| s-101
| Potřebuješ je jako sůl.' |
| s-102
| 'Hele, odešel jsi, když jsem s tebou chtěla mluvit o našich dětech. |
| s-103
| Vyřešila jsem to bez tebe. |
| s-104
| A ty řekni Leošovi, ať nechá Valentýnu na pokoji, ano?' |
| s-105
| Vyskočil beze slova z křesla v okamžiku, kdy otevřela dveře Magda. |
| s-106
| Přesně na den od smrti mojí dcery mě začaly trápit denní nevolnosti, podobné, jako když jsem byla v jiném stavu. |
| s-107
| Menstruace se mi opozdila již o dva týdny. |
| s-108
| Rozhodovala jsem se, jestli mám navštívit ženského lékaře, a pokud ano, tak kterého. |
| s-109
| Stále jsem doufala, že se 'moje dny' jen opozdily následkem nějaké zdravotní záležitosti. |
| s-110
| V nemocnici se nacházela gynekologická ambulance, ale kdybych se tam jen ukázala, jistě by se to rozkřiklo, a já nestojím o žádnou popularitu. |
| s-111
| Mám jí nad hlavu a už mě unavuje. |
| s-112
| Soukromé ordinaci blízko nemocnice kraluje doktorka Pelikánová, Filipova bývalá manželka. |
| s-113
| Neodpovídala a v zelených očích se jí zračilo, že je duchem nepřítomna. |
| s-114
| 'Posloucháš mě, miláčku?' zašeptala jsem měkce. |
| s-115
| Přišlo mi jí líto. |
| s-116
| Vypadala jako nevinnost sama. |
| s-117
| Už jsem zapomněla, jak se vynořila nahá ze svého pokoje, kde na ni čekal v posteli Leoš. |
| s-118
| Je přece jen hrozně mladá, říkám si. |
| s-119
| Je ještě naivní. |
| s-120
| Kdyby se mi tak podařilo zbavit ji vlivu toho přechytralého doktůrka! |
| s-121
| 'Už můžu?' slyším Valentýnu. |
| s-122
| Vrátila jsem se zpět do reality. |
| s-123
| Musím správně volit slova, protože je zřejmé, že Valentýna je zamilovaná dětskou láskou, která bývá nebezpečná. |
| s-124
| 'Co jestli můžeš?' ptám se nechápavě. |
| s-125
| 'Mluvit,' pravila klidně. |
| s-126
| 'Mohl bych si objednat oběd na zítra?' otázal se a já věděla, že kvůli tomuhle nepřišel. |
| s-127
| Objednací lístek na zítřejší křenovou omáčku si mohl vhodit do schránky v jídelně. |
| s-128
| Vždycky to tak dělal. |
| s-129
| Od té doby, co jsem ho přistihla s Valentýnou v jejím pokoji, si ani stravenky nechodil kupovat, ale stejně jako to dělala většina lékařů, posílal některou sestru. |
| s-130
| 'Jistě, pane doktore,' odvětila jsem zdvořile. |
| s-131
| Přestala jsem mu tykat od té doby, co se přistěhoval k Valentýně. |
| s-132
| Podal mi lístek a nehýbal se. |
| s-133
| 'Ještě něco? |
| s-134
| Já vás nechci vyhazovat, ale musím do kuchyně. |
| s-135
| Holčička se bude jmenovat po mně. |
| s-136
| Simona. |
| s-137
| Jak jinak? |
| s-138
| Tlak v mém břiše zesílil, když volali do kuchyně z oddělení, ať se jdu podívat, jaké mají miniaturní porce masa. |
| s-139
| A kdyby jen to. |
| s-140
| Prý jim pět porcí schází! |
| s-141
| Zjistila jsem, kdo krájel dnes maso, zda ho vážil, vyfasovala navíc pět porcí masa, které se povalovalo na tajném místě v troubě, aby ho neobjevila náhodná kontrola hlavní sestry, a vyrazila jsem s kuchařem Láďou na oddělení. |
| s-142
| Ať jim to vysvětlí on, jak to tak pitomě nakrájel. |
| s-143
| Já se omluvím, posypu si hlavu popelem a dodám chybějící porce. |
| s-144
| Seděla netečně na velkém zeleném batohu a byla dosti podivně ustrojená. |
| s-145
| Vypadala, jako když odchází do války. |
| s-146
