s-301
| Optická myš mě absolutně neposlouchá. |
s-302
| Jen se jí dotknu, rozkmitá se kurzor a lítá jako splašený. |
s-303
| Prý s ní musím zacházet jemně a pomaleji, a tak se snažím. |
s-304
| Stačí se však jednou omylem dotknout jiného tlačítka a veškerá práce je pryč. |
s-305
| Janičku svěřil na dopoledne do opatrování svojí matky, která si kočárek s miminkem vzala nerada do svojí soukromé ženské ordinace se štiplavou poznámkou, že kojit neumí, ať se nikde nezdržuji. |
s-306
| Filip sedí po mojí pravé straně. |
s-307
| Je též oblečen ve velmi drahém tmavém obleku a má stejně jako Leoš bílou košili i černou kravatu. |
s-308
| Jako by se domluvili. |
s-309
| Ani on slzu z oka nesetřel. |
s-310
| Jen kroutí nechápavě hlavou, jako by se tomu také zdráhal uvěřit. |
s-311
| Řečník představil zesnulou - moji dceru - a bez ceremonií přednesl dojemnou báseň. |
s-312
| Též se nezdá nijak vyvedený z míry, jelikož i on už tuhle proceduru jednou podstoupil. |
s-313
| Pro nás oba nastává druhá životní epocha. |
s-314
| Za svědka mu jde nějaký kamarád ze školy. |
s-315
| Je to lékárník, pracující v místní apatyce, malý, podsaditý blondýn se širokými rameny a stříbrnou pecičkou v levém uchu. |
s-316
| Starosta městského úřadu, který nás oddává, hovoří dlouze a únavně o důležité úloze manželství, na kterou se dnes už zapomíná a která nehraje podstatnou roli v životě spousty lidí. |
s-317
| V mém však ano. |
s-318
| Kdysi jsem se vdávala z trucu a mladické nerozvážnosti, což se mi náležitě vymstilo. |
s-319
| Došla jsem do kuchyňky a spatřila 'oheň' na stole, kde jsem ho zřejmě zapomněla dopoledne, když jsem 'šmírovala' Valentýnu. |
s-320
| Pečlivě jsem si zapálila a labužnicky vdechla kouř. |
s-321
| Stále jsem vstřebávala informaci, kterou mi dcera sdělila a kterou jsem odmítala přijmout. |
s-322
| Vrátila jsem se do obýváku a posadila se naproti ní. |
s-323
| Popel z cigarety jsem odklepla do prázdného hrnečku od čaje. |
s-324
| 'Cože jsi to říkala?' ptám se, abych se přesvědčila, že jsem vesele slyšela anebo že si Valentýna dělala legraci. |
s-325
| Příliš srandovně tedy nevypadala. |
s-326
| 'Jsem těhotná,' opakovala a nehnula přitom ani brvou. |
s-327
| V mozku se mi ozval varovný signál. |
s-328
| 'Jak dlouho?' |
s-329
| Sako princesového střihu a úzká sukně ve světlounce zelené barvě. |
s-330
| Dlouhé medové vlasy mám sponkami sepnuté do složitého účesu a v něm zapíchnutou bílou růžičku. |
s-331
| Opírám se zády o rudý sametový potah křesla s vysokým opěradlem. |
s-332
| Po mojí pravici sedí Marek. |
s-333
| V obleku docela ujde. |
s-334
| Vlasy má umyté a rozpuštěné. |
s-335
| Sluneční brýle pro dnešek odložil. |
s-336
| Vedle nás přes úzkou uličku sedí jako sfinga matka ženicha a budoucí tchyně mojí dcery, Erika Pelikánová. |
s-337
| Je oblečena podle poslední módy. |
s-338
| I když již dávno překročila čtyřicítku, vypadá velice dobře. |
s-339
| Vlasy má nakrátko ostříhané a jako vždy pečlivě melírované. |
s-340
| 'Potřebuji naplánovat týdenní jídelní lístek. |
