s-202
| Zvrátila jsem se do sedla a snažila se ponořit do snu. |
s-203
| V práci mě čekalo překvapení. |
s-204
| 'Co je to?' naježila jsem se, když do kanceláře, kde jsem trávila již třetí den po přerušení rodičovské dovolené, vrazila hlavní sestra. |
s-205
| Chlapec přicházející za ní nesl v ruce ohromnou krabici. |
s-206
| 'Neseme vám počítač!' zaskřehotala vysoká, nakrátko ostříhaná žena středního věku, v bílých šatech, jaké nosí vrchní sestry. |
s-207
| 'Abyste to všechno stihla, když tady budete nyní sama.' |
s-208
| Vyděšeně jsem vykulila oči. |
s-209
| 'Ale já na tom neumím pracovat!' |
s-210
| 'Nebojte se, všechno je zařízené. |
s-211
| Na několik dní vám sem pošleme pracovníka, který je v účtárně na praxi. |
s-212
| Ten vás dokonale zaučí.' |
s-213
| Zoufale jsem si odfrkla. |
s-214
| No to teda nevím. |
s-215
| Dotkl se rukou stetoskopu, jenž mu visel na krku, a otočil se ke mně zády. |
s-216
| 'Co tu chtěl?' ptám se přísně a doufám, že mi Týna odpoví po pravdě. |
s-217
| Rozplakala se. |
s-218
| Vlastně v poslední době nic jiného nedělala. |
s-219
| Byla příšerně přecitlivělá a cedila slzy pro každou maličkost. |
s-220
| Pohladila jsem ji po studené paži. |
s-221
| 'Doufám, že jsi ho neposlouchala, určitě ti vyprávěl nějaké hlouposti!' |
s-222
| Slzy jako hrachy se jí koulely po tvářích. |
s-223
| 'Říkal, že když si to nechám vzít, tak už nikdy nebudu moct mít děti!' |
s-224
| 'To snad ne,' zvolala jsem rozzlobeně. |
s-225
| 'Jak něco takového může vypustit z úst vzdělaný člověk? |
s-226
| Jako ten večer, kdy jsem nesla Janičce bryndáček s nápisem Tatínkův mazlíček a slyším, jak se Valentýna ježí . |
s-227
| 'Jak to, že si s mámou tykáš?' |
s-228
| 'Tykám si s ní už delší dobu,' pravil Leoš konejšivě. |
s-229
| 'Kdybys byla doma, mohla sis toho všimnout už minulý týden, když jsme byli spolu na vítání občánků.' |
s-230
| 'Já jen že jste spolu nějak zadobře. |
s-231
| Nedávno jsi jí nemohl ještě přijít na jméno, a teď jste spolu jako dvojčata!' |
s-232
| Bryndáček zabalený v šustivém papíru mi vyklouzl z ruky a ztropil menší kravál. |
s-233
| Ve vedlejší místnosti si toho nikdo nevšiml. |
s-234
| 'Proč jsi, Valentýno, tak jedovatá? |
s-235
| Bolí tě břicho?' otázal se soucitně. |
s-236
| Hledal u mě nějakou břišní chorobu. |
s-237
| 'Ne. |
s-238
| Proč?' ptám se dosti primitivně. |
s-239
| 'No proč asi. |
s-240
| Blinkáš, ne?' |
s-241
| 'A jo. |
s-242
| To dělám každé ráno. |
s-243
| Co tady děláš tak záhy?' |
s-244
| 'Chtěl jsem s tebou mluvit. |
s-245
| Dnes o noční jsem hodně přemýšlel. |
s-246
| Měli bychom si pár věcí vyjasnit, přišel jsem, dokud mám odvahu se ti svěřit.' |
s-247
| Prohrábl si husté vlasy. |
s-248
| To nevypadalo moc slibně. |
s-249
| Co mi asi chce? |
s-250
| Nemám náladu mluvit s nikým! |
s-251
| Chci zalézt někam do tmy, spát a nezvracet. |
s-252
| 'Povídej.' |
s-253
| Stáli jsme proti sobě a já myslela na to, jak místo pečeného vepřového masa na žampionech kuchařky narychlo usmolí rozpustnou houbovou omáčku, kterou nám vnutil dealer od firmy Vitana, a ohřejí k tomu vařené hovězí určené k zítřejší křenové omáčce. |
s-254
| Snažila jsem se Leošovi vyhýbat, ale moc se mi to nedařilo. |
s-255
| Ten večer, kdy jsem vyslechla jejich rozmluvu, změnil mnohé v mém životě. |
s-256
| Nemohu říct, že jsem ten dialog slyšela náhodou. |
s-257
| Náhodou ne, protože jsem poslouchala jejich hádky poměrně často. |
s-258
| Někdy se nedaly přeslechnout. |
s-259
| Valentýna vřeštěla na celý dům, až jsem se děsila, že ten hluk zaslechne někdo z kolemjdoucích. |
s-260
| Popadla jsem tašku, položila Janičku do kočárku a napadlo mě, že bych si mohla udělat řidičák. |
s-261
| Nikdy jsem nepociťovala potřebu řídit vůz. |
s-262
| Těch pár cest, když jsem jezdívala do Polí, mě vždycky vozil Honza. |
s-263
| Od té doby, co se odstěhoval, jsem tam nejezdila. |
s-264
| Možná zase začnu, kvůli Janičce. |
s-265
| Je tam zdravý vzduch, krásná příroda, klid a mír. |
s-266
| Autobusem s kočárkem to bude dost nepraktické. |
s-267
| A ani nevím, jestli mě řidič vezme do vozu. |
s-268
| Leoš moje úvahy přerušil. |
s-269
| 'Odvezu vás i tam. |
s-270
| Autobusem to bude dost problematické.' |
s-271
| Vděčně jsem se usmála a pozvala Leoše dovnitř. |
s-272
| 'Dáš si kafe?' otázala jsem se. |
s-273
| Snažím se o to už více než osmnáct let a stále se mi nějak nedaří zařídit si ho podle svých představ. |
s-274
| Ustavičně se zamotávám do problémů. |
s-275
| Já jednoduše průšvihy přitahuji. |
s-276
| I kdybych se sebevíc snažila vyhnout se jim sebevíc, ony si mě najdou. |
s-277
| Nechci se plést svojí dceři do života. |
s-278
| Chci jí jen pomoct. |
s-279
| Navést ji na správnou cestu. |
s-280
| Ona to sama nedokáže. |
s-281
| Je to dítě. |
s-282
| Nechci s ní soupeřit. |
s-283
| Mám ji ráda jako nikoho na světě. |
s-284
| Říká se tomu mateřská láska. |
s-285
| Může tohle mužský pochopit? |
s-286
| Po návratu domů jsem Valentýnu zastihla na schodišti. |
s-287
| Vedle ní ležel spacák. |