Dependency Tree

Universal Dependencies - Czech - FicTree

LanguageCzech
ProjectFicTree
Corpus Parttest
AnnotationJelínek, Tomáš; Zeman, Daniel

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 185 • previousnext

s-1 Horníci byli pýchou režimu, noviny byly plné oslavných příběhů z hornického prostředí, a tak zajímalo, co je to za nadlidi a také jak to pod zemí vypadá.
s-2 Poslali do Rakovníka, kde se těží lupek, což je břidličnatý jíl, ze kterého se dělá šamot.
s-3 Strávil jsem tam měsíc a uvědomil jsem si, že po těch čtyřech týdnech by pro i galeje byly hračka.
s-4 Do Vikárky jsme vstupovali po špičkách a rozsadili se na židle, celí vyplašení tou úchvatnou nádherou.
s-5 Nikdo se neodvažoval promluvit.
s-6 U talíře bylo nějak moc vidliček.
s-7 Jediný, kdo zůstal sám sebou, byl profesor Kratochvíl, který chladnokrevně nasměroval kolektiv k závěru, že mně a Borovcovi je třeba dát ještě šanci, možnost k nápravě a růstu, příležitost překonat naše dekadentní sklony.
s-8 Soudruzi z našeho ročníku jeho návrh bez námitek odsouhlasili.
s-9 Z Vikárky jsme byli venku ani ne za hodinu.
s-10 Teprve cestou domů mi došlo, co profesor Kratochvíl vlastně udělal.
s-11 Na konci války uvízl cirkus u jednoho menšího českého městečka nedaleko Čáslavi.
s-12 Češi čekali šest let na to, se budou moci Němcům pomstít.
s-13 Na tanky a náklaďáky wehrmachtu, které se v dlouhých kolonách stále ještě valily směrem na západ, si ale netroufli.
s-14 Zato sebrali dost odvahy k tomu, aby napadli vyčerpanou cirkusáckou tlupu.
s-15 Němec jako Němec.
s-16 Zabili všechny včetně medvěda.
s-17 Muži, ženy, děti, zvířata, všecko to byli Němci.
s-18 Zabili koně a jejich maso snědli.
s-19 Jediný, komu se podařilo v tom nelítostném zmatku uprchnout, byl velbloud dvouhrbý, který pelášil a pelášil, dokud ho nezastavila šťavnatá jarní pšenice pod mým oknem.
s-20 Pak se otec s těmi dvěma pány vydal po schodišti dolů a s panem ředitelem jsme je sledovali z výšky odpočívadla, jak se vzdalují, jak se opírají do těžkých vstupních dveří a vycházejí ven.
s-21 Dveře se za nimi pomalu zavřely a čekal, ředitel něco řekne, jenže on tam dál stál a zíral na výplň dveří.
s-22 Tak si sbal věci, Miloši,řekl nakonec.
s-23 Musíš mamince odnést ten dopis.
s-24 Srdce mi poskočilo radostí.
s-25 Můžu domů!
s-26 Tatínek přece říkal, že je všecko v pořádku, takže není o co se strachovat a přede mnou je celý volný den.
s-27 Slova a obraz odcházely přímo do éteru, což komunisty děsilo natolik, že každé odvysílané slovo muselo být předem schváleno tiskovými dozorci, kterým se předem posílal detailní scénář s kopií.
s-28 Na originál dali cenzoři štempl a poslali ho zpátky.
s-29 Kopii si nechali, a když se pořad vysílal, vždycky někdo někde pečlivě sledoval, jestli se náhodou člověk neodchyluje od povoleného textu.
s-30 Samozřejmě že ještě neexistovaly čtecí stroje, takže všecko se muselo buď číst z papíru, nebo naučit nazpaměť, a když se člověk přeřekl nebo jenom zpřeházel slova ve větě, si ho šéfové zvali na kobereček.
s-31 Byla to moje první cesta do Prahy, ale z města si vůbec nic nepamatuju.
s-32 Měl jsem plnou hlavu jiných starostí.
s-33 V obrovské dvoraně hlavního nádraží na nás čekal můj bratr Pavel.
