s-101
| Dvojice by mohly vzniknout přeskoky elektronů z téže dráhy do dvou nepatrně energeticky odlišných drah nižších nebo ze dvou drah vyšších do jedné nižší. |
s-102
| Dublety se vyskytují ve spektrech prvků prvního sloupce periodické soustavy jako známý sodíkový žlutý dublet. |
s-103
| Čáry vysílané neutrálními atomy prvků druhého sloupce a ionisovanými atomy třetího sloupce jsou buď jednoduché singlety, nebo trojité triplety. |
s-104
| Jemnou strukturu spektrálních čar se pokusil vysvětlit německý fyzik Sommerfels předpokladem, že elektrony mohou obíhat kolem jádra v eliptických drahách podobně jako planety kolem Slunce. |
s-105
| K charakteristice drah eliptických bylo nutno zavést další kvantové číslo vedlejší. |
s-106
| S Heisenbergovým číslem souvisí vztahem. |
s-107
| Avšak ani tento předpoklad nevedl ke štěpení čar, které se podařilo vysvětlit teprve použitím Einsteinovy teorie. |
s-108
| Značné rychlosti elektronů mají za následek zvětšování jejich hmoty. |
s-109
| Eliptické dráhy elektronů, jejichž rychlosti nelze zanedbat proti rychlosti světla, stáčejí se proto podobně jako dráhy planet, takže každý elektron obíhá vlastně ve dráze tvaru růžice. |
s-110
| Tato změna původní Bohrovy teorie, podle níž se kvantují dvě souřadnice elektronu obíhajícího obecně v elipse, však nestačila k vysvětlení všech spektroskopických poznatků, hlavně Zemanova jevu. |
s-111
| Tento jev se projevuje štěpením spektrálních čar na několik složek působením magnetického pole. |
s-112
| Bylo nutno jej vysvětlit na základě prostorového kvantování elektronových drah. |
s-113
| Pohyb elektronu v prostoru má tři stupně volnosti a jeho dráha je tedy určena třemi kvantovými čísly. |
s-114
| Hmotný bod v rovině má dva, v prostoru tři stupně volnosti, neboť jeho pohyb v rovině určují dvě a v ? tři souřadnice. |
s-115
| Štěpení spektrálních čar však nastává i ve spektrech atomů, které nejsou v magnetickém poli. |
s-116
| Jev těsných dubletů je možno vyložit rotací elektronu kolem vlastní osy, neboli spinem, spin, víření. |
s-117
| Mechanický moment elektronu je nazýván spinová točivost nebo prostě spin. |
s-118
| Tak vzniklo čtvrté kvantové číslo, číslo spinové, neboť spin představuje vlastně čtvrtý stupeň volnosti elektronu. |
s-119
| Pozorované jevy lze vysvětlit moderní kvantovou mechanikou. |
s-120
| Výklad spekter byl vlastně první zkouškou kvantově modelu, který v mikrosvětě atomu nahradil klasickou mechaniku. |
s-121
| Klasická modelová teorie je přesto užitečná pro svou názornost, i když její výsledky jsou jen přibližné a všechny jevy nedovede vysvětlit. |
s-122
| Spin není v kvantové teorii vířením. |
s-123
| Elektron obíhá kolem těžiště atomu, které je velmi blízko středu jádra. |
s-124
| Eliptická dráha má poloosy, kde je Bohrův poloměr, poloměr jednokvantové dráhy pro vodík, číselně je hlavní kvantové číslo, celé číslo, které se u prvků mění od jedné do sedmi, je vedlejší kvantové číslo Heisenbergovo, které se mění od nuly do tří. |
s-125
| Hlavním kvantovým číslům odpovídají sféry, slupky. |
s-126
| Heisenbergovým číslům odpovídají podle praxe obvyklé ve spektroskopii písmena * pro * a * . |
s-127
| Dosud jsme uvažovali dráhy elektronů v rovině. |
s-128
| Úvahy o prostorovém rozložení elektronových drah umožňuje magnetický moment dráhy elektronu. |
s-129
| Elektron obíhající kolem jádra je vlastně elektrickým proudem. |
s-130
| Smyčka protékaná elektrickým proudem účinkuje navenek tak, jako by její plocha byla magnetickou vrstvou, která má určitý magnetický moment. |
s-131
| Je to vektor kolmý k rovině proudové smyčky, tedy k rovině dráhy elektronu se směrem rovnoběžným k postupu pravotočivého šroubu. |
s-132
| Jeho velikost je dána součinem proudu a plochy smyčky. |
s-133
| Magnetické síly v atomu souvisí s podstatou magnetismu. |
