| s-2
| Nevěděla jsem to. |
| s-3
| Ona se mi nikdy nesvěřovala. |
| s-4
| Nějak jsme k sobě nikdy nenašly cestu.' |
| s-5
| Hlas mi selhal. |
| s-6
| Projížděli jsme malými horskými vesnicemi, plnými klesání a nebezpečných zatáček. |
| s-7
| Vždycky jsem v tomto úseku cítila zvláštní mrazení v zádech. |
| s-8
| Dnes jsem ho ignorovala. |
| s-9
| 'Myslíš, že bys mohl nenápadně zjistit od táty, nebo od mámy, co Valentýna užívala a jestli je tohle ten lék?' |
| s-10
| 'Možná. |
| s-11
| Ale proč? |
| s-12
| O co ti jde?' |
| s-13
| Rozhodla jsem se přiznat svoje podezření. |
| s-14
| Jaksi už tuším, že se mi jeho odpověď nebude vůbec zamlouvat. |
| s-15
| Položil na stůl obálku. |
| s-16
| Koukám na to psaníčko a mám pocit, že vím, co je v něm napsáno. |
| s-17
| 'Přece tvoje dcera!' |
| s-18
| Popadla jsem prudce sklenici a rychle se napila, až jsem si spálila jazyk. |
| s-19
| 'To myslíš vážně?' |
| s-20
| 'Asi ano.' |
| s-21
| 'Proč?' |
| s-22
| Je mi ze všeho smutno. |
| s-23
| Obětovala jsem té holce všechno. |
| s-24
| A tohle je její vděk? |
| s-25
| Opustí mě a nechá samotnou! |
| s-26
| Honza vzal do ruky svou skleničku. |
| s-27
| 'Někdo pozná svoji životní lásku třeba už ve třinácti. |
| s-28
| Někdo až v šedesáti. |
| s-29
| Nezáleží na věku. |
| s-30
| Já chci vyšetření. |
| s-31
| Nahlas jsem však přitakala, nechtělo se mi dohadovat. |
| s-32
| Načurala jsem do šampusky a položila se na vyšetřovací stůl. |
| s-33
| 'Test je pozitivní,' sdělila sestra, mezitím co mě doktorka pečlivě vyšetřovala. |
| s-34
| 'Děloha je zvětšená. |
| s-35
| Vidím to asi na čtyřtýdenní těhotenství. |
| s-36
| Kolik je vám let?' otázala se lékařka. |
| s-37
| 'Šestatřicet... mi bude.' |
| s-38
| 'A děti máte?' |
| s-39
| 'Ne.' |
| s-40
| 'Aha. |
| s-41
| Máte čas na rozmyšlenou.' |
| s-42
| 'Nepotřebuji čas na rozmyšlenou,' řekla jsem pevně. |
| s-43
| 'Chci to dítě.' |
| s-44
| 'Výborně. |
| s-45
| Stavte se tu za měsíc. |
| s-46
| Pokud nastanou problémy, tak kdykoliv.' |
| s-47
| Honza posedával v čekárně. |
| s-48
| 'Hotovo?' |
| s-49
| 'Jo.' |
| s-50
| 'A jak to dopadlo?' |
| s-51
| Náhle jsem dostala chuť se někomu svěřit. |
| s-52
| Na klíně drží kabelku z krokodýlí kůže a na nohou má obuté lodičky z téhož materiálu. |
| s-53
| Vedle ní nevzrušeně zírá můj milenec číslo dvě Honza. |
| s-54
| Pootočím hlavu malinko doleva a moje oči si prohlížejí Filipa, milence číslo jedna. |
| s-55
| Tváří se lhostejně a šeptá něco Magdičce. |
| s-56
| Přece jen ji uhnal! |
| s-57
| Spočívám na sedadle, dívám se na záda nevěsty. |
| s-58
| Stojí absolutně strnule, ale já vidím, jak se jí chvěje kytice ze žlutých slunečnic, zelených makovic a tmavého kapradí. |
| s-59
| Není tak klidná, jak vypadá. |
| s-60
| Šaty si půjčila v jedné z půjčoven, které se v městě rozrostly jako houby po dešti. |
| s-61
| Copak mi, cvokař' chce?' |
| s-62
| 'Jedná se o Valentýnu,' odvětil věcně. |
| s-63
| 'Aha.' |
| s-64
| 'Máš se za ním zastavit ještě dnes v ordinaci, je to prý nezbytné.' |
| s-65
| 'Je to opravdu tak nutné? |
| s-66
| Mám spoustu práce a možná to nestihnu do konce jeho pracovní doby. |
| s-67
| Ale zavolám mu. |
| s-68
| Slibuju.' |
| s-69
| 'Musí s tebou mluvit osobně. |
| s-70
| Co máš za práci?' |
| s-71
| 'Nevím si rady s počítačem. |
| s-72
| Udělám tedy nejprve práci, která se ho netýká, a potom ho budu odpoledne mordovat.' |
| s-73
| Na vteřinu se odmlčel. |
| s-74
| 'Chceš pomoct?' |
| s-75
| 'Jak?' |
| s-76
| 'Přece odpoledne tu práci s počítačem. |
| s-77
| Pomůžu ti a vysvětlím, co bude třeba, abys mohla za tátou odejít.' |
| s-78
| Předepsal jsem jí antidepresiva, ale mám dojem, že nemají ten účinek, jaký bych si představoval. |
| s-79
| Víš o tom, že se pokusila spáchat sebevraždu?' |
| s-80
| Kouř z cigarety mi zaskočil, až jsem se zakuckala. |
| s-81
| 'Cože?' |
| s-82
| 'Ano. |
| s-83
| Vypila vodu z vázy, kde se 'louhovaly' konvalinky.' |
| s-84
| 'Ale prosím tě, to nebyl žádný pokus o sebevraždu. |
| s-85
| Byla to jen taková demonstrace, aby si jí někdo všiml. |
| s-86
| Jako dítě jsem měla podobné pocity. |
| s-87
| Také jsem si myslela, že mě nemá nikdo rád, a chtěla jsem umřít. |
| s-88
| Vlastně si to myslím do dneška.' |
| s-89
| 'Zlehčuješ to jako vždycky. |
| s-90
| Ona je vážně nešťastná. |
| s-91
| Za mým počítačem seděla Magda a mrskala prsty po klávesnici, jako když hraje na klavír. |
| s-92
| Jakmile mě spatřila, zůstala sedět s našpulenými ústy dokořán. |
| s-93
| 'Vy jste tady?' |
| s-94
| Otevřela jsem skříň a začala se bezmyšlenkovitě převlékat. |
| s-95
| 'Mám po dovolené. |
| s-96
| Ty už jsi zdravá?' |
| s-97
| 'No jo. |
| s-98
| Volala mi hlavní sestra, že musím neschopenku nutně ukončit, protože nikoho jiného nemají.' |
| s-99
| 'Aha.' |
| s-100
| 'Máte se, hned jak přijdete, u ní stavit. |
| s-101
| Ani se nepřevlékejte,' dodala zadumaně. |