |
| s-550
| Pravděpodobně by si v práci oddechli a pomohla bych jim ze svízelné situace. |
| s-551
| Beztak číhá vedení na chybu některé z nás, aby se s ní mohli vesele rozloučit. |
| s-552
| Mohu jim to odchodem na mateřskou dovolenou usnadnit, přece mi to sami nabízeli... |
| s-553
| Nebojím se o práci. |
| s-554
| Když mě nevezmou zpátky, ani mi to vadit nebude. |
| s-555
| Pracuji stejně jen proto, abych přišla mezi lidi. |
| s-556
| Peníze mým cílem nejsou. |
| s-557
| 'Posloucháte mě vůbec?' |
| s-558
| Vzala jsem sklenku a naráz ji do sebe obrátila. |
| s-559
| Jaképak čekání na led. |
| s-560
| Chlazenou si dám tu druhou. |
| s-561
| Alkohol mě vnitřně rozehřál a malinko otupil. |
| s-562
| Vracející se Filip postavil na desku naleštěného stolku nerezový kyblík s ledem. |
| s-563
| Očima sjel můj pohárek, ale neřekl nic. |
| s-564
| Okamžitě se dovtípil a beze slova mi nalil ještě jednu. |
| s-565
| Nandala jsem si rukou led a pohybem sklenky její obsah zamíchala. |
| s-566
| 'Filipe?' |
| s-567
| Zvedla jsem svoji sklenku k rtům. |
| s-568
| 'Co jsi to předepisoval Valentýně za léky?' |
| s-569
| Ruka držící sklenici se zastavila a k ústům nedošla. |
| s-570
| 'Proč?' |
| s-571
| 'Chci to vědět. |
| s-572
| Mám na to jako matka právo?' |
| s-573
| 'Ne.' |
| s-574
| Prohlížím si prostorný sál a konstatuji, že se zde od mojí první svatby mnoho nezměnilo. |
| s-575
| Stejný červený koberec i stejné židle s vysokými opěradly a se sametovým potahem. |
| s-576
| Možná je jiná dekorace. |
| s-577
| Spousta umělých exotických květin a tropických palem v ozdobných květináčích působí příznivým dojmem. |
| s-578
| Moje vlasy s červeným přelivem má na svědomí má letitá přítelkyně Renáta, která se zde nachází v pozici svědka. |
| s-579
| Je oblečena do modrých úpletových šatů, má jako vždy perfektně načesanou hlavu a dokonce si na tuto událost pořídila nové brýle. |
| s-580
| Svírám v ruce kytici dvanácti rudých růží s velkým množstvím asparágusu a kapradím. |
| s-581
| Ani sex s ním mi nic neříká, tak proč v tomhle nesmyslném vztahu pokračuji? |
| s-582
| 'Koupím ti na svatbu nějaký hezký oblek,' slyším se říkat. |
| s-583
| 'Nebo máš něco jiného na sebe?' |
| s-584
| Posunul si brýle na nose a pozorně si mě prohlížel. |
| s-585
| Asi mu neušla ironie mého hlasu. |
| s-586
| Přece jen, je to inženýr. |
| s-587
| 'Jsem také pozvaný na svatbu tvojí dcery?' |
| s-588
| 'Ano. |
| s-589
| Zvu tě já! |
| s-590
| Přece nepůjdu úplně sama? |
| s-591
| Kdo mi bude dělat doprovod?' |
| s-592
| 'Nechci od tebe oblek. |
| s-593
| Mám svůj. |
| s-594
| Ale na tu svatbu tě doprovodím.' |
| s-595
| Kapitulovala jsem. |
| s-596
| Možná bych se měla omluvit. |
| s-597
| Ale on se neurazí. |
| s-598
| Natolik ho už znám. |
| s-599
| Nevěřila jsem vlastním očím. |
| s-600
| 'Miláčku, nedoběhla byste se podívat do kuchyně, co se vaří k obědu?' požádal Magdu, která se ještě kuckala. |