s-605
| Tehdy to ráno v roce 1949 se zamyslel nad mou ožehavou situací a pokrčil rameny. |
s-606
| Co kdybys to načas zkusil bydlet u mý mámy v Praze,navrhl. |
s-607
| Pak se ukáže. |
s-608
| Na kus papíru mi načmáral adresu s krátkým vzkazem. |
s-609
| Nahoře jsem měl ještě zamknutou krabici s nějakými cennostmi, ale ani jsem se neobtěžoval hledat školníka. |
s-610
| Spojení bylo přerušeno a já cítil podivné vakuum. |
s-611
| Dlouho jsem se snažil do Prahy dostat, třeba jen na pár dní, na krátkou návštěvu, letmo ji obejmout, ujistit se, že vůbec ještě existuje, ale až po deseti letech mi vyšel ten plán s Amadeem. |
s-612
| To jsem už přijížděl jako americký občan, který bude točit americký film, na kterém komunistická vláda vydělá americké peníze - právě ty dolary byly hlavním důvodem, proč mě do země vůbec pustili. |
s-613
| A i když mě po dobu natáčení neustále sledovali, alespoň jsem se mohl načas podívat domů. |
s-614
| Všude se válely pracovní hadry, špinavé boty a prázdné flašky. |
s-615
| V ubikaci pro sezonní pracovníky nebyla sprcha ani vana. |
s-616
| Na mytí tu byla jedině plechová výlevka na chodbě, kde smrděl věčně ucpaný a přetékající záchod. |
s-617
| V šest ráno mě společně s hloučkem mžourajících horníků nahnali do klece a spustili do šachty. |
s-618
| Štajgr, z kterého to páchlo jak ze sudu, mi podal pneumatickou vrtačku a ukázal mi, jak ji nasadit proti zdi sloje. |
s-619
| Byla to těžká a zlá bestie, která mě naklepávala jak řízek po celých osm hodin. |
s-620
| Na konci šichty mě bolelo celé tělo a ruce se mi vyčerpáním klepaly. |
s-621
| Nejbližší zoo bylo až v Praze, vzdálené asi osmdesát kilometrů, a v zemi byl chaos. |
s-622
| Vlaky nejezdily. |
s-623
| Oddíly Rudé armády křižovaly po celé zemi a konfiskovaly hodinky. |
s-624
| Zbloudilci od wehrmachtu se snažili proklouznout do Německa. |
s-625
| Silnice a cesty byly plné lidí vyštvaných válkou z domovů a váleční vězni, koncentráčníci, totálně nasazení, ti všichni se vraceli domů ať už pěšky, v žebřiňácích, v automobilech na uhlí nebo na armádních náklaďácích. |
s-626
| Jediný způsob, jak dostat velblouda do Prahy, bylo dovést ho tam pěšky, a proto se po telefonu zorganizovala velbloudí štafeta. |
s-627
| Němec nás zavedl do zatuchlé kobky, beze slova za námi zabouchl dveře a zamkl nás tam. |
s-628
| V koutě holé místnosti stála dřevěná lavice. |
s-629
| Posadili jsme se na ni. |
s-630
| Jediným světlem tu byla žárovka visící na drátě ze stropu, ale ten cákanec krve na zdi mi padl do oka ihned. |
s-631
| Všimli jsme si ho všichni, ale nikdo se o něm slovem nezmínil. |
s-632
| Kobka nebyla zase tak malá, ale já měl rázem pocit, jako by mě zavřeli do truhly a spustili na dno důlní šachty. |
s-633
| Marta na mě určitě nebude čekat, jestli nepřijdu včas, ale v Poděbradech nebyl žádný jiný most, žádný brod, žádný přívoz, nic. |
s-634
| Pak jsem si vzpomněl, že pod mostem bývají pramice, a letěl jsem tam. |
s-635
| Na betonové navigaci ležely těžké loďky, obrácené nadehtovaným dnem vzhůru a řetězem se zámkem připoutané k obrovským železným kruhům. |
s-636
| Zbývala poslední cesta, jak se k Martě dostat. |
s-637
| Svlékl jsem se do trenýrek, nastrkal šaty pod jednu pramici a vydal se proti dravému proudu řeky. |
s-638
| Tím ovšem problémy nekončily, neboť se stávalo, že podvyživené slepice nedokázaly ani tu předepsanou normu naplnit, a pak se muselo chodit po úřadech a vysvětlovat a shánět potvrzení a razítka, protože tyhle naturální daně, to byla zatraceně důležitá věc. |
