Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - FicTree

LanguageCzech
ProjectFicTree
Corpus Parttrain
AnnotationJelínek, Tomáš; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 102 - 201 of 2374 • previousnext

s-102 'Hele, odešel jsi, když jsem s tebou chtěla mluvit o našich dětech.
s-103 Vyřešila jsem to bez tebe.
s-104 A ty řekni Leošovi, nechá Valentýnu na pokoji, ano?'
s-105 Vyskočil beze slova z křesla v okamžiku, kdy otevřela dveře Magda.
s-106 Přesně na den od smrti mojí dcery začaly trápit denní nevolnosti, podobné, jako když jsem byla v jiném stavu.
s-107 Menstruace se mi opozdila již o dva týdny.
s-108 Rozhodovala jsem se, jestli mám navštívit ženského lékaře, a pokud ano, tak kterého.
s-109 Stále jsem doufala, že se 'moje dny' jen opozdily následkem nějaké zdravotní záležitosti.
s-110 V nemocnici se nacházela gynekologická ambulance, ale kdybych se tam jen ukázala, jistě by se to rozkřiklo, a nestojím o žádnou popularitu.
s-111 Mám nad hlavu a unavuje.
s-112 Soukromé ordinaci blízko nemocnice kraluje doktorka Pelikánová, Filipova bývalá manželka.
s-113 Neodpovídala a v zelených očích se zračilo, že je duchem nepřítomna.
s-114 'Posloucháš , miláčku?' zašeptala jsem měkce.
s-115 Přišlo mi líto.
s-116 Vypadala jako nevinnost sama.
s-117 jsem zapomněla, jak se vynořila nahá ze svého pokoje, kde na ni čekal v posteli Leoš.
s-118 Je přece jen hrozně mladá, říkám si.
s-119 Je ještě naivní.
s-120 Kdyby se mi tak podařilo zbavit ji vlivu toho přechytralého doktůrka!
s-121 ' můžu?' slyším Valentýnu.
s-122 Vrátila jsem se zpět do reality.
s-123 Musím správně volit slova, protože je zřejmé, že Valentýna je zamilovaná dětskou láskou, která bývá nebezpečná.
s-124 'Co jestli můžeš?' ptám se nechápavě.
s-125 'Mluvit,' pravila klidně.
s-126 'Mohl bych si objednat oběd na zítra?' otázal se a věděla, že kvůli tomuhle nepřišel.
s-127 Objednací lístek na zítřejší křenovou omáčku si mohl vhodit do schránky v jídelně.
s-128 Vždycky to tak dělal.
s-129 Od doby, co jsem ho přistihla s Valentýnou v jejím pokoji, si ani stravenky nechodil kupovat, ale stejně jako to dělala většina lékařů, posílal některou sestru.
s-130 'Jistě, pane doktore,' odvětila jsem zdvořile.
s-131 Přestala jsem mu tykat od doby, co se přistěhoval k Valentýně.
s-132 Podal mi lístek a nehýbal se.
s-133 'Ještě něco?
s-134 vás nechci vyhazovat, ale musím do kuchyně.
s-135 Holčička se bude jmenovat po mně.
s-136 Simona.
s-137 Jak jinak?
s-138 Tlak v mém břiše zesílil, když volali do kuchyně z oddělení, se jdu podívat, jaké mají miniaturní porce masa.
s-139 A kdyby jen to.
s-140 Prý jim pět porcí schází!
s-141 Zjistila jsem, kdo krájel dnes maso, zda ho vážil, vyfasovala navíc pět porcí masa, které se povalovalo na tajném místě v troubě, aby ho neobjevila náhodná kontrola hlavní sestry, a vyrazila jsem s kuchařem Láďou na oddělení.
s-142 jim to vysvětlí on, jak to tak pitomě nakrájel.
s-143 se omluvím, posypu si hlavu popelem a dodám chybějící porce.
s-144 Seděla netečně na velkém zeleném batohu a byla dosti podivně ustrojená.
