| s-201
| Ona, která bývala vzorem jemnosti, používala hrubých slov, o kterých její muž ani netušil, že by je mohla znát, utíkala s mladší dcerkou ke svým rodičům, dokonce několikrát před synem napadla manžela pěstmi. |
| s-202
| Přítel byl gentleman a snažil se všechno - i když z posledních sil - obracet v žert - jen aby chlapec neztrácel iluzi o milujících se rodičích - o rodičích přes to všechno se milujících. |
| s-203
| Jednou, jako už mnohokrát předtím, začala manželka na přítele křičet, ječela, jako ječívají ženy v televizních seriálech, že ho nenávidí. |
| s-204
| Přítel byl na to zvyklý. |
| s-205
| Zavírala se ve svém pokoji nebo ve sklepě, přestávala o sebe dbát, nezvládala domácnost, stále všechny viděla v nejčernějším světle. |
| s-206
| Když s tím začala, přítel se snažil ji konejšit a vycházet jí vstříc, měl ji, jak říkám, pořád rád. |
| s-207
| Když to nepomáhalo, zapálil si dýmku a odcházel na zahradu nebo za přáteli. |
| s-208
| Na co ale oba zapomínali, byl jejich desetiletý syn. |
| s-209
| Trpěl, nevýslovně trpěl. |
| s-210
| Byl zvyklý na docela 'jinou' matku, na kouzelnou vílu, usměvavou, laskavou, vyrovnanou a přátelskou. |
| s-211
| Nechápal její proměnu. |
| s-212
| Dny, týdny, měsíce plynuly a přítelova manželka byla stále agresivnější. |
| s-213
| A pak...' |
| s-214
| Pan K. M. se usmál a otočil se ke dveřím, do nichž vstoupila drobná štíhlá paní s talířem vánočního cukroví. |
| s-215
| 'Celé ty Vánoce jsem se potloukal okolo onoho domku a té kůlny tak dlouho, až jsem se dočkal anděla, a podařilo se mi, navzdory své plachosti, se s ním seznámit. |
| s-216
| Nemýlíte se. |
| s-217
| Právě přišel. |
| s-218
| S tímhle andělem už žiju skoro šedesát let a musím říci, že jsem nikdy nedostal hezčí vánoční dárek, živý dárek, než tehdy. |
| s-219
| Můj malý švagr dostal koníčka a já anděla. |
| s-220
| Takové hledání bývá úspěšné, jenže se na ně musí kolikrát čekat velice dlouho. |
| s-221
| Ano, už asi tušíte, kdo byl tím nakonec dárcem. |
| s-222
| Dcera. |
| s-223
| To stvořeníčko, které bylo dopisem, poslaným Stvořitelem. |
| s-224
| Nabídla se okamžitě. |
| s-225
| Její sourozenci nesplňovali podmínky, ona byla opravdu jediným, kdo padal v úvahu. |
| s-226
| To, proč tento příběh vyprávím, spočívá v poslání. |
| s-227
| Nebudu hovořit o obtížné operaci, o modlitbách, o úzkostech rodiny... každý, kdo byl v podobné situaci či má dost fantazie, si tohle dovede vybavit. |
| s-228
| Chci hovořit o něčem jiném, a to o symbolu. |
| s-229
| Chápete? |
| s-230
| 'Mému bratranci se narodila dcerka,' vyprávěl primář K. V., 'a když se narodila, uvažoval, je-li to vůbec ještě dítě. |
| s-231
| Byla naprostý mrzáček. |
| s-232
| Bratranec i jeho žena jsou krásní a urostlí lidé, to stvořeníčko oba úplně vyděsilo. |
| s-233
| Brali se brzy, jemu bylo jedenadvacet a jeho ženě devatenáct, když se dítě narodilo, a bratranec trval na tom, že dítě musí do ústavu, že oni mají život před sebou, nemohou si ho zničit tím, že by se dívali na něco takovéhohle. |
| s-234
| Navíc, jak jim lékaři potvrdili, jsou oba dva naprosto zdraví a záleží jen na nich. |