s-34 Tehdy to byl slibný mladý malíř, který měl za sebou svou první výstavu v Čáslavi.
s-35 Zle se mu ale nevyplatila, neboť místní špiclové objevili na pozadí jeho groteskních maleb karikatury hákových křížů a udali ho gestapu.
s-36 Naštěstí mu dal někdo echo a bratrovi se podařilo v rychlosti utéct.
s-37 Byl na něho sice založen fascikl, rozběhlo se vyšetřování, ale nakonec byl případ dán ad acta.
s-38 Vynořily se aktuálnější problémy.
s-39 Janata byl z Poděbrad, takže s námi na zámku nebydlel, ale měl jsem ho moc rád.
s-40 Byl klidný a skromný a měl podobný smysl pro humor jako , takže jsme spolu vycházeli jedna báseň.
s-41 Později se mi nějak ztratil ze života.
s-42 nevím proč, zřejmě přešel na jinou školu, a neslyšel jsem o něm do roku 1953, kdy se náhle objevil jako velezrádce před stalinským soudem.
s-43 Jak jsem později zjistil, v tom mezidobí čtyř nebo pěti let se Janata stal členem protikomunistické podzemní buňky zorganizované bratry Mašínovými, což byli taky naši spolužáci z Poděbrad.
s-44 Gestapák, který rozhodl, že matku nepropustí, znal totiž naši rodinu před válkou.
s-45 Pocházel ze Sudet a moji rodiče ho kdysi zaměstnali jako políra při stavbě hotýlku.
s-46 V souvislosti s ním se nic mimořádného nestalo.
s-47 Prostě chvíli pro rodiče dělal a pak opět vypadl z jejich života, nic víc.
s-48 Byl to však člověk, který po Hitlerově nástupu uvěřil v nadřazenost německého národa.
s-49 Přidal se ke gestapu a udělal v něm nepříliš závratnou kariéru.
s-50 Za války se ocitl na velitelství gestapa v Kolíně a Čáslav spadala do jeho rajonu.
s-51 Jednou odpoledne jsem se ocitl v kupé sám s krásnou holkou v bledě šedé sukni.
s-52 Měla nakrátko ostříhané hnědé vlasy a byla o pár let starší než , tak sedmnáct let.
s-53 Seděl jsem u okna nad stolkem a ona úhlopříčně na tom nejvzdálenějším konci ode .
s-54 Když jsem se podíval na okno, na špinavém skle se matně odrážel její obrys.
s-55 Mučil jsem si mozek, co bych tak vtipného řekl, když ona jako by nic vstala, přistoupila k oknu, stáhla ho a koukala ven na ubíhající pole.
s-56 Ten to režíroval,odpověděl mi Pavel.
s-57 A umí?
s-58 Jo, hlavně chlastat!
s-59 Můj bratr zjevně neměl o režisérovi nejlepší mínění, zato objevil svůj životní vzor.
s-60 Východočeská opereta zůstala v Náchodě asi týden, a než vyrazili na další štaci, měl jsem jasno o svém životě.
s-61 V roce 1944 jsem je viděl znovu v Čáslavi, když jsem tam bydlel v plynárně.
s-62 Pavel byl pořád ještě s nimi a dal mi lístek na Polskou krev.
s-63 Na ten večer v Dusíkově divadle nikdy nezapomenu.
s-64 Bylo narváno.
s-65 Žasl jsem, kolik lidí se do divadla vešlo, ale brzy jsem na na všechny zapomněl.
s-66 Během toho školního roku jsem se doslechl, že Československá televize shání člověka, který by byl schopný uvádět nový televizní pořad věnovaný filmu.
s-67 Přihlásil jsem se.
s-68 Napadlo totiž, že by to mohl být slušný start pro práci sportovního reportéra, což mi připadalo jako vůbec nejlepší práce na světě, jelikož sportovní reportér chodil na fotbal a na hokej, dostával za to slušné peníze, a navíc mohl cestovat na Západ.
s-69 V padesátých letech Československá televize teprve začínala.
s-70 V zemi bylo jenom pár stovek přijímačů a dosud nikdo ani netušil, jakou moc tohle médium .