s-145 Vypadala, jako když odchází do války.
s-146 Měla na sobě zelenou plandavou košili, úzké vojenské kalhoty a na nohou zašněrované černé boty.
s-147 'Někam jedete?' ptám se s napětím v hlase.
s-148 ' jedu,' opravila .
s-149 'Aha.
s-150 A kam?'
s-151 'Ne že by ti do toho něco bylo.
s-152 Ale jedu s partou pod stan.'
s-153 'Je mi po tom.
s-154 Jsem tvoje matka.
s-155 I když jsi vdaná, pořád jsi moje dítě.
s-156 A ke všemu ještě nezralé!'
s-157 Vzdychla jsem hlasitě.
s-158 'Ano, prakticky jsi ještě malá holka, která nemá rozum.
s-159 strach, že Leoš nemá rád, holčička že je nemocná, protože stále pláče, a ty že chceš odloudit manžela.
s-160 A to, jak se mi zdá, není daleko od pravdy.
s-161 Víš, že na tebe to dítě žárlí?'
s-162 Prohlížela jsem si zacákaným okénkem automobilu kolemjdoucí.
s-163 Nikdo si nás nevšímal.
s-164 Nevěděla jsem, co na to říct.
s-165 Vydechovala jsem kouř z plic a snažila se vyhýbat Filipově pohledu.
s-166 V autě bylo vedro.
s-167 Slunce se opíralo o kapotu a se smažila ve vlastním potu.
s-168 Zatoužila jsem vykoupat se v chladné vodě.
s-169 Filip vyhodil nedopalek škvírou v okně a prohlédl si můj profil.
s-170 'A tobě by nevadilo, že čekám dítě s někým jiným?' ptám se a s napětím ho sleduji.
s-171 'Ne.
s-172 Otcem je ten, kdo se o dítě stará.'
s-173 Nasadila jsem si na oči sluneční brýle, které jsem měla dosud položené na proutěném stolečku, a váhala s odpovědí.
s-174 Kdyby mi tuto otázku položil ještě přednedávnem, odpověděla bych možná kladně.
s-175 Ale dnes?
s-176 Nevím.
s-177 Hodně se toho změnilo.
s-178 Oznámení, které jsme nechali natisknout, obsahovalo sdělení, že jsme byli oddáni.
s-179 Ne že budeme.
s-180 Držíme všechno v tajnosti.
s-181 Kromě nás a svědků nikdo neví, že jsme se rozhodli udělat tento závažný krok.
s-182 Svatební oznámení rozešleme po svatbě.
s-183 Pro mnohé známé bude jistě překvapivé, neřkuli šokující, ale lidi ráda ohromuji.
s-184 Pokud nejsem středem zájmu, necítím se ve své kůži.
s-185 Možná jsem doopravdy měla být namísto dietní sestry modelkou.
s-186 Hřála bych se na výsluní slávy a nic by mi nechybělo.
s-187 1. října 2006
s-188 Dnes je to přesně devatenáct let, kdy jsem se poprvé vdávala.
s-189 Stojím opět na místě nevěsty a k oltáři si vede můj nastávající manžel.
s-190 Mám na sobě krémový kostýmek s dlouhou úzkou sukní, která vepředu rozparek.
s-191 Pod sakem bílou saténovou halenku a sněhobílé prádlo.
s-192 'Co s tím budeš dělat?'
s-193 Před odpovědí zachránila Erika, vracející se z procházky i s Leošem.
s-194 Vypadala jako vždycky výborně.
s-195 Fialkový kostým měla rozepnutý a vlasy trošku rozcuchané větrem.
s-196 Leoš měl na sobě široké kalhoty, tričko bez rukávů a rozpuštěné vlasy trochu zmaštěné.
s-197 Místo očí uzounké škvírečky, svědčící o nevyspání.
s-198 V náručí držel svoji dceru, která spinkala.
s-199 'A, paní Hartmanová,' vypravila ze sebe ledová královna pohrdavě.
s-200 'Přijměte moji upřímnou soustrast.'
s-201 Podala mi ruku, ale sotva jsem se dotkla špiček jejích prstů, protože ihned ucukla, jako by se štítila.

Text viewDownload CoNNL-U