s-102
| 'Můžete se pohnout a něco nám ukázat?' |
s-103
| Lupla po něm okem. |
s-104
| 'Ve čtyřicítce máme jenom v těchto barvách,' ukázala ke stojanu, který jsem právě prohlížela. |
s-105
| Celkem tam viselo asi šest kostýmů v dosti divokých barvách. |
s-106
| Oranžová, žlutá a nějaká batika. |
s-107
| 'A co majitel, je přítomen?' otázal se můj přítel a prodavačka nasadila na zmalovaný obličej strojený úsměv. |
s-108
| 'Ne.' |
s-109
| 'Kdyby byl,' pokračoval Marek, 'postaral bych se, aby s vámi vyrazil dveře. |
s-110
| Moje jednání není tentokrát impulzivní. |
s-111
| Vím, že dveře do budovy se nezamykají, a mohu se tedy kdykoliv dostat nepozorovaně dovnitř. |
s-112
| Dům je zcela anonymní. |
s-113
| Bydlí zde jedenadvacet partají a jistě se vzájemně neznají. |
s-114
| Výtah sebou maličko trhnul a zastavil se. |
s-115
| Bezmyšlenkovitě jsem vystoupila a kradmo se rozhlédla, zda mě někdo nepozoruje. |
s-116
| Dojdu po špičkách ke špinavému, zavřenému oknu venkovní chodby a dívám se skrz skleněnou tabuli do šedivé ulice. |
s-117
| Z magické výšky se mi sakramentsky zamotala hlava. |
s-118
| Kolik to může být metrů? |
s-119
| Nedokážu tu gigantickou hloubku pod sebou odhadnout. |
s-120
| Jisté však je, že až dopadnu na zem, budu mrtvá okamžitě. |
s-121
| Zarazila se hned, jakmile si všimla, že návštěva ještě neodešla. |
s-122
| 'Můžu?' špitla nesměle. |
s-123
| Filip si oblékl bundu a obdařil ji ohnivým úsměvem. |
s-124
| 'Kávu jsem nedostal. |
s-125
| Co kdybych vás, slečno, na ni pozval? |
s-126
| Co děláte dneska večer?' |
s-127
| Musela jsem se ovládnout, abych po něm něco nehodila. |
s-128
| Používal pořád stejné finty. |
s-129
| Divím se, že na ně ty holky stále letí. |
s-130
| Vyběhla jsem do prvního patra po schodech, protože nefungoval výtah. |
s-131
| Na ošetřovně jsem se zeptala, na kterém pokoji leží Valentýna, a vplula s královsky vztyčenou hlavou dovnitř. |
s-132
| Leoš seděl v bílém plášti na posteli a držel moji dceru za ruku. |
s-133
| 'Já se o ni postarám sama.' |
s-134
| Dcera se spokojeně usmála. |
s-135
| Lehla jsem si na postel, vnučku položila vedle sebe a ukazovala jí barevná chrastítka. |
s-136
| Některá jsem vytáhla z krabice na půdě. |
s-137
| Ta byla ještě po Valentýně. |
s-138
| Vyprávěla jsem Janičce pohádky a zpívala písničky, až mě vyrušil zvonek u dveří. |
s-139
| Položila jsem tedy dítě do postýlky a sešla po schodišti. |
s-140
| Za dveřmi stál Leoš. |
s-141
| 'Je Valentýna doma?' vyzvídal a já jen zavrtěla načesanou hlavou. |
s-142
| 'A kde je?' tázal se dál. |
s-143
| 'Nevím,' řekla jsem po pravdě. |
s-144
| 'Musela odejít.' |
s-145
| 'A kde je malá?' |
s-146
| 'Nahoře.' |
s-147
| Stál a nehýbal se. |
s-148
| Po vydatném obědě jsem vyslechla povýšenou hlavní sestru, která mi sdělila, že byla objevena ještě dvě plata plesnivých meruněk, v načatém padesátikilovém pytli s těstovinami se nacházel škvor a tvaroh s prodlouženou trvanlivostí je hořký. |
s-149
| Dala mi za přítomnosti skladnice a lékařky z hygieny podepsat protokol a určila náhradu škody, čtyři sta padesát korun, které jsem uhradila v hotovosti. |
s-150
| Stihla jsem ještě udělat ručně objednávky na maso, na psacím stroji nacvakat přes kopírák jídelní lístky. |
s-151
| Hodiny nad zrcadlem ukazovaly čtrnáct třicet. |
s-152
| Odstrčila jsem psací stroj. |
s-153