| Měla na sobě zelenou plandavou košili, úzké vojenské kalhoty a na nohou zašněrované černé boty. |
| s-147
| 'Někam jedete?' ptám se s napětím v hlase. |
| s-148
| 'Já jedu,' opravila mě. |
| s-149
| 'Aha. |
| s-150
| A kam?' |
| s-151
| 'Ne že by ti do toho něco bylo. |
| s-152
| Ale jedu s partou pod stan.' |
| s-153
| 'Je mi po tom. |
| s-154
| Jsem tvoje matka. |
| s-155
| I když jsi vdaná, pořád jsi moje dítě. |
| s-156
| A ke všemu ještě nezralé!' |
| s-157
| Vzdychla jsem hlasitě. |
| s-158
| 'Ano, prakticky jsi ještě malá holka, která nemá rozum. |
| s-159
| Má strach, že jí Leoš nemá rád, holčička že je nemocná, protože stále pláče, a ty že jí chceš odloudit manžela. |
| s-160
| A to, jak se mi zdá, není daleko od pravdy. |
| s-161
| Víš, že na tebe to dítě žárlí?' |
| s-162
| Prohlížela jsem si zacákaným okénkem automobilu kolemjdoucí. |
| s-163
| Nikdo si nás nevšímal. |
| s-164
| Nevěděla jsem, co na to říct. |
| s-165
| Vydechovala jsem kouř z plic a snažila se vyhýbat Filipově pohledu. |
| s-166
| V autě bylo vedro. |
| s-167
| Slunce se opíralo o kapotu a já se smažila ve vlastním potu. |
| s-168
| Zatoužila jsem vykoupat se v chladné vodě. |
| s-169
| Filip vyhodil nedopalek škvírou v okně a prohlédl si můj profil. |
| s-170
| 'A tobě by nevadilo, že čekám dítě s někým jiným?' ptám se a s napětím ho sleduji. |
| s-171
| 'Ne. |
| s-172
| Otcem je ten, kdo se o dítě stará.' |
| s-173
| Nasadila jsem si na oči sluneční brýle, které jsem měla dosud položené na proutěném stolečku, a váhala s odpovědí. |
| s-174
| Kdyby mi tuto otázku položil ještě přednedávnem, odpověděla bych možná kladně. |
| s-175
| Ale dnes? |
| s-176
| Nevím. |
| s-177
| Hodně se toho změnilo. |
| s-178
| Oznámení, které jsme nechali natisknout, obsahovalo sdělení, že jsme byli oddáni. |
| s-179
| Ne že budeme. |
| s-180
| Držíme všechno v tajnosti. |
| s-181
| Kromě nás a svědků nikdo neví, že jsme se rozhodli udělat tento závažný krok. |
| s-182
| Svatební oznámení rozešleme až po svatbě. |
| s-183
| Pro mnohé známé bude jistě překvapivé, neřkuli šokující, ale já lidi ráda ohromuji. |
| s-184
| Pokud nejsem středem zájmu, necítím se ve své kůži. |
| s-185
| Možná jsem doopravdy měla být namísto dietní sestry modelkou. |
| s-186
| Hřála bych se na výsluní slávy a nic by mi nechybělo. |
| s-187
| 1. října 2006 |
| s-188
| Dnes je to přesně devatenáct let, kdy jsem se poprvé vdávala. |
| s-189
| Stojím opět na místě nevěsty a k oltáři si mě vede můj nastávající manžel. |
| s-190
| Mám na sobě krémový kostýmek s dlouhou úzkou sukní, která má vepředu rozparek. |
| s-191
| Pod sakem bílou saténovou halenku a sněhobílé prádlo. |
| s-192
| 'Co s tím budeš dělat?' |
| s-193
| Před odpovědí mě zachránila Erika, vracející se z procházky i s Leošem. |
| s-194
| Vypadala jako vždycky výborně. |
| s-195
| Fialkový kostým měla rozepnutý a vlasy trošku rozcuchané větrem. |
| s-196
| Leoš měl na sobě široké kalhoty, tričko bez rukávů a rozpuštěné vlasy trochu zmaštěné. |
| s-197
| Místo očí uzounké škvírečky, svědčící o nevyspání. |
| s-198
| V náručí držel svoji dceru, která spinkala. |
| s-199
| 'A, paní Hartmanová,' vypravila ze sebe ledová královna pohrdavě. |
| s-200
| 'Přijměte moji upřímnou soustrast.' |