s-639
| Stačilo chovat si načerno prase a hrozil trest smrti. |
s-640
| Ze všech domácích zvířat jedině slepice liliputky nepodléhaly registraci. |
s-641
| Jejich vajíčka jsou tak malá, že ani Němcům posedlým účetnictvím se nevyplatilo je rekvírovat. |
s-642
| Když tatínka zavřeli, silně se nám ztenčily příjmy, a proto maminka za poslední peníze nakoupila šest liliputek a jejich miniaturní vajíčka jsme jedli každé ráno k snídani. |
s-643
| Někteří otevřeně rejpali stran jeho mimořádné zabedněnosti, ale nechat ho propadnout si netroufl žádný. |
s-644
| Na jiné studenty se ovšem obdobná benevolence nevztahovala, takže velice brzy tenhle dvojí metr způsobil, že všichni spolužáci z naší třídy začali Edu nenávidět. |
s-645
| Nejsem si jistý, jestli si toho ten dobrosrdečný ňouma vůbec všiml. |
s-646
| Nikdy mu tak úplně nedocházelo, co se kolem něho děje, a tak jsme vymysleli způsob, jak své pohrdání projevit. |
s-647
| Dvakrát týdně jsme se všichni kluci z naší třídy chodili společně sprchovat. |
s-648
| V té obrovské sprchárně celá naše parta Edu obstoupila. |
s-649
| Na ulicích vše vypadalo jako dřív a rádio jsem neměl, takže jedinou známkou proměny bylo, že starší studenti začali najednou horovat pro komunismus. |
s-650
| Pořádali bouřlivé schůze, zpívali, vykřikovali hesla, mávali transparenty a mluvili o konci vykořisťování člověka člověkem. |
s-651
| Byl jsem jen o rok mladší než oni, ale kupodivu z mých vrstevníků tomu nikdo nepropadl. |
s-652
| Chladným zrakem jsme sledovali to teatrální nadšení svých starších druhů. |
s-653
| V létě 1942 postupovali ještě Němci dále do nitra Ruska a zabírali nová území na severu Afriky, Japonci se vylodili na Quadalcanalu, a já byl dítětem nepřátel třetí říše. |
s-654
| Pro strýce Boleslava bylo tedy značně riskantní, když mě vzal k sobě. |
s-655
| Navíc mu přibyl další hladový krk a další tělo, které bylo třeba šatit a udržovat v teple. |
s-656
| A přece mě u strýce Boleslava přijali jako vlastního. |
s-657
| V jejich malém bytě nad konzumem, který jim patřil, jsem se cítil jako doma. |
s-658
| Spával jsem na pohovce v kuchyni, a kdykoli to bylo možné, okouněl jsem dole v krámku. |
s-659
| Nevzpomínám si, že bych v těch dnech vůbec chodil do školy. |
s-660
| Připadá mi, jako bych nekonečnou řadu týdnů doprovázel matku denně na nádraží, což zřejmě nebyla pravda. |
s-661
| Snad jsem tam chodil až po škole, nebo už začaly prázdniny. |
s-662
| V každém případě se otec neobjevil a mě už ty nezáživné cesty na nádraží začaly nudit. |
s-663
| Už jsem nečekal vedle maminky, až vlak zastaví a všichni vystoupí. |
s-664
| Hned jak jsme přišli, vyběhl jsem po schodech nahoru na lávku a postavil se nad hlavní kolej. |
s-665
| Ani pasažéry jsem moc nezkoumal. |
s-666
| Takže to byla pravda. |
s-667
| Gestapo slídí po domě a už se nedalo doufat, že to, co se děje, se možná neděje, a na mně bylo, abych sám zakryl vchod do arkýře. |
s-668
| Po špičkách jsem se odkradl ke skříni, aby prkna v podlaze nevrzala. |
s-669
| Skříň stála na nožičkách ve tvaru beraních rohů. |
s-670
| Sehnul jsem se, bafnul za ty nejbližší a snažil se je odlepit od země, ale ani se nehnuly. |
s-671
| Napjal jsem všechny síly a pořád nic. |
s-672
| A tak jsme měli po válce několik vděčných návštěvníků, jimž otec zachránil život, protože o skupině neprozradil ani slovo. |