s-134
| Složka magnetického momentu ve směru osy atomu nebo ve směru magnetického pole, v němž je zářící hmota umístěna, nemůže mít libovolné hodnoty, neboť je také kvantována. |
s-135
| Složka magnetického momentu dráhy elektronu může mít jen hodnoty rovné celému násobku určité konstanty, Bohrův magneton. |
s-136
| Jeho násobky mohou být kladné i záporné a magnetický moment může být i nulový. |
s-137
| Číslo, jímž je Bohrův magneton násoben, je magnetické kvantové číslo. |
s-138
| V * je přehled prostorových drah elektronu ve vodíkovém atomu. |
s-139
| Závěrem lze uvést. |
s-140
| Hlavní kvantové číslo stanoví celý počet kvant dané dráhy, vedlejší kvantové číslo počet jejich magnetonů, magnetické kvantové číslo složku magnetického momentu do osy atomu, a tudíž polohu elektronové dráhy v prostoru. |
s-141
| Energie elektronu na hlavním vedlejším a spinovém kvantovém čísle, jímž je dána vlastní rotace elektronu. |
s-142
| Na magnetickém kvantovém čísle energie nezávisí. |
s-143
| Spinové kvantové číslo může mít hodnoty # a # * , neboť osa elektronu může být buď souhlasně nebo nesouhlasně rovnoběžná s osou jádra. |
s-144
| Rozdíl mezi těmito čísly je vskutku podobně jako u ostatních kvantových čísel. |
s-145
| Obíhá- li kolem jádra jediný elektron, má nejnižší energii v jednokvantové kruhové dráze, která přísluší základnímu nevzbuzenému stavu atomu, v němž atom nemůže zářit, neboť má minimální energii. |
s-146
| Řešení problému soustavy jádro elektron je vlastně řešením problému dvou těles, avšak soustava jádro dva elektrony představuje již neřešitelný problém tří těles. |
s-147
| Na základě praktických výsledků spektroskopie, chemie a fyzikální chemie je možno však přece jen stanovit určité zákonitosti i pro vyšší prvky. |
s-148
| Především u atomů s více elektrony platí princip výlučnosti. |
s-149
| V témž atomu může mít určitý pohybový stav daný týmiž hodnotami všech čtyř kvantových čísel pouze jediný elektron. |
s-150
| Jiná formulace. |
s-151
| Dva elektrony nemohou mít v jednom atomu současně všechna čtyři kvantová čísla stejná. |
s-152
| Ze spojení obou formulací plyne významný závěr, že v téže dráze mohou současně obíhat nejvýše dva elektrony, a to s opačnými spiny. |
s-153
| V * je přehled všech čtyř kvantových čísel. |
s-154
| Optická spektra složitějších atomů nejsou určena energiemi jediného elektronu, nýbrž energiemi celého atomu. |
s-155
| Termy ve vodíkovém spektru jsou v podstatě vlnočty. |
s-156
| Vlnočet je počet vln připadajících na jednotku. |
s-157
| Hodnoty vlnočtů odpovídají energiím atomu. |
s-158
| Rozdílem dvou termů je určen vlnočet čáry ve spektru. |
s-159
| U složitějších atomů jsou spektrální čáry určeny energetickými stavy atomu, které nazýváme rovněž termy a značíme je velkými písmeny na rozdíl od malých písmen, jimiž označujeme dráhy hladiny elektronu. |
s-160
| Tyto značky jsou počáteční písmena anglických slov sharp, ostrý, principal, hlavní, diffuse, difusní, fundamental, základní, jimiž se označují série čar a * . |
s-161
| Při studiu spekter se ukázalo, že v nich nejsou všechny čáry, které by příslušely všem přechodům elektronů z libovolné dráhy do jiné dráhy. |
s-162
| Byla proto stanovena výběrová pravidla určující, které z možných přechodů jsou dovoleny. |
s-163
| Hlavní kvantové číslo se může měnit o libovolné celé číslo různé od nuly, kdežto vedlejší kvantové číslo se může měnit jen o # * . |
s-164
| Modelová teorie nemůže všechny tyto jevy vysvětlit, nestačí ani vlnová mechanika. |
s-165
| Mnohé vysvětlila teprve novější kvantová teorie Diracova založená na Einsteinově teorii relativity. |
s-166
| Spektrum paprsků rentgenových, na západě často nazývaných paprsky * , dokazuje, že se v něm uplatňují dva druhy záření. |
s-167
