| s-101
| 'Protože je moc dobrý. |
| s-102
| Bonbón. |
| s-103
| A Ježíšek taky.' |
| s-104
| 'Aha.' |
| s-105
| Co říct jiného než tohle. |
| s-106
| Aha. |
| s-107
| Bere za kliku a cloumá dveřmi. |
| s-108
| Jsou zamčené. |
| s-109
| Lítostivě rozbaluje bonbón a dává si ho do pusy, sladký bonbón se rozpouští a my jdeme dál. |
| s-110
| Bylo tu tolik zajímavého, podstatného! |
| s-111
| Jak snadno se dá právě to nejdůležitější přehlédnout. |
| s-112
| Je možné že další testy mi už tak dobře nedopadnou, že přijde mých 'čtrnáct dní', jenomže já snad už budu připraven. |
| s-113
| Pocítil jsem vděčnost k úřednici, která spletla moje papíry s papíry neznámého umírajícího. |
| s-114
| Dala mi tak veliký dar, že si to ani neumí představit. |
| s-115
| Byla to vlastně hra, smrtelně vážná HRA NA ČTRNÁCT DNÍ, kdy jsem se díval na svůj život z druhého břehu a viděl vše v obrácené perspektivě. |
| s-116
| Škoda jen, že jsem si ji nezahrál o nějaký ten pátek dřív, když jsem byl mladší. |
| s-117
| Měl jsem krátce po svatbě, zařizoval jsem si byt, měli jsme malé dítě, a tak se mi tohle místo v nejisté době zdálo jako zázračný přístav. |
| s-118
| Řekl bych, že pracovat znamená dělat to, co vás nebaví. |
| s-119
| To, co vás baví, přece není jen práce. |
| s-120
| To je radost. |
| s-121
| Co vás baví, je vždycky zábava, a to báječná zábava, i kdybyste se tomu věnovali dvacet hodin denně. |
| s-122
| Ale dělat třeba jen půl hodiny denně něco nudného je pěkná dřina. |
| s-123
| Já našel takovou činnost, která pro mě byla zábavou. |
| s-124
| Rozhlédl jsem se po kavárně, bylo kolem nás tolik děvčat v hezkých blůzách. |
| s-125
| Kdo ví, kdo jim je šil. |
| s-126
| A kdo ví, komu jednou, které dívce, které vnučce, budou šít blůzy ony. |
| s-127
| Jitřní hrob |
| s-128
| 'Já jistě,' usmál se K. L., slavný K. L., 'já jistě nebyl žádné bezproblémové stvoření, žil jsem tak, jako žijí lidé, kteří si v určitém věku stěžují, jak si zkazili život a co by mohli dokázat, kdyby . |
| s-129
| Jedna věc mi ale potom změnila život, dokonale změnila, jenom jí děkuji za to, že to se mnou dobře dopadlo. |
| s-130
| To si neuvědomila, že jde-li za tím svým hlasem, odejde i z jejich srdcí. |
| s-131
| A zdá se, že odešla dokonale. |
| s-132
| Víc nevím. |
| s-133
| Nic o tom, s kým odešla a od koho odešla, měla-li vážný důvod, nebo byl-li to jen rozmar. |
| s-134
| Prostě odešla. |
| s-135
| A děti ji odvrhly. |
| s-136
| Nespravedlivě? |
| s-137
| Stejně nespravedlivě, jako kdysi ona je? |
| s-138
| Nevím. |
| s-139
| Nesoudím. |
| s-140
| Stalo se. |
| s-141
| Když se dívám na prázdnou židli u okna, na židli, na které proseděla ona osamělá paní tolik Vánoc, nechci nikoho soudit. |
| s-142
| Je to tak. |
| s-143
| Stěžujeme si na svoji bolest a zapomínáme na bolest, kterou jsme způsobili. |
| s-144
| Vyrazili a ti na druhé straně do nich stříleli, aby zabránili boji zblízka, na bajonety. |
| s-145
| Otec dostal zásah. |
| s-146
| Do srdce. |
| s-147
| Tedy - do míst, kde je srdce.' |
| s-148
| Usmála se vesele. |
| s-149
| 'Dostal zásah do toho balíčku dopisů.' |
| s-150
| Teď jsem pochopil zvláštní způsob, jakým byly potrhány. |
| s-151
| 'Doktor říkal,' pokračovala babička, 'že stačilo o dvě tři psaní méně a otec by zemřel. |
| s-152
| Vrstva papírů výstřel ztlumila - a otec zůstal naživu.' |
| s-153
