| s-102
| Sedlák sázel vinnou révu odrůdy, která měla přinést chutné hrozny teprve po třiceti letech. |
| s-103
| Vládce té země, který jel náhodou kolem, sedláka oslovil. |
| s-104
| 'Zdá se mi, že jsi vskutku optimista, když ve svém věku sázíš takovou révu, jejíž plody možná nikdy nebudeš sklízet.' |
| s-105
| 'No, to se nedá nic dělat,' odpověděl sedlák. |
| s-106
| 'Rozhodl jsem se, že svůj život nepodřídím honbě za penězi, bohatstvím a prestiží, a dosud jsem to dodržoval,' vysvětloval. |
| s-107
| 'Ale náhoda tomu chtěla a potkal jsem nádhernou ženu, kterou opravdu miluji a ona miluje mě. |
| s-108
| Chtěli bychom spolu zůstat. |
| s-109
| Ale protože ona je jedinou dědičkou z velmi zámožné rodiny, mám strach, aby se peníze jednou neobrátily proti nám.' |
| s-110
| 'Rozhodující je pouze to,' odpověděl mistr, 'jak moc si zakládáš na tom, že jsi bohatý - nebo chudý.' |
| s-111
| Mladík zamyšleně přikývl a po chvíli řekl: |
| s-112
| 'Rozumím.' |
| s-113
| 'Pak je to dobře,' usmál se mistr. |
| s-114
| Štíhlý a atraktivní muž pomalu vystoupil ze svého nádherného vozu, takže na sebe upoutal pozornost kolemjdoucích, a lehkým pohybem si přes ramena přehodil kašmírový kabát, pravou rukou si jednou pročísl husté černé vlasy na skráních, až se zableskly jeho zlaté náramkové hodinky a zlatý prsten, a svižným krokem stoupal po mramorových schodech k domu. |
| s-115
| Lidé ho zvědavě pozorovali, šeptali si a dohadovali se mezi sebou: |
| s-116
| 'Kdo asi je tento muž, tak bohatý a elegantní? |
| s-117
| To musí být miláček Boha.' |
| s-118
| 'Naopak,' odpověděla jedna stará žena v levných šatech, 'není bohatý, ale velmi chudý. |
| s-119
| Mistr stále znovu a znovu nabádal své žáky, že nestačí jen něco dělat, ale že člověk v to také musí doufat. |
| s-120
| Jeden z žáků tuto radu nechápal a prosil ho o vysvětlení. |
| s-121
| Mistr s ním šel k jezeru, kde nasedli do loďky. |
| s-122
| Mistr ji veslem odstrčil od břehu a když je proud odnesl kousek dál, nasadil jedno veslo a začal veslovat. |
| s-123
| Loď se stále točila kolem dokola. |
| s-124
| 'Co to děláš?' křičel žák. |
| s-125
| 'Abychom se dostali dál, musíš používat obě vesla.' |
| s-126
| 'Zcela správně,' přikývl mistr: |
| s-127
| 'Jedno veslo se jmenuje: 'pracovat', druhé veslo se jmenuje 'doufat'. |
| s-128
| 'Ty hlupáčku,' káravě řekla jeho žena, 'to je tvůj syn, o kterém jsem ti psala v tolika dopisech!' |
| s-129
| 'Ale já jsem žádnou poštu nedostal, protože jsem byl pořád na cestách. |
| s-130
| A kde spí to dítě?' dodal. |
| s-131
| 'Samozřejmě se mnou, ve tvé prázdné posteli, abych ho mohla utišit, když se probudí,' zněla udivená odpověď na jeho podivnou otázku. |
| s-132
| Během celého vzrušeného veselí u příležitosti jeho návratu si postupně uvědomoval, že minulou noc slyšel z ložnice hlas své ženy, která tak něžně nemluvila k nikomu jinému, než k jejich synovi. |
| s-133
| O to byl teď šťastnější, že ovládl své vzplanutí. |
| s-134
| Už se stmívalo, on beze spěchu jel silnicí, když si uvědomil, že je načase postarat se o nocleh. |
| s-135
| Už asi hodinu ale neviděl ani živáčka, kterého by se mohl zeptat na nejbližší hotel. |
| s-136
| Najednou si všiml muže, který z vedlejší cesty právě sešel na silnici. |
| s-137
| Zastavil u něj, aby se ho zeptal na nejbližší nocleh, ale byl by nejraději hned jel dál, protože výraz v jeho tváři ho nanejvýš vyděsil. |
| s-138
| Odrážela se v něm lakota, nenasytnost, hamižnost, závist, žárlivost a bezohlednost. |
| s-139
| 'Chci se přece jen na něco zeptat,' uklidňoval se a stáhl okénko. |
| s-140
| Jeho oči se nemohly nasytit, sbíhaly se mu sliny v ústech a jeho chuť stále rostla. |
| s-141
| Prsty ho zasvrběly a už měl v puse medovou kuličku sypanou cukrem a kokosem. |
| s-142
| Následovala čokoláda a pražené mandle. |
| s-143
| I když už byl vlastně sytý, labužnicky pomlaskával a ještě se natahoval po kandovaném ovoci. |
| s-144
| A v tom ho prodavač klepl přes prsty bambusovou hůlkou. |
| s-145
| Když sahal po rozinkách, uhodil ho prodavač už o poznání silněji. |
| s-146
| 'Tohle město je skvělé!' zvolal poutník nadšeně. |
| s-147
| 'Když člověk žádné sladkosti jíst nechce, nutí ho k tomu holí!' |
| s-148
| Schopnosti |
| s-149
| Ale už při prvním úderu se rozezněl tak mocný tón, že hrůzou upustil kladivo a zacpal si uši. |
| s-150
| To, že nechtěl, aby ho někdo slyšel, je pochopitelné, ale sám sobě zacpávat uši je čirá hloupost.' |
| s-151
| Zaslepenost |
| s-152
| Jednomu muži nedávno zemřela manželka a tak žil ve svém domě sám se svým synem. |
| s-153
| Jednoho dne musel otec odcestovat a prosil sousedku, aby se na chlapce občas zašla podívat. |
| s-154
| Zatímco byl na cestě, přepadla vesnici banda lupičů, ukradla všechen majetek i dobytek a kdo z obyvatel nebyl zavražděn, přišel o život v zapálených domech. |
| s-155
| Jeho syna ale banditi odvlekli do otroctví. |