| Jsem za celý den příšerně upocená. |
s-154
| Možná se ještě stihnu osprchovat na šatně. |
s-155
| 'Ne,' odpověděla prostě. |
s-156
| 'Koupala jsem ji včera.' |
s-157
| Nasadila jsem přísný výraz. |
s-158
| 'Ale miminka se musejí koupat denně!' |
s-159
| Uhnula plaše pohledem. |
s-160
| 'Proč?' |
s-161
| 'No to nevím, ale dělá se to,' odpověděla jsem pohotově. |
s-162
| 'Jestli se ti nechce, já to udělám!' |
s-163
| 'Jak chceš!' |
s-164
| Natáhla jsem lačně po malé ruce. |
s-165
| Chvilku jsem se s ní pomazlila a odběhla připravit věci na koupání. |
s-166
| Nejdříve jsem zaběhla k sobě dolů převléknout se, abych se nezmáčela, protože Janička někdy rozpustile kopala nožičkama a cákala okolo sebe v dosahu několika metrů. |
s-167
| Otevřela jsem velikou cestovní tašku, která ležela nerozbalená na zemi, a vyndala jsem načatý balík značkových plínek. |
s-168
| Nerozhodně jsem vzala do ruky jednorázovou plenku a rozpačitě ji obracela v ruce. |
s-169
| Která strana patří dopředu? |
s-170
| Rozevřela jsem suché zipy a spodní část bez obrázku vložila pod holčičku, která přestala naříkat. |
s-171
| Zdálo se mi, že se na mě usmála. |
s-172
| Kuchař Aleš stále brebentil, že jsem se vůbec nemohla soustředit na svoji práci. |
s-173
| Převažovala jsem obsah skleněných misek určených diabetikům a přesvědčovala se, zda mají hovězí maso, pečené brambory a dušená mrkev určenou váhu. |
s-174
| Zjištěné hodnoty jsem zapisovala do malého notýsku. |
s-175
| 'Co je s tebou?' zeptala se a její oči zvědavě zamžikaly na dopis se jménem Valentýna, strčený pod vázou. |
s-176
| Jistě poznala, že je to moje písmo, ale nezeptala se na moji dceru. |
s-177
| Škubla jsem sebou. |
s-178
| 'Nic, proč?' |
s-179
| 'No, já jen že ses nestavila, když jsi dorazila.' |
s-180
| Ano, moje první cesta po příjezdu na tohle místo vždycky mířila k ní. |
s-181
| Jenže dnes není vždycky. |
s-182
| Dnes je den výjimečný. |
s-183
| Poslední v mém životě. |
s-184
| 'Jak se má Valentýna?' střelila od boku. |
s-185
| Otálela jsem s odpovědí. |
s-186
| Ani nevím, jestli je Renátě známo, že se vdala a porodila dítě. |
s-187
| Měla jako každé jiné dítě zakázáno do kaluží šlapat, a ona to tak ráda dělala, i pod pohrůžkou pohlavku. |
s-188
| Jindy bych jí nepochybně vynadala nebo ji plácla po zadečku, ale řekla jsem si, že není co zkazit. |
s-189
| Valentýna mi podala ruku a zvolala: |
s-190
| 'Maminka taky do vodičky!' |
s-191
| A k pohoršení kolemjdoucích skrytých pod barevnými deštníky jsme jako šílené vymetaly každou louži a skotačivě výskaly. |
s-192
| Tato příhoda byla ojedinělá, protože už se nám nikdy nenaskytla příležitost společně zmoknout. |
s-193
| Mraky na obloze se rozehnaly a já si všimla, že jsem poněkud sešla z cesty. |
s-194
| 'Slyšela jsem od určité osoby, že Honza zastupuje nějakou cizí firmu prodávající zde neotestované léky a zkouší je na dobrovolnících. |
s-195
| Chci vědět, jestli si neudělal Filip z mojí dcery pokusného králíka a jestli to nemohlo nějakým způsobem zapříčinit její smrt.' |
s-196
| Leoš pár vteřin neodpovídal, jako by se rozmýšlel. |
s-197
| 'Možné je všechno. |
s-198
| Zkusím se podívat tátovi do počítače.' |
s-199
| 'A nemohl bys nějak zjistit ve špitále, co ty léky obsahují? |
s-200
| Jestli nemohly Valentýně způsobit nějaké halucinace?' |
s-201
| 'Pokusím se.' |