| Stačilo o pár psaníček méně. |
| s-154
| Stačilo, aby ti dva po sobě tolik netoužili a nepsali si tak často a tak dlouze. |
| s-155
| Když jsem odcházel, nesl jsem si krabici starých dopisů a fotografií. |
| s-156
| 'Co si to dovoluješ, kdo tě učí takhle mluvit, kdo, co?' |
| s-157
| 'Ty, to ty!' |
| s-158
| Třepající ruka na chvíli ustrne ve vzduchu. |
| s-159
| 'Cože?' |
| s-160
| 'Ty jsi říkala o té paní, že je kráva, když nechtěla to, co ty...' |
| s-161
| Matka okamžik uvažuje. |
| s-162
| Jenže pak zase začne holčičku vyplácet. |
| s-163
| 'Jo, já to říkala, jenže já to říkat můžu, ty jsi na to ještě móc malá!' |
| s-164
| Moc malá... |
| s-165
| Jako by to, že je někdo malý, že je dítě, znamenalo, že má malé srdce, malou bolest, malé pochopení pro to, když je někdo ponižován. |
| s-166
| Moc malá... |
| s-167
| Ano, jenže brzy vyroste, tak brzy. |
| s-168
| Vyprávím ženě po večeři, když dítě už spí, o čem jsme hovořili a co zítra Ježíšek dostane místo čokoládového bonbónu. |
| s-169
| 'A co my?' říká žena. |
| s-170
| 'Co co my?' |
| s-171
| 'Nemáme čokoládový bonbón, který bychom mu dali, musíme mu vymyslet něco jiného.' |
| s-172
| Tak to začalo, tak to tehdy začalo. |
| s-173
| Od té doby si zvykáme po ránu s manželkou, synem i dcerou vymyslet nějaký bonbón, čokoládový bonbón pro tento den. |
| s-174
| Třeba docela malý, docela nenápadný 'bonbón'. |
| s-175
| Bonbón pro Ježíška. |
| s-176
| Ona ta velká předsevzetí jsou obvykle moc mlhavá, příliš náročná a sotvakdy se dodrží. |
| s-177
| S našimi bonbóny je to jiné. |
| s-178
| Jsou malé. |
| s-179
| Napadaly mě další typy prostojů. |
| s-180
| Myslím, že každému stačí zamyslet se a objeví takové chvíle, a sám. |
| s-181
| Tohle setkání s mým spolužákem mi změnilo život, rozhodl jsem se, že prostoje vyženu a vymýtím. |
| s-182
| Pustil jsem se do doplnění studia a také do dalších jazyků a podařilo se mi během pár let dosáhnout náskoku před ostatními vrstevníky, náskoku, který mne nestál skoro žádné oběti. |
| s-183
| Jen jsem využil ztracený čas, odpadní čas. |
| s-184
| Jen jsem využil to, co bych, pokud bych to neproměnil do hodnot, stejně ztratil. |
| s-185
| Člověk si nemusí vynakládat úsilí navíc. |
| s-186
| Stačí zužitkovat odpadní materiál. |
| s-187
| Prostoje. |
| s-188
| Nebo ano? |
| s-189
| A proč? |
| s-190
| Nenávist |
| s-191
| 'Poslyšte, co se stalo jednomu mému dobrému příteli,' začal vyprávět doktor L. M. |
| s-192
| 'Uslyšíte o lásce a nenávisti. |
| s-193
| Tato dvě slova, vlastně jejich obsahy, jsou stará jako lidstvo samo, ba prý i starší. |
| s-194
| Čteme o nich v románech, vidíme je v různých podobách rozvíjet se na plátnech kin a televizních obrazovkách, kněží o nich mluví k lidu po staletí tak často, až mnoha lidem zevšedněla. |
| s-195
| A přesto zůstávají stále aktuální a nikdy tomu nebude jinak |
| s-196
| Přítel žil se svou ženou ve vztahu, který bohužel není až tak vzácný, ve víceméně utajovaném vztahu nenávisti. |
| s-197
| Řekli byste, že on na tuhle radu nedá, byl to člověk, pro kterého žít znamenalo pracovat - a co pracovat, znamenalo to dřít. |
| s-198
| Jenže on opravdu přestal pracovat. |
| s-199
| Když jsem k němu jednou přišel, ukázal mi papír se svým výpočtem, kolik úderů srdce má člověk průměrně za život, kolik úderů srdce on měl už do svých čtyřiceti. |
| s-200
| Bylo to obrovské číslo. |