| Především je to záření nárazové neboli impulsové, vznikající brzděním elektronů na anodě. |
s-168
| Je složené z velikého množství čar všech kmitočtů až do určitého nejvyššího kmitočtu, který lze snadno určit podle zákona zachování energie, energie záření, rozdílu energie elektronu. |
s-169
| Spektrum nárazové je tedy prakticky spojité, avšak druhý typ rentgenového záření je charakteristický, neboť má spektrum čárové podobně jako optická spektra vysílaná atomy žhavých plynů. |
s-170
| Vlnové délky charakteristického záření závisí na * anody, neboť elektron vymrštěný z katody vyrazí z vnitřní sféry atomu, na anodě z jednokvantové sféry ? elektron, na jehož místo přeskočí některý jiný elektron ze sféry. |
s-171
| Přitom se vyzáří foton, vznikne čára. |
s-172
| Vlnové délky v sérii jsou malé, neboť fotony vznikají z poměrně velikých rozdílů energií. |
s-173
| Impulsové záření naproti tomu se strukturou nesouvisí, neboť je to brzdné záření. |
s-174
| Série rentgenových čar a * objevil již anglický fyzik Moseley. |
s-175
| Čáry jsou měkčí než ? , neboť vznikají přeskoky elektronů do sféry dvojkvantové. |
s-176
| Švédský fyzik Siegbahn později objevil ještě měkčí sérii vznikající přeskoky elektronů do sféry trojkvantové. |
s-177
| Nejměkčí sérii u nejvyšších prvků objevil český fyzik Dolejšek. |
s-178
| Série vzniká přeskoky elektronů z nejvyšších sfér do čtyřkvantové sféry. |
s-179
| Moseley zjistil, že série * a * se u různých prvků navzájem podobají a s rostoucím atomovým číslem, pořadovým číslem v soustavě prvků, se posouvají ke kratším vlnovým délkám neboli k větším vlnočtům. |
s-180
| Vlnočet je převratná hodnota vlnové délky. |
s-181
| Podle Moseleyova zákona odmocnina z vlnočtu se při postupu od jednoho prvku k následujícímu vždycky zvýší o stejnou hodnotu, neboť kde je atomové číslo prvku konstanty * . |
s-182
| Na * jsou Moseleyovy přímky, jimiž je uvedený vztah graficky znázorněn. |
s-183
| Při postupu od jednoho prvku k sousednímu zvýší se odmocnina z vlnočtu o rozdíl * , což charakterizuje přímkový průběh závislosti. |
s-184
| Na základě Moseleyových měření bylo možno určit uzavřené čísla všech prvků a předpovědět, které prvky v tehdejší době ještě chyběly. |
s-185
| Současně bylo přesvědčivě dokázáno, že atomové číslo je pořadové číslo prvku v periodické soustavě a že vnitřní elektronové sféry jsou u všech prvků stejně vybudovány. |
s-186
| Je třeba si uvědomit, že vlnové délky paprsků rentgenových jsou řádově tisíckrát až # kratší než vlnové délky viditelného světla. |
s-187
| O využití paprsků v lékařství je pojednáno v * a dalších. |
s-188
| V # sestavil ruský chemik Mendělejev prvky do periodické soustavy, která je připojena. |
s-189
| Je doplněná podle dnešního stavu znalostí. |
s-190
| Před značkou každého prvku je dole uvedeno atomové číslo. |
s-191
| Tabulka má v dnešním uspořádání # vodorovných řad a # svislých sloupců zvaných skupiny. |
s-192
| První vodorovná dokazuje, v níž je pouze vodík a helium, je rudimentární perioda, rudimentum, zákrsek, nedokonalý počátek. |
s-193
| Druhá a třetí řada prvků jsou jednoduché periody po osmi prvcích. |
s-194
| Čtvrtá a pátá vodorovná řada tvoří první dvojnásobnou periodu celkem # prvků a šestá a sedmá řada druhou dvojnásobnou periodu rovněž # prvků. |
s-195
| Řada osmá a devátá tvoří první čtyřnásobnou periodu podle obsazování elektronových drah. |
s-196
| Společně se skupinou vzácných zemin, lanthanidů, která má # prvků a zvláštní postavení, má celkem # prvků. |
s-197
| Řada desátá společně s neukončenou skupinou transuranových prvků, prvků za uranem, které dělíme na uranidy a curiedy, tvoří neukončenou druhou čtyřnásobnou periodu. |
s-198
| Zatím má # prvků. |
s-199
| Viz * . |
s-200
| Chemické vlastnosti prvků se v každé periodě mění obdobným způsobem mezi prvním a posledním prvkem periody. |