s-673
| Protáhli ho vězeními v Kolíně, České Lípě, Budištíně, Zhořelci, Ulmu a Praze, a když ho gestapo nedokázalo zlomit, předalo ho civilní soudní mašinerii, takže se zdálo, že se z toho přece jen dostane. |
s-674
| Celá naše rodina byla už v té době rozmetána a na soud v Praze mohl přijít jedině Pavel, a i ten pouze inkognito. |
s-675
| Při přelíčení prý tatínek vypadal vyzáblý a přepadlý, ale byl to on. |
s-676
| Usmál se na Pavla a Pavel mu z divácké galerie úsměv opětoval. |
s-677
| Oba ansámbly ale notně spoléhaly na nápovědu a ani v jejich hereckých výkonech, ani ve volbě repertoáru jsem neviděl valný rozdíl. |
s-678
| Zkoušel jsem se dostat do obou, ale nebyl zájem. |
s-679
| Nakonec se mi přece jenom podařilo utrhnout menší roli ve venkovském dramatu, které dávali ti leví. |
s-680
| Hrál jsem chlapce, jehož tiskne v objetí jakási přelétavá matrona, a jediná vzpomínka, která mi z toho utkvěla, je intenzivní pach česneku táhnoucí té obstarožní diblici o premiéře z úst. |
s-681
| Největší divadelní událostí poděbradského divadla ve čtyřicátých letech ale bylo, když si ta buržoazní společnost najala jako hosta na své představení slavnou Vlastu Fabianovou. |
s-682
| Odemkla dům, vyhnala myši, které se tu uhnízdily na zimu, vymetla pavučiny, smetla z parapetů závěje zdechlých much, vybalila prostěradla a talíře, nechala vymalovat interiér a najala cukráře. |
s-683
| Začátkem července, když skončila škola, jsme se za ní my kluci i s tatínkem vypravili. |
s-684
| A tam jsme vařili hostům, prodávali pamlsky kolemjdoucím, opravovali, co bylo třeba, chodili po lese a koupali se v jezeře. |
s-685
| Byla to nádherná léta a navíc to vynášelo. |
s-686
| DO EMIGRACE SE NEJEDE |
s-687
| První velký předěl v mém životě nastal krátce nato, co přišli Němci a otec učinil své osudové rozhodnutí. |
s-688
| Po pravdě řečeno, pasažéři se vždycky vytratili rychleji než ta těžká sírovnatá deka čmoudu. |
s-689
| A pokaždé když se kouř rozplynul, stála na vylidněném peroně maminka sama. |
s-690
| Ty naše denní pouti na nádraží trvaly asi tři měsíce. |
s-691
| Staly se jakýmsi matčiným soukromým rituálem. |
s-692
| Naráz však ustaly, když přišla zpráva, že otce přemístili z Kolína do vězení v České Lípě. |
s-693
| Ale život musel jít dál, takže já se vrátil do školy a maminka začala vyhlížet listonoše. |
s-694
| Přicházel pouze jednou denně a tu a tam přinesl i list od tatínka. |
s-695
| Před tehdejšími Vánocemi jsem napsal úpěnlivý dopis Ježíškovi, aby mi tatínka vrátil domů. |
s-696
| Viditelnost v okolí té ohlušující příšery byla tak čtyři metry a nikdo mi nedal masku ani filtr, přes které by se dalo dýchat. |
s-697
| Ústa mi to tak vysušilo, že jsem si je před jídlem musel důkladně propláchnout, jinak bych nepozřel ani sousto. |
s-698
| Když jsem se vysmrkal, kapesník byl brzo jak kámen. |
s-699
| Po směně se ostatní horníci vždycky něčím nadlábli a šli spát, ale pozdě navečer ožívali a začínali chlastat. |
s-700
| Kolem půlnoci celá ubikace burácela smíchem, řinčením skla a pleskáním karet. |
s-701
| Pak se začalo zpívat a hulákat a všecko to končilo nadávkami, rvačkou a blitím. |
s-702
| Brzy bylo zřejmé, že tu vzniká nejlepší škola v republice a nová komunistická i stará kapitalistická elita se ruku v ruce snažily protlačit mezi sirotky i své ratolesti. |
s-703
| Zkrátka natrefilo se mi velice slušné vzdělání. |
s-704
| HRDINA |