s-71 Na konci prvního ročníku na DAMU se na nástěnce u děkanátu objevil seznam brigád.
s-72 Tahle letní nádeničina na poli nebo v továrně měla přivést studenty do kontaktu s hrdinným proletariátem.
s-73 Na brigádách se dělalo skoro zadarmo a byly zcela dobrovolné.
s-74 Byly zcela dobrovolné, neboť se předpokládalo, že je budou bojkotovat pouze antisocialistické živly.
s-75 Antisocialistické živly ovšem nepatřily na vysokou školu, a tak se všichni hrnuli, aby utrhli práci někde v JZD.
s-76 Tam se mohli aspoň opálit.
s-77 se ve slabé chvilce zapsal do dolů.
s-78 Smějí se a o něčem si jen tak povídají, takže se cítím docela bezpečně v tom rodinném kruhu, tak bezpečně, že si dokonce troufnu se na čarodějnici zašklebit a vypláznout jazyk, přitom ale dál svírám kliku od dveří, za kterými se můžu schovat.
s-79 Čarodějnice ale zničehonic vyletí, jako by byla jakousi astronomickou silou vymrštěna proti dveřím, chňapne , zem se pode mnou otevře a začneme se propadat do hlubin.
s-80 V tom těsném sevření nejsem schopen ze sebe vyrazit ani hlásku, protože srdce se mi zastavilo, nemůžu popadnout dech, svaly mám ztuhlé děsem a padáme a padáme a padáme.
s-81 KROKY
s-82 Nakonec ale ta letní facha v Rakovníku splnila svůj účel.
s-83 Nikdy předtím jsem si neuvědomoval, jak tvrdý dělnický život opravdu je.
s-84 Ale přesvědčilo to, že něco takového nikdy nechci a že na to ani nejsem stavěný.
s-85 Když jsem se po létě vrátil do Prahy, přestěhoval jsem se na studentskou kolej a jako spolubydlícího jsem vyfasoval studenta HAMU jménem Ševčík.
s-86 Jako hlavní obor měl dirigování a jako vedlejší bicí nástroje.
s-87 Zrovna se připravoval na závěrečné zkoušky, takže skoro celý den tam v pokoji dirigoval desky.
s-88 Ani s velbloudem, ani s důstojníkem dlouho nic nehnulo, po chvíli velbloud zničehonic krknul a z huby mu vychrstl obrovský zelený žvanec, který mi přistál přímo na hlavě.
s-89 Po tom strašlivém velbloudím zvratku jsem smrděl ještě týden, ale to bylo vedlejší, protože v tu chvíli se ten ruský oficír zachechtal a schoval revolver, zatímco velbloud, kterému se konečně ulevilo, ožil a nechal se v klidu odvést ze silnice.
s-90 Důstojník naskočil zpátky do džípu a kolona Rudé armády se dala do pohybu.
s-91 Na jejím konci se unaveně vláčel oddíl jízdy a za ním pár valachů táhl zelenou polní kuchyni.
s-92 Zlikvidovat celou organizaci byla pro gestapo hračka.
s-93 Těsně po vypuknutí války dva pribinští důstojníci v Praze vysypali všechno, co věděli.
s-94 Nejspíš je mučili a oni si mysleli, že když budou mluvit, zachrání si život, jenže šíře jejich znalostí se stala jejich přitěžující okolností a oba skončili na šibenici.
s-95 Dali gestapu třicet čtyři jmen, jedno dvě v každém městě od Prahy po Čáslav.
s-96 Dál jim zřejmě paměť nesahala, protože zatýkání skončilo právě v Čáslavi.
s-97 Otec věděl o dalších lidech v řetězci táhnoucím se dál na východ, což není právě nejlepší vizitkou konspirativních metod skupiny, ale všechno popřel.
s-98 V Divadle na kovárně se mi taky podařilo splašit své první rande.
s-99 Marta byla jednou z poděbradských dívek, které s námi chodily do školy, a léta mi ve třídě motala hlavu.
s-100 Byla chytrá, vtipná, měla světle kaštanové vlasy, hezkou tvář, skvělé nohy a dost vyspělou postavu.

Text viewDownload CoNNL-U