s-341
| Ten na zítra jsem udělala v ruce, ale měla bych také tady na tom krámu.' |
s-342
| Chápavě pokývl hlavou a posadil se k počítači. |
s-343
| 'Tak se dívej, nebo si piš nějaké poznámky,' hlesl soustředěně. |
s-344
| 'Je to úplně jednoduché. |
s-345
| Ten přístroj se tě na všechno zeptá, a všechno ti napoví.' |
s-346
| 'No jo,' podotkla jsem objektivně, 'ale anglicky. |
s-347
| A to já neumím ani slovo. |
s-348
| Učila jsem se rusky.' |
s-349
| Poškrábal se na hlavě. |
s-350
| 'Tak si vezmi tužku, papír a já ti přeložím, co která tlačítka znamenají.' |
s-351
| Spokojeně jsem vzala pero, blok a přišoupla si otočnou židli vedle něj. |
s-352
| 'Nechci o tom mluvit.' |
s-353
| 'Aha. |
s-354
| Asi budeš vědět proč. |
s-355
| Vyslýchala tě policie?' |
s-356
| Otočil se a díval se na mě očima, které se mu zvláště leskly. |
s-357
| 'Ano. |
s-358
| Všechno jsem jim řekl podle pravdy.' |
s-359
| 'A mně to neřekneš?' |
s-360
| Nastartoval opět vůz a rozjel se. |
s-361
| 'Nic zvláštního se nestalo. |
s-362
| Jen jsme se pohádali, já se naštval a odešel. |
s-363
| Vrátil jsem se, když jsem uslyšel žuchnutí. |
s-364
| Ležela na zemi a z hlavy se jí valila krev. |
s-365
| Zatelefonoval jsem pro záchranku a ošetřil ránu. |
s-366
| Sanitka ji odvezla. |
s-367
| To je vše.' |
s-368
| Mlčela jsem. |
s-369
| 'Proč jste se pohádali?' |
s-370
| 'Už nevím. |
s-371
| Moje oči sledují tu roztomilou věcičku blankytné barvy, kterou vláčí Valentýna po zemi. |
s-372
| Významně jsem zakašlala, ale nereagovala. |
s-373
| Zkusila jsem to hlasitěji a nyní se na mě dcera obrátila s odmítavým výrazem v drobném obličejíčku. |
s-374
| Ukazuji prstem, aby se podívala dolů, ale vrtí hlavou. |
s-375
| A tak se dívám na podvazek a vybavuje se mi vzpomínka, jak moje maminka říkávala, že modrá barva na oblečení nevěsty přináší smůlu. |
s-376
| Tisknu k sobě křečovitě kabelku a je mi příšerné horko. |
s-377
| To, že se Valentýna vdává, v této chvíli ustupuje do pozadí. |
s-378
| Klika u dveří však cvakla a moje bývalá spolužačka a přítelkyně Renáta se objevila se širokým úsměvem na tváři ve světnici. |
s-379
| 'Ahoj. |
s-380
| Tak jsi tu,' konstatovala radostně. |
s-381
| 'Klepala jsem.' |
s-382
| 'Vážně?' zalhala jsem. |
s-383
| 'Nějak tady není slyšet.' |
s-384
| Kamarádka se bez vyzvání rozvalila na nepohodlné židli. |
s-385
| 'Jak žiješ?' |
s-386
| 'Jo, dobrý,' mínila jsem neupřímně. |
s-387
| 'Nemáš retko?' |
s-388
| Zavrtěla hlavou. |
s-389
| 'Nekouřím.' |
s-390
| 'Hm. |
s-391
| Ty se máš. |
s-392
| Taky bych chtěla přestat. |
s-393
| Proč já s tím začínala,' skuhrala jsem ve snaze odvést pozornost. |
s-394
| 'Jak víš, že jsem tady?' |
s-395
| 'Viděla tě včera odpoledne naše máma, když sekala králíkům trávu na vaší louce pod lesem.' |
s-396
| 'Ach tak.' |
s-397
| 'Já tě, Simono, varoval. |
s-398
| Včera tě chytly, jak sis nesla domů oběd. |
s-399
| Abych to upřesnil, nejednalo se o jeden, ale o tři. |
s-400
| A zaplacený jsi neměla, jak jsem již řekl, ani jeden.' |